Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Námořní technika

Páteř ruského námořnictva: Fregata Admirál Gorškov ve službě

Datum přidání 02.08.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 70 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V Petrohradě byla dne 28. července slavnostně zařazena do služby ruského námořnictva fregata Admirál Gorškov (Projekt 22350), první loď stejnojmenné třídy. Fregaty Admirál Gorškov jsou největší a nejpokročilejší vojenské lodě stavěné ruským loďařským průmyslem od konce Sovětského svazu.

Foto: Fregata Admirál Gorškov; větší foto / Public domain

 

„Toto je vlajková loď série lodí pro pobřežní námořní zónu, která byla postavena pro námořní loďstvo. Vzniknou celkově čtyři lodě,“ řekl Viktor Bursuk, zástupce velitele ruského námořnictva pro výstavbu lodí a nákup zbraní.


„Do předání lodě jsme prošli dlouhou a pohnutou cestou. Během testů loď překonala více než 70 000 mil v podmínkách severních moří a dosáhli jsme pozitivních výsledků testů. Nyní se loď přesune do své rodné základny, kde je již velmi očekávána. Děkuji za dar, který flotila dostala v předvečer svého svátku,“ dodal na předávacím ceremoniálu Bursuk.


Fregata Admirál Gorškov se stavěla v petrohradských loděnicích Severnaja Verf od roku 2006. Lodě třídy Admirál Gorškov měly nahradit sovětské raketové torpédoborce třídy Saryč (Projekt 956) a raketové fregaty třídy Burevestnik (Projekt 1135). Původně ruské námořnictvo požadovalo stavbu 20 až 30 plavidel.


Průtahy s vývojem a stavbou lodí však přiměly Moskvu k zahájení stavby šesti jednodušších fregat třídy Admirál Grigorovič (Projekt 11356Р/М), která konstrukčně vychází z třídy Burevestnik. První loď Admirál Grigorovič se do aktivní služby dostala 11. března 2016. Druhé plavidlo Admirál Essen se stalo součástí ruského námořnictva v červnu téhož roku a třetí Admirál Makarov na konci roku 2017. Poslední tři lodě námořnictvo převezme v letech 2020 až 2021.  


Původně se s předáním fregaty Admirál Gorškov počítalo v roce 2011. Trup lodě však byl spuštěn na vodu až v roce 2010, první zkušební plavba proběhla v roce 2014 a námořní zkoušky začaly o rok později. Během námořních testů byla ruská fregata v prosinci 2017 zaznamenána poblíž britských teritoriálních vod v Severním moři.


Konečně 26. června byly oficiálně ukončeny námořní zkoušky a loď byla předána do rukou Severní flotily s domovským přístavem v Severomorsku. Ve zmiňovaný den 28. června byla na fregatě Admirál Gorškov vyvěšená oficiální vlajka ruského námořnictva, tedy modrý kříž Svatého Ondřeje.


Fregata Admirál Gorškov se pak hned 29. července zúčastnila přehlídky na počest Dne námořnictva v Kronštadtu nedaleko Petrohradu.


Loď bude sloužit u 43. raketové divize Severního loďstva se sídlem v Sevoromorsku. V jednotce najdeme také letadlovou loď Kuzněcov (nyní několik let v opravě), jaderný raketový křižník Petr Veliký, raketový křižník Maršal Ustinov nebo torpédoborce Admiral Ušakov. Nejmladší lodi je však 20 let, ostatním 26 a více let.

 

Video: Námořní přehlídka v Kronštadtu. / YouTube


Fregata Admirál Gorškov tak bude jasně nejmodernějším povrchovým plavidlem Severní flotily, ale vlastně i celého ruského námořnictva. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojga lodě třídy Admirál Gorškov (a další odvozené) se v budoucnu stanou stěžejním pilířem ruského námořnictva.


U Severní flotily bude loď působit především v Severním ledovém oceánu, v Barentsově a Norském moři. Hlavním úkolem fregaty se stane ochrana ruské severní hranice, hlídkování kolem námořních obchodních cest a ochrana ruských zájmů v Arktidě (ochrana ropných a plynových polí).


V současné době probíhá stavba dalších tří lodí třídy Admirál Gorškov. Druhé plavidlo Admirál Kasatonov vstoupí do služby v roce 2020 (námořní zkoušky začnou na konci letošního roku) a třetí plavidlo Admirál Golovko o rok později. Stavba čtvrtého plavidla Admirál Isakov začala v roce 2013, ale otázka je, kdy bude dokončeno. Pátá a šestá loď vstoupí do služby kolem roku 2026, ale půjde pravděpodobně již o modernizovaná plavidla Projekt 22350M.


Jak lodě třídy Admirál Gorškov, tak třídy Admirál Grigorovič však musí zápasit s pohonnými jednotkami. První dvě lodě třídy Admirál Gorškov mají plynové turbíny ukrajinské společnosti Zorja-Mašprojekt. Avšak vzhledem k zákazu vývozu ukrajinských vojenských technologií do Ruska po ruské anexi Krymu musel Kreml zadat výrobu nových turbín ruské společnosti NPO Saturn. Nové turbíny pro třetí stavěnou loď Admirál Golovko mají být certifikovány v roce 2020.

 

Video: Reportáž ruské televize o zařazení fregaty Admirál Gorškov do služby. / YouTube


Ruské pohonné jednotky dostanou stavěné lodě třídy Admirál Gorškov i Admirál Grigorovič. Do budoucna je navíc velmi pravděpodobná re-motorizace současných plavidel s ukrajinskými turbínami.


Admirál Gorškov měří na délku 135 m, plný výtlak je 5400 t a loď dokáže vyvinout rychlost až 29,5 uzlů (55 km/h). Loď obsluhuje 210 námořníků a na zádi je letová paluba pro jeden vrtulník Ka-27.


Dominantní hlavňovou výzbrojí je 130mm kanon A-192M na přídi, raketovou protilodní a protizemní výzbroj představuje 16 podzvukových střel Kalibr-NK nebo stejný počet nadzvukových protilodních střel Oniks.


Hlavní výzbroj lodí třídy Admirál Gorškov jsou systémy protivzdušné obrany Polimet-Redut. Protiraketový a protiletecký prostředek vyrábí koncern Almaz-Altej na základě systému S-400, resp. S-350 Víťaz. Polimet-Redut dokáže používat celou řadu interceptorů, od malých a hbitých 9M100 s dosahem 10 km až po větší střely 9M96E2 s dosahem 120 až 150 km.


Celkově fregaty třídy Admirál Gorškov pojmou až 128 nejmenších střel 9M100 nebo 32 největších 9M96E2. Koncern Almaz-Altej ale nabízí pro Polimet-Redut celou řadu interceptorů různých výkonů a schopností. Otázkou je však připravenost Polimet-Redut, protože ještě na konci tohoto června ruská tisková agentura Interfax-AVN uvedla, že testování Polimet-Redut „bylo částečně úspěšně“ a testy musí pokračovat.


 

Zdroj: Interfax-AVNTASS

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Starlight Datum: 06.08.2018 Čas: 03:55

Doplním off-topicové téma.

1)

Doplním příspěvky od Shania. US NAVY začne s operačním testováním okřídlených torpéd pro shoz z velké výšky MK 54 Lightweight Torpedo and High-Altitude Anti-Submarine Warfare Capability (HAAWC) na letounech P-8A Poseidon už v roce FY2019. Pro US NAVY je to jedna z priorit pro program P-8. Letové zkoušky separací z pumovnice by už měly být podle plánu dokončeny.

Trochu málo dat o HAAWC pro torpédo MK 54 je zde: http://www.navyrecognition.com/index.php/news/naval-exhibitions/2017/sea-air-space-2017-show-daily-news/5057-boeing-showcases-its-high-altitude-anti-submarine-warfare-weapon-capability-at-sas-2017.html

2)

Na F-35 to nikdo dávat nebude. Boj s vlastní ponořenou ponorkou nebude úkol pro F-35, ale s vypuštěnými střelami ano. U F-35C/B US NAVY/USMC se běžně počítá jako s obránci lodního svazu proti různým střelám s plochou dráhou letu – jak díky vlastním radarovým a IR senzorům (zážeh startovacích motorů ponorkových střel může být vidět daleko), tak díky schopnosti přenášet a přijímat velká objemy dat různými datalinky, tak díky schopnosti tyto střely ničit. Nicméně F-35 na to nebudou sami, budou pracovat jako součást systému systémů, který mimo jiné zahrnuje systémy včasného varování (kosmické, letecké).

A protože některé americké zahorizonotální systémy včasného varování jsou zřejmě napojeny i do izraelských systémů protiraketové obrany, nelze vyloučit, že by podobný koncept šel aplikovat i pro obranu Izraele, kdyby střely s plochou dráhou letu představovaly vážnou hrozbu.

3)

Velké oceánské jaderné ponorky ze Severomořské nebo Tichooceánské floty v uzavřeném Černém moři jsou sen každého admirála zemí NATO. Proto je tam SSSR/Rusko nemělo a ani být nebude.

Nicméně jsou tu ruské diesel-elektrické ponorky a malá hladinová plavidla, které už dnes střely s plochou dráhou letu mají a Ruské námořnictvo s nimi navíc rádo operuje i ve Středozemním moři. Odtud je dokonce na cíle v Sýrii odpalovalo. Přeci jen teoretická střelba z Černého moře na cíle v Sýrii by vyžadovala, aby střely prolétaly vzdušným prostorem států, které mají s Ruskem komplikované vztahy.

avatar
Shania Datum: 05.08.2018 Čas: 22:25

Balm: napsal jsi mimo jiné tohle: "... protože každá letecká munice musí být navržena (včetně vypouštěcích zámků a nosníků) s ohledem na aerodynamické vlastnosti a to ještě v předepsaných letových parametrech (rychlost, úhel apod.).

I kdyby se povedlo nějakým zázrakem vypustit torpédo, aniž by došlo ke kolilzi rozměrného a nevyváženéhé tělěsa (torpáda) s trupem letounu, došlo by k odtržení šroubu a ovládacích ploch torpéda, který by pravděpodobně skončili v motoru , popř. v ocasních plochách (záleželo by na úhlu a rychlosti). Řekněme, že se nějakým zázrakem nezničí letoun, .... tak se torpédo rozmázne o hladinu a bude nefunkční. "

Je tu celá řada torpéd jako mk 46,50 a 54 a další, které jsou navržené pro shoz. Samozřejmě, že podle typu shozu mají různé stabilizační kity... Např. zde je popis (je to na několik stran) http://navyaviation.tpub.com/14023/css/Chapter-5-Air-Laid-Mines-And-Torpedoes-149.htm

Např. P-3 shazuje Mk 50 a 46 při rychlosti větší jak 400km..

Mk54 stabilní dost na to, aby mohla být použita s HAAWC

Celá řada lehkých torped je schopná nasazení s raketovým boosterem, některé i z ponorek.

https://www.flickr.com/photos/63014123@N02/8451532429

Tak si můžeš spočítat jak rychle a vysoko musel booster torpedo urychlit, aby doletělo např. 40km...

pak se moc nediv, že nejsi moc vysoko v řebříčku pro mě spolehlivých zdrojů...

avatar
Jirosi Datum: 05.08.2018 Čas: 21:18

Balm: Jako příklad dobrý, ale letadla většinou nemají boční vyhazovací sloty. Ale to už jsme řešily asi o 10 příspěvků níže. Tedy použitím závěsníku na křídle, případně vhodném natočení letadla.

avatar
balm Datum: 05.08.2018 Čas: 20:51

@Shania

Protože máte problém pochopit elementární základy. Určitě znáte někoho, kdo má obyčejný osobní automobil. Neni nic snažšího, než si vyrobit model torpéda, např.: 1:100 a volně ho vypustit okénkém spolujezdce při rychlosti 130km/h. V lepším případě jen odřete lak, v horším případě proletí zadním okénkem. Tak či onak, bude nepoužitelné a dojde k oboustrannému poškození. Poté udělejte to samé, ale vyhodťe ho vší silou a s padákem prostorem po vymontovaném zadním skle ... obávám se, že jedině tak pochopíte rozdíl. Nebo prostě můžete zkusit se svézt na valníkové korbě nákladního automobilu a plivnout kolmo nahoru tak, aby plivanec vyletěl nad kabinu, kde ho zachytí proudění a schytá to ten, co sedí za vámi.

avatar
Jirosi Datum: 05.08.2018 Čas: 20:43

Balm: Tak napřed si určíme základní věci.

Torpédu se žádná tryska po odhozu zapalovat nebude. Problém vyřešen.
To že jedno někde raketa narazila po odpalu zpět do letadla se prostě stát může, ale opět jednou z kolika pokusů. Tedy opět není to na pořadu dne.
Pokud závěsník vyhazuje 1t bombu 50G, opět kde je problém z vyhzením 300kg torpéda tou samou silou?
atd...

Prostě hledáte problémy, kde nejsou na základě promilových problémů z praxe. Které mohli být klidně závadami na zařízení, nikoliv fyzikálním řešením.

avatar
balm Datum: 05.08.2018 Čas: 20:27

Czertik:

Vtipné je, že přesně to jsem napsal, jenže pánové jako Jirosi si toho nevšimli, nebo takticky přehlíželi a nyní se topí a chytají se každého stébla. Problém není technologie, ale konstrukce a ta by se musel celá předělat, což by znamenalo další enormní náklady pro projekt F-35. Nepsal jsem, že je to nemožné, ale že to se současnou konstrukcí prostě nejde.


@Jirosi

Protože bomba je aerodynamicky uzpůsobená a vypoštěcí závěz musí být schopen bezpečně odhodit - respektive vymrštit ze závěsu bombu tak, aby nezasáhla vlastní letoun. I když je navržená konstrukce zbraně i nosníku pro letoun, zdaleka né za každé situace (např.: rychlost, úhel klesání, okamžité přetížení, rozrušené - usměrnění proudění, směr a síla větru ... ) můžete bombu odhodit. Čím větší těleso, tím větší omezení. Každá zbraň může být použita v předem stanoveném režimu a to platí pro všechny zbraně, včetně hlavňových zbraní. Představte si, že byste letoun zastavil ve vzduchu a spadl do nekontrolovatelné vývrtky a zřítil se. Přesně to by stalo, pokud byste neměl motory (2x 40,3kN) letounu A-10 Thunderbolt II v okamžiku střelby na minimálně 55% tahu, protože v okamžiku střelby 30mm GA-8 Avenger vyprodukuje zpětný ráz 40kN. Torpédo je velmi rozměrné těleso s zcela odlišným těžištěm, navržené s ohledem na jeho hydrodynamické vlastnosti. Ve stručnosti to znamená, že se vlivem proudění vzduchu bude přetáčet a narazí do vztlakového trupu. I o tom jsem už psal a jedinou možností, jak by to v současné situaci šlo vyřešit, by byl aerodynamický obal, ze kterého by musel být vypuštěno a který by se po odhozu z letounu oddělil. Vy prostě obžížně chápete aerodynamiku a aeromechaniku. Vzduch u F-35 se vztlakovým trupem vytvarovaným přesně podle požadavků obtéká trup zcela odlišně (navíc usměrněně proudění se zrychlením, protože energii proudění potřebují dostat za výtokové trysky motorů), než u toho nesmyslu s P8. Podívejte se na tvar trupu a jakým způsobem je vytaženo ... ten pádák slouží k zajištění vytažení, které se zachytí o proudění a dojde k bezpečnému vypuštění za skosenou zádí. Některé bomby za určité rychlosti po uvolnění zámků padají samovolně, ale většinu vyhodí nosník, stejně jako rakety. I rakety co zapalují motory až po opuštění závěsníku se mohou při nedokonale navrženém závěsníku s nízkou energii (akcelerací) vzpříčit a narazit do křídla letounu. Už se to stalo. Proto se akceleruje odhoz do prostoru pod letoun s časovou prodlevou pro zápálení motoru, aby nedošlo k zážehu a vzpříčení, které by zničilo vlastní letoun. Musíte si uvědomit, že okamžité přetížení při akceleraci může dosahovat velmi vysoké hodnoty (i 50G+). Už jsem to tu psal, že to prostě nejde (stačí se podívat o pár komentářů dolů) a nevím proč, to nechcete pochopit. Nikoliv proto, že je to nemožné, nebo chybí technologie, ale proto, že byste musel přepracovat celý letoun a vyřešit obal, nebo modifikovat torpédo, což stojí enormní prostředky a čas, navíc efektivita nulová. Navíc proč něco takového dělat, když současné ponorky může lovit autonomní dron s mnohem vyšší účinností.

avatar
fenri Datum: 05.08.2018 Čas: 20:09

Jirosi: jaké konkrétní dezinformace?

avatar
Shania Datum: 05.08.2018 Čas: 20:05

jen pro jistotu, do debaty jsme se zapojil jen kvuli čistě teoretickým možnostem shozu torpeda z F-35 a v podstatě z jiné stíhačky ( a ne kvuli blbostem o 100% izraelské PVO). Prakticky tu integraci nikdo platit nebude... ale prakticky neexistuje dnes důvod, proč by to nešlo v četně navedení. Stíhačka bude prostě jen nosič a data o poloze ponorky půjdou z jiných zdrojů.

balm: tak prvně je torpedo moc těžké, velké, nemá závěsníky, rozpadlo by se atd...

Pak když zjistíš, že existují specializovaná lehká torpeda pro letadla, tak si zas vymyslíš nějakou jinou blbost...

P-8 je stoj operující ve středních výškách při dost vyšších rychlostech než například P-3... A shazovat torpeda moc nemá. Dokonce ani nejsou na drátě, torpedum shozeným ze vzduchu se jen řekne kde má hledat.

Dokonce se pro ně existuje kit pro shoz z 30k stop...
http://www.thedrive.com/the-war-zone/3582/the-p-8-poseidon-will-get-winged-torpedoes-to-kill-subs-at-long-range

Jediný problém s integrací do pumovnice (natož pod křídla) by byla samozřejmě separace. Ale stejně jako u P-8 jsou bomby a rakety vystřeleny pneumaticky pod stoj , síla lze nastavit. a nevidím důvod proč by se torpedo mělo chovat výrazně jinak než u P-8.

avatar
Jirosi Datum: 05.08.2018 Čas: 19:05

Můžete mi někdo prosím osvětlil proč by mělo dojít k utržení "závěsníku" na bombu. Když ten je dimenzovaný na 1 000kg vážící (BGU-31) při 9g, při odhozu 300kg vážícího torpéda?

Fenri: "fenri Datum: 04.08.2018 Čas: 19:49"

Nás se neptej zdroj dezinformací si ty.

avatar
Marthy Datum: 05.08.2018 Čas: 18:57

Skelet-tak už je to jasné,že oni do té f-35 zabudovali technologii od rasy 8472,proto je tak skvělá :D

avatar
fenri Datum: 05.08.2018 Čas: 18:56

To je debata.
Samozřejmě lze za příslušný peníz uzpůsobit F-35 ke shozu protiponorkových torpéd. Úplně stejně dobře lze rozvážet várnice s menáží vojákům je stráži Rolls-Roycem. Jen mně trochu uniká, jaký to má smysl, výhodu a efektivnost.

Dále: proč by Jaseň útočil na Izrael (teď neřeším politiku a fakt, že Rusové s Izraelci vychází velmi dobře) v dosahu Izraelských F-35 a přímo v jejich operačním prostoru?
To dává smysl zhruba stejně, jako kdyby Jaseň přijel na rejdu Haifského přístavu a posádka zasypala molo kameny, nedejbože granáty.
Pokud vezmu útok Kalibrem a jeho přiznaný dolet aktuální verze, tak je potřeba kotrolovat kruh o ploše cca přes 12 000 000 km^2. Samozřejmě v reálu asi méně než polovin, spíš třetinu, prtože ne všude je moře. Pořád jde o miliony km^2. Kolik mají Izraelci F-35? Kolik jich mohou mít ve vzduchu 24/7 (shodneme se, že imaginárně útočící Rusové nebudou předem volat: "zaútočíme 17:26")? A jaké má F-35 výhody v protiponorkovém boji oproti protiponorkovým letadlům?
Takže znovu . Jaseň třeba od Krymu vypálí salvu Kalibrů na Tel Aviv. Než Izraelci zjistí, že je odpálil, že jdou na ně, odkud přesně jdou, než pošlou do vzduchu imaginární protiponorkový F-35, ten v klídku proletí přes Syrii, Turecko, Černé moře a nerušen ruskou PVO se dostane do operačního prostoru Jaseně... bude tam Jaseň pořád čekat? Nebude už náhodou o pár desítek km dál a někde 300-500m pod hladinou? Ale hlavně, Kalibry už budou ve vzduchu, takže jeho "rozstřílení" F-35, jak tu halucinoval s. Union nic nezmění...

Za další proč by útočili Jaseněm? Sice to umí, ale nemá to v popisu práce. To je úkol Akuly či Boreje. Ten mimochodem ani nemá šroub, takže odpadají Balmovy starosti s kavitací...

avatar
Czertik Datum: 05.08.2018 Čas: 18:38

balm
vase argumenty proc to z f-35 nejde sou celkem logicke, ale maji par problemu.
vzhledem k tomu ze se torpeda celkem bezne shazuji i z letadel na padacich (poseidon), tak to z ledla jde, jen by f-35 muselo dostatecne zpomalit .
to aby nebl letoun poskozen odletavajicimi kusy zavesniku apod....to by slo zajistit upravou zavesniku tak aby se proste neutrhl a krytu topreda tak, aby se netrefil do letounu.
byt se priznam, pokud je z poseidonu torpedo navadeno po dratu, tak to by byl u f-35 celkem problem, ktery by mozna, ale skutecne jen mozna sel vyresit bezdratove.
byt ano, nabizi se logicka otazka - pokud je k dispozici poseidon, proc vubec montovaqt protiponorkovy boj na f-35 :).

avatar
skelet Datum: 05.08.2018 Čas: 18:11

jednou ta F-35 zničí i borgskou krychli. já v to věřím!

avatar
Czertik Datum: 05.08.2018 Čas: 17:50

rasto123
ano, skutecne, rusko ted nic vetsiho nez fregaty nepotrebuje, ale to nerikej me, ale putinovi :)
protoze to od putina ci jeho kamaradicku slysime ze rusko za par let postavi novou letadlovku - projekt 23000e shtorm ci jine podobne velke lodi, ci ze zmodernizuji tech par krizniku co jim z doby sssr stale plavou.. a realita - modernizace se odklada, nejsou penize.
a je skutecne mozne ze az za par (desitek) let budpou potrebovat nove a velke lode, ale moje otazka stale trva - budou je vubec schopni vyrobit ? po tak dlouhe dobe bez jejich stavby ?

avatar
Xander Datum: 05.08.2018 Čas: 16:56

Zbytocne sa hadate. Najprv by ta F35 musela vediet kde ta ponorka presne je alebo sa pohybuje. Po odpaleni rakiet sa asi ponorka ponory na maximum a upaluje prec. Dokedy tam stihacka doleti je prec. I ked nahoda blbec moze sa tam akurat nejaka motat. Takze potrebuje pomoc pri hladani a tou je Posseidon alebo podobne specializovane lietadlo. Takze ci F35 zvladne to torpedo alebo nie je viac menej irelevantne. Aspon podla mna. Ps. More som vydel poslednykrat v 88 roku takze berte z rezevou :)

arr