Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Pozemní technika

SURUS: Vodíková platforma 4×4 od General Motors

Datum přidání 10.10.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 26 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká automobilka General Motors (GM) na letošním zasedání Asociace armády Spojených států AUSA 2017 (Association of the United States Army 2017) představila demonstrátor univerzální vodíkové nákladní platformy SURUS (Silent Utility Rover Universal Superstructure). SURUS vyniká nejen svým pohonem, ale také mimořádnou univerzálností použití.

Foto: Platforma SURUS; větší foto / GM

 

Doba elektrických a robotických aut se nezadržitelně blíží. Elektrický pohon umožní stavět vozidla dříve nemyslitelných konstrukcí a tvarů. Elektrický motor dosahuje maximálního točivého momentu od nulových otáček, takže lze elektromotory zapojit přímo na kola bez nutnosti použít převodovku nebo transmisi.

 

Odpadá také nutnost motor zásobovat olejem. Celá konstrukce je mnohem jednoduší, a i když se to při ceně současných elektromobilů nezdá, i mnohem levnější než konstrukce se spalovacím motorem. Zásadním plusem je výrazně jednoduší údržba a větší spolehlivost.


Robotické nebo autonomní řízení navíc umožňují v rutinních případech zcela nahradit řidiče nebo mu výrazně ulehčit práci. Spolu s elektrickým řízením pak robotické systémy výrazným způsobem mění (zjednodušují) pracovní prostor řidiče.


Nicméně stále se čeká na dostatečně výkonné baterie (resp. zdroj elektrické energie), které budou posledním hřebíkem do rakve automobilů se spalovacím motorem. Avšak vzhledem k tomu, že do vývoje baterií investují největší průmysloví hráči miliardy dolarů, otázka dostupnosti dostatečně výkonných baterií se počítá na roky. Ostatně příkladem je česká HE3DA, který v těchto dnech začíná na Karvinsku stavět obří továrnu na baterie s roční kapacitou 1,2 GWh.


Elektrický pohon a robotické řízení naprosto jistě postupně ovládne i oblast vojenských vozidel. Možnosti takových vozidel předvedla americká firma GM, která na sympoziu AUSA 2017 představila model v plné velikosti vodíkové robotické platformy SURUS. Název odkazuje na jméno Hannibalova osobního slona Surus (Syřan), s kterým (a dalšími slony) přešel Alpy a vpadl Římanům do zad.


SURUS technologicky navazuje na vodíkové terénní vozidlo ZH2, které vzniklo ve spolupráci GM a americké armády. ZH2 s elektrickým pohonem a vodíkovými palivovými články je militarizovaný civilní pick-up Chevrolet Colorado ZR2.

 

Výhodou palivových článků je nízká tepelná a hluková stopa a bezhlučná výroba elektrické energie. Díky elektrickému pohonu má ZH2 skvělé vlastnosti pro jízdu v terénu, protože elektrický motor má zmiňovaný maximální kroutící moment od nulových otáček.


Výkon pohonného systému je udáván 130 kW, dojezd není znám. “Dobití” palivových článků se děje “pouze” dočerpáním nového vodíku.

 

Foto: SURUS lze využít jako nosič účelových nástaveb; větší foto / GM

 

Zásadní výhodou konceptu ZH2 není jen bezhlučná jízda, ale také schopnost bezhlučně a dlouhodobě používat nejnáročnější elektrické přístroje. Pokud vozidlo stojí, palivové články poskytují výkon 25 kW pro nejrůznější senzory a elektronické přístroje prostřednictvím standardní 120V a 240V sítě.  

 

Tepelná stopa vodíkového vozidla je rovněž mnohem nižší než u vozidla se spalovacím motorem – vozidlo je tak hůře viditelné na termokamerách nepřítele. Odpadním produktem vodíkových článků je voda, což lze zase využít při operacích v suchých nebo horkých oblastech. Vozidlo při jízdě dokáže vyrobit 2 l vody za hodinu jízdy.

 

Americká armáda ZH2 testovala od října 2016 po celý letošní rok. Vojáci si například ověřili, že se mohou pomocí vozidla dostat nepozorovaně k protivníkovi až na 100 m.

 

“Pohon na palivové články má schopnost maximálního krouticího momentu v nízkých otáčkách, což je výhodné pro těžký terén,” uvedl minulý rok Paul Rogers, ředitel centra TARDEC. 

 

Video: ZH2 / YouTube

 

“Očekáváme, že vozidlo bude v operacích velmi tiché a připraveno poskytovat vyrábět elektrickou energii pro další přístroje. S rostoucích technickou vyspělostí palivových článku je nyní ideální čas prozkoumat, zda je technologie připravena pro náročné použití v armádním prostředí,” dodal Rogers.

 

Všechny tyto vlastnosti přináší ve vyspělejší podobě univerzální platforma SURUS. Unikátností platformy je velká modulárnost – SURUS lze upravit jako pick-up podobný ZH2, náklaďák s plochou korbou nebo jako robotickou dopravní plošinu pro převoz kontejnerů, speciálních nástaveb nebo zbraní.

 

Díky výkonnému zdroji elektrické energie však SURUS lze použít jako mobilní platformu například pro pozemní i letecké radiolokátory, nejnáročnější elektro-optické senzory, energetické zbraně (lasery, railguny) nebo třeba pro rakety země-země nebo země-vzduch. Možné je také osadit platformu velkými palivovými články/bateriemi a solárními články – v takové podobě SURUS poslouží jako mobilní zdroj elektrické energie.

 

Foto: Platformu lze vybavit kabinou pro řidiče; větší foto / GM 

 

Technických informací o samotné platformě je poskrovnu. SURUS pohání dva elektrické motory a řiditelná jsou všechna čtyři kola. Elektrickou energii vyrábějí vodíkové palivové články, které skrze lithium-iontové baterie dodávají energii elektromotorům. Zásoba vodíku vydrží na 640 km jízdy po zpevněné cestě.

 

Ač SURUS na první pohled vypadá značně futuristicky, podle tiskové zprávy má využívat komponenty ze standardních náklaďáků GM.

 

Problém však představuje samotný vodík, jeho výroba, skladování a přečerpávání. Jde sice o technologicky zvládnutý proces, ale případná výstavba potřebné infrastruktury přijde americkou armádu na miliardy dolarů.

 

S velkou pravděpodobností tak armády zcela přeskočí vodíkové technologie a v budoucnu přejdou na elektrická vozidla s nějakou formou pokročilých baterií. Nicméně koncept SURUS jako takový může být skutečně předobrazem nové kategorie budoucích vojenských vozidel.

 

Fotogalerie

Zdroj: The Drive

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
cejkis Datum: 18.10.2017 Čas: 22:32

Nádrž na vodík nebouchne, ale shoří.

Jo to říkají o CNG také. Dokonce to má tavné pojistky pro případ požáru.

Tady máte VW Fog roztrhaný na mraky při tankování CNG. Nádrž prý také nikdy nebouchne. Představa, že to byl vodík, záběry z kamery by již nebyly k dipozici....

https://www.youtube.com/watch?v=kLKiJe8wVOg

avatar
Jirosi Datum: 14.10.2017 Čas: 11:29

"Vázání vodíku na něco jiného by byla odpověď, ale vzhledem k tomu, že se vodík používal jako součást raketového paliva, s jeho výrobou, skladováním a čerpáním už nějáké ty zkušenosti jsou. "

No a jaké že jsou. Palivo se tankuje jen pár minut před startem... proč asi.. Všechny rakety mají spočítanou životnost na pár minut letu, případně hodin čekání na lepší počasí, pak musí letět nebo šroťák.
Což je sakra rozdíl proti autu co vám má cca 15-20 let stát před domem bez větší závady.

avatar
shal Datum: 14.10.2017 Čas: 10:51

Efektivnější by byla kombinace elektromotoru a spalovacího motoru. Samo o sobě by ta platforma byla elektrická a motor by sloužil pro nabíjení baterií. Díky tomu významně klesne spotřeba a hluk, protože spalovací motor by mohl fungovat v ideálních otáčkách a nemusel by se vytáčet kvůli zrychlování či překonávání překážek. Taky by mohl po omezenou dobu fungovat v silent módu a běžet čistě na elektřinu.

avatar
Ultramarinus Datum: 13.10.2017 Čas: 19:27

Skleněné mikrokapsle - zdají se mi poměrně křehčí (při nárazu snadněji zničitelné), než jedna velká kovová nádrž.

Vázání vodíku na něco jiného by byla odpověď, ale vzhledem k tomu, že se vodík používal jako součást raketového paliva, s jeho výrobou, skladováním a čerpáním už nějáké ty zkušenosti jsou.

Osobně sázím na českou He3Da baterii a jejího vynálezce. Je to takové "přání otcem myšlenky", aby česká hlava a čeští obchodníci zase jednou vytvořili něco jako byly ve své době firmy Baťa, Škoda, nebo ČKD. MOC jim v tom fandím.

avatar
Jirosi Datum: 13.10.2017 Čas: 15:23

KOLT: Jenže ono stlačit u něčeho co je nejmenší, tedy uniká mezi prostorem není zrovna sranda. Uvažované způsoby skladovaní stále neodstraňují tu nejdůležitější věc, tedy stabilitu za běžných podmínek.

A za vodou nebudeme nikdy, protože ozonová vrstva. Stejně jako freony, dokud to měl vědec na pokusy problém to nebyl. Když to měl každý doma ... což je cíl vodíkového hospodářství.

avatar
KOLT Datum: 13.10.2017 Čas: 10:35

Ntvl, a psal jsem snad něco jiného? Jasně že jeho problém je poměr hmotnosti k objemu, hned následující věta po té citované to říká... nevytrhávat z kontextu, prosím.
Navíc, to je přesně to, o čem před pár příspěvky psal Rase – vodík nebude zdaleka tak atraktivní, dokud ho budeme muset skladovat v extrémě natlakovaných nádržích. Pokud přijdeme na způsob, jak ho skladovat vhodným způsobem, jsme za vodou. Doslova :-) A na těch způsobech se pracuje.

fenri, krabičku Dologranu navíc snad to vodíkové auto uveze :-)

avatar
shal Datum: 12.10.2017 Čas: 23:58

"Výhodou vodíku je, že má na jednotku hmotnosti obrovskou "zásobu" energie."

Ale na jednotku objemu zase extrémně malou a to je ten problém. A jak tady píše Jirosi, tak nádrže jsou kámen úrazu. Musíte mít velmi drahé speciální nádrže, aby jste mohl mít vodík extrémně natlakovaný. Proto se vodík nikdy neprosadil v komerční dopravě a není vhodný ani pro masovou výrobu pro armádu. Může se hodit tak maximálně pro nějaké specifické účely, ale masovka z toho nebude.

avatar
Jirosi Datum: 12.10.2017 Čas: 22:55

"Výhodou vodíku je, že má na jednotku hmotnosti obrovskou "zásobu" energie."

Jen do doby, než začneme porovnávat hmotnost paliva+nádrže, při stejné využitelné energii.

avatar
fenri Datum: 12.10.2017 Čas: 08:10

Ještě tu odpadní vodu z vodíkových článků budou muset mineralizovat, jinak jim to s vojáky provede nepěkné věci. Nicméně to je drobnost, kterou vyřeší krabička tabletek za pár šupů.

avatar
KOLT Datum: 12.10.2017 Čas: 07:06

GAVL, jak psal vozik, atomy se při chemických reakcích neztrácí ani nevznikají (od toho jsou jaderné reakce). Zjednodušeně si elektrolýzu vody (hydrolýzu) můžete představit jako reakci:
voda + energie –> vodík + kyslík
To musíte provést někde ve výrobně, vodík pak načerpáte do nádrže, načež v palivovém článku dochází k opačné reakci:
vodík + kyslík –> voda + energie
Energii využijete, vodu vypijete :-)

Výhodou vodíku je, že má na jednotku hmotnosti obrovskou "zásobu" energie. Nevýhodou je, že je hrozně lehký, takže ho musíte pořádně stlačit, abyste ho vrazil do rozumně velkého prostoru.

avatar
KOLT Datum: 12.10.2017 Čas: 07:01

Arccos, o tom žádná, že některé ty způsoby jsou pěkný sajrajt. Jen jsou energeticky výhodnější než elektrolýza vody, protože tu nemáme moc zvládnutou. Docela by mě zajímalo, jestli by se nedal vodík efektivně produkovat z ethanolu, protože nedavno objevený, fotosytézou inspirovaný způsob jeho výroby pomocí slunečního záření je docela slibná věc.

avatar
vozik Datum: 11.10.2017 Čas: 21:37

GAVL
atomy vodika(a hociakeho ineho prvku) sa pri ziadnej chemickej reakcii len tak neztratia. pred oxidaciou mas x atomov vodika a po tom mas stale ten isty pocet atomov, akurat naviazanych v molekulach vody.

avatar
Rase Datum: 11.10.2017 Čas: 17:51

Bylo by docela zajímavé, pokud by prozatím fungovaly elektromobily v kombinaci s nějakým malým, výkonným spalovacím motorem - "APU" - pro nouzový provoz. Příkladem můžou být nějaké drobné letecké motory, které se vyvíjejí i v ČR. Ono pokud dojde k masivnímu rozvoji baterií, bude to super. Dodám, že i Izraelci vyvíjejí moderní "autobaterie" pro vlastní tanky - mají nahradit dnešní typ. V podstatě je Izraelci využijí místo APU (což je běžné v jiných zemích). Dost by mě zajímalo, v jaké fázi je vývoj elektrického pancíře (vyvíjeli jej Britové koncem studené války) a vývoj pokračuje, byť omezeně (možná už ani né v Británii).

avatar
GAVL Datum: 11.10.2017 Čas: 17:37

KOLT
při oxidaci nedochází k úbytku vodíku ?

avatar
Jirosi Datum: 11.10.2017 Čas: 17:33

Samé výhody: http://petr-kubac.blog.cz/1701/auta-na-vodik-nebudou


No kdyby na to auto ještě šouply disel-elektrický agregát, tak to muže i fungovat. Akorát by přišli o takovou zbytečnost jako je užitečný prostor ! A to se vyplatí.

arr