TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Polské transportéry Rosomak pro slovenskou armádu?

Datum přidání 19.05.2015    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 80 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Slovenský ministr obrany Martin Glváč a jeho polský kolega Tomasz Siemoniak vedou rozhovory o prodeji polských obrněných vozidel Rosomak slovenské armádě. Polské a slovenské firmy dokonce na výstavě IDET 2015 představily společný projekt kolového bojového vozidla pěchoty Scipio. 

Scipio

Foto: Bojové vozidlo pěchoty Scipio s věží TURRA 30 na výstavě IDET 2015; větší foto / Archiv autora

 

„Nutně potřebujeme kolová obrněná vozidla. Je to náš cíl do konce roku," řekl slovenský ministr obrany Glváč rádiu Expres. Slovensko projevuje zájem o osmikolová obrněná vozidla. Poptávaný počet ani konfiguraci vozidel však ministr neupřesnil.


Zda Slovensko skutečně nakoupí polská vozidla Rosomak, záleží na rozsahu zapojení slovenských firem do projektu. „Diskutujeme o možnosti spolupráce slovenského průmyslu na projektu. Pokud nebudeme do konce června úspěšní, vypíšeme otevřené výběrové řízení," vysvětluje Glváč.


Podle slovenských novin Denník N slovenská armáda do konce roku nakoupí pro jeden prapor 30 vozidel Rosomak. Konfigurace vozidel, ať už zbraňová, nebo elektronická, není známa. S velkou pravděpodobností však zbraňové systémy, při uzavření dohody, dodají slovenské firmy.

 

Na výstavě IDET 2015 jsme mohli vidět polsko-slovenské bojové vozidlo pěchoty Scipio, osazené slovenskou bezosádkovou věží TURRA 30 od firmy EVPÚ. Scipio využívá platformu polského kolového obrněného transportéru Rosomak. Je pravděpodobné, že slovenská armáda nakoupí vozidla v této konfiguraci.

 

Stanice TURRA 30 využívá původní 30mm sovětský kanon 2A42, známý z vozidel BVP-2 (volitelně americký Mk 44 Bushmaster II), a spřažený kulomet. Věž lze vybavit i protitankovými nebo protiletadlovými řízenými střelami. V úvahu připadají izraelské SPIKE nebo ruské KONKURS.

 

Polská armáda podepsala v roce 2002 smlouvu z finskou Patriou na nákup 690 vozidel AMV. V Polsku nese vozidlo AMV označení Rosomak. Do konce roku 2022 získá polská armáda dalších 307 vozidel Rosomak 8×8.


V roce 2013 polská firma Wojskowe Zaklady Mechaniczne (WZM) obdržela plná licenční práva na výrobu a prodej vozidel Rosomak (do roku 2023). Servis je firma oprávněna poskytovat až do roku 2052. WZM získala také volnost v integraci výzbroje nebo ve výběru budoucích průmyslových partnerů, například slovenských.


Polský průmysl finskou AMV pouze nekopíruje, ale provedl na vozidlu desítky konstrukčních změn. Ve výsledku jde o vozidlo s jinými takticko-technickými parametry. Hlavní změnou, díky úpravě vnějších rozměrů, je schopnost vozidel Rosomak transportu pomocí strojů C-130 Hercules a schopnost plavby.

 

Zdroj: Dzienik Zbrojnny, N-Dennik

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
stirling Datum: 25.05.2015 Čas: 11:08

Myslím, že Ukrajina potvrdila jednu věc a to, že současné války rozhodují informace a proto je nejdůležitější vědět kde je nepřítel a zaměřit ho dříve a až na druhém místě je balistická ochrana, protože stav kdy je na tebe vedena palba nechceš dopustit. Myslím, že přesně na to je cz pandur připraven výborně a doufám, že nová bvp ho v tomto budou následovat. Pokud půjdou do ostrého nasazení určitě se balistická ochrana navýší, ale v tomto ohledu pokud chci vozidlo s rozumnou hmotností (chtěl bych vidět 33t boxera na nějaké louce/poli po dešti) tak se dostanu pouze na odolnost do nějakých 20mm což je přesně účel. + ideálně nějaká aktivní ochrana.
Jinak snad Slováci dostanou rozum a tu věž vezmou se západní výzbrojí a nezůstanou u pouhých 30 ks. Sám budu zvědav jestli pronikne pak nějaké srovnání vozidel ze společných cvičení. Mě na na tom mrzí jen to, že nebude výběrové řízení a že uteče kšeft EA (ale to je jen tím, že jsem fanda českého průmyslu a tahle firma v mích očích to dělá dobře).

avatar
Lukas Datum: 25.05.2015 Čas: 10:13

Jura99 Nie zgodzę się....
Rosomak sie dobrze sprzedaje ze względu na "przyjazną" polityke biznesową Patria Oy.
Raz że ceny sa dobre - przykładowo w Polsce cena na 690 Rosomaki wynosiła niecałe 5 miliardów złotych, a na Pandury - 7,2 miliardy.

Dwa - elastyczność - praktycznie każdy użytkownik AMV ma inną wersje...
Rosomak jest inny niż fiński XA-360. Szwedzki Patgb360 jest inny niż XA-360 czy Badger...

Oslona pancerna obu wozów jest podobna

Nie zgodzę się z tezą, że Pandur, czy Rosomak nadają się tylko do transportu piechoty.
To przecież wozy o sile ognia BWPa... A pancerz przecież nie jest gorszy od BWP-1 i 2 czy AMX-10p czy starszych wersji Mardera....

Rosjanie jeszcze przez 20 lat tędą masowo używać BTR-80A/82A oraz BMP-3 - pojazdów, których osłona jest na niższym poziomie...

Taktyka - wypracowanie taktyki dla "sił średnich" - to jest temat.
W wojsku trwa dyskusja na temat taktyki brygad rosomak.
Generalnie idziemy w kierunku wzwiększenia siły ognia.
Dlatego moździerze samobieżne, nowe haubice, oraz nowa wieża z spike...

avatar
Jura99 Datum: 25.05.2015 Čas: 08:16

Ještě štěstí, že AČR nekoupila Rosomaka, to by Slováci museli hledat něco jiného, aby se odlišili ;). Sleduju debatu na téma odolnosti a musím se smát. Oba stroje jsou v podstatě srovnatelné, ani jeden není určený pro nasazení v první linii, ale pro dopravu družstva pěchoty a jeho podporu na hraně bojiště. Hlídkování ve funkci MRAP též nejí jeho šálek kávy. Zastánci Rosomaka píšou, že elektronika z Panduru se dá na Rosomaka navěsit coby zákaznický požadavek, takže tuto výhodu české verze Panduru bagatelizují, ale už pomíjejí, že stejně tak se dá navěsit přídavná ochrana na Pandura, coby zákaznický požadavek, přičemž ve standardu lehčí Pandur má na toto rezervu hmotnosti. Pokud mají OSSR jinou doktrínu nasazení KOT než AČR (což pochybuji), třeba po vzoru Bundeswehru, pak se musí ohlídnout po něčem těžším, jako je např. Boxer. Co se Rosomaku ale musí nechat, že dizajnově je víc "sexy" a dizajn podvědomě "prodává", dokonce i armádní techniku.

avatar
Jenda Datum: 24.05.2015 Čas: 21:47

Kolt: Pak holt někdo musí vzít pravítko a změřit jeho tloučťku...

http://www.vvubrno.cz/smi/oddeleni-specialni-materialy/pancire/

23mm level 3
70mm level 4

Nevíte někdo, kolik m2 přídavného pancíře je na Panduru?

avatar
KOLT Datum: 24.05.2015 Čas: 21:22

Jenda: Ovšem nikde se tam explicitně nepíše, že by pláty odolnosti 4 montovali na Pandur II CZ M1.

avatar
Jenda Datum: 24.05.2015 Čas: 20:17

Pro Afghanské Pandur II M1 dělal přídavné pancéřování VVU. Na stránkách mají fotku z testování tohoto pancéře střelami 14,5x114 API, tak úroveň ochrany verze M1 bude level 4.

odkaz:

http://www.vvubrno.cz/smi/

avatar
pjek Datum: 24.05.2015 Čas: 13:02

Jako vždy bude u porovnatelných strojů rozhodující ekonomická stránka (tedy TCO). Přesně to se obvykle daňoví poplatníci dovědí až po uzavření pro ně nevýhodné smlouvy.

avatar
pjek Datum: 24.05.2015 Čas: 13:00

->Juhelak: Že by šlo o čtyřnásovně vyšší přímou odolnost proti střelám díky pancéřování?

avatar
juhelak Datum: 24.05.2015 Čas: 10:04

tak sem našel citaci čtk z unora.
"Dalšími čtyřmi zakázkami potom chce ministerstvo obrany nechat vylepšit zbroj obrněných transportérů Pandur II a vyvinout prototypy nových vojenských technologií. Na analýzu ultralehkých materiálů pro přídavné pancéřování pandurů dostane Vojenský výzkumný ústav odhadem 17 milionů korun. Přídavné pancéřování má čtyřnásobně zvýšit ochranu vozidel před střelami. "

co si pod ctyrnasobnou ochranou predstavit..tezko rici.

avatar
juhelak Datum: 24.05.2015 Čas: 09:57

Vojenský výzkumný ustav dostal pár měsícu zpět prostředky na vývoj nového panceřování pro pandura. O jakou uroven ochrany se jedná sem nenašel a ani žádné dalsí info k tomu bohužel. Ale proto asi žádné nekupovali..pocitalo se s vyvojem vlastního.

avatar
Sgt Murphy Datum: 24.05.2015 Čas: 00:05

Viem že ako základný pancier sa nedával pôvodný ale od Rafaelu ale ballistickú odolnosť nezvyšoval. Keramika sa kupovala do Afghanistanu a zvyšovala odolnosť na level 3. Voči mínam ostala ochrana taká istá - level 3a - výbuch 8 kg TNT (pod kolesom). U Patrii AMV sa udáva že jej ochrana voči mínam sa dá zvýšiť na level 4a tj. 10 kg TNT.

avatar
Left Datum: 23.05.2015 Čas: 23:34

To Sgt Murphy: Hmm... To je divný. Měl jsem celou dobu zafixovaný, že to je tak, jak jsem to napsal - tzn. základ na Level 2, naše na Level 3 a čtyři v úpravě M1 pro afg na Level 4 (přičemž proti minám je to 3b).
Nejspíš jsem tedy žil nějaký ten pátek v omylu. Což je dost dobře nechápu, protože třeba ten článek na OWOP, který říká, že MO nekoupilo keramiku L4, jsem už určitě v té době četl. Až někde seženu nějakou odpovědnou osobu, tak si to budu muset ověřit.
Na druhou stranu ty vaše zdroje se i odkazují na výrobce, což by mělo být spolehlivé.

Psal jsem to totiž v době, když tu ten Váš příspěvek ještě nebyl.

avatar
Sgt Murphy Datum: 23.05.2015 Čas: 22:16

Left: zdroj?

avatar
Left Datum: 23.05.2015 Čas: 22:10

Pokud se nepletu, tak úplně základní Pandur II je Level 2. Nutno dodat, že žádný Pandur dodaný AČR není v této konfiguraci. Všechny dodané kusy mají defaultně už úroveň 3. Naše 4 Pandury byly pak ještě modernizované do verze CZM1, aby byly lépe připravené na Afghánistán. Tato modernizace mimo mříží SLAT a několika dalších věcí zvyšovala i ochranu na Level 4 -tzn. těžké kulomety - .50 cal i ruský 14,5mm.

avatar
Sgt Murphy Datum: 23.05.2015 Čas: 22:09

zdroje: http://forum.valka.cz/topic/view/84772/CZE-AUT-KBVP-Pandur-II-CZ
http://forum.valka.cz/topic/view/103513/CZE-AUT-KBVP-M1-Pandur-II-CZ
http://www.onwar.eu/tag/rosomak/

arr