Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

CZ 805 BREN: Otázky a odpovědi

Datum přidání 22.05.2013    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 148 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Armáda České republiky již "nějaký ten pátek" používá nové útočné pušky CZ 805 BREN. A jak to u nových zbraní bývá,  i "breny" se dočkaly kritiky vojáků a odborné veřejnosti. Pokusili jsme se shromáždit ty nejdůležitější výtky a současně jsme požádali o vyjádření Tiskové oddělení AČR, jež naleznete v následujícím rozhovoru.

CZ 805 BREN

Foto: CZ 805 BREN v Armádě ČR / Armáda ČR

 

AN: Při střelbě se pohybuje táhlo závěru. Lze tomu zabránit jednoduchým konstrukčním zásahem. Proč se tento nedostatek neřešil během vojskových zkoušek?

TO: Předpokládáme, že uživatel má na mysli napínací, tj. ovládací páku. Stávající řešení, kdy je páka pevně spojena s nosičem závorníku, je z hlediska funkce nejspolehlivější. V případě nedovření nosiče, ať již ze kterýchkoliv důvodů (vysoké znečištění, nižší prachová náplň nebo jiná disfunkce munice…), lze velmi jednoduše závadu odstranit dorazem na páku. U autonomní  napínací páky (nezávislé na pohybu nosiče závorníku) je nutné řešit možnost dorážení nosiče závorníku do přední polohy (velký počet dílů, možná náchylnost na prach, písek, …) dalším mechanismem.


AN: Proč chybí u CZ 805 tlačítko pro vypouštění závěru? Vždyť vypouštění pomocí táhla závěru je zdlouhavější, pohybově náročnější a je k tomu potřebná druhá ruka.

TO: Stávající řešení je při použití ovládací páky, která je pevně spojena s nosičem závorníku, dostatečné. Vypouštění závěru je nezbytné jedině při použití "autonomní" ovládací páky.

 

Video: Reportáž o CZ 805 BREN / Armádní noviny


AN: Proč nelze natáhnou zbraň v zajištěném stavu?

TO: Jde o vyšší prvek bezpečnosti u zajištěné zbraně. Na druhé straně existují zbraně, které není možné zajistit, pokud nejsou natažené.


AN: Z jakého důvodu zde existuje možnost dvojitého výstřelu? Pro potřeby profesionální armády se zda být zbytečná. Toto řešení je ve světě výjimečné.

TO: Názor na "dvouránu" je dvojí. Jsou tu zastánci i odpůrci této funkce. V době vývoje šlo o většinový požadavek uživatelů. Pokud to střelec nevyžaduje, nemusí funkci spoušťového mechanismu využívat. V případě bližšího perimetru zasazení, CQB a v kombinaci s kompenzátorem zdvihu je tato funkce účinná. Rovněž zajišťuje, aby voják v zátěžové situaci nevystřelil (bez velkého efektu více ran, anebo i celý zásobník – zkušenosti U.S. armády z Vietnamu).


AN: Páka přeřaďovače palby je natolik rozměrná, že překáží ukazováku (kromě polohy "zajištěno") položeném podélně nad spoušti. Proč se také tento problém neřešil při armádních zkouškách?

TO: Jde o univerzální řešení pravák – levák. Dostupnost je řešena dvěma velikostmi výměnných hřbetů, které jsou součástí zbraně. Tvar a velikost byly v rámci vojskových zkoušek hodnoceny a diskutovány. Zkrácení páky přeřaďovače působilo některým uživatelů problémy s dostupností. Výrobce připravil modifikované provedení, které je řešeno sadou krátké a dlouhé páky přeřaďovače s upraveným tvarem (úhlem). Finální verze je v současnosti podrobována uživatelskému testu.

 

CZ 805 BRENFoto: Schéma CZ 805 BREN (KLIKNI PRO VĚTŠÍ OBRÁZEK). / CZUB


AN: Pojistku zásobníku nelze ovládat rukou, která drží pistolovou rukojeť. Proč nebylo použito osvědčené řešení ze zbraní AR-15 nebo SCAR? U obou zbraní lze pojistku ovládat prstem ruky, která drží zbraň. Proč se neřešila tato záležitost během zkoušek?

TO: V rámci vojskových zkoušek byla diskutována i varianta tzv. kolébkového vypouštění zásobníku, které má výrobce standardně u PDW Scorpion EO3A1. Z hlediska ovládání záchytu zásobníku bylo použito osvědčené řešení Sa vz. 58. Výrobce disponuje také variantou výměnné šachty MC (magazine comaptible) se zmiňovaným řešením v oboustranném provedení.


AN: Z jakého důvodu jsou plastové zásobníky (5,56 x 45 mm) pro CZ 805 větší než ty původní pro větší náboje 7,62 x 39 mm? Jsou sice "průhledné", ale vzhledem k velké zásobníkové šachtě není v něm nic vidět již po vystřílení 17 nábojů.

TO: Ze strany uživatelů byl při tvorbě transparentních zásobníků kladen důraz na mechanickou odolnost a spolehlivost i za cenu větších rozměrů. Zásobníky jsou technologickou obdobou zásobníků pro zbraň G-36. Oproti standardním hliníkovým, plechovým nebo plastovým zásobníkům jej odolnost těchto vyšší, a to jak samostatných, tak i ve zbrani.

Primární funkcí transparentního zásobníku NENÍ kontrola počtu nábojů ve zbrani, ale je to přehled o stavu munice v jednotce bezprostředně po kontaktu s protivníkem, následně pak při redistribuci munice mezi příslušníky a dozásobení jednotky. Zásobníky s mechanickým počitadlem na hraně dna nebo zadní straně zásobníku jsou náchylné na nečistoty a snižují odolnost zásobníku.


AN: Zásobníková šachta není kompatibilní se zásobníky STANAG, a proto není možné v CZ 805 používat zásobníky spojeneckých armád. Proč jste tedy nezakoupili zavedené, menší, lehčí, levnější a kompatibilní standardní zásobníky STANAG?

TO: Zásobníková šachta byla konstruována na základě odzkoušených zásobníků CZUB. Další část je uvedena v odpovědi č. 7. Hmotnostní rozdíly vycházejí z větší odolnosti zásobníku. Názor tazatele stran ceny nelze posoudit. Pro potřeby AČR jsou zásobníky pořizovány za cenu v čase a místě obvyklou a nepřekračují cenu zásobníků této ráže.

 

CZ 805 BREN Foto: Modifikace CZ 805 BREN podle Armádních novin  / Autor: Radek Bartoníček


AN: Je pravda, že nejsou tzv. Picatinny lišty (montážní lišty) certifikovány?

TO: Na zbraních jsou Weaver lišty dle MIL STD 1913. Tato skutečnost byla prověřována v rámci kontrolních zkoušek a průběžně je ověřována v rámci výroby zástupci Státního ověřování jakosti.


AN: Proč se k verzi BREN A2 kupovaly bodáky, když na ni nejdou nasadit?

TO: Požadavek zadavatele (výběrového řízení) byl, aby měl každý uživatel k dispozici útočný nůž. K útočnému noži jsou dodávány výměnná záštita a výměnná patice nože. Uživatelskou výměnou těchto komponentů lze modifikovat útočný nůž na zbraň, na standardní osobní útočný nůž.


AN: Proč se kupovaly nevyzkoušené výrobky Meopta, když na trhu existují prověřené výrobky? Zaměřovač Meopty je o 1/3 větší a těžší než například obdobné zaměřovače firmy Aimpoint. Při naprosto stejné funkci však zaměřovač Meopty funguje až 100x kratší dobu než zaměřovače Aimpointu.

TO: Příslušenství bylo pořizováno v rámci výběrového řízení, kde byly stanoveny minimální požadované parametry (hmotnost, operační nasazení – výdrž, rektifikace, teplotní a rázová odolnost a řada dalších parametrů). Podmínkou bylo úspěšné absolvování kontrolních a vojskových zkoušek. Výrobky Meopty stanovené parametry a zkoušky splnily. Kritérii výběrového řízení byly při dodržení základních parametrů rovněž cena a hmotnost celého systému zbraně.

 

CZ 805 BREN Foto: Modifikace CZ 805 BREN podle Armádních novin  / Autor: Radek Bartoníček


AN: Proč není ke zbrani dodávána i svítilna?

TO: Svítilna nebyla součástí výběrového řízení jako plošný doplněk zbraně. Pro určené funkce se o jejím pořízení a zavedení uvažuje v závislosti na finančních prostředcích.


AN: Kvůli dlouhému kloubu je i při zcela zasunuté ramenní opěrce pažba stále příliš dlouhá. Při sklopení není pažba pevně fixována a je stále pohyblivá.

TO: Délka ramenní opěry byla upravována dle požadavku uživatelů v rámci vojskových zkoušek. Taktéž zvolená fixace sklopené ramenní opěry byla ve vojskových zkouškách shledána dostatečnou a vyhovující danému účelu. Fixace pažby ve sklopené poloze je zajištěna tuhostí ramenního kloubu. Tato poloha slouží především k přepravě zbraně.


AN: Na závěr, prosím, položím obecnou otázku: "Existují nějaké plány na modernizaci nebo změny v konstrukci zavedených pušek CZ 805 BREN A1/A2?"

TO: Na polovinu května 2013 jsou naplánovány spojené kontrolní a vojskové zkoušky pro ÚP CZ 805 BREN se zásobníkovou šachtou MC (magazine compatible) a některé variantní doplňky.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOUMES123 Datum: 11.08.2014 Čas: 12:21

Na rozdíl od nového Scorpionu je Bren 805 technologicky zaostalý(železný rám). Americká M4 má lehký hliníkový rám a HK 416 zas polymerový. Bren váží oproti vz. 58 asi o jeden kilogram více. Nevím přesně o kolik je to proti M4 a HK 416 ale bude to nejmíň 1/2 kila. Co si říkají vojáci v když s Brenem lezou po afgánských horách? Kterej trouba nás tímto těžkým krámem vyzbrojil? S lehčí puškou jsem mohl mít 1kg střeliva navíc, nebo třeba litr vody.

avatar
Serža Datum: 22.07.2013 Čas: 12:00

hehe, tak KONEČNĚ někomu docvaklo to, co mělo být už v primárním zadání:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/armada-chce-jine-zasobniky-nez-si-nadiktovala-1008034

avatar
Lukáš Karlík Datum: 01.07.2013 Čas: 20:25

To: Vyslouzil Petr

Vážně jste mě svým příspěvkem pobavil. Opravdu jsem se upřímně zasmál! :) Sdílím s vámi zklamání z této zbraně. Očekával jsem úplně něco jiného. Jedinou útěchou pro mě je, že aktivním zálohám se prozatím těchto zbraní nedostává... Tedy o důvod víc, proč si ještě na čas užít starou dobrou kosu.

Popravdě, kdyby mělo přijít na věc, a já si mohl vybrat. Raději sáhnu po odzkoušené kvalitě, jednoduchosti, spolehlivosti - 58, než po BRENu. Oduvodnění: Raději nést méně munice, která je ale účinná a ničit nepřítele na velkou vzdálenost, mnohdy i z úkrytu, než se ověsit desítkami zásobníků s 5,56 a po americku sypat jeden za druhým neznámo kam. Raději dávkou z kosy zeď prostřílím, než bych sledoval, jak se 5,56 zakusují do omítky a k cihlám se dostane sem tam nějaká, aby se neřeklo.

Tento názor ovšem nevztahuji například ke speciálním jednotkám, kdy platí úplně jiná pravidla.
Obecně však vidím jako degradaci bojeschopnosti vojáka, když ho vybaví něčím, co ani zdaleka neodpovídá vojákovým potřebám...

avatar
Vyslouzil Petr Datum: 28.06.2013 Čas: 21:19

Pušce BREN se zřejmě podaří odstranit jeden nešvar pušky vz.58 a to, že ji znehodnocenou dokáží různí "kutilové" úvest opět do funkčního stavu. Bren nefunguje už rovnou. Samozřejmě trochu přeháním. Jestli jí mám jako záložák ohodnotit jedním slovem, pak je to ZKLAMÁNÍ.

avatar
Fulcrum Datum: 22.06.2013 Čas: 11:05

OT: Jsou známy nějaké nové informace o tendru na pušku pro přesnou střelbu? Jaké firmy se do něho přihlásily?

avatar
KOLT Datum: 21.06.2013 Čas: 22:04

Nějak jsem si nevšiml, že je vlákno ještě živé. Zpětně tedy děkuji Josefovi za odpověď!

avatar
Zbrojir Datum: 19.06.2013 Čas: 19:41

Již v minulosti měly členské země EU při nákupu výzbroje využívat princip soutěživosti. V oblasti obrana a bezpečnost zde však existovaly tak rozsáhlé výjimky, že toho některé země, k nimž nepochybně náleží i ČR, zneužívaly a zbrojní zakázky za naprosto netransparentních podmínek doslova přidělovaly (viz např. přezbrojení Policie ČR pistolemi CZ 75 D Compact, aktuálně i MO útočnými puškami CZ 805, samopaly CZ Scorpion EVO 3A1 a pistolemi CZ 75 SP-01 Phantom). Proto byla na popud Bruselu iniciována, členskými zeměmi projednána a schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES, která stávající výjimky zásadně omezuje, tzn., že soutěžit se ve většině případů musí. Principy soutěživosti v oblasti obrana a bezpečnost zapracovala ČR do legislativy v tzv. „malé“ novele zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (již jsem zde záležitost popisoval v dřívějších komentářích).

„Strategie obranného a bezpečnostního průmyslu v ČR“, kterou prolobovala Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, MO ukládá, aby maximálním možným způsobem využívalo výjimky z unijní legislativy ve prospěch zachování domácího průmyslového potenciálu. V praxi se tedy v ČR příslušná legislativa nadále porušuje, zpravidla tak, že exekutiva přijme usnesení na samé hraně a loajální funkcionáři MO jej svými příkazy dotáhnou až do naprosto diskriminačního modelu, který je již zcela nezákonný. Zde lze upozornit na velmi podivné aktivity státního úředníka gen. Pavla Bulanta (mj. předsedu komise pro výběr útočné pušky), který např. usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO, vykládá jako generální zákaz nákupu obdobných druhů ručních palných zbraní zahraniční provenience, a to i v případech, kde podmínka stanovená vládou pro přímý nákup zbraní z produkce CZUB, naplněna není.

Nekonkurenční prostředí dříve či později vede k degeneraci, což mj. vidíme i na dlouholetých zcela nepřesvědčivých výkonech CZUB. V globalizovaném světě jsou v delší perspektivě ochranářská opatření jen těžko udržitelná, navíc taková politika exekutivy stojí obvykle státní pokladnu, resp. daňové poplatníky nemalé prostředky. V ČR se na drancování státního rozpočtu nejvíce podílí Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, která, ačkoli se deklaruje jako nevládní, nezávislá, nepolitická a nezisková, zásadně ovlivňuje rozhodování exekutivy, samozřejmě výhradně ku prospěchu svých vybraných členů, k nimž mj. náleží především CZUB.

Stát nedokáže objektivně analyzovat schopnosti domácího zbrojního průmyslu, jelikož ryze odborná hlediska budou vždy konfrontována s reálnou politikou. Místní loby vždy přesvědčí politiky, že se odborníci případně mýlí, popř. budou vydírat přes ztrátu pracovních míst. Navíc státní správa ČR je již natolik rozvrácená, že není schopna nátlaku zvenčí prakticky čelit. Důkazem jsou mj. i nákupy ručních palných zbraní druhořadé kategorie pro MO, a to i s vadami ohrožujícími životy uživatele! Nechci zde dále vyjmenovávat desítky kontroverzních projektů za mnoho miliard Kč. Buďte si však jisti, že lidem ovlivňujícím zbrojní zakázky, nejde o blaho českých občanů, vojáků, policistů, ale primárně o svůj byznys. Mj. ruční palné zbraně mají pro ČR nesrovnatelně menší strategický a ekonomický význam, než celá řada komodit každodenní spotřeby.

V novém tisíciletí byly zdejšími vládami CZUB přímo přiděleny zejména tyto veřejné zakázky:

• Usnesení vlády č. 338/2000 – přezbrojení PČR pistolemi (46000 pistolí CZ 75D Compact).
• Usnesení vlády č. 1443/2009 – pistole 9x19 s příslušenstvím (5500 CZ 75 SP-01 Phantom) a osobní obranné zbraně (600 CZ Scorpion EVO 3A1) pro MO.
• Usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO (9600 útočných pušek CZ 805, 7000 pistolí CZ 75 SP-01 Phantom a stovky samopalů CZ Scorpion EVO 3A1).

Přidáme-li k seznamu zmanipulované „výběrové řízení“ na dodavatele 8000 útočných pušek z přelomu let 2009/2010, pak rozhodující kontrakty byly vždy realizovány s absolutní ignorancí k principům transparentnosti a nediskriminace.

avatar
Dip Datum: 19.06.2013 Čas: 00:13

Tak u výzbroje armád je klasický výběrový řízení zhovadilostí. Stát by si měl nejdříve analyzovat, zda je v silách jeho a tuzemských firem danou výzbroj vyvinout. A zda to má strategický a ekonomický význam. Pokud dospěje k tomu, že ano, neměl by do výběrového mechanismu zahraniční firmy vůbec vpustit. Pak odpadá ono šití na míru pro tuzemské firmy. Ty pak mohou v klidu pracovat na zbrani, která splní reálné požadavky armády aniž by něco šily horkou jehlou.
Mám takovej dojem, že v případě výzbroje armád je i ohledně výběrových řízení výjimka v rámci diktátorských regulí EU.

avatar
Michael Manolevski Datum: 18.06.2013 Čas: 23:01

Pan Zbrojíř evidentně ví o čem mluví:-) Osobně jsem se bavil se zástupcem firmy Hk, (setkáváme se s nimi při zkouškách nových zbraní) a řekl mi v podstatě to samé. Po zhodnocení požadavků výběrového řízení jim bylo jasnél, že je ušito na míru CZUB a i kdyby nabídli pušku z hvězdných válek, tak by prohráli. Proto se firma Hk vůbec do výběrového řízení nepřihlásila. Průběh výběrového řízení byl stejný jako při výběrovém řízení na pistoli PČR. Politické tlaky České zbrojovky, vyhrožování atd. člověk by zvracel...

avatar
Zbrojir Datum: 17.06.2013 Čas: 21:38

Nemohu souhlasit s tvrzením, že většina nedostatků CZ 805 je snadno řešitelná.

• CZ 805 je zbraň konstrukčně velmi komplikovaná, což se mj. negativně projevuje i při údržbě a opravách, na trhu patří k nejsložitějším. Doporučuji prohlédnout si příslušné rozpady, porovnejte např. s úspěšnými AR15 (M16/M4) či HaK G36.
• CZ 805 je zbraň výrobně nadmíru pracná a tudíž i drahá. Na dnešní dobu se vyrábí s neobvykle vysokým podílem málo produktivního třískového obrábění. Nejen „polymerová“ HaK G36, ale např. i „slitinové“ AR15 (M16/M4) či dokonce „plechové“ StG 44, G3 a AKM/AK74 jsou zbraně vyráběné za použití mnohem produktivnějších, pro hromadnou výrobu výrazně vhodnějších technologií.
• CZ 805 je zbraň notně rozměrná, z hlediska prostorové rozvahy k ní lze mít podstatné výhrady. Skutečnost, že je prý multirážová, běžné uživatele nikterak nezajímá, jelikož v praxi tuto „výhodu“ nikdy nevyužijí. Doporučuji seznámit se s počtem, rozměry, hmotností, potřebnými úkony, nářadím a cenou součástí, které je třeba pro přechod na jinou ráži vyměnit, navíc transformovaná zbraň se musí před bojovým nasazením též nastřelit. O problémech s „nesenou“ zásobou munice jiné ráže ani nemluvě. V praxi je tudíž „přidaná hodnota“ multirážové koncepce ve vojsku nevyužitelná.
• CZ 805 je zbraň velmi hmotná, navíc nevhodně vyvážená a proto se střelcům jeví jako těžkopádná. Hmotnost a její rozložení souvisí jak s konstrukcí, tak i s použitými materiály a výrobními technologiemi (např. při obrábění rozměrného pouzdra z bloku existují určité limity). CZUB se před „soutěží“ pro MO snažila útočnou pušku ještě odlehčit, patrná je zde např. aplikace „lehké“ hlavně s poměrně malým průměrem.
• CZ 805, ačkoli se jedná o jednu z konstrukčně nejmladších útočných pušek na trhu, je osazena zcela zastaralou koncepcí ovládacích prvků, které se navíc po ergonomické stránce příliš nepovedly. Odpovědi na dotazy zformulované AN nasvědčují, že si to věcně příslušní důstojníci MO snad ani neuvědomují… V této oblasti existuje největší šance, jak s přiměřenými náklady ovládání CZ 805 ještě zdokonalit.

Přidáme-li k výše uvedenému nevhodné řešení několika uzlů, problémy se spolehlivostí, se zpracováním, s nedokonalým příslušenstvím, pak má CZUB opravdu co dělat, aby nebyla CZ 805 všeobecně dávána za příklad toho, jak by neměla moderní útočná puška vypadat.

Je nasnadě, že ani po vychytání nejpalčivějších nedostatků nebude CZ 805 patřit mezi uživatelsky přívětivé konstrukce. Neočekávám, že by ve stávající podobě, dodávané AČR, mohla být na světovém trhu příliš úspěšná, a to samozřejmě kalkuluji s podstatně nižší prodejní cenou, než za kterou ji nakoupilo MO. Tvrzení, že se jedná o ceny v čase a místě obvyklé by si měli zástupci z Národního úřadu pro vyzbrojování MO ponechat pro vyšetřovatele. Nelze samozřejmě vyloučit některé dodávky spřáteleným režimům, ovšem zde o nákupu zpravidla rozhodují jiná kritéria, než poměr ceny a kvality. Že CZ 805 není deklarovaný hit, vědí i progresivní lidé v CZUB, a proto zde realizují tak zásadní přepracování útočné pušky, že „nová“ zbraň prý bude mít i odlišné modelové označení. Nelze proto vyloučit, že jediným uživatelem hromadně provozujícím problematické a předražené CZ 805 tak bude výhradně resort MO ČR!

avatar
Zbrojir Datum: 16.06.2013 Čas: 17:36

Otázka, proč se více než miliardové zakázky účastnily pouze dvě firmy, když v Evropě a zejména na světě existuje řada výrobců, je naprosto logická. Odpověď není nikterak složitá. Důvodem bylo naprosto diskriminační a netransparentní „výběrové řízení“ ušité na míru. Nejprve na FN SCAR (MPI vazba na Bartáka), později znásilněné ve prospěch CZ 805 (CZUB vazba na všechny relevantní politické strany). Uvedu několik limitů:

• Již samotné kvalifikační požadavky zadavatele kladené na dodavatele zásadně omezily počet firem, které se vůbec mohly přihlásit. V praxi se mohla přihlásit pouze česká firma s příslušnými povoleními (zahraniční výrobce se tehdy nemohl účastnit přímo), s obratem min. 50 mil. Kč a minimální zbrojní zakázkou v posledních třech letech v objemu min. 25 mil. Kč. Vezmeme-li v úvahu, že většina českých firem na zdejším malém trhu zastupuje velké zahraniční výrobce a MO se mj. netransparentními nákupy poměrně důsledně „staralo“ o to, že velké zakázky dostávali pouze vyvolení, většina českých zástupců výše uvedené parametry finančních objemů logicky nesplňovala, ačkoli často zastupovali velké a renomované zahraniční zbrojovky, které zcela běžně realizují srovnatelné a mnohem větší zbrojní kontrakty (většina uchazečů nesplňovala stanovené kvalifikační požadavky).

• Požadavky MO byly neobvykle rozsáhlé, zejména v naprostém nepoměru ke krátké lhůtě stanovené pro předložení nabídek. Uchazeč musel nabídnout zbraně včetně veškerého příslušenství (optika a optoelektronika) a munici (malorážovou i do granátometů), a to dle striktně stanované konfigurace a požadovaných technických řešení. Tak široký sortiment vojenského materiálu není v portfoliu žádného světového výrobce. Potenciální uchazeč by proto musel uskutečnit řadu jednání s mnoha výrobci a často i ověřovací zkoušky více komponentů, aby mohl tak komplexní nabídku vůbec podat. Je veřejným tajemstvím, že obě firmy, které nabídku podaly, měly díky nadstandardním kontaktům na politiky a vedení MO informace o podmínkách „soutěže“ s předstihem mnoha měsíců….

Pokud by se jednalo o nabídku výzbroje ze zahraničí, což byla prakticky jediná reálná možnost pro ostatní dodavatele, musel by uchazeč dále splnit podmínky kompenzačního programu (offsety) pro domácí průmysl ve výši 100% ceny zakázky, z toho 20% offsety přímé. tzn., že v případě miliardové vítězné nabídky by musel dát zakázky za jednu miliardu Kč českému průmyslu, z toho za min. 200 milionů Kč vyrobit komponenty ke zbraňovému kompletu přímo v ČR. Splnění takové podmínky je velmi náročné, vyžaduje řadu jednání a mnoho času na přípravu.

Takto koncentrované požadavky prostě nešlo v čase vymezeném lhůtou pro předložení nabídek reálně splnit do té míry, aby zodpovědný uchazeč mohl nabídku vůbec podat, a to mj. šlo – odstranit nepohodlné konkurenty. Zejména se obě české firmy bály případné nabídky německé Heckler a Koch, která mohla prostřednictvím českého zástupce nabídnout G36 i 416, přičemž G36 byla již tehdy osvědčená, vyrábí se na moderních automatizovaných linkách, má vysoký podíl polymerů a je proto citelně levnější než FN SCAR a zejména CZ 805, která je vyráběna na dnešní poměry s neobyčejně vysokým podílem málo produktivního třískového obrábění.

Připomínám jen, že „soutěž“ byla vyhlášena koncem roku, před vánocemi, kdy mají firmy jiné starosti, zaměstnanci si během vánoc vybírají dovolené atd. Lhůta pro podání nabídek zde byla kratší, než u jakéhokoli výběrového řízení na úklid kasáren!

• Program vojskových a kontrolních zkoušek nebyl v zadávací dokumentaci nikterak specifikován s tím, že bude vypracován v určené lhůtě až dodatečně, před předložením požadovaného vzorku zbraní ke zkouškám. Uchazeč tak byl odkázán na libovůli zadavatele, jak náročným zkouškám jeho zbraňový komplet vlastně podrobí (nejsou-li dopředu jasně stanovené podmínky, není problém kohokoli, i s nejlepší zbraní na světě, potopit).

• Stanovené termíny pro dodávky, zejména v prvním roce, byly vzhledem k předpokládanému termínu ukončení vojskových a kontrolních zkoušek naprosto šibeniční, jelikož dodávané zbraně, a to i vzorky ke zkouškám, musely projít přejímkou orgánů NATO, což je proces vyžadující určitý čas (objednání přejímky a její provedení, přičemž GQAR má svůj plán práce). Rovněž splnění dalších podmínek vyžadovalo neobyčejnou vstřícnost zadavatele.

Podmínky českého „tendru“ byly nastaveny tak tvrdě, že v případě vítězství nepreferované firmy mohl zadavatel (MO) dogmatickým a nevstřícným přístupem dotlačit uchazeče až k neplnění podmínek uzavřené kupní smlouvy s následkem mezinárodní ostudy a nemalých finančních sankcí. Naopak, vůči spřátelené firmě mohl být velmi vstřícný a podmínky podle potřeby pozměnit, což také v případě CZUB činil.

Po podpisu kupní smlouvy, kdy zkoušky zbraňového kompletu CZ 805 dopadly krajně nepříznivě, přičemž vojsko komplet neobyčejně silně kritizovalo a všem zainteresovaným bylo jasné, že CZ 805 není komplet s ukončeným vývojem (mj. striktní podmínka zadání). Zadavatel, místo aby uzavřenou kupní smlouvu pro nesplnění podmínek vypověděl a vyzval druhého uchazeče v pořadí, zahájil potají urychlený dovývoj zcela nepoužitelného zbraňového kompletu CZ 805 do akceptovatelné podoby. Bez jakýchkoli sankcí vůči CZUB tak došlo k výraznému posunutí dodacích lhůt, mj. změnil se i obsah předmětu plnění…

Renomované zahraniční zbrojovky mají o českém prostředí poměrně dobré informace. Poté, co si prostudovaly podmínky, vyhodnotily svoji účast v „tendru“ za zcela nežádoucí. I kdyby splnily offsety, což nebylo reálné, obávaly se zejména diskriminace ze strany zadavatele a možného poškození dobrého jména. Vysvětlujte pak po světě, že to výběrové řízení v Čechách byla v podstatě jedna velká lumpárna.

avatar
Nicolaj Datum: 16.06.2013 Čas: 12:48

Co mě spíše přijde podivné na výběrovém řízení je poměrně malý počet uchazečů o tak velkou zakázku.....
Já osobně jsem měl zbraň v ruce jen na chvilku, takže ji nehodnotím až tolik po technické stránce, avšak i přes podmínky které zde byly uvedeny ( a jistě by měli naklonit výsledek více k zahraniční produkci) je ekonomicky pořád výhodnější domácí výrobek s přihlédnutím na probíhající kryzi. Každopádně zbraně jsou již nakoupené a je otázka jak budou dotaženy do konce, aby byli skutečně co nejvíce vyhovující použití v AČR. Osobně si myslím že většina problémů se dá vyřešit poměrně snadno, tak uvidíme jestli slibovaná modernizace bude skutečná nebo jen na oko.

avatar
Zbrojir Datum: 14.06.2013 Čas: 18:01

Pokud si prostudujete archivní materiály či seženete verifikované informace k tuzemským zbrojním projektům, např. za posledních 50 let, budete muset konstatovat, že většina neskončila úspěchem, některé i naprostým fiaskem. Nemalé problémy byly i s dodávkami do zahraničí, výhrady ke kvalitě českých zbraní měly i tehdy průmyslově málo vyspělé země (viz např. kritika dodávky 20000 pistolí CZ mod. 75 v Indii). Sériově produkované ruční palné zbraně tuzemské provenience, dodávané ozbrojeným složkám státu, v praxi většinou nedosahovaly parametrů výrobků renomovaných západních zbrojovek, nýbrž v mnoha případech ani standardní výzbroje ostatních států VS. Uživatelé a zejména příslušníci výzbrojní služby se s tuzemskými zbraněmi při jejich exploataci vskutku potrápili. Výjimkou nebyly ani mimořádné události či plošné zákazy používání. Kritika úrovně kvality domácí výzbroje ze strany odborných orgánů ozbrojených složek státu je v těchto pramenech vskutku nepřehlédnutelná. Jeden konkrétní příklad z roku 1974:

„Na základě požadavků hodnotitelské komise z předchozích hodnocení pistole vz. 70 a vzhledem k negativním výsledkům trvanlivosti provedených zkušebnou a ministerstvem, bylo uloženo výrobci, aby provedl zkoušky trvanlivosti přímo v závodě. Po dohodě zástupců ministerstva, zkušebny zbraní, hodnotitelské komise a PZO Merkurie bylo výrobci povoleno, aby zkouška trvanlivosti byla provedena na základě mírnějších TP na výrobek. Opakovanými zkouškami však bylo zjištěno, že pistole nevyhovují ani těmto mírnějším podmínkám. Zástupci ministerstva hodnotí tuto okolnost jako neslučitelnou se zásadou zajišťování obranyschopnosti státu a jeho vnitřního pořádku.“

Z negativních zkušeností z provozu výzbroje pochází i hanlivá, ale velmi výstižná přezdívka tehdejšího n.p. Přesné strojírenství Uherský Brod, a to „približné strojárstvo“. Důkazem širšího problému s kvalitou české výzbroje jsou negativní zkušenosti ozbrojených složek z exploatace pistolí vz. 52, vz. 70, vz. 82, ale i CZ 75/85, zejména z produkce 90. let, kulometů vz. 59, pancéřovek P-27 atd. V tomto ohledu byl samopal vz. 58 nepochybně výjimkou, neboť jako jedna z mála tuzemských zbraní skutečně snesl srovnání s tehdejší světovou špičkou, ovšem ani zde nebylo vše bez chyb. Zejména zpracování daleko zaostává za „západní“ úrovní a u některých výrobních sérií dokonce negativně ovlivňuje funkci se střelivem s mosaznou nábojnicí. Na samopalu vz. 58 můžete věřit pouze jedinému rozměru, a to je průměr vývrtu. Jelikož nebyl samopal vz. 58 po mnoho let výroby systematicky zlepšován a ani výrazněji modernizován, ve své sériově dodávané podobě proto již před lety morálně zastaral. I když obecně jistě platí, že v boji je lepší funkční, byť již morálně zastaralý typ, než nespolehlivá novinka.

Rovněž tak „poslední produktová ofenzíva“ CZUB kvalitní zbraně na úrovni světové špičky zdaleka nepřinesla. Se všemi produkty (PHANTOM, DUTY, BREN, EVO) mají uživatelé v ozbrojených složkách nemalé problémy, zbraně se zde hromadně opravují či vrací zpět výrobci k odstraňování vad, a to i opakovaně. Jsem přesvědčen, že zbraně s takovými vadami, z nichž některé mohou mít pro uživatele i naprosto fatální následky, se vůbec neměly dostat do sériové výroby, natož pak do ozbrojených složek státu!

avatar
Zbrojir Datum: 14.06.2013 Čas: 17:52

K pravidlům volné hospodářské soutěže se nelze přihlásit jen napůl. Státní instituce členské země nemůže upřednostnit výrobek jen proto, že je český. To se mj. stalo při výběru CZ 805, jež měla v době výběru takové vady, že byla v nabízené podobě pro nasazení v ozbrojených silách zcela nepoužitelná! Proto muselo MO, aby splnilo politické zadání, potají, mimo rámec podmínek „soutěže“, realizovat urychlený dovývoj zbraňového kompletu CZ 805 do akceptovatelné podoby. Odstraňování vad neobyčejně drahého produktu probíhá i tři roky po jeho zavedení, co k tomu dále dodat…

Vlastní zadání „soutěže“ obsahovalo velmi tvrdé požadavky na offsetový program (kompenzační program pro tuzemský průmysl ve výši 100% ceny zakázky v případě dodávek výzbroje ze zahraničí, z toho 20% tzv. offsety přímé, tzn. výroba částí kompletu přímo v ČR), tzn., pokud by byla vybrána levnější nabídka obsahující FN SCAR, český průmysl i státní pokladna by dle zadávacích podmínek nikterak netratily.

Není pravda, že se v členských zemích EU automaticky nakupují výhradně domácí zbraně, pravda, míra protekcionismu je zde nadprůměrná, avšak právě „nová“ směrnice 2009/81/ES má tyto nežádoucí praktiky eliminovat. Rozdíly zde však existují. Zatímco u nás hromadně a draze nakoupíme české „polotovary“ a pak řadu let odstraňujeme jejich vady, ve vyspělém SRN je zvýhodnění domácích výrobců realizováno zpravidla nadstandardně náročnými technickými požadavky, které průměrný výrobek prostě nesplní. Nekonkurenční prostředí dříve či později vede k degeneraci, což mj. vidíme na dlouholetých výkonech CZUB.

Nesmíme slučovat obchodní úspěchy firmy a kvalitu sériové produkce. I výrobce nepříliš dokonalých produktů může být po ekonomické stránce úspěšný. Nikterak nezpochybňuji, že CZUB v posledních letech opravdu úspěšná je, trvám však na tom, že technická kvalita její sériové produkce za světovou špičkou hluboko zaostává. Navíc je otázkou, jakými praktikami své hospodářské výsledky CZUB vlastně dosahuje (viz průběh „soutěže“ na přezbrojení AČR včetně akceptace zcela přemrštěné ceny ze strany MO, či různá usnesení vlády, která ji bez jakéhokoli srovnání s konkurencí postavila do pozice výhradního dodavatele).

CZUB kdysi jednala s HaK o možnosti nákupu originálních zásobníků. HaK zásobníky dodávat konkurenci odmítl, navrhl však prý společný vývoj nové útočné pušky pro „východní trhy“. CZUB návrh na spolupráci nepřijala. Škoda, nepochybně mohla být nyní útočná puška tuzemské výroby výrazně dokonalejším produktem.

avatar
Jan Grohmann Datum: 14.06.2013 Čas: 17:47

Dobrý den, komentáře jsou zobrazovány bez schválení, okamžitě. Máme ale nastavený filtr vulgárních výrazů, resp. kořenových výrazů vulgárních slov, takže tohle může dělat potíže. Zkusíme ho zkušebně vypnout.

arr