Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Podoba válek v 21. století: Ovládnutí klíčových bodů

Datum přidání 26.08.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Mgr. Ondrej Rajkovič

Jedním z konceptů, které mohou ovlivňovat vývoj válek v budoucnosti, jak bylo zmíněno v předchozím článku, je boj o ovládnutí klíčových bodů. Tyto klíčové body nemusí být pouze v fyziogeografickém smyslu, ale v současné době je to nejvýznamnější aspekt.

Armáda tanker

Foto: Tankery jsou klíčem k fungování ekonomik přímořských států / Wikipedia

 

Na konci 19. století napsal americký kapitán (a pozdější admirál) Alfred T. Mahan své nejvýznamnější dílo nazvané Vliv námořní moci na historii. V tomto díle Mahan představuje několik základních podmínek pro vytvoření dominantní pozice jednoho státu s ohledem na námořní komunikace.

 

Tyto podmínky jsou nasledující:

  • existence rozsáhlé obchodní flotily pro import a export zboží potřebného pro fungování státu.

  • existence takového válečného loďstva, které bude schopné ochránit obchodní lodě.

  • získání a udržení takových oblastí, které umožní válečné flotile rychle a efektivně operovat.

Mahan se ve svém třetím bodě zaměřoval zejména na předsunuté základny s dostatečnými zásobami uhlí pro pohon tehdejších lodí. V současnosti je uhlí nahrazeno ropou u většiny lodí, což závislost lodí na předsunutých základnách snižuje. Objevuje se ale nový faktor – čas.

 

Ekonomika států na konci 19. století byla propojena téměř minimálně a nároky na dopravu surovin byly značně nižší. Za necelých 130 let se požadavky na čas dopravy posunuly z řádově týdnů nebo měsíců na hodiny a dny. Jelikož některé suroviny nemohou být dopravovány letecky, břímě jejich dopravy spočívá v rukou obchodních flotil.

 

Několik údajů pro porovnání. K pátku 23. srpna 2013 cena barelu ropy dosáhla 105 dolarů. V roce 2008 se šéf organizece OPEC vyjádřil, že pokud dojde k přerušení některého z geografických škrtících bodů (Hormuzký průliv, Malacký průliv, průliv Bab el Mandeb, Panamský průplav, Suezský průplav a Sumedský ropovod) cena okamžitě vystoupí na úroveň 200 dolarů.

 

Avšak to není vše. Přerušením některého z těchto bodů způsobí enormní ztráty světové ekonomiky kvůli nedoručení ropy.

  • Hormuzský průliv – 2 miliardy dolarů/den

  • Malacký průliv – 1,4 miliardy dolarů/den

  • Suezský průplav a ropovod Sumeda – 500 milionů dolarů/den

  • Bosporský průliv – 400 milionů dolarů/den

  • Průliv Bab el-Mandeb – 360 milionů dolarů/den

  • Panamský průplav – 60 milionů dolarů/den[1]

Je tedy možné prohlásit, že bez jakékoliv pochybnosti, že kdokoliv dostane pod kontrolu některý z těchto bodů a bude mít schopnost jej uzavřít, pak ten jistý subjekt (ať již státní nebo nestátní) získá schopnost položit světovou ekonomiku na kolena.

 

Rád bych zde také poukázal na důležitost těchto bodů pro operace válečného námořnictva. Jako vzorový prvek je vybrána Carrier Strike Group Two (Úderná skupina letadlové lodi 2) v složení z roku 2011 s letadlovou lodí USS George H. W. Bush (CVN-77), raketovými křižníky USS Anzio (CG-68) a USS Gettysburg (CG-64) a raketovými torpédoborci USS Truxtun (DDG-103) a USS Mitscher (DDG-57).

 

CSG 2 má v tomto složení dlouhodobě udržitelnou rychlost 30 uzlů (55,56 km/h) a v případě potřeby nasazení do Arabského moře ji plavba z domovského přístavu v Norfolku trvá 25 dnů. Což je za podmínky, že by byl Suezský průplav otevřený.

 

V případě, že tomu tak nebude a CSG 2 se popluje oklikou kolem Mysu dobré naděje, pak se cesta prodlouží na 41 dnů, tedy téměř na dvojnásobek. Chceme zdůraznit, že se jedná se pouze o ilustrační příklad, který nebere v úvahu ostatní faktory, ale myšlenka, kterou demonstruje je jasná.

 

Rád bych tento článek použil jako základ pro další diskusi. Otázka do diskuse zní: "V případě použití stejných principů jaké jsou aplikovatelné pro námořní škrtící body, je možné sestavit příklad pro škrtící body pro vzdušný, vesmírný a kyberprostor? Pokud ano, jaké to budou? Pokud ne, proč?"


[1] Rajkovič, Ondrej - Geopolitické aspekty boja proti terorizmu vo východnej Afrike a v západnom

Indickom oceáne, Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové 2010. str. 49-50

Zdroj:

Rajkovič, Ondrej - Geopolitické aspekty boja proti terorizmu vo východnej Afrike a v západnom Indickom oceáne, Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové 2010.

http://www.searates.com

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr