Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Události

Jak proběhne válka Velké Británie a Španělska o Gibraltar?

Datum přidání 07.06.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 31 komentářů    autor autor: Mgr. Ondřej Vlk, Ph.D.

Již několik století se Španělsko a Velká Británie sváří o necelých 7 km2 na jihu Iberského poloostrova. Nic na tom nezměnilo ani jejich členství v NATO a  EU. Je to přitom Brexit, díky kterému by Union Jack mohl nadobro zmizet z Gibraltaru. 

Foto: Na Gibraltaru žije téměž 28 000 lidí. /  Steve; CC BY-SA 2.0

 

Alespoň to tak ukázalo letošní jaro. Především čtenáře britského bulváru tehdy rozvášnila jedna z navržených podmínek odchodu ostrovního království z EU, podle které by se bez španělského souhlasu nemusely na Gibraltar vztahovat smlouvy dojednané mezi Bruselem a Londýnem. Tím by Španělsko získalo velmi lacino možnost ovlivňovat tamní dění.

 

Bývalý vůdce britských konzervativců Michael Howard reagoval paralelou k válce o Falklandy a vládu jejího veličenstva vyzval rázně zakročit. Britský ministr obrany Michael Fallon se omezil na verbální podporu tamních poddaných britské královny; premiérka Therese Mayová se nejprve v zákulisí Howardovým slovům vysmála, poté se od nich oficiálně distancovala, odmítla navýšit britské vojenské kapacity na Gibraltaru a zdůraznila nezbytnost řešit vše diplomaticky.


Další kolo bitvy o Gibraltar, doposud gradující nanejvýš v odstrašení španělských rybářů světlicemi, tak skončilo dříve, než začalo. Stranou však zůstalo, jak by vypadal španělsko-britský konflikt o Gibraltar, kdyby skutečně vypukl? Připusťme, že následně.


Britové mají 227 tanků, Španělé téměř o 104 víc. Proti 10 britským ponorkám stojí tři španělské. Bojových letadel má Spojené království 266, Španělsko 164. Britské ozbrojené síly mají 154 000 příslušníků (na samotném Gibraltaru pouze 410), španělské 122 000.


Británie má více lidí ve zbrani, Španělsko zase výhodu domácího prostředí – Španělé budou bránit své území, zatímco Britové jsou rozmístěni na řadě míst ve světě – Falklandy, Kypr, Pobaltí, Rumunsko – museli by tudíž nejdříve shromáždit jednotky z celého světa. Silnější ozbrojené síly nedávají Britům žádnou reálnou výhodu; Španělé naopak povedou boj na domácím hřišti.


Válka odstartuje ve vzduchu a na moři. Než se "červenokabátníci" dostanou na Gibraltar, Španělé je jistě pěkně potrápí. Španělé jsou vyzbrojeni stíhačkami Eurofighter, F-18 Hornet a (na rozdíl od Britů) také lodí Juan Carlos I, z níž mohou startovat stroje Harrier.

 

Royal Navy žádnou ozbrojenou letadlovou loď doposud nemá, přesouvající se britské jednotky tak nemohou počítat s leteckou podporou. To způsobí Britům jisté nepříjemnosti – pomohou jedině torpédoborce třídy Daring s prostředky protivzdušné obrany; fregaty třídy Duke se zase postarají o španělské ponorky.


Stejně jako v minulosti, podobu rozhodující námořní bitvy určí rozdíly v loďstvu obou stran. Oproti časům královny Alžběty I. mají Španělé paradoxně mnoho malých lodí. Britové naopak velkých. Ty jsou, jak ukázala zkáza „Armady Invencible“, zranitelnější.                    

 

O úloze dvojice hlídkových člunů královského námořnictva umístěných na Gibraltaru není třeba spekulovat. Proti britským jaderným ponorkám mají Španělé tři dieselové, zato ale vhodnější k operacím v pobřežních vodách.


Nedostatečnou leteckou podporu Velká Británie vyváží střelami s plochou dráhou letu, které však má i Španělsko. Kdyby se jim podařilo zlikvidovat nástupní místa španělských vojsk a komunikační uzly, nic nebrání útoku po zemi.

 

Pozemní útok začne zřejmě z Gibraltaru, pokud tam Británie dokáže přesunout jednotky. Běžně se útočí na hlavní město; protože je Španělsko hornaté, nedá se očekávat, že "Tommy´s" dojdou až do Madridu. Spíše obsadí některý ze španělských přístavů.

 

Pokud Britové nechtějí opakovat chyby minulosti, zapomenou jistě na španělský přístav Cádiz. Při pochodu vnitrozemím ale Britové jistě pochopí, proč Španěly zavedený termín „guerilla“ se do světa rozšířil právě z Velké Británie. Útočit na sever Španělska nemá pro Brity žádný smysl, jedině, kdyby chtěli podnítit povstání Basků nebo Katalánců.


Na britský útok Španělé mohou odpovědět obsazením některého z menších britských ostrovů, třeba u Cornwallu nebo v Lamanšském průlivu. Ty leží daleko od mateřské pevniny, nejsou chráněny a nenacházejí se na nich žádná vojenská zařízení. Významově by to ale bylo srovnatelné s obdobným britských krokem na jihu Španělska. 


Když spolu Britové a Španělé bojovali naposledy, rozhodovaly počasí, námořnický um a především kuráž.  Dnes jsou důležitější spíše operace v kyberprostoru; díky členství v NATO, mají obě země pravděpodobně dobrou představu o informačních systémech protivníka – moment překvapení tedy není rozhodující. Lze ale odhadovat, že vojenské trumfy v ruce drží Velká Británie.

 

Ať konflikt dopadne jakkoliv, žádný vítěz nebude. Na tom jistě nemá zájem ani jedna ze stran. Velká Británie si tak Gibraltar nadále udrží a Španělsku nezbude nic jiného, než se dále řídit (ne)psaným pravidlem: „NUESTRA ROCA NO SE TOCA.“


(článek byl sestaven z českých a britských otevřených zdrojů)



Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
PavolR Datum: 12.06.2017 Čas: 10:45

Tonotime:
Keby aj v Poľsku niekto rátal s rozpadom EU, tak takýto scenár by Poľsko vojensky nijako neohrozil (bola by to ale hospodárska rana), kým by sa Nemci znova nezbratali Rusmi. A skôr než príprava na prípadný rozpad Ukrajiny (nenechajme si diktovať témy ruskou propagandou), by som za zbrojením videl prípravu na zápas o Bielorusko ako tradičnú oblasť rusko-poľského súperenia - ak už chceme nad takýmito variantmi špekulovať a vidieť za poľským konaním nejaké skryté ciele.

A iba tak pre zaujímavosť, Briti aj za prvej svetovej úspešne odpočúvali a dešifrovali:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zimmermann%C5%AFv_telegram

avatar
Tonotime Datum: 12.06.2017 Čas: 10:11

Vojnám v Európe v posledných desaťročiach bránil najmä ekonomicky projekt EU.
No EU sa už berie ako konkurent a ekonomickí rival v USA. Netreba zabúdať na vychádzajúce hviezdy geostratégov v USA ako Friedman. Napríklad na linku Místem války Europa?
https://www.youtube.com/watch?v=LLtm-3jTJWE
ktoré prezentoval v Chicágskej rade pre globálne záležitosti.
Naznačoval v nej a ospevoval Britské stratégie v minulosti, ktorými v minulosti ovládli Indiu "Rozdeľ a panuj", alebo " Najlepší spôsob ako poraziť cudziu flotilu, je zabrániť aby ju vôbec postavili." Alebo jeho návrhy nejednať s EU ako celkom, ale osobitne s jednotlivými krajinami, ako Rumunsko (Protiraketový štít)
Nuž nečudoval by som sa veľmi ani výrokom Mayovej, že naznačila diplomatickí, že by to takýmito podobnými spôsobmi aj riešiť chceli.
S kým by mohli silne Briti ako spojencami rátať?
Na to dávajú odpoveď aktivity a spojenectva Britských tajných.
Briti majú najvyššie doložky výhod v prístupe k celosvetovom špehovaní u americkej NSA.
Amnesty už tiež dokumentovala o spojenectve piatich očí na celoplošnom špehovaní sveta po anglickí hovoriacich (USA, Briti, Kanada, Austrália, Novy Zéland).
Ušlý agent CIA Snowden sa vyjadril na Britských elektronických tajných, že sú horší ako NSA! Špehujú nám údajne aj deti a pubertiakov, pri internetových hrách.
Z našej mládeže sa mnohí dostanú na dôležité posty v EU, a podobne. Budú ich vo veľkom množstve držať cez rozličné aktivity, vydierať, zneuživať nálady, protesty, separatistické tendencie a podobne. Veď potom načo im bolo ešte sa podriaďovať v EU takým Nemcom, Francúzom?
Tak som sa až tak veľmi nečudoval Brexitu, ako aj pokusu spoločne s USA, pokúsiť sa rozbiť EU. Zabrániť vytvoreniu EU armády.
NATO budú ešte veľmi dlho ovládať USA, čosi tam budú sekundovať Briti.
EU bude líder tiež ešte veľmi dlho najmä Nemecko, ktorému už len čosi sekundujú Francúzi.
Ukrajinská občianska vojna bola najmä o rozsobášeni vzťahov Ruska a Nemecká, alebo Ruska a EU. Napríklad šéf CIA verejne hovoril pre média....
"Vedeli sme o obsadzovaní Krymu, nebolo to pre nás prekvapenie. Rusi však urobili chybu..."
Tým naznačil, naschvál sme včas nepovedali Ukrajincom zavčasu o obsadzovaní Krymu, aby sme donútili, Nemecko, EU k embargam na Rusko.
Na Ukrajinský nepokoje sa im veľmi zišlo plošne špehovanie Ukrajiny.
Stačilo už dohodiť tým vhodným skupinám štrakujúcim, najmenej 5 miliárd $, (ktoré oficiálne priznali v médiach) .
A potom už len hodiť zopár miliónov $ nejakej mafie, nech si zapoľujú na Majdame.
Tým na veľmi dlho znepriatelili Ukrajincov a Rusov.
Tým najmä strategickí zabránili k zbližovaniu sa ekonomík EU, Nemecka a Ruska. (Obrovský finančný investičný kapitál a vyspelé technológie EU a obrovská zem, ropa, plyn, energie nerasty lacná pracovná sila Ruska)
V tom videl jedinú najväčšiu hrozbu pre USA geostratég USA Friedman.
Takže dokiaľ sa nepodarí rozbiť EU, nevidím reálne možnosti a dôvody na konflikt medzi Britmi a Španielmi.
Netreba zabúdať, že 2 svetovú vojnu rozhodovali aj tajné služby.
Nemci ani Taliani a Japonci ani netušili že im Briti a USA dešifrovali kódy.
Aj vo vojne Britov s Argentínov zďaleka nerozhodvala iba vyspelejšie letectvo a námornictvo Britov. Ale to sa možno Argetinčania dozvedia až o 50 rokov z odtajnenia archívov ako Nemci a Japonci. Japonsko sa dodnes neospravedlnilo USA za útok na Pearl Harbor. Prevládajú u nich názory, že už vtedy mali USA, prelomené kódy Japoncov. Prezident USA Roosevelt potreboval presvedčiť verejnú mienku a pacifistov o vstupe USA do vojny. Pomôcť Britom. Hlavné prioritné aktivity a vojenské údery USA boli v Európe.
Netreba tiež zabudať, že aj Benešovci sa vzdali Zakarpatskej Rusi po druhej svetovej vojny, lebo pre naše štáty bola len príťaž a potencionálne nepokoje. A tak to asi môžu chápať aj v Španielsku.

Grull tu navrhol analýzu konfliktu AČR vs Polsko...
Tiež som sa už čudoval nad radioaktívnym zbrojením Poľska. Chcú vytvoriť protiraketový štít, niečo ako železná kupola. Dokonca nakúpia aj rakety Tomahawk a podobne. Načo to všetko, kto ich ohrozuje až tak veľmi?
Voči Rusku im aj tých pár desiatok Tomahawkov s konvenčnými náložami asi ťažko stačiť bude. Tie ani riadne Rusko nepoštípu ako komáre. To tam v Poľsku takmer každý rozumnejší vedieť musí. Z V4 ich ťažko niekto ohrozí v dohľadnej dobe. Iba ak by sami Poliaci žiadali nejaké Tešínsko, nejaké dediny od SR. Ukrajinci, pobaltské miništátiky, či Bielorusko asi tiež ťažko ohrozí Poľsko.
Ale čo ak Poliaci rátajú s rozpadom EU !? Alebo z rozpadom Ukrajiny!?
Potom by už to premrštené zbrojenie dávalo väčší zmysel.

avatar
Iris-T Datum: 10.06.2017 Čas: 14:22

Grull: to bude něco tímhle způsobem.
https://www.youtube.com/watch?v=fIs6e6vYc_g

avatar
Grull Datum: 10.06.2017 Čas: 00:38

Rase - Jsem pro analýzu konfliktu AČR vs Polsko, když už se nám tu množí fantastické příběhy :-D

avatar
KOLT Datum: 09.06.2017 Čas: 18:33

Rase, neblázněte. Pokud by stejným způsobem řešil nákup BVP, máme tu na dalších dvacet let Šakala!

avatar
Rase Datum: 09.06.2017 Čas: 15:01

JirkaM:
podle přehledu kandidátů do komunálních voleb 2014, tak je autorovi dnes cca 40, povolání úředník za ČSSD a je z Prahy. Tedy tohle bych na Stropnického neházel, je to člověk od koaliční strany (tedy pokud za těch pár let nezměnil kabát a nedal se k ANO :D )... kdyby radši řešili nákupy techniky.
Tak nějak teď čekám podobnou vizi, jak se bude odehrávat konvenční válka mezi ČR a Rakouskem o Temelín a Mikulovský zámek .)

avatar
Iris-T Datum: 09.06.2017 Čas: 13:49

Přijde mi to jak upoutávka na film. Nezahraje někdo Wargame?

avatar
JirkaM Datum: 09.06.2017 Čas: 07:30

Chápu že je léto a že si pan Grohmann musí vybrat dovolenou, tenhle článek už je příliš velký blábol. Nejvíc mě dostalo to, že autor je ministerský rada. Zjevně si tam Stropnický tahá naprostou elitu ;-)

avatar
Pavel1 Datum: 08.06.2017 Čas: 22:01

"Má autor vůbec ponětí o globálních finančních hráčích a jak se ovládají státy přes dluhy ?"
Tenhle výrok je srandovnější více než původní článek. Zřejmě jeho autorovi uniká základní skutečnost, že když si někdo vlastní rozežraností zhuntuje ekonomiku a rozpočet natolik, že výběr daní už nepokrývá běžné výdaje a žádný komerční subjekt už nepučí (nekoupí dluhopisy) tak holt nezbývá než se s prosíkem připlazit za mezinárodními finančními organizacemi, které si holt kladou podmínky. A je samozřejmě dobře, že si kladou podmínky.

avatar
Muhaha Datum: 08.06.2017 Čas: 21:18

No to je ale konina ...
Pokud by v budoucnu došlo k nějakému vyostření, tak první útok (nejen) Britů bude směřovat proti španělskému bankovnímu systému.
Nebude se útočit na Cádiz, ale na Santander :)
Zlatá Mgr. Hana Zelená.

avatar
KOLT Datum: 08.06.2017 Čas: 21:15

leviathan, trochu to rozepsat a máte článek o dvě třídy lepší, než ten aktuální :-) O kolik tříd realističtější, raději nebudu ani zkoušet odhadnout...

avatar
ssbs Datum: 08.06.2017 Čas: 20:54

A jestli má autor s mým názorem nějaký problém, můžeme si promluvit mimo tuto diskuzi. Jestli to na MO vypadá takhle.....zlatě u nás......

avatar
ssbs Datum: 08.06.2017 Čas: 20:52

Pokud Mgr. Ondřej Vlk, Ph.D. opravdu zastává pozici Ministerský rada; OZS OOP SOPS MO /Defence Policy and Strategy Division, MoD Czech Republic a tohle je jeho práce, měl by se zamyslet a raději skončit...... Takovou ubohost bych se neodvážil poslat ani do Blesku ....

avatar
leviathan Datum: 08.06.2017 Čas: 11:13

Jiste pane ministre - salamova taktika:
- na popbrezi GIB, ale aj na vedlajsom pobrezi ESP sa vylodia tisice migrantov, vznika chaoticka situacia v celom pobreznom pasme
- den 1: na GIB vypuknu poulicne nepokoje, mnozia sa poziare, miestna policia sa stahuje k vojenskym objektom
- den 2: cez hranicu prechadzaju spanielski hasici a zachranne oddiely
- den 3 : za hasicmi nasleduju spanielski policajti - pod zamienkou stabilizacie situacie
- Britania prostestuje na pode NATO, ale FRA+POR presadia uznesenie, ze ide iba o mierovu a humanitarnu misiu Spanielska - k uzneseniu sa prida 20 statov NATO , ktore su zaroven clenmi EU
- den 4 : za hasicmi a cetnikmi vstupuje na GIB spanielska armada - pod zamienkou ochrany humanitarnych konvojov
- den 5: Britska utocna flotila priplava ku GIB, cela EU ako jeden muz pohrozi sankciami, zo statov EU su vypovedani britski velvyslanci a na pode BR OSN navrhne FRA rezoluciu odsudzujucu agresivitu Britanie
- den 6 : rezoluciu podpori Rusko a Cina, USA su pod tlakom EU, Kanada napriek personalnej unii s Britaniou strani EU a navrhne mierovu konferenciu
- den 7 : krizove rokovanie v Bruseli: EU tlaci na Britaniu , aby prijala spolocnu spravu GIB
....
....
....
Sci-fi moze pokracovat dalej

avatar
karloscz Datum: 07.06.2017 Čas: 21:14

Zrovna včera jsme s kamarádem, co se právě vrátil z Bagramu, diskutovali o průměrných morálních, inteligenčních a odborných požadavcích na lidi na MO a GŠT. To, na čem jsme se shodli, není pro zmíněné příliš lichotivé. Pan
Mgr. Ondřej Vlk, Ph.D. Ministerský rada; OZS OOP SOPS MO /Defence Policy and Strategy Division, MoD Czech Republic,
tomu ale právě dal úplně nový rozměr. S takovými dobytky v nejvyšších strukturách jsme prostě v prdeli. Pan Grohman promine, ale některé věci vyžadují adekvátní pojmenování.

arr