TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Obrana vlasti je ctí, odmítnutí ohrožením státu

Datum přidání 20.08.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 116 komentářů    autor autor: Hana Zelená

Povinnost chránit vlastní území byla v právních systémech všech států stanovena po staletí. Ani z českého právní řádu nikdy nezmizela: Aktuální podoba branného zákona nabyla účinnosti 1. ledna 2005 a je zakotvena pod číslem 585/2004 ve Sbírce zákonů České republiky. Přesto je jeho existence pro některé překvapením a současně důvodem k polemikám o jeho oprávněnosti. Případně ke spekulacím, jak ho obejít.

Foto: Občan má právi i povinnosti. / Zdeněk Koza

Foto: Občan má práva i povinnosti. / Zdeněk Koza


Občan a kolektivní ochrana

+ Občané střeží a rozvíjejí zděděné přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství
+ Ochrana země není individuální volbou jednotlivce

 

Tuto situaci do určité míry zavinila některá média tvrzením, že se "branná povinnost bude zavádět". Osvětě nepřispívají ani politici, kteří rádi prezentují restrikce a kontrolu armády.

 

Připomínat voličům jejich občanské povinnosti už tak populární není. Dlužno ovšem podotknout, že poslanci i senátoři složili slib, že budou zachovávat věrnost České republice a zachovávat její Ústavu a zákony. Nikoli je vysvětlovat.

 

Krylovo krédo "Politikům se nefandí, politici se kontrolují" platí: Je to lid, který je dle Ústavy "zdrojem veškeré státní moci" , kterou má - v mezích zákona -  "uplatňovat prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní".

 

K tomu ale musí občan  její rozsah, svá práva a povinnosti, znát. Odvíjejí se od Ústavy České republiky, která je předpisem největší právní síly a práv občanů. Další zákony jsou jí podřízené a nesmí s ní být v rozporu. Branný zákon pak z Ústavy přímo vychází.

 

V Preambuli, v úvodním prohlášení Ústavy, mimo jiné stojí, že "občané jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku" a "jsou odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství". Nejedná se tedy o individuální volbu jednotlivce, že v případě nebezpečí bude chránit jen svou kočku, kolo a tetičku z druhé kolena.

 

Občané nejsou povolávání k ochraně vybraných soukromých zájmů. Kolektivní obrana je vždy řízená shora a právě proto, že je jejím hlavním cílem ochrana a zdraví občanů, nemůže přihlížet k názorům jednotlivců.

 

Po Preambuli následuje Hlava I, článek 1, odst. 2. kterým se Česká republika zavazuje dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Mezinárodní smlouvy ratifikované ČR mají sílu ústavního zákona a jsou nadřazeny vnitrostátním zákonům.

 

Smlouvu se Severoatlantickou aliancí navíc zákonodárci doplnili Ústavním zákonem č. 300 v srpnu roku 2000. Ústava pak v Hlavě II článek 43. upravuje pravomoci Parlamentu a jeho vzájemnou kontrolu s vládou při vyhlášení válečného stavu, vyslání vojáků na zahraniční mise a další aspekty, které činnost vojsk, včetně zahraničních, na našem území provázejí.


Nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav

+ Zásady vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu

+ Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti

 

Ochranu České republiky dále upravuje Ústavní zákon č.110/1998 Sbírky O bezpečnosti České republiky ze dne 22. dubna 1998, který specifikuje podmínky pro vyhlášení nouzového stavu, ohrožení státu nebo válečného stavu: Tyto jsou v pravomoci Parlamentu, tedy obou komor, které rozhodují nadpoloviční většinou. V případě, že by byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna, rozhodují o vyhlášení válečného stavu či stavu ohrožení státu pouze senátoři.

 

Podmínky pro vyhlášení stavu ohrožení státu či nouzového stavu (platí buď pro část nebo pro celé území) a válečného stavu (platí pro celé území) jsou v článku 2 tohoto zákona.

 

Vláda předkládá návrh a zákonodárci o nich hlasují v případě, že je "ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí a nebo je-li třeba plnit závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav."

 

Zákon dále určuje to, kdo bezpečnost státu zajišťuje. Včetně toho, že "ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti" - odstavec 1 článku 4 tohoto zákona.

 

V článku 2 je pak uvedeno, že "Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon, a to tak, aby byla zajištěna kontrola civilní kontrola ozbrojených sil".

 

Ne každému je znění těchto zákonů vhod. Ale Ústavu lze změnit jen přijetím ústavního zákona. K tomu je potřeba třípětinové většiny všech poslanců a také třípětinové většiny přítomných senátorů.

 

Trestné činy proti základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace

+ § 309 vlastizrada, § 310 rozvracení republiky, § 311 teroristický útok, § 312 teror, § 313 ochrana i jiným státům (stran § 311 a § 312), § 314 sabotáž, § 315 zneužití zastupování státu  mezinárodní organizace

+ Trestné už ve stádiu přípravy

 

Jiné, než legislativní kroky, tedy například výkřiky typu, že je nutné "takový zákon pohřbít, napadnout, projevit občanskou neposlušnost..." by mohly naplnit podstatu zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku: Trestné činu proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci.

 

Posuzování takového skutku by samozřejmě záviselo na tom, v jakém rozsahu se ho dotyčný dopustil, zda je jednalo o ojedinělý výlev či organizuje skupinu, jejímž účelem je svržení demokratického zřízení.

 

Podstata trestných činů dle tohoto zákona je specifikována v § 309 - § 315 zahrnuje trestné činy vlastizrady (často zaměňované v velezradou, které se může dopustit jen prezident). Vlastizradu dle § 309 by spáchal občan, který by se trestných činů uvedených v § 310 - § 314 dopustil ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem.

 

Ochranu podle § 311 a § 312 proti teroristickému útoku a terorismu se poskytuje i cizímu státu. Problémy tak může mít mladý Slovák (slovenské právní normy jsou podobné našim), kterého v řadách separatistů zadržela ukrajinská armáda.

 

Pokud se mu například prokáže, že v úmyslu poškodit státní zřízení Ukrajinské republiky útočil na místní obyvatelstvo, poškozoval veřejné zařízení, infrastrukturu apod., nebo některé z dalších příkladů uvedených v tomto zákoně může být potrestán odnětím svobody v řádu 5 - 15 let a propadnutí majetku, členovi organizované skupiny pak hrozí dvanáct let až výjimečný trest.

 

Nutno podotknout, že trestné činy vlastizrady, teroru, rozvracení republiky, sabotáže, penalizuje trestní zákon č. 40/2009 i vyššími tresty, včetně výjimečného! Oproti dřívějšímu trestním zákoníku jsou navíc trestné už ve stádiu přípravy.


Právo na ochranu a občanská povinnost

+ Právo na ochranu od státu je svázáno s občanskou povinností

+ Během války nelze zůstat neutrální

 

Sazba se zvyšuje v případě, když by byly spáchány v době válečného stavu nebo ohrožení státu. Nad tím, zda je ústavní zřízení méně, než demokratický řád a že jde spíše o dvojí různé vyjádření téhož, se v článku Mnozí míní, že vlastizrada a velezrada jedno jest. Není. zamýšlí senátorka Eliška Wágnerová.

 

Ústava je totiž Ústavou proto, že jsou v ní zakotveny jak hodnoty lidské důstojnosti a svobody, tak právo občanů na jejich ozbrojenou ochranu.

 

Právo na ochranu je ovšem svázáno s občanskou povinností se na této ochraně podílet. Jednak tím, že se občan vystříhá protiústavních kroků a bude respektovat zastupitelskou demokracii. Tedy právo většiny rozhodnout i o tom, kdo bude případně o vyhlášení válečného stavu hlasovat.

 

A v případě, že by k mimořádné události, jakou je vyhlášení stavu ohrožení došlo, se podrobí brannému zákonu. Válka má totiž nepěknou vlastnost: vyhrocuje vztahy, situace a postoje. a především - nelze během ní zůstat neutrální. Nikdo z nás si nemůže napsat na plot "tady je Švýcarsko" a doufat, že zůstane stranou.


Odmítnutí branné povinnosti je trestné

+ Podpora nepřítele

+ Omezení svobod během válečného stavu

 

Nereflektovat na brannou povinnost či dokonce přejít na druhou stranu ozbrojeného konfliktu, je trestné.

 

Výše uvedený zákon č. 40/2009 Sb, trestního zákona Trestné činy proti obraně státu obsahuje  § 319 se týká spolupráce s nepřítelem (podpora nepřítele), § 320 válečné zrady (služba v nepřátelské vojsku) a § 321 Služby v cizích ozbrojených silách (služba v cizím vojsku bez souhlasu) a § 322 Porušení osobní a věcné povinnosti pro obranu státu.

 

Vyhlášení stavu ohrožení či válečného stavu znamená omezení některých svobod, jako svoboda pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, povinnost uposlechnout zákaz vstupu do vyznačených prostor, příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě, zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.

 

Tyto okolnosti jsou nutné k zajištění obrany. Usnesením o válečném stavu totiž zákonodárci umožňují širší působení armádě, složce moci výkonné. Ta k tomu, aby mohla zajistit během mimořádné situace obranu země potřebuje uplatnit nedělitelnou velitelskou pravomoc. Ta se týká i odvedených občanů.


Povolávací rozkaz a odvod

+ Odvod vytváří zálohu ozbrojeným silám

+ Každý odvedenec je voják v záloze

 

Obdržení povolávacího rozkazu je k tomu prvním krokem. Ten je jak vojenským dokladem, tak veřejnou listinou. Jedinci, kteří na internetových diskusích píší, že by ho použili na WC, veřejně spálili na ulici apod. patrně neznají sankce: V době míru je za úmyslné zničení, poškození nebo zneužití povolávacího rozkazu, osobní známky nebo vojenské knížky, pokuta ve výši 15 tisíc Kč. V době ohrožení státu či válečného stavu pak 30 tisíc.

 

Branný zákon zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou službu a plnit další povinnosti stanovené zákonem č. 585/2004 Sbírky.

 

Vojenskou činnou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba. Dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou službu vydaným při odvodním řízení se občan stává vojákem. Voják je povinen činnou službu včas nastoupit a osobně vykonávat.

 

Toto znění v některých lidech vyvolává pocit, že půjdou od odvodu rovnou do kasáren. Není to tak, ale zavádějící jsou i tvrzení, že by si armáda odvody pouze testovala zdravotní stav obyvatelstva: Jejím úkolem není suplovat zdravotní péči. Cílem odvodu je vytvořit zálohu ozbrojených sil.

 

V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo neschopnosti občana vykonávat vojenskou službu. Znamená to tedy, že odvedený občan je k dispozici ozbrojených složkám.

 

Odvody pochopitelně neprobíhají plošně ve všech ročnících a nenásleduje po nich automatické vyzbrojení dosud civilního obyvatelstva.

 

Plynou z nich ale povinnosti odvedence: stává se vojákem v záloze. Pokud by Parlament přijal usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo o válečném stavu, podá vláda návrh na mobilizaci, kterou vyhlašuje prezident republiky.


Trestné činy proti branné povinnosti

+ Vyhýbání se občanským povinnostem je trestné

+ Občan chrání sebe i demokratický stát

 

Branné povinnosti není radno se vyhýbat. Zatímco výše uvedené zničení povolávacího rozkazu je přestupkem, jsou trestné činy proti brannosti upraveny v zákoně č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku.

 

Zahrnují je § 369 Maření způsobilosti k službě (v případě že někdo sebe nebo jiného učiní trvale nebo dočasně nezpůsobilým nebo méně způsobilým k plnění branné povinnosti nebo jiných úkolů pro obranu vlasti), § 370 Neplnění odvodní povinnosti (kdo se nedostaví k odvodům k přezkoušení nebo výběrovému vyšetření v úmyslu svou odvodní povinnost nesplnit nebo oddálit), § 371 Obcházení branné povinnosti (kdo se dopustí pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění branné povinnosti, sám se jí vyhnout, nebo z ní vymknout jiného), § 372 a § 373 Nenastoupení služby v ozbrojených silách (kdo na základě povolávacího rozkazu nenastoupí službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí stanovené lhůty), § 374 Nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách z nedbalosti.

 

Všechny výše uvedené trestné činy jsou trestány odnětím svobody v řádu minimálně měsíců, ale většinou šesti až deseti let, přičemž jsou-li spáchány v době, kdy je stát ve stavu ohrožení, nebo ve válečném stavu, se sazba násobí.

 

Tyto sankce by ale neměly být výhrůžkou: Podtrhují význam zodpovědnosti občana za jeho schopnost chránit nejen osobní bezpečnost, ale i principy demokratického státu. Tedy svobodu, lidská práva, zásady občanské společnosti, odkaz v podobě přírodního a kulturního dědictví. To, čemu se říká domov a vlast.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Deutschmann Datum: 27.08.2014 Čas: 16:46

fenri: začnu od konce
Vaše definice státu je relativně dost přesná, když se člověk nad ní zamyslí.

Proč byrokrati nezačnou uvažovat jako normální lidé? Podle mě se bojí o svá teplá místa a proto vyrábí důvody proč existují (další a další papíry, které nás otravují a nakonec je jich tolik že to systém nezvládne a zkolabuje). Bojí se toho že by někdo mohl přijít na to že jsou zbyteční a ostatní lidé je nepotřebují, nebo že se to dá udělat jednodušeji a s menším počtem lidí. Normální lidé státnímu aparátu nerozumí a bojí se jej. Já se také obávám toho čemu moc nerozumím (to je prý běžná vlastnost).

Také nemám rád velká písmena, ale je to základní dogma které musíme přijmout. Jinak se nikam nedostaneme. Taky nerad dělám věci které musím.

Také znám lidi (byly dva) kteří pro stát neexistovali, ale dokud byly soběstační, tak je to v pořádku. Pokud onemocní, tak si s nimi stát neví rady. Jeden z nich byl nemocen a než se v nemocnici zjistilo kdo jeho léčení zaplatí, tak bylo pozdě na účinnou léčbu a následně umřel. Pak vznikla zajímavá situace kdy v nemocnici byla mrtvola, ale úředník říkal že takovýto člověk neexistuje a nevydá papíry.

Já věřím že mám právo změnit část systému, vzhledem k vašim slovům mám pocit že vy si to nemyslíte (s čímž nesouhlasím, ale je to vaše právo si to myslet).
Změny systému
V roce 2004 lidé udělali zásah do systému tím že rozhodli že vstoupíme do EU. (byly jsme u voleb)
V roce 1999 jsme vstoupili do NATO také zásah do systému. (volení zástupci rozhodli)
V roce 1993 volení zástupci z jednoho státu udělali dva menší státy. Dost velký a podstatný zásah do systému. (volení zástupci rozhodli)
V roce 1989 se mnoho lidí naštvalo a systém dost podstatně změnilo. Na systém byl vytvořen nátlak a u voleb se vše změnilo.
V roce 1968 před okupací lidé také začali systém měnit než vojska SSSR, Polska, Bulharska a Maďarska přišla nastolit Sovětský pořádek. Systém měnili lidé i volení zástupci.

Omlouvám se jestli jsem něco podsouval.

avatar
fenri Datum: 27.08.2014 Čas: 15:58

Deutschmanne, dost mi vadí, jak mi podsouváte něco, co jsem neřekl, či to tak ani necítím, či nemyslím. Viz "a už zase někam patříte což nechcete" apod. Stejně tak nerozumím tomu, že na rozdíl ode mne máte právo změnit část systému. U voleb můžete dát najevo svůj názor, ale stejně tak ho můžete šeptat do vrby.
Nicméně nemám rád dogmata psaná kapitálkami, jako MUSÍTE být občanem... ale prd. Umřít musím a to je vše. Dokonce znám pár lidí u nás, kteří de facto nejsou občany státu, protože pro stát v podstatě neexistují. Jejich motivaci zcela nechápu, ale je to jejich věc.
Co se týče byrokratického systému - mám pocit že (nejen zde) existuje něco jako kolektivní vědomí, inteligence (jako u mravenců - jeden mravenec je debil, ale mraveniště je schopné překvapivých inženýrsko-logistických kousků). Prostě systém má virálně, sebereplikující formu a není závislý na volbách. "Kdyby lidé začali..." - víte jak je to s kdyby... Kdyby nebyly války, kdyby všichni byli hodní...tak vlastně ani ten stát není třeba. A jako lidé nebudou lidé hodní, tak nebudou úředníci pracovat jako v soukromém sektoru. Smutné, ale fakt. Proč by to dělali. A tendence je nadále zhoršující se, stejně jako transport moci od voličů. Dříve jste mohl volbami ovládat dění ve své zemi. Dnes,...
Když není stát společenská smlouva, jak bych popsal? Asi na to nemám instantní, stručný a zoufale blábolivý termín, jako je "společenská smlouva". Mohl bych psát něco pubescentního o nejvyšší formě organizovaného násilí, ale je to nepřesné a exaltované (stejně pitomé jako ta "společenská smlouva" jen s jiným znaménkem). Prostě je to více či méně násilné uspořádání vztahů, které čas od času zhavaruje, potřebuje restart, ale většinou se v nějaké formě obnoví. Zhavaruje ve chvíli, kdy generuje více problémů, než řeší )myslím, že se k této fázi blížíme). Většina lidí na Zemi (ovšem ne všichni, jak si myslíte Vy) v této formě uspořádání nějak žije. Nic jiného jim nezbývá, nic jiného nemají šanci poznat a většinou to není zas tak špatné.

avatar
Deutschmann Datum: 27.08.2014 Čas: 13:42

fenri:
Naši předkové vybudovali civilizaci ze které pramení jeden základní fakt.
MUSÍTE BÝT OBČANEM NĚJAKÉHO STÁTU. Toto je základní požadavek, který musíme dodržovat.
Ačkoliv jsem fantasta tak si nedokáži představit jak by vypadalo to nikam nepatření. Pokud by nikam nepatřili už dva lidé, tak už se o nich řekne že jsou skupina osob která nikam nepatří - a už zase někam patříte což nechcete. Jestli mi to umíte nějak popsat, tak se velice rád nechám poučit.

Já narozdíl od Vás mám právo změnit část systému. Já mohu přijít k volbám, dát najevo svůj názor. Já mohu kandidovat na funkce. Já mohu najít skupinu osob které budou se mnou souhlasit a mohu jít protestovat proti něčemu co se mi nelíbí. Když nás bude dost, tak mohu demokraticky změnit velkou část zákonů které nejsou postaveny správně. Nikdy jsem neřekl že je to jednoduché, ale vím že je to možné. Přirovnal bych to k cestě lidí na Mars. Možné to je, ale rozhodně to není jednoduché.

Je nutné si uvědomit že byrokratický systém tvoří lidé, konkrétní lidé z masa a kostí. Předpokládám že někdo ve vaší rodině (třeba jen vzdálené je zastupitel, radní, nebo jen úředník) a je v pozici kdy má šanci něco ovlivnit. Kdyby tito lidé začali pracovat jak se lidé v soukromém sektoru, tak je to tu hned lepší.

Několik kamarádů a kamarádek pracuje na úřadě, když jsem s některými vedl o jejich práci rozhovor, tak přiznali že jejich oddělení jen prudí lidi a oni to dělají aby měli práci. Mnoho úředníků vymýšlí překážky pro běžné lidi jen proto aby odůvodnili existenci svého místa, které k ničemu není.

Mezi úředníky s najde mnoho schopných lidí, kteří jsou ale ubiti systémem. Správný a dobrý politik by měl tyto schopné lidi rozpoznat, dát jim vedoucí pozice. Ti by měli zase vybírat jen schopné lidi. Stejně jak je to v rozumné firmě.

Přiznávám že v této chvíli je náš byrokratický systém natolik složitý a úředníků bojících se o místo je tolik že by to byl hodně velký boj. Protože úředníci bojící se o svá teplá místa, na kterých nic nedělají a nemají žádnou odpovědnost.
Však jaký poprask vznikl když bylo řečeno že i úředníci by měli být odpovědní za svá rozhodnutí a svou práci. Jak se hned zvedla bouře proti tomuto.

Když stát není společenská smlouva, tak jak by jste to tedy popsal?

avatar
fenri Datum: 27.08.2014 Čas: 11:08

Deutschmanne už první bod co jste napsal dokazuje, že nejde o smlouvu (účastníkem smlouvy se stáváte narozením). Smlouva je projevem svobodné vůle.
v pětce taky špatně, plnoletostí nemáte právo aktivně měnit systém, ale pouze pasivně. Nicméně vy nemáte právo měnit systém vůbec. Smíte měnit pouze detailní nastavení systému (můžete si vybrat, jestli párek chcete s kečupem či hořčicí, ale pokud chcete stejk, jste vegetarián nebo nemáte hlad máte smůlu). Teze o založení státního útvaru skupinou svobodných občanů je nereálná. Kde by to probíhalo.
Nicméně vrátím se k Vaší odpovědi liberalsharkovi:
-stát nefunguje, protože lidé špatně volí, takže je to vlastně chyba lidí. Blbost, jde o dogma, které právě cpe stát lidem, aby jim ucpal hubu.
ve skutečnosti je celkem jedno, kdo se zvolí, byrokratický aparát nějaká na chvíli zvolená postavička nemá šanci změnit. Volíme si jen nálepky aparátu, který je sám o sobě poměrně stabilní a bobtnající. Myslíte si, že lidé chtějí, aby přicházeli o další a další práva a svobody? Většina ne, ale přicházejí. Papír na tohle, papír na tamto, povolení, poplateček pro Behemota... Kdo to volil? nějací volební leadeři aspol. jsou jen PR produkt, který má uklidnit masy a dát jim pocit, že o něčem mohou rozhodnout.
Nicméně zásadně netvrdím, že je to špatně. jenom říkám, že stát není smlouva. Bez negativních či pozitivních konotací.

avatar
Deutschmann Datum: 26.08.2014 Čas: 15:18

Beld: Bohužel je to pravda, která se několikrát stala. Co si zvolíme to máme.
Já také nevolím levici a ona nám zase vládne.
Je to o tom že jedinec se musí podrobit přání většiny (a pokud bylo vše dle zákonů, tak klidně může demokraticky a nenásilně bojovat proti této volbě) nebo se může odstěhovat.

avatar
Beld Datum: 26.08.2014 Čas: 14:58

Deutschmann : Z toho bohuzel take vyplyva , ze pokud si vetsina demkraticky zvoli komunismus pripadne nacismus , tak ma ten nas zbytek vlastne smulu .

avatar
Deutschmann Datum: 26.08.2014 Čas: 11:40

liberal shark:

Kdo je stát? -> lidé (já, vy a dalších 10 milionů)

Proč stát neplní své povinnosti? -> Protože jej vedou špatní lidé.
Proč vedou stát špatní lidé? -> Protože si je občané zvolili.
Proč si občané zvolili špatné lidi do vedení? -> ??????????????

Takže nám nezbývá než jít k volbám a změnit vedení.

Dovolím si poupravit Vaši otázku:
Jakým právem pak tito občané požadují, aby za něj občané bojovali?

Začíná se mi zdát že spadáme do oblasti filozofie, politologie a jiných věd.

avatar
liberal shark Datum: 26.08.2014 Čas: 10:36

Citovat zákony je sice pěkné, ale nikterak to neřeší otázku, jak reagovat na situaci, kdy "stát" neplní svou povinnost poskytovat svému občanu ochranu před bezprávím a násilím. Pořád mám pocit, že stát svou část společenské smlouvy neplní. Jistě existují reálná rizika (Putin, Islám, nejmenovaná etnická skupina), ale nejčastějším pachatelem bezpráví je samotný stát (státní zastupitelství, soudy, správní úřady). Jakým právem pak tento "stát" požaduje, aby za něj občané bojovali ?

avatar
Deutschmann Datum: 26.08.2014 Čas: 09:39

fenri:
Jde o smlouvu s mnoha důležitými a zásadními podmínkami (která smlouva nemá podmínky).
například:
1) Stáváte se občanem dnem narození.
2) Do Vaší plnoletosti mají právo za Vás rozhodovat rodiče a rodiče rozhodli že budete občanem tohoto státu.
3) Musíte být někde občanem. Prostě nelze nebýt občanem a nebýt signatářem nějaké společenské smlouvy. Toto se mi také nezdá demokratické, ale co s tím naděláme.
4) Máte právo si zvolit občanství jakmile dovršíte věku 18 ti let a stáváte se plnoletým s veškerými právy a povinnostmi občana. Předpokládá se že tam kde jste se narodil, vystudoval tam zůstanete. A dokonce když se rozhodnete odejít, tak Vám nikdo nevystaví fakturu za školství, zdravotnictví atd. (kéž bych toto mohl udělat se svou hypotékou).
5) Dnem dosažení plnoletosti se můžete aktivně podílet na změně společenské smlouvy. Přeci jen volíme si své zástupce do Bruselu kteří nás mají zastupovat a měnit celoevropské normy. Ano, společenskou smlouvu nelze změnit od základu, ale nikdo Vám nebrání na jednom místě vytvořit velkou skupinu podobně smýšlejících občanů a vytvořit nový stát, který bude mít jinou společenskou smlouvu, která Vám vyhovuje. Problém tkví v tom že je to složité (ani si nedokáži představit co vše se musí udělat), navíc rozdělení musí být v souladu s mezinárodním právem a hlavně v souladu se společenskou smlouvou daného státu kterému chceme vzít území.

Opuštění bydliště, starých rodičů je bohužel jedna z krutých podmínek smlouvy.

Smrt neberu jako možnost volby. Smrt není východisko (tedy kromě velmi těžce nemocného který nemá naději na uzdravení).

Večer jsem přemýšlel jak by to vypadalo kdyby jsme rozpustili státy a nastala anarchie.
Neberu-li v potaz nereálné směry typu budeme žít v míru a nebudeme mezi sebou válčit. Tak mi nakonec vyšlo že by začal platit zákon silnějšího (popřípadě toho s větším klackem) a to nutně znamená že by se slabší začali shromažďovat a vytvářet nové společenské smlouvy, aby přežili.
Demokracie má výhodu že si můžeme dovolit říci a udělat co chceme pokud tím neporušujeme zákony.

avatar
fenri Datum: 25.08.2014 Čas: 23:45

Deutschmann: Mýlíte se. Nejde o smlouvu, protože účastníkem tohoto vztahu se stáváte automaticky svým narozením (nejde o akt svobodné vůle).V situaci, kdy je 90% pravomocí delegováno do Bruselu je šance změnit politické směřování státu pouze hypotetická, nemluvě o faktu že máte právo změnit pouze okrajové podmínky smlouvy, nikoliv smouvu samotnou. Tj. můžete si vybrat, zda chce nafasovat modré, či růžové slipy, ale nemůžete chtít, abyste dostal černé trenky či chodil naostro v kiltu. To je trestný čin.
S tím opuštěním země je to slaboduché. To jako říct, že otrok je svobodný, protože si může vybrat, zda chce makat jako otrok, nebo zemřít. Ano, má možnost volby, ale jistě cítíme oba, že nejde o svobodnou smlouvu... Pokud bych chtěll přestat kupovat rohlíky Albertu, neměl bych být nucen kvůli tomu opustit bydliště, staré rodiče atd. Bojím se špitnout o kacířské variantě, že rohlíky nerad...

avatar
Deutschmann Datum: 25.08.2014 Čas: 13:13

Ad ferni:
Stát je společenská smlouva, která je založená výhradně na dobrovolnosti.
Tuto smlouvu je možné změnit nebo dokonce vypovědět a zrušit.
Změna smlouvy:
Pokud se Vám něco nelíbí, tak u řádných voleb můžete zvolit jiné vedení státu, které změní společenskou smlouvu. Jakožto uvědomělý občan víte že nejlepší je se do politiky zapojit a snažit se společenskou smlouvu změnit osobně. Je to sice cesta zdlouhavá, namáhavá, trnitá a velmi bolestná, ale vede k výsledku.
(možná jste členem nějaké strany, nebo se nějak angažujete, ale já Vás neznám a tak nemohu soudit)

Výpověď smlouvy:
V dnešní době (na hranicích už není neprostupná zeď) není problém prodat nemovitosti, vzít si věci a přestěhovat se do jiného státu kde mají jiné (pro Vás lepší) podmínky smlouvy. Např Petra Kvitová, Tomáš Berdych, Radek Štěpánek a jiní (druhé občanství a platba daní v jiném státě) tzn přijali jiné podmínky smlouvy.

Takže na výběr máte. Jen jde o to se odhodlat a uskutečnit to.

avatar
fenri Datum: 25.08.2014 Čas: 10:39

Já bych se přimluvil za to, neoperovat s frází, že stát je společenská smlouva. Není. Smlouva má vždy dvě strany a je dobrovolná, vypověditelná atd. Stát je prostě násilí ve (zpravidla) relativně rozumné formě (oproti tomu, co by možná mohlo nastat, kdyby stát nebyl). A tím pádem podobné články ztrácejí smysl. Maximálně by stačilo napsat něco ve smyslu "občane, pokud nepůjdeš dělat kanonenfutr, když to politici uznají za vhodné, dostaneš přes držku". Pro zvláště hloubavé uvést paragrafy a jak moc přes držku dostane.
Morálku a apelování na nějaké ctnosti bych do toho netahal, není to o tom a je to dobré tak pro oblbování nějaké formy naivních pionýrů, hitlerjugent, barrosojugend či podobných smutných manipulativních spolků.
Výjímečně nesouhlasím s některými myšlenkami pana Grohmanna - konkrétně týkající se nečerpání výhod od státu, když se někomu nelíbí povinnosti, které po něm stát chce. Konkrétně to tak nefunguje kvůli třem věcem:
-prostě se nelze vyvázat ze služeb a "služeb" poskytovaných státem
-"právo" na ochranu policí a armádou je zejména podepřeno daněmi placenými obyvateli. Kdybych se zřekl ochrany Policií (klidně), byly by adekvátně sníženy daně, (když už je stát ta smlouva a smlouva má být vždy o službách za statky)?
-ochrana která je poskytována AČR není ani iluzorní (abstrahuji od faktu, že samotná AČR na tom má minimální vinu). Ochrana poskytovaná Policií je rovněž minimální - aktivně jsem se zajímal o to, zda někdy někomu v mém širším okolí někdy policie nějak pomohla. Nic, nula, pouze různé formy (soft) šikany za bagatelní přestupky s nulovou společenskou nebezpečností.
Článek o postizích za nedělání kanonenfutru je vcelku užitečný, jen bych do toho ty city a ctnosti (zejm. v diskuzi) netahal.

avatar
flash666 Datum: 25.08.2014 Čas: 01:59

uplne sem zapomel ze se armada zbavuje skladovejch zbrani, kdyz je to knicemu a budem mit super 805 :D

https://www.youtube.com/watch?v=fIs6e6vYc_g

jedno video rekne vic nez tisic slov

avatar
Calhoun Datum: 23.08.2014 Čas: 15:39

flash666: Hadry, boty a opasky si vsichni prinesou vlastni protoze ve skladech nejsou ani pro profesionalni vojaky. Z deseti dostanou tri starou zrezlou SA58 ale jen jeden k ni dostane naboje ktere bohuzel nebudou strilet. Vsichni ostatni budou na nepritele plivat, nadavat mu, hazet kameni a pro boj zblizka si pripravi klacky. Kdo si prinese vlastni nuz tak si bude moct klacek naostrit.

Co se tyce postihu tak v realu by to dopadlo tak ze k odvodum prijde 10% z ocekavaneho poctu. Vlada zacne lidem spilat a vyhrozovat pokutami stejne jako kdyz bylo slavne Scitani coz budou obcane s klidem ignorovat. Pak bud vlada pochopi ze zakony o odvodech a mobilizaci a boji za vlast ma drtiva vetsina obcanu u prdele a vzdaji to. Nebo to nevzdaji a zacnou prudit - po nocich lehne popelem par odvodovych center, par zainteresovanych dostane po drzce a skonci v nemocnici nebo jim nekdo hodi v noci do baraku molotov. Par hrdinu co vyrazi kontrolovat odvody neprizpusobivych skonci posekani macetama protoze odvadet neprizpusobive je pyco dyskrymynace. Pak to vzdaji zcela jiste.

avatar
Autorka Datum: 23.08.2014 Čas: 12:56

ad Hrobař

To, jako je smlouva s NATO integrovaná v právním řádu České republiky, je předmětem výše uvedeného článku.
O tom, jak ČR plní závazky, už mnoho článků vyšlo, například o interpelacích generála Petra Pavla v Senátu.
Další věc je působení a výkon našich vojáků: a ti jsou prozatím ze strany NATO stran své kvalifkace i výkonů chválení.

arr