Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Události

Ohrožují čistky v turecké armádě její bojeschopnost?

Datum přidání 17.05.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 30 komentářů    autor autor: Michael Myklín

Od červencového převratu, který se minulý rok odehrál v Turecku uběhl již téměř rok, ale čistky v Tureckých ozbrojených silách (TSK) a dalších státních institucích nadále pokračují. Rozsah čistek a počty odstraněných vojenských důstojníků vzbuzují otázky o bojeschopnosti tureckých ozbrojených sil.

Foto: Turečtí vojáci; ilustrační foto /  Public Domain


Čistky mezi generály a důstojníky

Když v Turecku 15. července 2016 došlo k pokusu o vojenský převrat, málokdo si dokázal představit následky, které tento neúspěšný pokus bude mít. Ze svých funkcí bylo od té doby odstraněno přes 160 tisíc státních zaměstnanců, novinářů, učitelů a příslušníků TSK (především důstojníků).

 

Masové zatýkání příslušníků TSK je svou mírou ovšem bezprecedentní a svým rozsahem ohrožuje operační kapacity TSK.


Před- a po-převratový stav důstojnického sboru lze porovnat na základě statistik TSK. V březnu 2016 TSK disponovaly 325 generály a 32 451 důstojníky. V říjnu již sloužilo jen 201 generálů a 29 434 důstojníků.


I když některé odchody jistě nebyly vynucené a některé změny početních stavů byly dány spíše restrukturalizací jednotlivých ozbrojených složek, stále jde o velké množství propuštěných důstojníků.


Mezi odstraněnými důstojníky bylo i zhruba 150 vojenských přidělenců sloužících v různých institucích NATO.


Turecké letectvo bez pilotů

Nejvíce bylo čistkami zasaženo turecké letectvo. Od července 2016 do současnosti bylo propuštěno přes pět set pilotů, přičemž většinou šlo o bojové piloty tureckých letounů F-16 C/D.


Početní stavy se letectvo snaží doplnit třemi způsoby. Zvýšením povinné služby vojenských pilotů z 15 na 18 let nebo zrychleným dvouletým výcvikem. Poslední iniciativou je výzva bývalým pilotům, kteří z větší části létají pro soukromé přepravce, aby se vrátili do armády. Dle dostupných zpráv na tuto výzvu reagovalo jen 12 pilotů i přes nabídku dvojnásobného platu bojového pilota.


S těmito opatřeními lze očekávat, že početního stavu svých pilotů před převratem letectvo dosáhne až v roce 2019. Zatímco početní stavy lze doplnit během několika let, ztracené zkušenosti bude turecké letectvo nahrazovat o dost déle.  


Jedním z důvodů, proč se čistky tak výrazně dotkly letectva je pravděpodobně fakt, že během pokusu o převrat „povstalecké“ stíhačky F-16 bombardovaly turecký parlament a prezidentský palác. Bojovým pilotům, kteří jsou považováni za elitu TSK, se tak dostalo nepříjemné pozornosti a vládnoucí režim na jakékoli podezření reagoval minimálně razantním propuštěním ze služby.


Dalším důvodem může být jejich zpravidla západní vzdělání a sekulární postoje, které mohou překážet v Erdoganových snahách ukončit sekulární tradici TSK a dostat do jejích řad více nábožensky založených důstojníků.


Stav TSK a zahraniční mise

V současnosti se TSK aktivně angažují v zahraničních operacích v Sýrii (dříve pod operací Štít Eufratu), kde bojují proti Islámskému státu a proti kurdským Lidovým obranným jednotkám (YPG). TSK na východě a jihovýchodě Turecka také dlouhodobě bojují proti militantům ze Strany kurdských pracujících (PKK).


Německý týdeník Der Spiegel citoval jednoho z vyhozených pilotů, podle kterého jsou ztráty pozemních jednotek při operacích v Sýrii a jihovýchodě Turecka vyšší, než je nutné, kvůli nedostatečné kapacitě letectva poskytovat podporu pozemním silám. V některých případech mise létali dokonce i piloti, kteří byli oficiálně ve vazbě kvůli podezření z podílu na převratu.


Bývalý turecký velvyslanec v USA, Faruk Lagoglu, dokonce označuje turecké zahraniční operace proti Kurdům a Islámskému státu za sebevražedné, právě kvůli stavu ozbrojených sil.


Situace však nebude tak dramatická, jak se zdá. Od roku srpna 2016 do března 2017 v Sýrii Turecko ztratilo 71 vojáků a v boji proti PKK od července 2015 zhruba 900 příslušníků bezpečnostních sil (policistů a vojáků).


Zejména operace Štít Eufratu dokázala TSK uchránit od vážnějšího dopadu čistek na morálku jednotek. I přes brzké doplnění početních stavů budou ty nejvíce postižené složky nahrazovat zkušenosti a know-how ještě dalších několik let.


Zdroj: Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Tesil Datum: 24.05.2017 Čas: 19:37

Jasně.

avatar
PavolR Datum: 24.05.2017 Čas: 19:33

Tesil:
Lenže on to nárazníkové územie bez rozpakov zlikvidoval a pustil si Nemcov priamo k telu. Zaujímavé vyjadrenie obavy. :-)

No nič, dokážeme sa zhodnúť aspoň na tom, že sa v tejto otázke nezhodneme? :-D

avatar
Tesil Datum: 24.05.2017 Čas: 19:25

Strach před rozpínáním komunismu byl větší něž strach z fašismu,proto měl Hitler podporu ze zahraničí.Proto se uzavíraly smlouvy s Německem a proto Stalin cítil ohrožení.
Polsko bral jako nárazníkové území,na Polácích mu nezáleželo s pochopitelných historických důvodů.

avatar
PavolR Datum: 24.05.2017 Čas: 19:03

Tesil:
Pakt štyroch vybuchol hneď v začiatku - ani VB ani FR ho neratifikovali. Odvtedy sa ZSSR dostalo z medzinárodnej izolácie, keď bolo prijaté v roku 1935 do Spoločnosti národov a koncom 30. rokov už bola úplne, ale úplne iná situácia.

Vráťme sa k úplnému začiatku tejto polemiky. Motivovali Stalina nejaké obavy možnej z agresie voči agresie voči ZSSR, keď sa rozhodol pre pakt s Hitlerom? Odpoveď znie, že nie, lebo všetky fakty hovoria proti tomu. na rozdiel od západných mocnostií sa nesnažil vojnu oddialiť ale práve naopak vyvolať takú, ktorá by mu umožňovala zaútočiť na Poľsko - tak, aby ni ZSSR bolo agresorom. Preto v roku 1938 ponúkalo podporu ČSR., Keby Beneš odmietol Mníchovský diktát, naša krajina by bola totiž označená za vinníka následného konfliktu, ako to deklarovali mníchovské mocnosti. Nevyšlo to, kapitulovali sme. nasledujúceho roka využil novú príležitosť a podpísal pakt s Nemeckom vediac, že Nemecko v jeho zmysle čo nevidieť napadne Poľsko a obsadí svoju časť. A bude vinníkom konfliktu. Stačilo iba počkať a keď už sú všetci po uši zamiešaní do konfliktu s nemeckom, uchmatnúť si svoju časť + postupne napadnú ostatné krajiny. A medzinárodné spoločenstvo sa skutočne nezmohlo na nič iné, než vylúčenie ZSSR zo spoločnosti národov. Jediná vec, čo nevyšla, bol predpoklad, že Nemecko bude príliš zaujaté vojnou na západe na to. Ale nakoniec aj tak dosiahol Stalin to, čo pôvodne chcel aj pôvodne - skrze Jaltu. Stálo ho to síce o asi 20 miliónov životov sovietskych obyvateľov viac, ale však vieme, že smrť miliónov bola preňho iba štatistika.

avatar
Tesil Datum: 24.05.2017 Čas: 18:20

Tak poslední pokus-Pakt čtyř VB,Fr,It a Německo 1933.
V třicátých letech měla téměř polovina Evropy nějakou smlouvu či dohodu s Němci.
Pobaltské státy,Dánsko,Rumunsko atd.Samozřejmě Japonsko.Většinou šlo o smlouvy o neútočení, spolupráci a podobně.VB-Námořní dohoda 1935.
Zdroj mimo jiné E.Čejka -Hrozby a naděje.

avatar
PavolR Datum: 24.05.2017 Čas: 07:54

Tesil:
Takto v kontexte tam nevidím nič, čo by sa čo i len vzdialene podobalo paktu R-M. Zjavná snaha získať kontrolu nad nemeckými akciami na východe v štýle "keby to prehnali, mohli by stratiť našu podporu". Ďalší zúfalo naivný bezzubý pokus made by Chamberlain. :-D
Upínať sa na toto nemá absolútne žiaden zmysel.

OT - Ten Roger Maria, ktorého kniha sa recenzuje, mi príde ako podobný magor ako Irwing, len fixovaný na boľševikov. Na to, aby niekto označil brestlitovský mier za geniálny ťah, musí mať riadne vypatlaný mozog, veď pre čo inak by Nemci do Lenina toľko investovali. :-) Bez toho mohlo Rusko vyhrať vojnu (podobne ako Rumuni) a mnoho vecí by sa zrejme udialo úplne inak.

avatar
Tesil Datum: 23.05.2017 Čas: 20:32

Něco málo na https://mv.iir.cz/article/view/1089/1139
Další v knihách,seznam si nevedu.

avatar
PavolR Datum: 23.05.2017 Čas: 19:24

Tesil:
Nejaký dôkaz? :-)

avatar
Tesil Datum: 23.05.2017 Čas: 17:47

No nedá mi to.V červenci 1939 zaslal Londýn návrh smlouvy do Berlína.
S tím,že VB uzná nároky Německa ve východní Evropě výměnou za nevměšování do věcí britského impéria.
Tedy VB-Něm.
Ne VB-SSSR.

avatar
PavolR Datum: 23.05.2017 Čas: 14:36

Keď tečka, tak tečka.
Kto iný by uzatváral aký pakt, keď sa aktuálne všetci uchádzali o priazeň ZSSR. Mimo to už v tom čase existoval Pakt proti Kominterne, združujúci "gaunerské" štáty, ktoré vystúpili zo Spoločenstva národov. Dosah na ZSSR malo však iba Japonsko. Po pakte R-M už aj Nemecko. Tým pádom nie je možné ničím podložiť, že by sa Stalin čohokoľvek obával.

O Poliakoch by som ani neodporúčal hovoriť, tam som už prv povedal, že sa Nemcom neoplatilo s ísť s nimi do akcie "preskakujúcej" ich územie. Briti a Francúzi zažili likvidáciu Československa. To je ďalšia vec, ktorá je v rozpore s tézou, že by sa Stalin reálne čohokoľvek zo strany Hitlera obával.

Pakt s niekym, kto cynicky porušuje dohody (už aj samotný pakt so ZSSR bol porušením dohody o neútočení podpísanej medzi Nemeckom a Poľskom z 1934) dáva len jediné zmysluplné vysvetlenie: Vytvoriť situáciu, kedy sa môže zviesť na napadnutí Poľska Nemeckom a uvoľniť si ruky na vlastné akcie, ktoré neskôr vyústili do vylúčenia ZSSR zo Spoločnosti národov. A potom sa zariadiť podľa toho, ako dopadne vojna medzi nemeckom a západnými spojencami.

avatar
Tesil Datum: 23.05.2017 Čas: 10:37

Kde jsem napsal, že píšeš...?Ty dvě věty jsou odděleny tečkou!!!!!!Tečka.
Stalin pakt uzavřel prostě dříve než to udělal někdo jiný.Toho se obával,nevěřil Britům a Francouzům už vůbec ne,právě po MD.O Polácích ani nemluvím.

avatar
PavolR Datum: 23.05.2017 Čas: 06:28

Tesil:
Kde som písal, že si od toho sľuboval oddialenie konfliktu? :-o Nie, on bol ochotný vstúpiť do konfliktu už predošlý rok, počas Mníchovskej krízy. Do napadnutia Poľska nikto netušil, do akej miery je bojaschopná nemecká armáda, naopak Stalin si musel byť vedomý toho, aká mocná je tá sovietska, veď ju intenzívne budoval.
Pakt proste určoval, kde je čiara, za ktorou si aktéri môžu robiť, čo chcú a nevstúpia do žiadnej koalície, ktorá by ich za to mala vytrestať.

avatar
Tesil Datum: 22.05.2017 Čas: 22:58

Tak člověk má na výběr vždy nějakou možnost.Jde o to ,která z těch špatných bude ta nejpřijatelnější,jak píšeš.Stalin si od tohoto kroku sliboval oddálení konfliktu a předpokládal,že se Hitler bude plně věnovat západní Evropě.Takže vlastně dohoda pomohla spíše Němcům.
Platí stále,že Německo bylo hrozbou pro celou Evropu a válka se SSSR byla otázkou času.Každý volil takovou politiku aby zajistil své zájmy.

avatar
PavolR Datum: 22.05.2017 Čas: 22:33

Tesil:
A ja od začiatku namietam, že odstránenie prekážky z cesty Nemcov k hraniciam ZSSR (spoločná likvidácia Poľska) nesvedčí o pocite ohrozenia, ktorý by ospravedlňoval vyvodzovanie záveru: "Neměl zřejmě na výběr. "
Mal na výber a vybral si tú možnosť, ktorá najviac vyhovovala jeho zámerom - nakoniec fakticky to isté urobil neskôr v Jalte. Že sa pakt s Hitlerom ukázal ako fatálna chyba, je už druhá vec.

avatar
Tesil Datum: 22.05.2017 Čas: 22:03

tonotime
Je to známá věc, na netu někde určitě najdeš podrobnosti.
Není v tom nic osobního.
PavolR
Na samém začátku našeho sporu šlo o ohrožení SSSR z východu i západu.
A to tu bylo bez ohledu na smlouvy,ty stejně pro Hitlera moc neznamenaly.Cesta k ovládnutí světa vede přes Eurasii a to byl Adolfův cíl.Zajistit pro panskou rasu Lebensraum.

arr