TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Peklo u El Guettaru – americké halftracky odolaly německým Tigrům

Datum přidání 26.11.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 77 komentářů    autor autor: Komerční sdělení

Tunisko 1943. Nepočetné jednotky obrněných transportérů dokázaly svými 75mm děly zničit i nejlepší německé tanky. Tento článek byl se souhlasem redakce převzat z portálu RadioDixie.cz.

Tiger Deutsche Afrika Korps obklopen místními obyvateli kdesi v Tunisku, 1943

Foto: Tiger Deutsche Afrika Korps obklopen místními obyvateli kdesi v Tunisku, 1943

 

Kopce kolem tuniské oázy El Guettar držely 23. března 1943 americké jednotky, které je nedlouho předtím vyrvaly z rukou italské tankové divizi Centauro. Generál George Patton hodlal vbrzku zaútočit na německou armádu a jednou pro vždy skoncovat s celým Afrikakorpsem, uvězněným ve zmenšujícím se perimetru v Tunisku. Konec tažení byl blízko. Jenže i Němci měli své plány. Američany z El Guettaru vyženou a uštědří jim stejný výprask, jako v Kasserinském průsmyku, doufal vrchní velitel Jürgen von Arnim.

 

Když se z noční tmy v pět ráno vynořily tanky německé 10. tankové divize, na okolních kopcích nebylo téměř nic, co by jim mohlo vzdorovat. Pěchota, děla a minomety nemohly zadržet ocelovou lavinu. Na kopci v mapách označeném jako Kóta 366 stála dvacítka obrněných transportérů M3 (běžně nazývané half track), z 601. praporu stíhačů tanků.

 

Američané je totiž vybavili 75mm kanonem a tato verze sloužila jako stíhač tanků. Asi dvacet těchto lehce pancéřovaných halftracků chránilo postavení 105mm houfnic z 32. polní artilerie a měla čelit elitní tankové divizi vybavené nejlepšími tanky druhé světové války – obávanými Tigery. Boj o kopec 366 začal.

 

Foto: GMC M3Half-Track s 75mm dělem


Proti ocelové lavině

Německé tanky a obrněné transportéry naložené pěchotou se valily vstříc pozicím obránců. Celé dva pluky tanků, nějakých padesát strojů PzKpfw III a IV, a také desítka mohutných Tigerů, společně se dvěma pluky pancéřových granátníků a průzkumným prapor motocyklů – prakticky celá 10. tanková divize. Dělostřelba ani palba z minometů jim těžko mohly nějak zásadně uškodit, pouze zahalily celé bojiště do mlhy. Střelci za kanony halftracků trpělivě čekali, až se Němci vynoří z kouře.

 

Pak zahájili palbu. Velitel praporu poručík Charles Munn prakticky hned hlásil tři zásahy na nepřátelských tancích.  Jeden z velitelů tanku PzKpfw III vylezl kvůli lepšímu výhledu z tanku a v tu chvíli ho seržant Milford Langlois zkosil svým kulometem. Němci byli viditelně zaskočeni obranou a na chvíli zastavili svůj postup, aby se přeskupili.

 

Foto: Americký transportér M2 s radiostanicí u El Quettaru, v pozadí halftrack M3 s 75 kanonem.


Počkejte na noc a zmizte!

Před desátou hodinou začalo další kolo útoku. Na Němce se opět sesypala palba z halftracků. A německé tanky platily vysokou daň. Z jednoho hořícího Tigeru vyskočila posádka, ale neutekla daleko. Opodál stál další Tiger s kouřící věží. Mnoho tanků bylo zasaženo a zůstalo bezmocně stát na úpatí kopce. Další skončily v minovém poli.  

 

Jenže Němci už měli dost odporu skupiny těchhle plechovek a jejich 88mm děla začala decimovat obranné postavení a především těžká děla. Situace se stávala pro obránce zoufalou. Posily nikde a kopec 366 byl odříznut od zbytku americké obrany. Boj zuřil dál, ale v 15 hodin hlásil poručík John Perry, že dochází munice.

 

Rádiem to také ohlásil na velitelství. Na pozice jednotky navíc začaly útočit roje Stuk. Artilerii zbývalo v tu dobu už jen jediné těžké dělo. „Čekejte na tmu a pokuste se zmizet. Pokud to nepůjde jinak, zbylé stroje vyhoďte do povětří,“ zněl pokyn z velitelství.

 

Foto: Tank Tiger I číslo 121, Schwere Panzer Abteilung 501, Afrika Korps, Tunisko, 1943


Nejvyšší oběť

Na noc ovšem čekat nešlo. Na kopec pršely minometné střely, bomby a hrnula se na něj německá pěchota. Nebylo už čím se bránit. Několik dobrovolníků zůstalo, aby zničilo všechna nepojízdná vozidla a poslední zbývající dělo. Nikdo z nich se z kopce 366 nevrátil.

 

Obětovali se, zatímco zbytek vojáků ustupoval z obranných postavení k hlavním jednotkám. Jednotka měla těžké ztráty a postavení bylo ztraceno. Také sousední obrněná jednotka na dalším kopci měla podobný osud. Její halftracky byly zničeny, i když s sebou do pekel vzaly spoustu německých tanků.

 


Foto: Vraky zničených halftracků po bitvě u El Guettar


Nerozhodná bitva

Jenže ke konci dne se karta obrátila. Na nebi se objevilo americké letectvo, které začalo intenzivně napadat tankové kolony. A hlavně Němci s hrůzou zjistili, že jejich ztráty jsou příliš velké. Celá oblast byla posetá zničenými nebo poškozenými tanky. Údaje se v tomto směru různí, bylo jich ale nejméně 40, z toho 30 zničil 601. prapor pod kopcem 366. Němci měli dost a zastavili útok. Bitva tak dopadla nerozhodně.

 

Foto: Halftracky ze Severní Afriky jsou i častou inspirací pro plastikové modeláře. Nádherné dioráma využívající model firmy Dragon v měřítku 1:35 vytvořil Steve Zaloga.


Konec Afrikakorpsu

Jenže nerozhodně znamenalo pro Němce vlastně porážku. Svoje tanky neměli kde opravit a posily už žádné nepřicházely, zatímco Američané bleskově doplňovali prořídlé jednotky.

 

Během dalších dnů Patton a jeho divize zahnali Němce z El Guettaru a brzy na to následoval generální ústup celé německé armády. Ten o měsíc později skončil kapitulací všech vojsk Osy. Von Arnim a čtvrt milionu jeho vojáků putovalo do zajetí. Válka v Africe skončila.


Video: Bitva o Tunis v dobovém americkém dokumentu. Vynikajícími záběry.


El Quettar je ve válečných dějinách jen bezvýznamnou a málo známou epizodou. Mnoho knih o válce v Africe jej líčí na jednom řádku konstatováním, že Američané obsadili El Guettar a 10.tanková divize ne ně podnikla neúspěšný protiútok. Jedna věta a přitom se za ní se skrývá boj na život a na smrt. Zemřelo nebo bylo zraněno 4000 Američanů.

 

Zničeny byly desítky halftracků a dalších vozidel. Ale právě v tom byl význam boje u El Guettaru. Nepočetné jednotky obrněných transportérů dokázaly zničit nejlepší německé tanky. Stále ještě nezkušení Američané dokázali za cenu sebeobětování vzdorovat elitní německé tankové divizi.

 

Foto: Nejpřesnější představu o tom, jak vypadaly v detailu pracovní prostory osádek M3 Halftrack s 75mm dělem M1897A4,si uděláte z jeho počítačového modelu z populární hry War Thunder

 

Foto: Náboje do 75mm děla byly uloženy pod závěrem zbraně a na podlaze korby.


Zabijáci tanků z 601. praporu  

601. prapor stíhačů tanků (601st Tank Destroyer Battalion) byl zformován 15. prosince 1941 v rámci 1. pěší divize „Big Red One“.  Do boje se dostal téměř o rok později, když se 8. listopadu 1942 vylodil v Oranu. V rámci tuniské kampaně prošel dvěma krvavými bitvami – Kasserinským průsmykem a EL Guettarem. Po celou dobu byl vyzbrojen jen halftracky M3 se 75mm děly.

 

Teprve na konci kampaně dostala jednotka plnohodnotné stíhače tanků M10 Wolverine. Prapor dále bojoval v Itálii u Salerna a v bitvě u Anzia. Její další postup určila operace Dragoon, tedy vylodění na jihofrancouzském pobřeží. Postupovala do Francie, likvidovala Colmarskou kapsu, překročila Rýn a obsadila Norimberk. Válku zakončila přímo v Hitlerově Orlím hnízdě v Berchtesgadenu.   

 

Foto: Oficiální znak jednotek stíhačů tanků US Army použilav reklamě na válečné úpisy i firma Oldsmobile, výrobce kanónů pro M10 Wolverine. „Fire Power Is Our Bussines“.


Halftrack M3 – tažný kůň války

Halftracky M3 a jejich nejrůznější varianty byly doslova tahounem válečného úsilí Spojených států. Sloužily v mnoha různých funkcích, jako vozidla pro pěchotu, vozidlo pro přepravu nákladu, samohybná děla vybavená houfnicemi, stíhače tanků s protitankovými kanony i protiletecká baterie.,

 

USA ho vyvážely do Velké Británie, Sovětského svazu i Kanady. Měla je ve výzbroji i Československá samostatná obrněná brigáda. Účastnil se prakticky všech bojů, které Spojené státy ve druhé světové války vedly.

 

Varianta se 75mm kanonem nemohla dlouhodobě fungovat jako stíhač tanků, na to trpěla příliš mnoha nedostatky, ale na počátku války Američané nic lepšího neměli. Halftracky M3 se tak musely postavit i mnohem silnějšímu nepříteli. Obstály se ctí.

 

Foto: Hrdina od El Guettaru – M3 Halftrack s 75mm dělem

 

Foot: Originální tričko s motivem halftracku v limitované edici 50ks najdete v eshopu Dixie-Gear.cz

 

Zdroje: WOT, Armortek, Missing, Ibiblio, History, Old Magazine, Stephen J. Zaloga, Kasserine Pass 1943, Rommel´s last victory

Autor článku: Tomáš Chalupa


Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 17.12.2015 Čas: 10:17

jarpe: to s tím že každý třetí tank pokládaly za tiger spíš platí pro pozdější faze války. Tady s ním ještě neměli žádné zkušenosti, takže o tom dost pochybuju. To jestli tma pár tygru bylo nebo ne, nevím, pokud máš zdoj tak sem s ním. Ale tygr obecně byl na bojišti velká vzácnost.

Mimo to Tiger pokud není v obraně a musí do útoku žádná nezastavitelná mašina není, obzvlášť pokud mám na kopci zakopané dělostřelectvo.

Jeho největší výhoda je schopnost ničit tanky na velké zválenosti, pokud musí blíž, ztrácí všechny výhody i ze předu ho dokáže prorazit i ten 75mm kanon.

avatar
jarpe Datum: 17.12.2015 Čas: 08:08

Se divím, že nikdo nenapsal, že je to nesmysl aby se v této bitvě Američani střetli s tygry. V této fázi války šlo Němcům o rychlý přesun a pomalí tygři by je jen zdržovali. V této bitvě žádní tygři nebyli a američani si je vycucali z prstu. Byla to parta nezkušených nováčku a každej třetí tank byl pro ně tygr. Taky to určitě dobře fungovalo jako propaganda na pozvednutí morálky.

avatar
liberal shark Datum: 01.12.2015 Čas: 18:31

to PapaHoth : Děkuji za odkaz na článek vašeho kolegy. Bohužel je napsán tak otřesným pravopisem, že se prakticky nedá číst. Na světě neexistuje tak špatná známka, kterou by váš kolega mohl dostat :-(. Poměrně kvalitní článek je tak degradován na chorobný blábol negramotného šílence. Váš Grammar Nazi.

avatar
Jura99 Datum: 01.12.2015 Čas: 15:55

Sporů o nejlepší tank je plný internet. Ovšem konstrukce tanků byly vždy akcí a reakcí a soupeři od sebe opisovali. Na počátku ale stál T-34, který některé vlastnosti standardizoval (široké pásy, výkonné dělo, skloněný a odolný pancíř, odolný podvozek, výborný motor). Panther nebyl špatný, pancéřování a kanon měl lehce lepší než T-34/85, ale problém s podvozkem zůstal a nešikovný hořlavější benzinový motor také. Rovněž byl o 1/3 těžší než T-34/85, ale rozhodně nebyl o 1/3 lepší. Těžko říct, koho napadly překrývající se dvě řady kol, které musela posádka neustále čistit, protože zmrzlé bahno či sníh tank znehybnil a kamení zase shazovalo pásy. Takže obsluha Pantheru sice komfortnější než u T34, ale ta každodenní kosmetika podvozku to nejspíš dokázala znechutit. Ovšem Panther byl přeci jen tank a hned jeden z nejlepších, kdežto Tiger byl spíš samojízdné protitankové dělo, protože na nějaké stakilometrové přesuny po vlastní ose (jako T-34) se prostě nehodil. Za nejlepší tank ještě nasazený ve druhé světové by se dal podle parametrů označit americký T26.

avatar
skelet Datum: 01.12.2015 Čas: 14:22

Po příchodu Pantherů bylo zastaralé kde co, včetně onoho Shermanu. Ale jak SSSR, tak ani USA se neoplatilo zavádět do výroby nový typ tanku. Co nevyřešily střední tanky, vyřešilo letectvo, stíhače tanků, těžké tanky a dělostřelectvo. Zastaralost modelů byla přijatelná.

avatar
dusan Datum: 01.12.2015 Čas: 14:16

papaHoth súhlas

Podvozok systému Christie bol rýchlo zastarával a sami Rusi už chceli i na T-34 vymeniť podvozok s odpružením torznými tyčami ... nakoniec si nechceli komplikovať výrobu a rorzné tyče dostal až T-44

Štvorčlenná posádka dosť deklasovala T-34/76 (i prvé kusy T-34 s kanónom D-5) ..... a v roku 1943 bol už na východním fronte zastaralý ...

T-34/85 len odstránil najhoršie nedostatky ... kanón a 5 člennú posádku ....a konečne zvýšil kvalitu výroby ....

Licenčná výroba u nás bola už dosť nezmyslom ... začiatkom 50-tich rokov bol už i T-34/85 zastaralý ...

avatar
papaHoth Datum: 01.12.2015 Čas: 10:36

to Jura99: reakcí na T-34 rozhodně nebyl Tiger, ale Panther (ale i tak porovnávat 30 a 45 tunový tank je problém a to nemluvím o porovnávání s 57 tunovým Tigerem) Srovnávat tyto 2 tanky prostě nejde. Srovnejte Dacii Duster s Forde Transitem - težko najdete parametry, kde by se dali srovnat. Navíc Tiger byl opravdu jen nízko objem, bonbónek s cca 1300 vyrobenými kusy oproti T-34, která byla naprostou masovkou, tažným koněm s 84 tisíci vyrobeným mi kusy! To asi asi chtělo jiný výrobní přístup. Adorovat T-34 je zbytečné, svému účelu posloužil. Stejně tak u Tigra, který byl spíš koulí na noze, ačkoli, když se do boje dostal jeho výsledky byli impresivní. Však ho pak ruští i američtí vojáci viděli všude, ačkoli ho bylo jak šafránu. Stačí si přečíst 4 z tanku a pes , tam se to zničenými fašistickými Tigry jen hemží :-)
Doporučuji tento článek, kolega výborně a do detailu srovnával srovnatelné tedy T-34 a Pz-IV http://temneuzemi.webzdarma.cz/Historie/T34/T34_vs_PzIV.htm

A jak píšete: T-34 byl nepochybně etalonem, kudy se měl tankový vývoj ubírat. No to tedy moc ne, - stačí se podívat o pár let dál a 30 tunový tank se 4 člennou posádkou se nakonec žádnou budoucností nestal ani v ruské armádě.
Ano na T-34 bylo mnoho zajímavých prvků, ale opravdu dobrý tank to byl až ve verzi T-34/85, které ale přišly na bojiště v dostatečném množství, až když bylo hotovo. Věřte mi, těch nedostatků do té doby bylo takové množství, že každý normální národ by to nedal. Seděl jsem v obou (tím myslím T-34 a Pz-IV a ačkoliv bych byl na konci války rád na vítězné straně, tak bojovat bych chtěl v Pz-IV. Bojové podmínky naprosto nesrovnatelné.
Takže tak, adorace na jednu, nebo na druhou stranu nemají význam, ale podívejme se na poválečné tanky kam se vývojem dostaly. Pancéřováním, zbraní, bojovým prostorem a možnostmi jsou blíž Patheru, nebo Tigeru II, než T-34. Přesto má Téčko můj respekt

avatar
skelet Datum: 01.12.2015 Čas: 09:35

Jura99: asi máš na mysli typ Vk3002DB od Daimler Benz

avatar
Jura99 Datum: 01.12.2015 Čas: 08:28

Rase: Chudáci ti Němci, že jim zlí dělníci sabotovali výrobu. Jen pro ilustraci, v podzemní továrně v Nordhausenu bylo nasazeno okolo 50tis. vězňů. Z nich podmínky výroby (zejména produkce V2) nepřežilo až 20tis. vězňů (!). Motory do Tigrů se mj. vyráběly v podobné podzemní továrně Richard u Litoměřic, kde otročili vězňové z Terezína. Člověk se pak nediví, protože kdo prostě nestíhal tempo výroby, byl ubit k smrti. To se to pak vyrábělo, když dělníci pracovali za trochu řepné polívky denně, byl jich neomezený počet a jakékoliv nespokojenosti se řešily kulkou.
Jinak Tiger byl špatně navržený tank, který nad běžný průměr vynášelo jeho super dělo. Nechci znovu vypisovat jeho vážné nedostatky, ale zejména podvozek, malá rychlost a spotřeba PHM z něj dělaly danajský dar i bez sabotáží. T-34 byl nepochybně etalonem, kudy se měl tankový vývoj ubírat. Absence vysílaček, nepohodlná obsluha apod. nic nemění na progresivní myšlence, jak má dobrý tank vypadat. Když po napadení SSSR stáli Němci před úkolem odpovědět na T-34, ptali se konstruktéři Guderiana, co on na to. Odpověděl jim, že chce T-34. Údajně se myšlenkou na výrobu klonu T-34 Němci vážně zabývali, ale vyprodukovali Tiger (který se sice vyvíjel už před napadením SSSR, ale po zjevení T-34 byl zcela překonstruován).

avatar
RiMr71 Datum: 01.12.2015 Čas: 00:09

...jakože byly uražené a následně PŘILEPENÉ zuby na ozubených kolech v TANKOVÉ převodovce?
Kruci, to ten odboj teda měl lepidla!

avatar
tigerman Datum: 30.11.2015 Čas: 21:31

S těmi sabotážemi ve fabrikách to není tak úplně pravda všechny díly byly značené a evidované takže bylo snadno dohledatelné kdo je vyráběl a to v té době málo kdo lajznul proto bylo procento závad způsobených dělníky minimální.

avatar
Rase Datum: 30.11.2015 Čas: 17:56

Ruské tanky sice byly vyráběné dost narychlo a kvalita byla dost... ale Německé tanky měly obdobný problém ohledně nuceně nasazených dělníků. Při restaurování jednoho Pantheru (vyloveného z polského jezera - po závadě zničen osádkou), byly v převodové skříni nalezeny cigaretové nedopalky a některé zuby byly uražené a opět přilepené. To by tedy bylo k poruchovosti německých tanků. Do toho problém s konstrukcí motorů a nedostatek legovacích kovů. Člověk se až diví

avatar
Shania Datum: 30.11.2015 Čas: 14:01

Tady je ještě článek o Finská renovaci T-34

http://www.guns.connect.fi/gow/T34tank1.html

avatar
dusan Datum: 30.11.2015 Čas: 13:49

Sorge 227

Tank T-34 nie je osobák, kde ho dáš do servisu a nejbližších 10 tis. km máš pokoj : )

Po každej jazde vyčistenie, kontrola .... prípadne nejaká oprava ....

avatar
Shania Datum: 30.11.2015 Čas: 11:45

crusader: o tom kladivu to nemám z našich zdrojů. Tady pár odkazů na technické problémy nebo naopak přednosti T-34.

Tady je test ruských tanků v US (1943) zpráva od rusa pro rusy.
http://tankarchives.blogspot.cz/2013/04/aberdeen-t-34-and-kv-1-test.html

Trochu jiná verze
http://www.oocities.org/pentagon/quarters/4635/library/russian_tanks/evaluation_of_russians_tanks_at_aberdeen.htm


http://chris-intel-corner.blogspot.cz/2012/07/wwii-myths-t-34-best-tank-of-war.html

http://chris-intel-corner.blogspot.cz/2013/09/another-nail-in-t-34s-coffin.html

A tady je hodně dlouhý report US o T34/85 z roku 1951
http://www.scribd.com/doc/230672358/ENGINEERING-ANALYSIS-OF-THE-RUSSIAN-T34-85-TANK

arr