TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Polské námořnictvo posiluje

Datum přidání 13.01.2014    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 12 komentářů    autor autor: Jakub Mareš

Asi nejvíce opomíjený druh vojska v polské armáda – námořnictvo (Marynarka Wojenna), se může po několika letech úspor a rušení kontraktů těšit na nová plavidla. I když se prozatím jedná pouze o menší hladinové jednotky, jedná se o první krok v ambiciozním modernizačním plánu.

Minolovky Kormoran 2

Foto: Minolovky Kormoran 2 / www.altair.com.pl


Polské námořnictvo se může těšit doslova na příval nových lodí. Dlouho odkládaný modernizační balíček se konečně rozbíhá. V druhé polovině září byly podepsány dva kontrakty na dokončení vývoje a stavbu tří nových minolovek, včetně dokončení stavby nového těžkého hlídkového plavidla.


Minolovky Kormoran 2

Vývoj a výroba nových minolovek třídy Kormoran 2 byly svěřeny konsorciu společností Remontowa Shipbuilding, Stocznia Marynarki Wojennej a Ośrodek Badawczo-Rozwojowy Centrum Techniki Morskiej.

 

Vzhledem k tomu, že vývoj ještě stále není dokončen, byly zveřejněny pouze orientační technické údaje. Podle propočtů má mít plavidlo výtlak 850 tun, délku 58 metrů a šířku 10,3 metrů. Loď dokáže vyvinout cestovní rychlost minimálně 15 uzlů při dosahu přes 2500 námořních mil. Potřebná posádka lodě je 45 osob.

 

Ve vybavení minolovek najdeme systém Wróbel II s 23mm dvojkanonem, který však později nahradí moderní zbraňový systém s dvojicí 35mm rychlopalných kanónů Oerlikon. Dále má posádka k dispozici dvě odpalovací zařízení (OZ) přenosných protiletadlových řízených střel (PLŘS), dva typy sonarů a různé minolovné systémy.

Prototypovou jednotku převezme polské námořnictvov listopadu 2016. Pokud zkoušky prvního plavidla dopadnou v pořádku, budou objednány zbylé dvě minolovky. Ty mají vstoupit do služby v letech 2019 a 2022.


Těžká hlídková loď ŚlazakFoto: Rozestavěné plavidlo Ślazak v době, kdy se s ním počítalo ještě jako s korvetou. / gospodarkamorska.pl

 

Těžká hlídková loď Ślazak

Ślazak měl původně představovat první jednotku sedmičlenné série víceúčelových korvet typu Gawron, původně určených k modernizaci polského námořnictva. Její stavba byla zahájena ještě v roce 2001, ale kvůli rozpočtovým škrtům byl program v únoru 2012 zrušen. Rozestavěný trup měl byl odprodán.

 

Nakonec se však podařilo dohodnout dokončení rozestavěné jednotky, avšak v podobě těžkého hlídkového plavidla s ochuzenou výzbrojí a elektronikou. Hlídkovou loď Ślazak za 100 milionů eur nakonec dokončí francouzská společnost Thales. Ślazak, jediná loď své třídy, dorazí do polského námořnictva v roce 2016.

 

Rozměry lodě jsou 95 metrů na délku a 13 metrů na šířku. Výtlak je vypočítán na 2300 tun. Výzbroj bude tvořit 76mm kanón OTO Melara a dvě stanice s 30mm kanóny. Na palubě je místo i pro jeden vrtulník Kaman SH-2G.

 

Těžká hlídková loď ŚlazakFoto: Těžká hlídková loď Ślazak. / Ministerstvo obrany Polska

Původně se počítalo také s raketovou výzbroji v podobě protilodní střely dlouhého dosahu RBS-15 a s torpédy MU90 Impact. Protivzdušnou obranu lodě měly zajišťovat střely RIM-162 ESSM nebo MBDA MICA. Avšak z této pokročilé výzbroje nakonec pravděpodobně sejde.

 

Kromě tři minilovek Kormoran II a těžkého hlídkového plavidla Ślazak polské námořnictvo pracuje i na dalších významných modernizačních projektech. Můžeme zmínit ponorky Orka, dopravní loď pro podporu společných operací Marlin, loď pro ochranu pobřeží Swordfish, hlídkové a minolovné plavidlo Heron atd. Za nové loďe chce polské ministerstvo obrany do roku 2022 utratit 14 miliard dolarů.



Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
David Datum: 21.01.2014 Čas: 09:58

Nemyslím, že Polsko "ňák" moc zbrojí. To spíš mi připadá, že ČR, ale i SR zbrojí až příliš málo. U Polska bych řekl, že si prostě uvědomuje posun bezpečnostní situace a především nárůst bezpečnostních rizik. A když se to tak vezme, ona necelá 2% na obranu nelze považovat za něco přehnaného, spíše je to přiměřené potřebám. Jinou otázkou je to, že mnoho financí se doslova ztratilo kontroverzními rozhodnutími - viz tento případ korvet Gawron, ale i mnohé další (co se diskutovalo třeba i na těchto stránkách)

avatar
Maulincio Datum: 20.01.2014 Čas: 15:46

Polsko ňák moc zbrojí. Lodě, tanky, pušky, letadla atd. za chvili je tady máme (a nebo ňákej jinej okolní stát Polska) :D

avatar
David Datum: 20.01.2014 Čas: 13:45

Tak co se týče korvet Gawron, podle mne byly
a) příliš velké - stačily by jednotky o výtlaku cca 1500 t, které by byly pochopitelně levnější.
b) zbytečně silně vyzbrojené - především střely ESSM, které jsou sice výkonné, ale drahé, byly nadbytečné. podle mne by stačil systém RAM či SIMBAD - tedy systémy výrazně levnější
c) bylo jich příliš - 7 lodí bylo evidentně přehnané,stačilo by dle mého odhadu 3-4 jednotky.
Nemyslím si, že by admirálové neměli vizi, problémem je spíš to, že jejich vize jsou ekonomicky nereálné. Ale to je problém celé řady států včetně ČR. Na vině je především politická reprezentace, která by chtěla armádu, ale nechce se jí vydávat na ni peníze(a to ve srovnání s ČR je na tom Polsko mnohem lépe).
Spolupráce se Skandinávií, Švédskem, ale třeba i Finskem- to by podle mne byl krok správným směrem. Ostatně - ani členství v NATO v tom Polsku nebrání

avatar
Lukas Datum: 20.01.2014 Čas: 11:00

Cześć!
Tak, założenia są takie że wrogiem jest Rosja - i nie ma co tu kryć. Jesteśmy w końcu państwem granicznym NATO. Niemcy są sojusznikami - podowbnie jak Wy.
Ukraina i Białoruś nie mają potencjału militarnego i gospodarczego - nie są więc żadnym zagrożeniem...
Zostaje tylko Rosja - która spełnia wszystkie wymagania - ma potencjał gospodarczy, militarny. Historia też ma znaczenie...
Tu nie chodzi o żadne fobie, czy niechęć do jakieś nacji - tylko o trzeźwe spojrzenie. Armia musi planować, przewidywać skąd pojawi się jakieś zagrożenie... (Przykładowo Niemcy zakładają że w przewidywanej przyszłości nie będa prowadzić operacji militarnych na własnym terenie )

Waracajac do MW - cóż podobny plan już był.
Przecież Gawron/ Ślązak miał być uniwersalną korwetą na bazie projektu Meko A-100. Planowano budowe 7 takich korwet.
Ale zminiały się władze, a z nimi koncepcji... I tak budowa się ciągnie w nieskończoność...
Z resztą tak po prawdzie to 7 korwet było od począdku absurdem wymyślonym przez admirałów...
Największym problemem MW jest to że admiralicja nie ma wizji rozwoju MW...
Nie wie dokładnie czego chce - za to dokładnie wie czego nie chce... (a nie chce margnializacji MW oraz ograniczenia ilości okrętów)
W naszym przypadku patrząc trzeźwo to MW jest najmniej istotnym elementem sił zbrojnych.
Dlatego też nie powinniśmy inwestować więcej niż minimum...

Z punktu widzenia obronności dużo lepszy efekt dałby realny sojusz z Szwecją (+ innymi państwami Skandynawii )
Nasz NDR i ich NDR (na RBS-15) ich bateria Patriot na wyspie Oland i nasz przyszły dywizjon MRAD w Gdańsku da lepszy efekt niż kilka korwet....

Pod tym względem mamy ze Skandynawią wspołne interesy i grunt pod realną wspólprace.
Nie przez przypadek w "planie Stolenberg" było miejsce dla Polski.

avatar
David Datum: 16.01.2014 Čas: 14:26

To Lukas - naprostý souhlas. pokud hypotetický nepřítel, tedy Rusko chtělo napadnout Polsko (vím, je to fantaskní, ale nikoliv zcela nereálné, ostatně proč Rusko tak masivně zbrojí?), tak dojde spíše k pozemnímu útoku, byť samozřejmě podporovanému letectvem. Ale třeba právě proto by polské námořnictvo potřebovalo loďstvo s univerzálnějšími plavidly - raketovými korvetami (něco na způsob německé Meko100 RZN, postavenými pro Malajsii) a raketovými čluny - cosi na způsob Sasnitz či Tarantul. A jestli ponorky, tak spíše menší, lehčí a tedy i levnější jednotky.
A to, že na vzdušné krytí nestačí polské letectvo s relativně omezeným počtem F-16 a došlo by k zapojení vzdušných sil dalších států NATO pokládám za samozřejmost

avatar
Lukas Datum: 15.01.2014 Čas: 17:22

Cóż - to są tylko pozory.

Różnice w zasoleniu, liczne płycizny i zaburzenia powodują że hydrolokacja na Bałtyku jest trudna...

Natomiast rozmiary akwenu powodują że bardzo latwo wykryć i zniszczyć jednostkę nawodną przy pomocy lotnictwa.
Wystarczy F-16/ Gripen z Harpoon/RBS-15 i jest już problem (Powiem więcej samolot nie musi miec dedykowanego uzbrojenia JSOW czy nawet AGM-65 często wystarczy )

Południwy Bałtyk ma tą trudnośc też że linia brzegowa jest prosta - nie mają gdzie się kryć jednostki nawodne...

To sprawia że w Polsce popularna jest koncepcja ktorą pogardliwie marynarze nazywają "szuwarowo- bagienną"

Generalnie pomysł jest taki - że głowne sily MW operują z lądu
Tymi siłami są
2 dywizjony rakiet (NDR) - uzbrojone w NSM,
Brygada lotnictwa marynarki wojennej (BLMW) - ze śmigłowcami ASW /ASuW, SAR/CSAR oraz samolotami patrolowymi C295 MPA
dodatkowo w rejonie Trójmiasta (Gdańsk-Gdynia-Sopot) mają być rozlokowane systemy przeciwlotnicze średniego zasiegu (MRAD) - najpewniej SAMP/T ew. Patriot

Jednostki nawodne miają skupić się na operowaniu na wodach przybrzeżnych (w zasięgu systemów przeciwlotniczych i NSM )
Tak więc zadania ofensywne bylby realizowane tylko i wyłącznie siłami okrętow podwodnych...

Właśnie temat jednostek nawodnych jest najbardziej kontrowersyjny - bowiem jeśli chcemy mięć okręt o dużych możliwościach to potrzebujemy silnej obrony przeciwlotniczej.
Czyli musi być to duży i drogi okręt.... Który i tak może być latwo zatopiony przez lotnictwo czy wrogie okręty pdowodne...

Z drugiej strony - czy warto inwestować tyle w MW? (nasz potencjalny wróg zaatakuje nas od lądu - a jego najbliższy port mozna pooglądać patrząc w Gdańsku z lornetki na wschod )

avatar
David Datum: 15.01.2014 Čas: 13:53

Tak třeba právě ta absence hangáru mne zaráží nejvíce. Zkušenosti z celé řady operací přitom ukázaly jeho obrovskou hodnotu, pouhá plošina pro vrtulník je prostě nedostačující. A svým způsobem - právě u plavidla o této velikosti a s takto slabou výzbrojí by měl být samozřejmostí.
Co se týče polského námořnictva jako takového - ona ambice získat tři nové ponorky je pro mne nepochopitelná. Na relativně omezeném prostoru Baltu budou jen částečně využitelné - hlavně má-li se jednat o plavidla o velikosti kolem 2000 t.
Nevýhodou této orientace je především cena moderních ponorek. Za ty peníze by polské námořnictvo mělo hned celou třídu moderních korvet, které by byly univerzálnější a které by bylo možno nasadit i při různých mezinárodních operacích.
A pobřežní raketová obrana - to mi za stávající situace (Polsko člen NATO, kooperující s dalšími státy oblasti a Rusko jako jediný hypotetický nepřítel) mi připadá vysloveně jako plýtvání prostředky

avatar
Lukas Datum: 14.01.2014 Čas: 10:39

Tak, Ślązak to przewymiarowany OVP.
Ten okręt pierwotnie miał być korwetą wielozadaniową (jest to niemiecki projekt MEKO A-100 )
Problem polega na tym że brak zdecydowanych działań zarówno ze strony Marynarki Wojennej (ktora nadal marzy o oceanicznej flocie ) jaki i MONu (który też wizji rozwoju MW nie miał) spowodowały że wiele lat budowa stała,a koszty rosły.
W końcu znalzł się ktoś kto chciał sprzedać kadłub - warty 400 mln zł (100 mln Euro )
A potem stwierdzono, ze skoro kadłub jest to wykończymy okręt w najtańszek konfiguracji - czyli OPV.
Tak swoją drogą to ten okręt może i przyjmie SH-2G, ale nie ma hangaru (tu brawa dla marynarzy)
Generalnie można by przerobić ten okręt jako jednostkę do operowania Wojsk Specjalnych - np. Formozy, no ale ten brak hangaru...

Natomiast bardzo prawdopodobne jest że w przyszłości Ślązak dostanie RBSy z wycofanych okrętakch typu Orkan (NATO: Sassnitz)

Najpewniej okabliowania zostały zamontowane...


Jeśli chodzi o Marynarkę Wojenną (dalej - MW) jako całość
Cóż coraz częściej mowa jest o zmniejszeniu ilości jednostek nawodnych, oraz ograniczeniu opercyjności MW tylko do Bałtyku.

Dziś dla MW najważniejsze są plany zakupu 3 okrętów podowdnych z AIP, oraz wymiana śmigłowców...
Bardzo prawdopodobne jest że przerobimy 2 C295M CASA na wersjie MPA - która wzmocni rozpoznanie...

Mowa jest też o drugim NDR (nabrzerzny dywizjon rakietowy ) - choć ten moim zdaniem jest zbędny...

Jeśli chodzi o jednostki nawodne - to jak było w artykule - minowce Kormoran II, Ślązak, remont 1 fregaty OHP...
A w przyszlości są dwa projekty jednostek nawodnych

"Miecznik" - korweta wielozadaniowa - długość ok 100 m, wyporność 1900 ton,
uzbrojenie w armatę 57-76mm, działka 25-40mm, pociski przeciwlotnicze i przeciwokrętowe + lądowisko dla helikoptera o masie 11 ton.

"Czapla" - mniejszy okręt - patrolowy - gorzej uzbrojony (bez pocisków przeciwokrętowych) - przeznaczony do zaokrętowania 30 komandosów...

Akurat "Miecznki" i "Czapla" zdaniem wielu to chybione pomysły - podobnie jak pierwotny plan z Gawronem/ Ślązakiem (kiedy planowano serie 7 okrętów )

Z Bałtykie to jest tak, że tutaj sprawdą się najlepiej 2 rzeczy - helikopter i okręt podwodny...

avatar
David Datum: 14.01.2014 Čas: 09:51

Faktem je, že v této podobě je Slazak jen přerostlou OPV. Podle mne by bylo lepší to, co bylo navrhováno v jednom starším článku Techniky wojskove - tedy výzbroj lehké korvety, která by neměla poměrně drahé střely ESSM, ale mnohem levnější systém RAM, který je navíc univerzální. Ten může být časem doplněn, ale taková modernizace je vždy náročnější, než když je systém použit hned při stavbě.
A především - pokud nebudou postaveny další jednotky tohoto typu, pak provoz pouhé jedné jednotky bude prostě neekonomický, jak ukázal třebas i příklad v lecčem obdobné lodi Kaszub

avatar
Mossback Datum: 13.01.2014 Čas: 18:28

U Ślazaka se nabízí srovnání s nizozemskými oceánskými hlídkovými plavidly třídy Holland, které při o něco větší délce i výtlaku disponují podobnou výzbrojí - ta je ostatně pro OPV dostačující. Koninklijke Marine si to může dovolit, protože jinak má též moderní fregaty, ale Marynarka možná Ślazaka časem "dozbrojí", až doslouží její dvě postarší fregaty třídy Oliver Hazard Perry. Současné raketové nebo hlavňové systémy se dají relativně snadno instalovat bez nutnosti větších zásahů do konstrukce a navíc je Ślazak konstruován jako bojové plavidlo/korveta.

avatar
mattea Datum: 13.01.2014 Čas: 18:06

Petr M: vcelku souhlasím, ale je možné, že za pár let se rozhodnou tohle plavidlo dovyzbrojit těma protiletadlovýma a protilodníma střelama.. pak už to bude nepřítel, na kterého je třeba si dát pozor.

avatar
Petr M Datum: 13.01.2014 Čas: 17:08

Loď Ślazak ...plavidlo velikosti fregaty a výzbroj bude tvořit jen 76mm kanón OTO Melara a dvě stanice s 30mm kanóny, to je opravdu slabota ve srovnání s vojenskými loděmi stejné velikosti, kdyby tam nechali původně zamýšlenou výzbroj, tak by to aspon za něco stálo, ale nevím, co si od toho Poláci slibují...

arr