Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Letecká technika

PAK FA: Ruská stíhačka páté generace ponese jméno Su-57

Datum přidání 11.08.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 47 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Velitel ruského letectva generálplukovník Viktor Bondarev vojenské televizi TV Zvězda potvrdil nové označení ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50. Stíhačka nově ponese název Suchoj Su-57.

Foto: Ze stíhačky Suchoj T-50 se stává Suchoj Su-57. / Rulexip, CC BY-SA 3.0

 

“Bylo přijato rozhodnutí a letadlo bylo pokřtěno. Nyní letadlo nazýváme Su-57,” uvedl Bondarev televizi Zvězda, která je oficiálním televizním kanálem ruského ministerstva obrany.


Podle současných plánů základní vývoj Su-57 skončí v roce 2019 a následně začne předsériová výroba prvních 12 Su-57 pro ruské letectvo. “Předsériová výroba je naplánována na rok 2019. To je také rok, kdybychom měli dokončit vývojové a výzkumné práce,” uvedl Jurij Sljusar, prezident Spojené letecké korporace.


Na moskevské letecké výstavě MAKS 2017 Surisov uvedl, že prvních deset předsériových letadel získá ještě motory “prvního stupně”, tedy současné motory Izdělije 117S převzaté ze stíhaček Su-35. Letouny číslo 11 a 12 budou již plně odpovídat sériovým letadlům a obdrží motory “druhého stupně” - tedy vyvíjené motory Izdělije 30.


Zatím ale není jasné, kdy poslední dva letouny opustí výrobní linku, protože Alexandr Artjuchov, generální ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů uvedl, že vývoj motorů Izdělije 30 skončí v roce 2020. “V letošním roce začneme testovat motory a v roce 2020 plánujeme dokončit vývojové a výzkumné práce,” uvedl Artjuchov.


Prototyp ruské stíhačky Su-57 poprvé vzlétl v roce 2010. Od té doby vzniklo deset prototypů T-50 pro letecké zkoušky a tři prototypy T-50 pro pozemní testy. První let posledního prototypu T-50-11 se uskutečnil před několika dny.


Drak letounu T-50-11 již plně odpovídá podobě dvanácti předsériových strojů. Avioniku odpovídající předsériovým letounům již získal prototyp T-50-9, které poprvé vzlétl 24. dubna 2017. Dodejme, že do roku 2019 vzniknout ještě tři prototypy, pravděpodobně určené pro zkoušky nových motorů Izdělije 30.


Od záletu prvního prototypu došlo k řadě úprav letounu – především vyvstala nutnost zesílit drak letadla. Poslední tři prototypy jsou také o něco větší, než první stroje –  rozpětí křídel se zvýšilo o 0,1 m na 14,1 m a délka letounu o 0,4 m na 20,1 m.


Na začátku projektu se mluvilo o potřebě až 200 letadel Su-57 pro ruské letectvo. V roce 2015 ale Jurij Borisov, náměstek ministra obrany pro vyzbrojováni, mluvil o posunutí zavedení stíhaček T-50 do výzbroje. "Je lepší mít PAK FA jako rezervu a později se posunout kupředu, zatímco nyní zužitkujeme maximum ze 4+ generace stíhaček, jako jsou Su-30 a Su-35," uvedl Borisov pro deník Kommersant.

 

Video: Dvojice Su-57 na moskevské letecké výstavě MAKS 2017. / YouTube


Podle státního vyzbrojovacího plánu na roky 2018 až 2025 tak Rusko nakoupí pouze jednu letku letadel Su-57. Dodejme, že projektovaná cena za holé Su-57 je 50 milionů dolarů, nepočítaje výzbroj a pozemní zabezpečení.


"Pro období 2016 až 2017 ruské letectvo původně plánovalo získat osm letadel ročně a v letech 2019 až 2020 čtrnáct ročně. Nyní jsme pochopili, že bude podepsán kontrakt na dodávku pouze jedné letky T-50 (dvanáct letadel - pozn. red.). Následně se rozhodne, kolik letadel letectvo potřebuje a kolik si tato země může letadel dovolit," uvedl Sljusar v roce 2015 pro deník Kommersant.


Podle National Interest Rusové nespěchají s nákupem Su-57 právě z důvodu chybějících motorů Izdělije 30. Předsériové Su-57 tak budou mít nejen podobné motory jako Su-35, ale také řadu společných avionických systémů.


„Ve skutečnosti kromě nenápadnosti mají Su-35 téměř stejné vlastnosti jako stíhačka páté generace. Proto Rusové nechtějí utrácet peníze za letadlo, jehož efektivita je podle jejich názoru pouze o něco málo vyšší," napsal The National Interest.

 

Zdroj: RIATASSInterfax

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 15.08.2017 Čas: 20:06

Jirosi, právě, že ne, změna kvantového stavu jedné z provázaných částic se na druhé projeví ihned, nehledě na vzdálenost. Einstein tomu říkal "strašidelné působení na dálku" a snažil se přijít na to, jak od něj kvantovou teorii "očistit". V osmdesátých letech se nicméně experimentálně prokázalo, že je skutečností. Aby toho málo nebylo, celý vesmír je provázaný tak, že částice procházející pokusem předem "ví", k jaké změně dojde uvnitř aparatury v průběhu testu. Takže nejen hned, ale i předvídání budoucnosti :-)

Jen aby si to někdo nepřekládal tak, že je možné přenášet informace rychleji než světlo. To samozřejmě nejde (nakolik je nám známo), čili jeden ze zásadních pilířů teorie relativity stále platí – photons lead the way ;-)

avatar
StandaBlabol Datum: 14.08.2017 Čas: 22:07

Ono Su-57 v současném stavu vlastně není a ještě dlouho nebude stíhačka 5. generace. Chybí jí prakticky všechno, čím se pátá generace vyznačuje:

Supercruise - schopnost letu nadzvukovou rychlostí bez přídavného spalování bude mít Su-57 až s novými motory, po roce 2025.

Stealth - RCS Su-57 se uvádí nejčastěji mezi 0,1 - 0,5 m2. Což je přibližně stejně jako evropské delty 4,5 generace Typhoon a Rafale. Opravdové stealth stíhačky F-22 a F-35 mají RCS uváděné nejčastěji mezi 0,005 - 0,00001 m2. Stíhačky 4. generace mají RCS v jednotkách metrů čtverečných.

AESA radar. Před několika lety Rusové oznámili, že je "na 99% hotový". Od té doby ticho po pěšině, jenom že v roce 2018 jej budou testovat na dalších 2 prototypech. Jane's vydalo analýzu o tom, že Rusové nejsou schopní dotáhnout vývoj AESA radarů do konce. A avionika předsériových Su-57 má "vycházet z Su-35" a AESA radar má být připraven až pro sériovou výrobu.

Zároveň největší výhrady Indů ke společnému projektu FGFA, který z Su-57 přímo vychází jsou ... špatný stealth, málo výkonné motory a nespolehlivý radar. Takže na tom asi něco bude.

Vlastně už se nedivím, že Rusové nakupují Su-35. Su-57 momentálně nabízí pouze určité zlepšení stealth charakteristik. Ale proti moderním AESA radarům amerických a evropských stíhaček to stejně moc platné není, ty umí detekovat cíl o velikosti 0,1 m2 na vzdálenost přes 80 km. A Američani novými radary masově vybavují i staré stíhačky F-15, F-16 i F/A-18. Su-35 by sice zaměřili mnohem dřív, ale vzhledem k reálnému dosahu AMRAAMů zase o tolik nejde (no-escape-zone někde kolem 40 km, Meteor má 60 km).

avatar
flanker.jirka Datum: 14.08.2017 Čas: 20:32

kvantové radary už překročily i laboratorní fáze zkoušek o jejich použití se uvažuje i v jiných oborech, například i lékařství.
Hodně si vědci slibují už jen tím, že lze získat i více než desetinásobné rozlišovací schopnosti, oproti klasickým radarům, místo rozlišení v řádech metrů lze hovořit i polovině centimetru.
Firma KRET na výstavě MAKS 2017 uváděla, že jejich ROFAR (kvantová AESA) má jít do osmnácti měsíců na testy, v roce 2015 zmiňovali jako testovací rok 2019, tak to vypadá, že se jim daří s tím něco dělat, ale je to Rusko, tam mají i trpaslíky největší na světě.

Shania: doposud vidím jen jedno nejúčinnější řešení s prokazatelným účinkem proti stealth letadlům - preventivní úder na jejich základny.

avatar
Jirosi Datum: 14.08.2017 Čas: 18:12

KOLT: I informace o kvantovém stavu se šíří jen rychlostí světla. Takže pokud jste dostatečně daleko, případně dostatečně rychlí. Tak je možné změřit kvantový stav před změnou i když je kvantová provázanost částic.

avatar
Slavoslav Datum: 14.08.2017 Čas: 17:05

Aloha

do lokalnych konfliktov ako je Syria by im stacili omnoho starsie lietadla a nie Su 35. A problemom T-50 nie su motory, ale tvrdenie, ze T-50 prekonava Su 35 len o maloco a preto sa ho neoplati vyrabat kym nebudu nove motory pricom ani tie stare nie su nieco co by T50 malo limitovat v prekonani Su 35.

A je obrovsky pruser vyvoja ak generacne nove lietadlo prekonava predchadzajucu generaciu o tak zanedbatelny rozdiel, ze sa neoplati pustit ho do vyroby.

Takze bud nie su dengi a klamu o cene T50, spackali vyvoj, alebo nemaju vyrobne kapacity na pokrocile diely ktore by potrebovali

avatar
KOLT Datum: 14.08.2017 Čas: 16:10

U kvantového radaru jsou principiálně dvě možnosti – jednu popisuje Shania, druhou Tonotime. Pokud by šlo "pouze" o podepisování vlastních fotonů, je výhodou minimalizace šumu, což umožňuje i slabý signál správně vyhodnotit. Pokud by podpis byl doprovozený ponecháním komplementární částice, je teoreticky možné sestrojit radar tak, že by nešel rušit. Případně by toto rušení bylo ihned identifikováno. Tím se zároveň dostáváme k tomu, že pokud by byly komplementární částice sledovány, změna vyslané částice by se ihned (tedy nikoliv "jen" rychlostí světla) projevila na komplementární. Problém je, že takto provázané jsou jen některé charakteristiky částic. Navíc toto provázání je okolními vlivy oslabováno. Jestli si správně pamatuji, tak zrovna vektor provázán není, čili odražení vyslané částice mimo radar by na komplementární nemělo mít vliv, pokud by zároveň nedošlo k ovlivnění jiné, provázané vlastnosti (frekvence, polarizace, u elektronů spin, ale elektronový radar snad ve vývoji není :-))) ...). Možná by si to vynutilo kupříkladu nové RAM materiály.

alea206: "Radar funguje na principu vyslani vlny, ktera se predava z castice na castici."
Takhle pracuje sonar ;-) Radar vysílá elektromagnetické vlnění, tedy fotony, tedy kvantové částice, tedy je provázat samozřejmě jde.
Ale abych byl upřímný, při současném technologickém poznání si nejsem jistý, zda je něco takového v takovém množství možné, případně zda by to fungovalo na požadované vzdálenosti. Mám, zcela laický!, dojem, že by se v tom případě jednalo o technologickou revoluci minimálně na úrovni masivního nástupu tranzistorů a jejich miniaturizace.

avatar
Aloha Datum: 14.08.2017 Čas: 15:07

to madrabbit: je asi potřeba se na to podívat z pohledu Ruska, klasický konflikt se stejně vyspělým protivníkem je nepravděpodobný vzhledem k jejich nukleárnímu arsenálu a do lokálních konfliktů jako je třeba Syrie jim bohatě stačí ty Su-35, tak proč ted zbytečně tlačit na pilu a vyrábět ve velkých počtech letadla u kterých budu později stejně měnit motory (nevím teda jak často se mění u stihaček, třeba by to i vycházelo na pravidelnou obměnu).

avatar
danny Datum: 14.08.2017 Čas: 13:26

to madrabbit: jak psal Aloha. Senzory a avionika bude asi hodně shodná se současnou Su-35. Tudíž příprava na generační obměnu, vypracování taktiky, zpracování dat atd... může probíhat formou evoluce.
Předpokládám, že jedním z důvodu minimálního tlaku na rychlé zavedení Su-57 je také snaha maximálně na trhu uplatnit Su-35, které se ještě pár let může hezky prodávat a není důvod demontovat výrobní linku. Rychlé zavádění nového letadla by mohlo odrazovat potenciální zájemce o předchozí generaci nebo vyvolávat zbytečný tlak na cenu. Do strategie zúročení nákladů na vývoj Su-35 zapadá i poslední kontrakt s Malajsií.
No a pak je tady otázka vytíženosti výrobních kapacit. Předpokládám, že u Suchoje nemají momentálně kapacity na rozjezd další plnohodnotné výroby, aniž by narušili harmonogram aktuálně nasmlouvaných kontraktů.

avatar
madrabbit Datum: 14.08.2017 Čas: 12:56

Teď z jiného úhlu. Z testování F-35 vyšla potřeba přizpůsobit taktiku možnostem F-35 - informační převaha a práce s daty ze senzorů. Jak může někdo tvrdit, že v případě potřeby nakoupí generačně novější stroj až v době, kdy bude hrozit konflikt?
IMHO peníze by se našli - je to "klenot" techniky a hodně propagovaný, lidi by také mohli mít - minimálně pro pár desítek strojů (byť by oslabili "standardní pluky"), technika (radar a další) pro pár desítek strojů by se také dala vyrobit. Ale co když generační rozdíl se nekoná - Su-57 z hlediska senzorů a taktiky zůstává na stejné

avatar
Shania Datum: 14.08.2017 Čas: 10:39

Tonotime: no právě kvantový radar nefunguje na principu, že vyslaný foton okamžitě ovlivní foton v radaru, ale stane se tak až po jeho návratu.

Kvantový radar má svoje fotony "podepsané" takze pozná vlastni signal od rušení aspon do doby než next gen kvantove rusicky jeho fotony dokaží duplikovat.

Take by kvantový radar měl mít lepší vlastnosti při rozpoznání cíle od šumu na pozadí o několik dB.

Takže tahle vlastnost mít nižší práh detekce šumu pozadí (noise) zlepšuje i schopnost detekce stealth letadel.

Stále kvantový radar vyžaduje, aby se k němu vrátil dostatečně silný signál...

Takže pokud se signál kvantového radaru nepodaří rušit, je v podstatě stealth (pohlcení/odražení signálu od radaru) důležitější než kdy dřív.

avatar
Aloha Datum: 14.08.2017 Čas: 10:25

Můj názor je ten, že elektronika PAK-FA je prakticky shodná s Su-35 a hlavní rozdíl je ve stealth, takže asi nemá moc smysl to kupovat teď předtím, než budou hotové nové motory. Nějaké velké nákupy stíhaček v té době stejně asi neproběhnou vzhledem k ekonomické situaci a na těch 12ks třeba stihnout ještě odladit případné chyby než se rozběhne velkoseriová výroba, pokud někdy.

avatar
Tonotime Datum: 14.08.2017 Čas: 08:27

Podľa môjho názoru kvantový radar je možný.
Veľmoci na kvantových radarov už pracujú, ale nebudú nám to vešať na nos. Sú to asi veľmi prísne utajované projekty.
Ak sa o niečom málo hovorí je to znak niečoho podobného, ako zákaz radiového šumu pred vojenskou operáciou a čosi visí vo vzduchu.
Vychádzam z týchto princípov.
1. Stanica gravitačneho observatoria LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), je už vyvinutá a má prvé detekcie.
Na linku : http://www.osel.cz/9493-novy-kvantovy-gravimetr-potesi-geology-a-prospektory.html
sa uvádza...Pokud se dva oblaky atomů rubidia v gravimetru při měření pohybují rozdílnou rychlostí, tak to vypovídá o změně hustoty substrátu pod gravimetrem. A to by zase mohla být známka přítomnosti ložiska ropy nebo určitých minerálů...
Pod gravitometrom sa = priestor 1D.
Prístroj je údajne o veľkosti 1 krychlového metru. Teda budú možné prístroje nielen pre pozemné radary.
U stíhačiek vieme približne rozsahy hmotnosť, rýchlosť a zrýchlenie. Teda kvantové radary nám naznačia že v danom smere sú nejaké anomálie (Stealth objekt) v potencionálnom rozsahu stíhačky, drónu, rakety.

Britská armáda v súčasnosti vyvíja a v blízkej budúcnosti otestuje vo svojich ponorkách akcelerometre postavené na kvantových javoch.
Akcelerometer je typ senzoru, ktorý dokáže merať zrýchľovanie respektíve spomaľovanie v jednotlivých smeroch. Dáta z akcelerometra tak umožňujú pri známej počiatočnej rýchlosti a jej orientácii vypočítať relatívny posun oproti počiatku a v kombinácii so známou počiatočnou polohou umožňujú určovať aj polohu...
Súčasný prototyp akcelerometra má ešte veľkosť kocky so stranou 1 meter, používa milión atómov rubídia a meria akceleráciu len v jednom smere. Následne budú pridané ďalšie lasery aj pre meranie 3D akcelerácie...
Prvý test akcelerometra sa má uskutočniť v septembri 2015 ešte na povrchu, v roku 2016 bude inštalovaný následne do ponorky.
Link z roku 2014:
http://www.dsl.sk/article.php?id=15582&hot=2

Alebo link: https://www.svethardware.cz/cinane-tvrdi-ze-maji-kvantovy-radar-proti-technologii-stealth/43153
Kvantový radar dle teorie spoléhá na kvantové provázání částic, čili takto spojený pár je ovlivněn stejně, i když se každá nachází zcela jinde. Čili takto by bylo možné vysílat vždy jednu z páru částic (konkrétně fotonů) k cíli a sledovat, co se stane s druhými částicemi z jednotlivých párů. To by umožnilo s využitím minima energie sledovat, jaké cíle se blíží a bylo by zcela jedno, zda a kam se dané částice od něj odrazí. Stačí jen to, aby k němu dorazily, byly jím ovlivněny a na provázaných částicích by to bylo ihned zachyceno.

Ja si myslím že nasadenie kvantových radarov je už v dohľade do 5 rokov u pozemných staníc a do 10 rokov v samotných stíhačkach a dronov. A nejde len o kvantové radary a akcelerometre. Detektory na princípe kvantových radarov nevyvíjajú len armády. Nesmierný potencionál by mali aj v hľadaní nerastov, ropy, tajných tunelov a podobne. Ďalšie smery využitia kvantových javov sú v komunikácii, šifrovaní, navigácii. Odtiaľ sú už blízko smery, princípy na zdokonalenie kvantových radarov.

avatar
alea206 Datum: 13.08.2017 Čas: 20:43

KOLT:
Tecchnologii kvantovych radaru jsem se detailne nevenoval, ale myslim ze v nich kvantove provazani roli nehraje. Radar funguje na principu vyslani vlny, ktera se predava z castice na castici. Tudiz neni co provazovat.

To co popisujete vy (a asi to i v horizontu nekolika desitek let muze existovat) je vlastne "casticove delo" bud na principu linearniho urychlovace castic nebo mozna i laseru, ktere pali vsude kolem sebe a vedle toho nekde uchovava a vyhodnocuje provazane castice. Tady je hlavni problem prave v: generovani, skladovani, vyhodnocovani provazanych castic. A ano takovato technologie by byla Stealth-killer, ale jeji realne nasazeni bych cekal za 30-50 let.

avatar
KOLT Datum: 13.08.2017 Čas: 20:00

Kvantový radar by měl fungovat minimálně tak, jak popisuje Shania. Nicméně teoreticky by mohl fungovat i jako stealth-killer, protože provázané částice by se měla v případě změny vyslané částice změnit také. Jenže ono to není tak jednoduché. Kupříkladu si neumím představit, jak by se na provázané částici měla projevit změna vektoru vyslané částice. A to už nemluvím o tom, že celé je to natolik složité a citlivé na všelijaké vlivy, že se mi moc nechce věřit, že by v nejbližších desetiletích přišel KR do operačního nasazení. Jedině, že Číňané přišli se zásadním technologickým převratem. Pak by byl ovšem v háji nejen stealth... Myslím, že o mnoho dřív se dočkáme kvantového šifrování komunikace.

avatar
Shania Datum: 13.08.2017 Čas: 18:25

Marthy: pokud vím, tak kvantový radar pořád potřebuje aby se signál od něčeho odrazil zpět, takže když se signál odrazí jinam a nebo je pohlcen, sníží se jeho učinnost. RCS cíle tedy pořád hraje roli.

On jen pozná u odraženého signálu, že je to jeho a ne rušení. Což je dost zásadní a opět to starší systémy znehodnotí a bude se muset vyvinout nová generace rušiček.

Něco jako anti-stealth radar neexistuje, všechny ty systémy takto označované fungují ještě líp proti normálním strojům.

arr