Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Polský Anders jako nové bojové vozidlo pro Armádu ČR?

Datum přidání 05.09.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 125 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Polská zbrojovka PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa) v pořadu Nasza armia představila hned tři projekty obrněných vozidel, mimo jiné i staronový projekt pásové platformy UMPG (Uniwersalną Modułową Platforma Gąsienicową). PGZ plánuje UMPG, známou také pod označením Anders, nabídnout polské i české armádě jako náhradu za letitá sovětská vozidla BVP-1 a BVP-2.

Foto: UMPG Anders; větší foto / PGZ

Nové projekty polských obrněných vozidel

Nasza armia je pořadem polské státní televize, který ukazuje novinky ze světa polské armády a průmyslu. V sobotu pořad představil hned trojici projektů polských obrněných vozidel - technologický demonstrátor tanku PT-16, nové verze kolového obrněného vozidla Rosomak a zmiňovanou univerzální platformu UMPG.

PT-16 je hloubkovou modernizací sovětského tanku T-72, resp. polské verze PT-91 Twardy z 90. let minulého století.

 

Firma PGZ se soustředila především na tři základní oblasti - zvýšení palebné síly, lepší mobilitu a lepší balistickou ochranu.

 

Druhou novinkou jsou dvě nové verze kolového obrněného vozidla Rosomak. První verzí je dílenské vozidlo určené k řešení závad vozidel Rosomak na bitevním poli. V letošním roce začne sériová výroba pro polskou armádu.

 

Druhá verze je vozidlo palebné podpory se 120mm kanónem - zde se ale jedná o soukromou iniciativu PGZ.

 

PT-16 i nové Rosomáky si redakce Armádních novin detailně prohlédne na polské výstavě MSPO 2016 v Kielcich a přinese o vozidlech samostatný článek.

 

Foto: Polská modernizace tanku PT-91 Twardy označována jako PT-16; větší foto / PGZ

 

Oživený Anders

Pro našince je zajímavá informace o oživení (minimálně mediální) pásové platformy UMPG Anders.

 

Projekt Anders začal v roce 2008 a šlo o čistě soukromý projekt polského a zahraničního průmyslu. Anders vznikl za pomocí britské BAE Systems a inspiroval se u švédského bojového vozidla CV90.


Polská armáda o vozidlo ale neprojevovala žádný zájem, protože požadovala lehčí typ schopný plavby bez přípravy (za pochodu). Důvodem je velké množství řek, kanálů a jezer v Polsku. Polská armáda proto stále oficiálně požaduje BVP do hmotnosti 25 t schopné plavby.


O projektu Anders nebylo dva roky slyšet. Avšak zdá se, že PGZ stále touží platformou Anders nahradit sovětská BVP-1/BVP-2. Pro PGZ je nyní velmi příhodná doba, protože Polsko a Česká republika jednají o společném nákupu více než tisícovky nových bojových vozidel pěchoty.


O průběhu jednání nejsou známy žádné nové informace. Před časem ale státní tajemník Ministerstva obrany ČR Daniel Koštoval pro polská média uvedl, že polská a česká strana spolu jednají, ale mají opačný názor na pořízení nových BVP - polská strana preferuje vývoj vlastního BVP, česká strana pak přímý nákup BVP v zahraničí.


O polský a český tendr se zajímá hned několik hráčů. Není divu, vždyť Polsko chce nakoupit až 800 nových BVP (+ údajně dalších 800 ve speciálních verzích) a Česká republika 230 vozidel. Navíc je ve hře Slovensko, které musí chtě nechtě rovněž nahradit dosluhující sovětské BVP. Maďarsko BVP vyřadilo a neplánuje v blízké budoucnosti nákup jejich náhrady.


V České republice si aktivně počíná Czechoslovak Group, která nabízí licenčně vyráběná vozidla ASCOD a britská BAE Systems s vozidlem CV90.


Nesmíme zapomenout ani na český projekt Wolfdog společnosti Zetor Engineering. O projektu ale není známo prakticky nic bližšího.

 

Foto: Český Wolfdog je prozatím na papíře. Jakou má ale šanci proti platformě UMPG, na které Polsko pracuje již osm let? / Zetor Engineering


Poslední model Anders

Na letošní MSPO 2016 firma PGZ představí nejnovější podobu BVP Anders a pokusí se tak znovu polskou armádu přesvědčit o jeho kvalitách.


Poslední Anders je vybaven věží Hitfist-30P s 30mm automatickým kanónem. Kanónovou výzbroj doplňuje dvojice protitankových střel Spike. Stejnou věž najdeme i na polských vozidlech Rosomak.


Anders využívá modulární balistiku. Ochrana začíná na úrovni 4 podle normy STANAG 4569 (odolnost proti munici ráže 12,7 mm nebo 14,5 mm) a končí u úrovně 5 (odolnost proti munici ráže 25 mm).


Podle polských médií poslední verze získala větší nákladový prostor. Uvažuje se také o prodloužené verzi se sedmi pojezdovými koly, která pojme navíc čtyři členy výsadku.


Anders má však hmotnost 30 t a bez použití speciálních plováků nedokáže překonávat vodní plochy. Otázka je, zda polské ministerstvo obrany bude dále trvat (na první pohled zcela oprávněně) na BVP schopné plavby bez přípravy.


Švédský CV90 ani rakousko-španělský ASCOD toho nejsou schopny. Ve světě ale existuje jen málo pásových BVP schopných plavby za pochodu - kromě ruských typů polskou nabídku v podstatě splňuje jen singapurský Bionix.


V každém případě je Anders díky značné lobistické síle PGZ velmi žhavým kandidátem na nové BVP v polské armádě. A pokud se naplní představy o polsko-české spolupráci, také žhavým kandidátem na nové BVP pro Armádu ČR.

 

Zdroj: Naszaarmia.pl

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Maximus Datum: 12.09.2016 Čas: 12:34

Podle mne to tak jednoduché rozhodně není. Je potřeba vždy analyzovat současná a budoucí rizika s ohledem na progresi v čase, prostoru, geopolitickém vývoji "účastníků", etc. Samozřejmě to není jednoduché, ale krizových scénářů nám z toho vypadne několik a ne všechny je schopná vyřešit "malá, mobilní a hi-tech vybavená armáda".
Proto je potřeba nejen uvažovat v kontextu hesla "nakupuji jen to nejlepší", ale na problematiku se dívat i z hlediska rozpočtu (není smyslem se uzbrojit) a schopnosti reagovat komplexně a co nejefektivněji na co největší počet pravděpodobných scénářů.

Základem je vůle občanů bránit sebe a své spojence. Pokud není tato vůle, tak stačí jenom taková DEMOarmáda na prezentaci jakési DEMOobrany. Pak drahé "hračky" plní svůj účel jen jako pozadí pro fotografie politické reprezentace, pro kterou jsou nákupy vojenské techniky především penězovodem do stranických pokladen.

avatar
JiriR Datum: 12.09.2016 Čas: 11:48

No, ale tady se už lišíme:
Jasně že vyvážený rozvoj všech druhů zbraní je to nejdůležitější (jinak je např. z tanků hromada drahého šrotu). Ale já tvrdím, že pokud mám málo peněz tak to vyřeším koupí menšího počtu jednotlivých zbraní v té nejvyšší kvalitě. (tady platí nepřímá úměra, bez náhrady kvantitou.)

avatar
Maximus Datum: 12.09.2016 Čas: 11:32

JiriR: Vše je o synergickém účinku jednotlivých zbraní na bojišti - k čemu by mi bylo několik rot supermoderních (a superdrahých) tanků, pokud bych neměl k dispozici PVO (nemáme), pěchota vybavená moderními pancéřovkami a PTŘS (v podstatě nemáme), moderním dělostřelectvem s dostřelem alespoň 40 km (nemáme), dostatek vycvičených vojáků a branců (v podstatě nemáme), dostatek PL a protizemní letecké munice (nemáme), etc. .
Je podstatně efektivnější při stejných nákladech pořídit "120mm BVP" plus nakoupit několik set moderních pancéřovek, PTŘS, desítky MANDPADS, několik baterií VAMPIRů a hromadu maskáčů a bot pro brance, než koupit několik desítek kusů předražených tanků, které by se na bojišti s moderně vyzbrojeným nepřítelem bez adekvátní PVO velice rychle proměnily v hodně drahou hromadu šrotu.

avatar
JiriR Datum: 12.09.2016 Čas: 11:26

Maximus-hypersonické střely nevydrží ani perspektivní tank – souhlas
Ale právě proto by takový tank měl sázet na detekci takové střely, vyhodnocení dopadu a prudký pohyb do strany. Což ale nevím, jestli by přetížené BVP umožnilo. Možná jo, záleží. Každopádně určitě se shodneme, že i toto je jedna z (pro mě ze dvou) možností.

avatar
JiriR Datum: 12.09.2016 Čas: 11:10

Rase: jasně, u 130 mm jsem mluvil o výhledu.
Rase+Maximus: pokud by byl nový český tank kolem roku 2025 takto vyřešen- BVP+tanková věž- zase bychom od britských tankistů slyšeli to samé.
Jak by dopadl střet takového stroje s ruskou či běloruskou Armatou, polským Leo 2 pl či německým Leo 2a7 je asi jasné, protože proti nikomu jinému se ani teoreticky bránit nebudeme. V takovém BVP by byla asi největší jistotou nějaký systém pro nouzové opuštění vozidla.

avatar
Maximus Datum: 12.09.2016 Čas: 11:06

To JiriR:
Zde se bavíme otázkou, co nakoupit nyní a jsou zde v podsatě na výběr jen nové tanky Merkava IV/V či variace na Leo 2 a použité Abramsy plus exotika z Asie. Ty jsou na tom z hlediska odolnosti proti perspektivních PT zbraním jen o málo lepší, než moderní těžké BVP s tankovým kanónem.

Pokud se bavíme o hypersonických PT střelách, tak mám obavu, že to neustojí ani perspektivní tank, co by vážil 80 t a co se týče laserů, tak na pozemní mobilní lasery pro PT boj si ještě počkáme několik dekád.

Je jasné, že Leo 3 nebude dostupné před rokem 2030 a další tanky nové generace ještě nejsou kromě Armaty ani pořádně ohlášené a specifikované.

Těžké BVP se 120mm dělem by v roli lehkého tanku/vozidla palebné podpory umožňovalo překonat dobu dělící nás od zavádění nové generace tanků bez nutnosti nakupovat předražené stroje současné generace vyráběné malosériově (s tím máme už dost "zkušeností"), kupovat repas podřadné kvality či kupovat v exotických zemích (Izrael je z toho snad jediný přijatelný).

avatar
JiriR Datum: 12.09.2016 Čas: 10:54

To Maximus
Problémů T72m4cz je více:
1) Nízká provozuschopnost- časté poruchy, nedostatek náhr. dílů
2) Nedostatečný výkon kanónu
3) Nekompatibilita kanonu a kulometů s NATO
4) Nízká odolnost- jak řekli britští tankisté našim- zásah Challengerem do jakéhokoliv místa T72m4 by byl pro osádku smrtící (nejsou tam tzv. odfukovací panely, osádka sedí na munici). Což našim tankistům poněkud pokřivilo úsměv.
Některé věci by se daly řešit novou dynamickou ochranou, soft/hard kill systémy, pokud bychom nechali starý kanon- tak z hlavně odpalovanými protitankovými střelami. Ale bylo by to takové lepení, které by omluvil jen nedostatek peněz.

avatar
Rase Datum: 12.09.2016 Čas: 10:43

V tomto případě by bylo vhodné navázat vazby na italskou společnost OTO Melara. Přeci jen vyrábí vhodné věže s kanóny ráže 105 nebo 120mm (ať již lehkou HITFACT nebo těžkou z Centauro 2), lehké věže s houfnicí ráže 155, protiletadlovou věž s kanónem ráže 76 mm (s radarem) v podstatě C-RAM (MO údajně chce nějaký C-RAM - výhledově), vše použitelné na podvozku Centaura, tak by nebyl problém ani u těžšího BVP + samozřejmě vyrábějí i veže s kanóny ráže 30mm - používají je i Poláci na Rosomácích. Portfólio mají široké a věže by se daly nakoupit v jednom balíku.
http://defense-update.com/20120611_oto-melara-self-propelled-gun.html

JiriR:
Vysokotlaký kanón ráže 130mm se neplánuje ani pro Leopardy 2 (ty budou mít vysokotlakou 120mm), tak až by byly dostupné "Leopardy 3", bylo by ideální nakoupit je. Těch cca 15 let ale můžou vyplnit "lehké tanky" na podvozku BVP.

avatar
JiriR Datum: 12.09.2016 Čas: 10:25

Poměr kvalita/cena určitě ano. Ale pokud se zavedou lasery či spíše a hlavně hypersonické protitankové střely, tak BVP s „tankovou“ věží nebude schopné vydržet takový náraz. Protože taková věž by byla určitě lehčí- ne tak silně pancéřovaná jak ji známe z dnešních tanků, BVP by ji jednoduše neuneslo, ani ASCOD42. Systémy soft/hard nebudou schopny řešit tyto hrozby. Protože tady se bavíme o tom, co asi bude za 5-10 let. A výhled na ráži 130 mm mi taky v tomto nedává smysl, už ta 120 mm je v případě BVP tak na hraně.

avatar
Maximus Datum: 12.09.2016 Čas: 09:43

To Rase: Podle všeho co vím, tak AČR vybere něco z těžší kategorie (proto se jim nechce do "holportu" s Poláky, kteří chtějí něco obojživelného), což by umožňovalo právě vyřešit problém s našimi tanky formou pořízení lehkého tanku/vozidla palebné podpory.
Udržovat platformu BVP, kterou mám ve výzbroji v počtu několika set kusů, se sériovou "tankovou" věží renomovaného výrobce a podporou domácího projektu hard kill systému optimalizovaného pro tuto "BVP platformu" je z hlediska poměru kvalita/cena asi nejlepší.

avatar
Maximus Datum: 12.09.2016 Čas: 09:33

Problémem současných T-72M4CZ není jejich přílišná zastaralost či sovětská ráže, ale fakt, že velká část elektronického vybavení se už dlouho sériově nevyrábí (vzhledem k výběru nestandartních systémů do tohoto projektu) a následná zakázková výroba je astronomicky drahá (tyto díly se na sklad přesto neobjednají, i když by to bylo ve výsledku o dost levnější - že by někdo dostával "prémie"?) a trvá pochopitelně velmi dlouho.
Takže nejen to, že "naše" taky byly díky radikalnímu snížení požadovaných kusů jednotkově nesmyslně drahé, tak jejich extrémně drahý servis a problémy s dodávkami dílů dává tomuto projektu značně hořkou pachuť.

avatar
Rase Datum: 12.09.2016 Čas: 09:17

Maximus:
Pokud bysme vybrali BVP s dostatečnou nosností a pevností trupu (tedy s váhou cca 40 tun a víc) tak pak by bylo asi nejlepší řešení mít na stejném podvozku i "tank". Pokud ale bude novým BVP něco o váže 25 tun, tak na něj pořádnou věž nedáme. Byť i na korejský K-21 (25,5 t) je možné usadit věž s kanónem ráže 120mm. Větší vozidlo má přeci jen lepší hmotnostní rezervu (na větší stroje se dají osadit i houfnice). Sice to nebude tank v pravém slova smyslu, ale spíš jen vozidlo palebné podpory, ale dneska se rozdíly dost stírají a bojová hodnota je obdobná. Zmíním že i Britové původně počítali, že na podvozku ASCOD (42) vznikne "tank", kvůli škrtům v programu z toho sešlo.

avatar
Pepa Datum: 12.09.2016 Čas: 08:58

T-72M4CZ myslím zatím plní svůj účel, co se týká výcviku a udržení dovednosti vedení tankového boje. Pohyblivost těchto tanků je myslím dostatečně na výši a není ji potřeba řešit. Pokud vadí sovětská ráže, tak proč od Poláků nevzít jen věž z PT-16 ... pokud by to nebyl downgrade ohledně sřp. Myslím, že zavádět nový typ nemá vojenský význam...100ks přenosných PTŘS by mělo podobný potenciál v protitankovém boji a mnohem větší životnost.

Je tu ale cesta jak výrazně navýšit počty tanků...BVP přestat nazývat BVP, ale lehkým tankem. Ani prvorepubliková armáda jiné než lehké tanky neměla. ;-)

avatar
Maximus Datum: 12.09.2016 Čas: 08:42

Jako alternativa k tankům, které v současnosti prostě jednoduše dostupné nejsou (tedy za přijatelné peníze), se jeví verze využít platformy zaváděného pásového BVP v kombinaci s věží ráže 120 mm, maximální verzí dostupné balistické ochrany pro dané BVP a doplněnou systémy „soft kill“ a „hard kill“.

Když jsem se bavil s našimi tankisty, tak by jim takováto platforma přišla lepší než věčně nefugující T-72M4CZ.

avatar
Maximus Datum: 12.09.2016 Čas: 08:27

Otázka je, zda by nevyšlo výrazně levněji mít Merkavu CZ s hromadou náhradních dílů v NZ než malosériový Leopard 2 CZ se servisem v Německu či Španělsku.
Že by nás Izraelci nechali "ve štychu", tak o tom pochybuji - jednak je u nich stále silný pocit vděčnosti za dodávky zbraní v době vzniku Izraele a za druhé by takovéto zapojení do "politických tanečků" bylo dost špatné pro jejch zbrojní průmysl, který dlouhodobě profituje na tom, že v řadě případů je to jeden z mála dodavatelů špičkových vojenských technologií, který politiku v souvislosti s dodávkami jejich zbraní příliš neřeší.

Plnění závazků plynoucí z "Článku 5", tj. slíbené jedno brigádní uskupení je samozřejmé plus případně další jednotky (chemici, nemocnice, etc.), ale základní síly teritoriální obrany musí být k dispozici v případě konfliktu NATO - Rusko vždy na vlastním území - zejména to platí pro státy, které by dělilo od nepřátelských tankových jednotek jen pár dní jízdy.

Pokud by jsme měli jen jeden prapor moderních tanků, tak nebude mít moc smysl je někam odeslat na "spotřebování" - plnily by roli záložních jednotek na vlastním území.

Navíc se podívejme na bezpečnostní situaci z pohledu možného vývoje situace v Evropě za 10 či 20 let - naši současní spojenci mohou stát v té době na opačné straně barikády. Co když "původní členové EU" se rozhodnou přerozdělit do "postkomunistických zemí" pár set tisíc běženců z Afriky a Blízkého východu, protože prostě nás mohou přehlasovat? Pokrčíme jenom rameny, nebo jako Poláci či Maďaři bouchneme do stolu a začneme hledat tveře z EU? Jak se bude vyvíjet muslimská populace v Německu, Švédsku, Francii? Nebudeme spíš než Rusa (ne že by si rád nepřili oleje do ohně) řešit různé občansko-náboženské války v Evropě? Kdo by v této situaci by byl stabilnějším dodavatelem součástek do tanků?
V tomto světle i jihokorejský K2 Black Panther je lepší volbou než zde preferovaný Leopard 2.

arr