Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

Datum přidání 29.03.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 77 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického hlediska) vojenskou zakázku všech dob. V rámci programu Visla Polsko nakoupí v první fázi americké systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů.

Foto: MIM-104F Patriot (PAC-3); ilustrační foto; větší foto / Lockheed Martin

 

Polsko nakoupí protiletadlové a protiraketové komplety Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů (98,26 miliardy Kč). Z této prvotní částky půjde 204 milionů dolarů (mimo offsety) do polského průmyslu.

 

Součástí smlouvy jsou dodávky nejnovějších interceptorů PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement) a revolučních systémů řízení a velení ochrany vzdušného prostoru IBCS ( Integrated Air and Missile Battle Command System). Dodávka dvou baterií je přitom pouze prvním krokem dvoufázového programu Visla.


Smlouvu ve středu podepsal v prostorách polského podniku PIT-Radwar polský ministr obrany Mariusz Błaszczak a americký velvyslanec v Polsku Paul W. Jones – ve formě výměny dopisů o nabídce a přijetí LOA (Letters of Offer and Acceptance). Systémy Patriot budou Polsku poskytnuty skrz americký vládní fond zahraničního vojenského prodeje FMS (Foreign Military Sales).


Systémy Patriot pomocí střel PAC-3 MSE ochrání polské území (resp. klíčové vojenské objekty) především před útoky balistických raket krátkého doletu a střel s plochou dráhou letu.


Polsko získá v první fázi 16 odpalovacích zařízení M903 a 208 střel PAC-3 MSE (plus 11 testovacích). Střely jsou však nakupovány pro obě fáze programu Visla. Každá ze dvou baterií má dvě samostatné palebné jednotky po čtyřech odpalovacích vozidlech. Podle americké vojenské terminologie tak Polsko získá de facto čtyři baterie kompletů Patriot PAC-3+.


Podle webu Defence24 je jednotková cena PAC-3 MSE šest milionů dolarů, ale není jasné, zda se jedná o cenu za samostatnou střelu nebo je v ceně zahrnut komplexní balík provozního, technického, logistického a výcvikového zázemí.

 

Video: Podpis smlouvy / YouTube

 

V druhé fázi programu Visla se počítá s nákupem dalších šesti baterií Patriot a zejména levnějších střel PAC-2 GEM-T a/nebo SkyCeptor (vyvíjená ve spolupráci USA a Izraele), které jsou vhodné k ničení letadel a vrtulníků. Výkonná a drahá PAC-3 MSE se hodí, jak bylo uvedeno výše, zejména k ničení nepřátelských raket. V první fázi tak bude polský Patriot především protiraketový systém.


Neoficálně je uváděno, že PAC-3 MSE dokáže ničit balistické rakety na vzdálenost 35 km (od odpalovacího vozidla). PAC-3 MSE tak bude před raketovým útokem chránit především klíčová vojenská zařízení polské armády. Mnohem větší PAC-2 GEM-T (má však menší manévrovací schopnosti) ničí letadla na vzdálenost až 160 km.


Každá palebná jednotka získá víceúčelový (přehledový i střelecký) radiolokátor AN/MPQ-65 s plošně fázovanou anténou a s elektronickým vychylováním paprsku (PESA). V druhé fázi má Polsko zájem také o nástupce AN/MPQ-65 , který je vyvíjen v rámci programu LTAMDS (Lower Tier Air and Missile Defense Sensor).


V každé palebné jednotce najdeme dále čtyři stanoviště velení a řízení palby ECS (Control Station Engagement). K propojení ECS se systémem řízení a velení IBCS (EOC) poslouží dvanáct stanic integrované sítě kontroly palby IFCN (Integrated Fire Control Network).

 

Foto: Hlavní nakupované části systému Patriot. / Defence24 

 

Nervovou síť IBCS bude tvořit šest velitelských stanovišť EOC (Engagement Operations Centers). Polsko obdrží IBCS ve stejné době (2022) jako americká armáda, a to dokonce ještě před začátkem sériové výroby. Po zavedení IBCS bude řídit  „všechny“ vrstvy polské PVO, nejen komplety Patriot. IBCS dokáže dokonce k ničení pozic nepřátelských stanovišť střel země-země a země-vzduch využít i raketové systémy země-země polské armády nebo vzduch-země polského letectva.


Při reálném nasazení IBCS dokáže teoreticky nejen zachytit nepřátelskou střelu, ale vypočítat také místo jejího odpalu a na toto místo navést průzkumné systémy nebo rovnou palbu vlastních jednotek.


Prodej baterií Patriot do Polska, včetně výše uvedených elementů, schválila v listopadu 2017 americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency), která řeší schvalování prodeje zbraní v rámci FMS. DSCA přitom počítala s maximální možnou částkou 10,5 miliardy dolarů.

 

Podle Defence24 i přes nižší cenu zůstala funkčnost kompletů Patriot zachována, ale polské ministerstvo obrany souhlasilo se zavedením IBCS ve stejné konfiguraci, jakou bude mít americká armáda (původní plán byl ambicioznější – počet EOC byl snížen ze 14 na šest a IFCN z 15 na 12) a většího zapojení polského průmyslu, který například dodá nosná vozidla a kontejnery. Ruský blog BMPD ale upozorňuje, že snížený počet elementů IBCS nedovolí řídit celou polskou PVO, jak bylo dříve plánováno (případně další prvky pozemních sil a letectva).

 

Video: PAC-3 MSE je klíčovou západní zbraní země-vzduchu určenou pro boj s balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu. / YouTube

 

Termín dodání obou baterií je dán do roku 2022 a dosažení počátečních operačních schopností (IOC) se plánuje na roky 2023 až 2024. Nicméně je zde riziko zdržení, protože IBCS od firmy Northrop Grumman je stále ve vývoji.

 

Polská strana se dohodla na rozložení plateb mezi roky 2018 až 2022. První baterie druhé fáze Polsko (společně s radary LTAMDS a střelami SkyCeptor) získá v roce 2024. Polsko plánuje také postupně do IBCS zapojit senzory domácí výroby, zejména radiolokátor P-18PL a pasivní radiolokátor PET/PCL, vše od firmy PIT-Radwar.


Součástí dodávky jsou i bohaté offsetové programy pro polský průmysl. Celkově jde o 46 projektů (na 10 let) v hodnotě 277 milionů dolarů. Například smlouva s Lockheed Martin (výrobce střel PAC-3 MSE) v hodnotě 211 milionů dolarů poskytne polskému průmyslu možnost výroby a servisu odpalovacích zařízení pro PAC-3 MSE, výroby dílů pro rakety PAC-3 MSE, vybudování raketové výzkumné infrastruktry a také vybudování schopností spojených s údržbou letadel F-16.


Offsetové programy s firmou Raytheon (integrátor kompletů Patriot a IBCS) dosahuje 65 milionů dolarů a jsou spojené s provozem a údržbou IBCS, vybudováním národního centra pro opravu kompletů Patriot, ale také se získáním schopností výroby a servisu 30mm automatických kanónu Bushmaster.

 

Agentura DSCA také v červenci schválilo prodej sedmi baterií Patriot PAC-3+ do Rumunska za 3,9 miliardy dolarů. Před nedávném navíc DSCA posvětila prodej Patriotů PAC-3+ v hodnotě 3,2 miliardy dolarů do Švédska. Rumunsko ani Švédsko však nezískají revoluční systém velení a řízení  IBCS.


Zdroj: BMPDDefence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 03.04.2018 Čas: 00:14

Logik ještě ten odkaz na křivky závislosti dálky a RCS, najdete je níže na těch stránkách
http://www.ausairpower.net/APA-Flanker-Radars.html

avatar
flanker.jirka Datum: 03.04.2018 Čas: 00:10

Logik: všechny pozemní radary mají problém s horizontem, nejen xband, tak že pokud má mit sentinel vlastnosti, které mu pripisujete, tak by bylo škoda je nevyužit. Při konstrukci AESA radaru se používá i systém, kdy máte vysílací prvky například pouze na třetině apertury a celá apertura je pak na přijímací straně. Tipnul bych si toto řešení i u sentinelu.
20 kw, které jsem uváděl pulsní výkon, průměrný bude mnohem nižší, u sentinelu bych si tipnul těch 6.5 kW také jako pulsní výkon a ne průměrný, to by pak odpovídalo i té konstrukční maximální dálce.
I ta hodnota pro alb 68 vypadá spíše jako pulsní výkon. Výkonnostně by to pak bylo srovnatelné s těmi 20 kW u raptory s AESA anténou.

U technologií pro letecké radary potřebujete vše minimalizovat a přizpůsobit k napájení, u pozminch radaru se to dá navrhnout vzhledem k rozměrům lépe na součástkách, které například mohou být těžší a nevyžadují účinnější aktivní chlazení, protože vydrží větší zátěž. A součástí mimo anténu pak mohou být v mnohém větších "krabicích" než u stísněného prostoru ve stíhačce. Ale za to mohou být na běžných HW součástkách. Zkuste se podívat jak vypadá digitální signálový processor od pozemního pouze přehledového radaru (občas i jako skříň na šaty) oproti tomu máte pár malých skříněk zástavby v nose stíhačky pro radar s více než deseti režimy činnosti.

K těm velikostem antény pořád tvrdím, že pokud by měl sentinel schopnost vidět metr čtverečný i pouze na 150 km tak se výrobcům vyplatí jej navrhnout i pro dosah 200 km a ne pouze na 75 km. Protože jak L band tak x band bude limitován horizontem, ale x band nový měl výhodu v hmotnosti, mobilitě, náročnosti na údržbu.
Ten radar malé RCS uvidí i když by viděl metr čtverečný pouze na 60 km, protože mezi RCS a dálkou není prima úměra. Tady na odkaze je dole vidět křivky závislosti detekci versus RCS, pro malé cíle ty rozdíly nejsou tak velké, právě díky závislosti. Obecně je poloviční RCS vidět o 16% menší vzdálenost, ale 16% je jiných že 100 km nebo z 50 km.

avatar
logik Datum: 02.04.2018 Čas: 20:09

flanker: ten sentinel má 6.5kW soustavně, peek bude dost pravděpodobně mít větší (přesné info jsem nenašel), ale hlavně - to je úplně irelevantní. Protože
1) i 6.5kW má dosah 75% toho 20kW - pořád jde o radar, který má takový dosah, že největším limitem je horizont.
2) to, že existují 20kW radary nic nemění na tom, že AN/APG-68v9 má podobný výkon jako Sentinel, menší anténu, stejnou vlnovou délku, a dosah proti RCS 1m^2 cca 300km. Tedy fakt není důvod, proč by měl mít Sentinel o tolik nižší schopnosti, aby nebyl schopný na desítky kilometrů zachytit malé cíle.

S velikostí antény jsem pak operoval proto, protože jak letecké radary, o kterých jsem hovořil, tak Sentinel jaksi používají stejnou vlnovou délku. L-Band radary s jinou vlnovou délkou a z toho plynoucími velkými anténami jsi do toho začal jaksi plést Ty. Já jsem Ti akorát dokazoval, že Sentinel je radar s výkonem (zhruba) srovnatelný s leteckými radary - tedy, že pro něj je primární problém horizont a nikoli výkon radaru i při detekci cíle s malým RCS (např. rakety).

A že důvod, proč se používají L-Band radary není v nedostatečném výkonu menších radarů a jejich neschopnost pokrýt prostor "po horizont" - tedy v rámci dosahu desítek kilometrů, ale pro jejich menší útlum na delší vzdálenosti a tedy pro rámcové pokrytí velkého území. To je samozřejmě třeba, ale takové radary samy o sobě nejsou (kvůli terénu) schopny efektivně (jejich mobilita je proti malým radarům příliš malá) a ekonomicky (jsou drahé) pokrýt vzdušný prostor bez děr.

Pro konkrétní cílenou obranu jsou tedy "malé radary" výkonově dostatečné, přičemž jsou podstatně vhodnější co se týče ceny i taktiky nasazení (může jich být více a tedy se navzájem krýt při přesunech, není problém s nimi vykrývat slepá místa za teréními nerovnostmi atd....). Koneckonců ví to i Rusové, když k Pancíři bundlují radary s menším dosahem, než má Sentinel a evidentně jsou to dostatečně výkonné radar pro PVO s dostřelem desítek kilometrů....

===

Pak by mě zajímalo: na jakém HW pro běžné použití použiješ pro konstrukci T/R modulu. Tady máš schéma takového modulu,
http://www.microwavejournal.com/articles/10163-t-r-module-solution-for-x-band-phased-array-radar
a prosím napiš, který z těch čipů v tom modulu je podle Tebe v leteckém radaru drahý, zatímco v Sentinelu je použit čip pro "běžné použití" (pokud možno který běžně používaný čip tam teda dáš konkrétně). A jakou úsporu to podle Tebe na ceně T/R modulu udělá... Třeba se pletu, ale IMHO si pouze vymýšlíš a vaříš z vody - .... Ale rád se omluvím :-)

Vzhledem k tomu, že Sentinel se již dělá ve verzi s anténou založenou na GaN modulech, zatímco letecké radary jsou až na výjimky "staré" a méně výkonné GaAs, tak se ale obávám, že se omlouvat muset nebudu...

avatar
flanker.jirka Datum: 01.04.2018 Čas: 15:05

Logik: koukám, že mi "Korejci" upravili Giraffe na Titrace.

avatar
flanker.jirka Datum: 01.04.2018 Čas: 14:58

Logik: když toto všechno víte, tak proč tu používáte primrper s pouze vztaženou na velikost antény?
I když má kratší vlnová délka větší útlum, dá se použít i na větší vzdálenosti, jsou tu letecké radary, které s menší AESA anténou udělají i 20 kW, pokud jde o peak power. Na zemi toho můžete dosáhnout přitom snaze, díky napájení. Cena TR modulů pro letecké víceúčelové radary je jinde než cena prvků pro Sentinel, protože se dá postavit z větší části na rozšířeném HW i pro běžné použití.
Rozdíl cen leteckých pozemních přístrojů je právě o tom, že nemusí mít tak drahé polovodičové prvky, protože si mohou dovolit větší anténu a i celkové zástavbu elektroniky.
Osobně bych proto pořád byl více pro síť radaru s minimálně středním dosahem, i kdyby musely být pro NLC blízko u sebe, tak v případě problémů bude jejich krytí dokonalejší. Tak že přístroje jako Titrace AMB, ELM 2084, Titrace 4A, GM 200.
Ve Field manuálu jsem viděl postavení radaru pouze 10 km za FLOT, v dnešní době bude nutnosti velká mobilita, to je po zaměření činnosti snadné zacílit dělostřelectvo. Tohle už ukázali ruští dovolenkari na Ukrajině proti AN/TPQ 49.

avatar
flanker.jirka Datum: 01.04.2018 Čas: 14:42

Trener: většinou mají vytipované stanoviště, v polních podmínkách uvádí dobu připravenosti až 4 hodiny.
Když chcete něco aby uneslo "těžkou" sovětskou elektrotechniku, tak potřebujete vše velké. U nás byla původně S 300 v Kačicích, dalo se s tím i vyjet na jiné stanoviště, včetně věže s NVO.
Nyní je na Slovensku.

avatar
logik Datum: 01.04.2018 Čas: 12:23

PS: U toho výkonu Sentinelu si nejsem jist, zdali jde o výkon nebo příkon, ale přesný počet kW je defakto jedno, podstatné je, že je ve "stejné výkonové třídě".

avatar
logik Datum: 01.04.2018 Čas: 12:21

flanker:

Právě z radarové rovnice (trochu nechápu, proč ji sem postuješ, to je pro jakékoli úvahy o radaru úplnej základ, jako kdybys postoval do debaty o letadlech objevné zjištění, že mají křídla :-)) vyplývá to, že pokud chceš navýšit dosah dvakrát, musíš plochu antény navýšit čtyřikrát (čímž můžeš zvýšit output i gain 4x, tedy se dosah zvětší 16^(1/4)=2) . Navíc, čím kratší vlnová délka, tím větší útlum v atmosféře, proto se pro dalekodosahové radary používají větší vlnové délky - to ovšem znamená nutnost dalšího podstatného zvětšení antény. {Kratší vlnové délky také hůře zvládají déšť.)

Pokud jde o AESA radar, kde největší část ceny HW dělají aktivní prvky, tak tam u větší antény příliš levnější prvky použít nejdou - pořád tam potřebuju aktivní prvky a výroba "starších polovodičů" není o tolik levnější než polovodičů na novém procesu. Pořád ale platí, že (pokud nepřekročím limit pro maximální vzdálenost aktivních prvků, tak stejný počet prvků rozmístěných na větší ploše má větší zisk, než když je musím "nacpat k sobě". Stejně jako platí, že vzdálenost k nejbližšímu prvku je limitovaná vlnovou délkou (u K-band dost) a že tedy nemohu udělat velkou anténu s málo aktivními prvky. Výkon Sentinelu je 6.5kW. Výkon AN/APG-68(V)9 je 5,6kW. Peak output Ruského FGA35 je odhadován na cca 5kW.
Opravdu tedy není jediný důvod proč se domnívat, že by měl mít Sentinel kratší detekční vzdálenosti, než letecké radary. To, čím je limitovaný, je především horizont.

Ohledně Taiwanu: Přečti si to prosím pořádně. Právě, že to není značka Ideal, že tam právě pracují s omezeným rozpočtem a řeší, jakou PVO je za ten omezený rozpočet nejlepší nakoupit. A došli k tomu, že koupit jen pár velkých radarů a hodně malých, nebo v další variantě kupovat jen malé radary.

Jinak stručně a dobře Ti odpověděl Jirosi: právě proto, že je největší problém s nízkoletícími cíly, tak prostě jeden velký radar nestačí: jeden velký radar z principu není schopen vykrýt terénní nerovnosti.

Mít dalekodosahový radar je samozřejmě potřeba - znamená to, že útočník musí jít k zemi ve velké vzdálenosti od cíle, což ho stojí čas i palivo. Pokud ho ale existencí velkých radarů přinutíš jít k zemi, pak ty velké radary nemají v detekci nízkoletících cílů výhodu oproti "malým radarům": detekční vzdálenost Sentinelu na vzdálenost, na kterou
se protivník vyhoupne zpoza horizontu, je dostatečná.

avatar
Trener Datum: 01.04.2018 Čas: 11:57

To flanker.jirka: ty ruské radarové stožáry ve složeném stavu jsou delší než normální kamióny, takže sranda s tím jezdit v nějakém členitém terénu. V ruských podmínkách, kde je většinou rovina nutnost je mít, u nás by se spíš vyjíždělo na předem vytypované kopce? Systémy S-XXX tedy ty stožáry můžou využívat?

avatar
flanker.jirka Datum: 01.04.2018 Čas: 11:43

Jirosi: vždy jde o kombinaci, nejlepší na takovéto věci je Aerostat nebo AWACS.

avatar
Jirosi Datum: 01.04.2018 Čas: 11:19

Flanker.jirka: "Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce"

Což je, ale něco co prostě nevyřešíte velkými radary. Přitom ty díry vás právě ten velký radar mohou stát. Když je nepřítel využije.

avatar
flanker.jirka Datum: 31.03.2018 Čas: 23:27

logik: k dosahům a problémům s nimi jsem se vyjadřoval v odpovědi pro Jirosiho asi takhle: Obecně je problém s nízkoletícími cíly, ne s malorozměrnými, ve světě jsou systémy, které podle výrobců umí 1 metr čtvereční i dále než 400 km. Tak že úvaha je hustější síť pro detekci nízkoletících cílů, ne z důvodu detekce, příklad s rozdílností přístrojového dosahu a reálnou detekcí menších cílů jsem uváděl, aby si tu někdo nemyslel, že když má radar přístrojový dosah 75 km tak na tu vzdálenost uvidí vše.

S rozměrem antény a závislostí na výkonnosti radarů jste si to značně zjednodušil, to by jste měl konstruktéry za tupce, když by mohlo být většího dosahu dosaženou pouze větší aperturou antény.
Proč by se namáhali ve světě vyrábět přes deset tun vážící monstra, s velkorozměrnými anténami, když by podle vašeho přímeru vše vyřešil Sentinel, protože má ve stejném pásmu, jako letecké radary, větší aperturu???
do radarové rovnice vstupuje mimo zisku antén mnohem více veličin, které vlastnosti dokážou změnit.
tady odkaz na příklad radarové rovnice:
http://www.radartutorial.eu/01.basics/The%20Radar%20equation%20in%20practice.en.html
a zde odkaz na to jak si odvodit maximální dosah na cíl ourčité výšce:
http://www.radartutorial.eu/18.explanations/ex04.en.html

Větší anténa má samozřejmě spoustu výhod, v případě Sentinelu je tou výhodou přesnost v úhlových souřadnicích a možnost použít COTS hardware, tak že je radar levnější než letecký.
Tak že příměr s tou F 35, jak píšete, je zavádějící, protože letecké radary umí malé cíle na stovky kilometrů a Sentinel umí přistrojově v současné verzi pouze 75 km, můžete zkusit výrobci napsat, že jsou tupani a nedokáží využít potenciálu této antény a mohli by tím nahradit mnohem větší monstra jako AN TPS 77. Vždyt Raptor má poloviční anténu oproti Sentinelu a vidí stejně daleko jako TPS 77.

Děkuji za ty odkazy, je zajímavé, že mají na netu i field manual. K té detekci malých RCS jsem tam našel jen to, že umí small RCS such as cruise missile and UAV at extended ranges, jakou číselnou hodnotu má extended nevím. U střel s plochou dráhou letu a UAV se dá bavit o RCS 0,1 m, pak máte ještě řádově menší cíle, jakými jsou drony a dělostřelecká munice (někde okolo 0,001- 0,0001) co vím, tak do budoucna chtějí Sentinel upravit tak, aby měl i C-RAM.

konkrétní způsob nasazení se odvíjí od úkolu a podmínek okolí, nikdy není dobré mít pouze jeden radar, proto Poláci pořizují IBCS, tak aby svoji stávající radarovou síť poskytli i pro Patriot. Je jen na nich co vše tam zapojí, čím více čidel, tím lépe. Pokud si do toho zapojí i přístroje SHORAD v podřízenosti pozemních vojsk, tak aby se pak nedivili, že jim občas čidlo vypne a přestěhuje se, protože jiná gume je chce mít jinde. A oni přijdou o informaci.

doporučení pro Taiwan je značka ideal, bohužel to něco stojí a ne každý si takové vrstvy PVO může dovolit

avatar
flanker.jirka Datum: 31.03.2018 Čas: 23:03

Jirosi: pokud se budeme bavit o Patriotu, tak bude především pro obranu objektů, na obranu jednotek jsou jiné systémy. Tím, že se staví odpalovací zařízení se střelami k radaru AN/MPQ 65, tak se logicky ubrání nejen objekt, ale je pokryt i samotný radar. Vy by jste si dal dobrovolně radary poskytující střeleckou informaci mimo dosah raket? To by bylo jako postavit vodní mlýn na kopci.

avatar
logik Datum: 31.03.2018 Čas: 22:20

flanker: Tady pak máš důkaz, že Sentinel má detekční vzdálenost přinejmenším 18km i proti raketám (což jsou asi nejmenší cíle, které je třeba na delší vzdálenosti detekovat)
https://regulations.justia.com/regulations/fedreg/2011/10/25/2011-27552.html
Jaká je přesná detekční vzdálenost sentinelu pro 1m^2 RCS jsem nenašel, ale vzhledem k tomu, že detekovatelnost F35 leteckými radary má být v řádu desítek kilometrů - a Sentinel má značně větší anténu než letecké radary, tak je nesmysl, že by neměl být schopen na ty samé či o něco větší vzdálenosti detekovat cíle s takto malým RCS.

===

Tady máš materiál, který jasně říká, že největší problém pro pozemní radary není jejich omezený dosah (a tedy problém s detekcí malých cílů), nýbrž omezení daná horizontem:
http://www.bits.de/NRANEU/others/amd-us-archive/fm3-01-48%2803%29.pdf
strana 2-15 a 2-16

Dále tam máš konkrétní rozpracování taktiky nasazení radarů, z které je vidět, že nahrazení jedním velkým radarem by bylo přinejmenším problematické.

===

A konečně tady máš porovnání Patriotů a SL-AMRAAM/Sentinel pro účely obrany Taiwanu, přičemž doporučení zní ve většině variant kombinovat oba systémy, přičemž Sentinelů má být oproti Patriotům značná převaha, anebo kupovat pouze Sentinely
https://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_reports/RR1000/RR1051/RAND_RR1051.pdf

avatar
Jirosi Datum: 31.03.2018 Čas: 19:49

flanker.jirka: Hlavní je chránit ty jednotky, postavení, budovy, ne ten radar. Je super, že ho ubráníš když ti místo toho nepřítel srovnal vedle stojící elektrárnu, obrněnou divizi, atd. Sklad munice.

arr