Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Letecká technika

Orion: První ruské bezpilotní letadlo kategorie MALE

Datum přidání 26.03.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Petrohradská společnost Kronštadt (dříve Tranzas) začala po sociálních sítích šířit obrázek prvního prototypu ruského průzkumného bezpilotního letadla Orion. Jedná se o první v Rusku vyvinutý letoun pro let ve středních výškách s dlouhou výdrží MALE (Medium-Altitude Long-Endurance), jako jsou americký MQ-9 Reaper nebo čínský Wing Loong Block 1.

Foto: Ruský bezpilotní letoun Orion; větší foto / Kronštadt 

 

Největším bezpilotním letounem ve výzbroji ruské armády je typ Forprost, což je licenčně vyráběný izraelský IAI Searcher. Ve výzbroji ruské armády se nachází 90 těchto dronů a Rusové je aktivně nasazují nad východní Ukrajinou nebo v Sýrii. Nosnost dronu Forprost je 68 kg a výdrž ve vzduchu až 18 hodin. Prozatím je dron sestavován z izraelských dílů, ale od roku 2019 ruské firmy zajistí výrobu 100 % součástek.

 

Standardním průzkumným dronem ve výzbroji ruské armády je však malý letoun Orlan-10. Armáda provozuje přes 1000 dronů Orlan-10. Nosnost dronu je 6 kg a dolet 90 až 150 km.


Rusku dosud chyběl velký dron kategorie MALE s dlouhou výdrží ve vzduchu, dlouhým doletem a velkou nosností, která umožní instalaci výkonných průzkumných systémů. Větší a robustnější dron lze nasazovat i v mnohem drsnějších povětrnostních podmínkách, například nad Severním ledovým oceánem. To se má však již brzy změnit. 


V roce 2011 ruská firma Kronštadt vyhrála se svým konceptem dronu Orion od ministerstva obrany kontrakt na vývoj nového ruského dronu kategorie MALE. Konstrukční tým společnosti Kronštadt pojal stroj jako jednomotorový středoplošník se štíhlým 8 m dlouhým trupem s pístovou pohonnou jednotkou, která roztáčí tlačnou dvoulistou vrtuli. Rozpětí křídel je 16 m.


Z hlediska celkového uspořádání se Orion nápadně podobá americkým typům MQ-1 Predator, resp. výkonnějšímu MQ-9 Reaper. Všechny tři typy také spojuje použití dvojitých svislých ocasních ploch tvarovaných do velmi širokého “V” a tříbodového kolového podvozku příďového typu.


Dle vyjádření firmy Kronštadt, na které se odvolává ruský blog BMPD, je vzletová hmotnost Orionu 1200 kg a nosnost 300 kg. Cestovní rychlost 200 km/h. Ruský Orion se tak výkonově řadí někde mezi MQ-1 Predator a MQ-9 Repaer. Výkonný Reaper má prázdnou hmotnost 2223 kg a nosnost až 1700 kg.


Prototypy dronu Orion pohání pístový motor typu PD-115T (85 kW), což je vylepšený licenčně vyráběný rakouský motor Rotax 914. Sériové stroje ale počítají s motorem typu APD-110 ruské konstrukce.


Podle dřívějších zpráv měla být maximální nosnost Orionu 200 kg, ale tato nosnost je přisuzována exportní verzi Orion-E. Je pravděpodobné, že u exportní varianty Orion-E budou sníženy i další výkonové parametry. Kronštadt plánuje Orion-E vyvážet do jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a Středního východu. Potenciální trh s bezpilotními letouny je obrovský, zejména protože Spojené státy mají silné restrikce pro vývoz bezpilotních letadel kategorie MALE do zahraničí, i když existují tlaky ze strany amerického průmyslu tato omezení zmírnit.


Maximální doba letu Orionu je 24 hodin a operační výška 8000 m. Orion je považován především za průzkumný stroj, ale v polovině minulého roku Armen Isaakjan, generální ředitel vývojářské skupiny Kronštadt uvedl, že další verze Orionu bude schopná provádět letecké údery vzduch-země.

 

Video: Záběry a infografika dronu Orion. Výkonové údaje se liší od posledních informací. Je však možné, že jsou vázany k exportní verzi Orion-E. / YouTube


„Pracujeme na jeho modernizaci. Podrobnosti zatím zveřejňovat nebudu. Ale příští model bude právě v této podobě [útočné - pozn.red.]," uvedl v minulém roce Isaakjan s tím, že útočný model Orionu bude vážit pět tun a jeho nosnost bude jedna až dvě tuny.


Základním průzkumným senzorem dronu Orion je elektro-optický sledovací systém. Do větší zadní trupové šachty je možné umístit další elektro-optické sledovací prostředky nebo radiolokátor. Letoun lze také vybavit prostředky radioelektronického průzkumu.


Klíčová je však informace o použití kompozitu na bázi uhlíkových vláken při konstrukci draku i potahu Orionu. Je to vůbec poprvé, kdy ruský letecký průmysl technologicky zvládl seriovou výrobu velkých kompozitních dílů (výroba pomocí vakuové infuze). V souvislosti s použitím kompozitů bylo mimo jiné nutné nově navrhnout odmrazovací elektro-impulzní systém, který nezahřívá uhlíkové kompozity.


Osvojení této klíčové technologie umožní Rusku v budoucnu vyvíjet a vyrábět další verze bezpilotních dronů kategorie MALE, ale také moderní draky vrtulníků a letadel.


Orion má dolet zhruba 300 km, což je dáno omezenou přímou rádiovou viditelností. Řízení přes satelit dostane do vínku až mnohem větší útočný dron, o kterém mluvil Isaakjan.

 

Řídící kontejnerová stanice dokáže ovládat až 6 dronů Orion najednou. Mezi hlavní úkoly dronu Orion bude kromě leteckého průzkumu, sledování a zpravodajství (například vyhodnocení leteckého útoku) patřit také zaměřování pozemních cílů pro dělostřeleckou a raketovou palbu.


Podle plánů z roku 2014 začne sériová výroba v letošním roce při rychlosti výroby až 30 dronů ročně. Zda ale dojde skutečně k zahájení sériové výroby v letošním roce dosud nebylo potvrzeno.


Zdroj: BMPD

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Nikdo Datum: 27.03.2018 Čas: 13:13

V podstatě jde o to že síly zachycuje kompozitní konstrukce a to je dost velký rozdíl oproti panelům namontovaným na klasickou duralovou konstrukci.Úspěch to je , ale při pohledu na A-350 nebo B-787 malinko bledne.

avatar
HonzaH Datum: 27.03.2018 Čas: 11:21

Grull - Tak v podstatě je kompozitním materiálem i žula, beton nebo samotné dřevo. Takže první kompozitní letadlo postavili vlastně bratři Wrightové.
Každopádně většina lidí dnes rozumí pod názvem kompozit něco jiného. Rusové už používali kompozity i dříve, pokud si dobře pamatuji, tak např. Berkut měl kompozitová křídla. Negativní šípovitost křídel má totiž tu blbou vlastnost, že když dojde zatížením křídla k jeho deformaci, tak vlivem deformace křídla dojde zvýšení zatížení (zvýší se úhel náběhu) a proto dojde k větší deformaci a tak se zvýší i zatížení a křídlo se proto více zdeformuje a proto .... takže když dojde k rozkmitání křídel (např. při průletu turbulencí), tak to může špatně dopadnout. Kompozity jsou ale neizotropní materiál (tj. nemá ve všech směrech stejné vlastnosti) a tím, že si konstruktér nastaví směr vláken ve směru zatížení, tak může být vláknový kompozit pevný a zároveň lehký.
Jestli ho ale Rusové vyráběli, nebo jestli jen nakupovali desky a ty si pak sami obráběli, to nevím. Každopádně ani obrábění, spojování a vůbec třeba pevnostní výpočty kompozitů nejsou žádná legrace.

avatar
Grull Datum: 27.03.2018 Čas: 00:58

Barbarosa - Mám dojem, že první kompozity byli tatarské luky. Kost, dřevo, šlachy a rohovina.

Ale koukám, že tam je zase takový to: oni maj Predátora, tak ten náš bude dvakrát větší :-)
Už MQ-9 Reaper má 11m délku a 20m rozpětí, tak co bude mít 2x těžší stroj?

avatar
Barbarosa Datum: 26.03.2018 Čas: 23:56

Miroslav ma pravdu,jeden z najznámejších kompozitov je trebárs bimetal..ako prvé kompozity sa používali kovové kompozity, neskôr oceľové,keď prišla technológia navarkov, to ostatné prišlo až objavením plastov,polymerov, a pod..vždy sa jedná o minimálne 2 materiály,vzájomne tvoriace jeden celok,nie zmiešané,tie už clenime medzi zliatiny

avatar
Miroslav Datum: 26.03.2018 Čas: 22:36

Myslím, že niekto si tu mýli pojmy a dojmy. Kompozit nutne neznamená uhlíkové vlákna. Okrem toho, ani uhlíkové vlákna nie sú vždy uhlíkové vlákna. Aj traktor má 4 kolesá a nie je to formula 1.

avatar
Jan Grohmann Datum: 26.03.2018 Čas: 22:23

https://news.rambler.ru/army/39450355-poyavilos-pervoe-foto-oriona/
 
Jak uvedl generální designer Orionu Nikolaj Dolženkov, při stavě dronu byly použity původní kompozitní materiály a technologie vyvinuté v Rusku.
 
"Dnes můžeme říci, že jsme vstoupili do elitního mezinárodního klubu výrobců rozsáhlých kompozitních letových komplexů," řekl Nikolaj Dolženkov.
 
Co se týče Su-35S tak nevím jak to chápat. Možná šlo o kompozitní materiály a/nebo díly vyrobené mimo Rusko. Nebo šlo o malé části a nikoliv celý drak a křídla letounu.
 
Co se týče MS21, taky nikde nestojí, že kompozitní materiál nutné k výrobě kompozitních dílů jsou vyrobeny v Rusku. Takže kompozitní textílie a spojovací materiál nutný k výrobě kompozitních dílů mohou ruské firmy kupovat v zahraničí a vyrábět doma. Případně co se týče MS21 a Orionu tak rozpor v tom není, protože oba letouny jsou vyvíjeny v Rusku současně.
 
Na zmíněném odkaze http://www.airforce-technology.com/projects/su-35/ se píše, že z kompozitu jsou náběžné hrany křídel, části podvozku, dveře atd., tedy menší díly.

avatar
Sokrates Datum: 26.03.2018 Čas: 18:59

Kompozity na báze uhlíkových vlákien boli použité už aj na Su-35S:
http://www.airforce-technology.com/projects/su-35/

Inak, zaujímalo by ma, prečo ruské ministerstvo obrany doteraz neobjednalo Orion ani len v malých množstvách. Namiesto toho plánuje kúpiť ďalšiu licenciu od Izraela na výrobu Forpostu:
https://www.leteckymagazin.sk/l/rusko-objedna-dalsie-prieskumne-drony/

A pritom Kronštadt predstavil dron Orion už júli minulého roka na výstave MAKS 2017. Jediný, kto v tej dobe prejavoval o lietadlo záujem, bola spoločnosť z oblasti drevospracujúceho priemyslu Segezha Group na monitorovanie lesov:
https://www.leteckymagazin.sk/l/na-maks-2017-predstavili-prve-ruske-bezpilotne-lietadlo-typu-male/

avatar
givicz Datum: 26.03.2018 Čas: 17:33

Jak mám chápat větu :
"Klíčová je však informace o použití kompozitu na bázi uhlíkových vláken při konstrukci draku i potahu Orionu. Je to vůbec poprvé, kdy ruský letecký průmysl technologicky zvládl použití uhlíkových kompozitů při konstrukci letadel. "

Rusové u středního dopravního letadla MS 21 uvádějí, že má kompozitní křídlo, centroplán i ocas... na tomto videu to uvádějí v čase 11:56

https://www.youtube.com/watch?v=BUP_WRC4z4Y

avatar
Pauli Datum: 26.03.2018 Čas: 16:58

K těm Orlanům : Produkcie 3 systémy denně.

Doba letu 10 a více hodin
Výška letu 7km
Ve výrobe 11 variant
https://www.youtube.com/watch?v=K2fmL167PA8

arr