TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Popírání norem jako důsledek neinformovanosti a frustrace

Datum přidání 26.08.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 36 komentářů    autor autor: Mgr. Hana Zelená

Česká republika má na nadcházejícím summitu NATO ve Walesu šanci získat prestižní post v podobě předsednictví Výboru pro obranu, na kterou nominovala generála Petra Pavla. Ve hře je i funkce šéfa Výboru národních záložních sil a prezidenta partnerské Konfederace záložních důstojníků CIOR (Interallied Confederation of Reserve Officers).

Foto: Významné část české společnosti nezná základní právní normy, mezinárodní smlouvy ani platné zákony, přesto proti ním zapáleně bojuje. / Kashfi Halford, CC BY 2.0

Foto: Významné část české společnosti nezná základní právní normy, mezinárodní smlouvy ani platné zákony, přesto proti ním zapáleně bojuje. / Kashfi Halford, CC BY 2.0

 

Doma není nikdo prorokem

Pro Česko by se tak otevřel větší prostor při jednání o konkrétních krocích v rámci kolektivní obrany, která je principem smlouvy NATO. Ať dopadne obsazení těchto prestižních postů jakkoli, je zřejmé, že zahraničními partnery je Česká republika se svojí armádou respektována.

Na vlastním území naopak pozice Armády České republiky naplňuje rčení, že "Doma není nikdo prorokem". Ukázalo se to v reakcích na události a následné mediální kauzy, které vyvolalo zejména úmrtí čtyř českých vojáků na zahraniční misi v Afghánistánu a zpráva o chystané novele branného zákona.

Přesto, že nelze komentáře na internetových diskusích pokládat za veřejné mínění (a mnohdy ani jednotlivé výpovědi za obraz jejich pisatele: Ve virtuálním světě se projevuje jen část osobnosti a agresivita výroků je poplatná anonymitě prostředí). I tak se jedná o varující signály, že část obyvatel cítí nulovou zodpovědnost k celku a popírá základní principy demokratického státu.

 

Alarmující je zejména neznalost základních právních norem, které by měly být občanům zažité. V případě Afghánistánu se jedná o plnění mezinárodní smlouvy. V tomto případě hraje pochopitelně faktor i to, nakolik je poslání zahraničních misí obyvatelstvu vysvětlováno a upřesněno. Například, že v Afghánistánu se jedná o působení rekonstrukčního týmu, který místnímu obyvatelstvu pomáhá.

 

Neznalost norem se maskuje protesty

Smlouva NATO proklamuje úsilí o zachování bezpečnosti a v prvním článku zdůrazňuje úsilí "urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být smluvní strany zapleteny, mírovými prostředky". Přesto je vzhledem ke aktuálním válečným konfliktům pravděpodobné, že dřív nebo později i naši vojáci mohou být nasazeni v bojových operacích, které budou bránit jednoho z členů NATO.

 

Z tohoto hlediska je nutné mít na paměti, že smlouva s NATO je v našem právním řádu zakotvena ústavním zákonem. A Ústava samotná už v prvním článku uvádí, že republika dodržuje závazky plynoucí z mezinárodních vztahů. Přesto je na některých fórech a portálech snaha tento fakt ignorovat či dokonce proti němu organizovat komploty.

 

Autoři těchto výkřiků se přitom obsahem svých vyjádření usvědčují z faktu, že neznají ani smlouvu s NATO, ani zákony vlastní země. To jim ovšem nebrání proti nim protestovat, případně sepisovat petice. Ty jdou dokonce tak daleko, že se pod ně sbírají podpisy proti chystané novele branného zákona. Přičemž vyzyvatelé přiznávají, že novela ještě "není na papíře" a vlastně chtějí bránit poslancům o ní jen uvažovat.

 

Autorům a signatářům petice přitom uniká, že jednat o vládou předložených návrzích zákonů, včetně novel, je náplň poslanecké práce. Z komentářů pod peticí přitom vyplývá, že nejméně polovina výzvu pochopila tak, že protestují proti obnovení základní vojenské služby. A především, že zákon o branné povinnosti je úplně něco jiného a nikdy nepřestal platit.

 

Postoj občanů k autoritám

Komunikace se zvolenými zástupci by samozřejmě náplní občanské společností být měla. Volič by ji měl ale především adresovat tomu zákonodárci, kterého v parlamentních nebo senátních volbách podpořil. Činit nátlak na někoho, kdo zastává postoj většiny, navíc formou neústavních protestů, je nepřípustné.

 

Demokratické principy, kterými Ústava zaručuje základní práva svých občanů, nejsou rigidní úpravou chráněny náhodou. Jejich stabilita zaručuje, že zákonodárci nemusí podlehnout tlaku zfanatizované, neinformované či prostě jen vystrašené části obyvatel, která se domáhá plnění populistických návrhů samozvaného „leadra“.

 

Právě takoví se totiž s železnou pravidelností objeví, kdykoli se společnost začíná cítit ohrožena a s velkou pompou slibují jednoduchá řešení. Realizovaná svržením dosavadního režimu a popřením dosavadních norem. Nastává čas i pro dobrodruhy, kteří se vydávají do epicentra nepokojů a vlastními ideály popírají jak platné mezinárodní právo (to v případě, že útočí na zástupce uznané vlády), tak tuzemské zákony.

 

Omyly ve výkladu právních norem

Lidé, kteří se domnívají, že v případě vyhlášení stavu ohrožení či válečného stavu nemají vůči státu žádné povinnosti, se pletou. Stejně jako ti, kteří se pod dojmem jakékoli ideologie rozhodnout odjet protestovat na území cizího státu protestovat proti vojsku mezinárodně uznávané vlády. (Souhlas s účastí v cizí legální armádě schvaluje prezident: Václav Klaus povolil dvě angažmá v cizím vojsku, Miloš Zeman dvě žádosti zamítl).

Ve vlastní zemi plyne povinnost celku z Ústavy a potažmo z branného zákona. Účast v zahraničních operacích zapovídá trestní zákoník pod vysokými sankcemi, včetně výjimečných trestů. Přesto si tyto zákony někteří vykládají tak, že by v případě obrany země hlídali jen vlastní dvorek a ve druhém, že je normální si vyjet tak trochu zastřílet někam, kde se mi nelíbí prezidentova fotka.

Tyto pomýlené výklady zákona navíc podporují média bažící po emocích místo po faktech a na internetu se o nich navzájem ujišťují pseudoodborníci na společenské vztahy. Jejich teorie se zakládají na předpokladu "když to tady napíše hodně lidí, tak to bude pravda". O tom, že mimo jejich účelově založenou komunitu existuje skutečný stát s danými pravidly, jako by nevěděli. Nebo jsou přesvědčeni, že z nich lze jednoduše vystoupit.

 

Nelze pochopitelně předjímat, že se všichni nebo větší část obyvatel staví k zákonům, ke státnímu zřízení a potenciální povinnosti chránit území nezodpovědně. Velký díl hraje absence základní osvěty v podobě vzdělání, které se mladé generaci nedostalo a starší si ho nedoplnila: Školy prostě ani veřejnoprávní média nejsou všemocná. 

 

Faktory ovlivňující vnímání situace

Vnímání situace je navíc individuální záležitost: je na každém, jaký postoj k získaným informacím zvolí. Ale vše, tedy i ignorace, popírání či protesty má svoji daň. Buď v podobě marného vzteku na autority, kterým kvůli vlastní neinformovanosti nerozumíme. V případě nezákonného jednání sankcí. V každém případě se jedná o frustrující záležitost či zkušenost.

Svoji roli hraje i strach. Obyvatelstvo pochopitelně zneklidňuje i eskalující konflikt na Ukrajině a stranou nezůstává ani rozšiřující se epidemie smrtící eboly. Nákaza se sice na evropském kontinentu nešíří, přesto je vzhledem k počtu nakažených a migraci nutné provést opatření, na nichž by se armáda rovněž podílela.

 

Také nelze předjímat, jak by se obyvatelstvo zachovalo v případě skutečného ohrožení. Dramatik Eugene Ionesco řekl "Ideologie nás rozdělují. Sny a úzkosti nás spojují." Boj s myšlenkami a informacemi, je v konečném důsledku vždy individuální a záleží na kvalitě jednotlivce, jaký v něm zanechají otisk. Jedinečnost každého z nás ale můžeme chránit jen společně.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Hrobař Datum: 01.09.2014 Čas: 16:14

Ta petice mě pobavila :-D Jinak ale nesdílím s autorem článku negativní postoj k protestům. Vždycky si vážím lidí kteří se zajímají o politické dění bez ohledu na to jak jsou nebo nejsou informovaní, vzdělaní či ukáznění. Netečnost mi přijde horší. Samozřejmě že banda tupých populistů si příliš nezaslouží abychom jí naslouchali ale zase nelze předpokládat že se, například právě pod tuto petici, podepsali právě jen takoví lidé. Proto si musí lidé dobře vybírat jaké hnutí podpoří.
Armádní noviny v článcích na tohle téma opakovaně přeceňují úlohu právních norem ve smýšlení veřejnosti. To že znám nějaký zákon a mezinárodní závazky ještě neznamená že ho příjmu a smířím se s ním. I když zase souhlasím že není zodpovědné protestovat proti něčemu co neznám.

avatar
Vrata Datum: 29.08.2014 Čas: 09:34

Charlie:
1. k vasemu odstavci prvnimu odstavci - zde souhlasim, ze nase vlada zcela zanedbala propagandu.

2. ke druhemu a tretimu odstavci (schopnosti Wermachtu:
Obecne lze rici, ze Wermacht mel velice dobre nacvicene a odskousene pouziti mobilnich sil (pancerove a lehke a motorizovane divize) za podpory letectva, meli vychytane mozne problemy s pouzitim teto techniky. Celkove, meli na cvicenich velmi dobre odskousenou teorii mobilni valky (blitzkrieg), vycviceny velitelsky sbor i vojaky. Docela pochybuji, ze mobilni valku na teto urovni mela nacvicena CSA. Napr. v lete 1938 pri cviceni lehke divize zjistili, ze tanky se behem cviceni vzdalily o vice jak 100 km od pesi podpory na konich (dragouni nestacili tempu tanku pri presunu) a teprve tehdy si uvedomili, ze dragouny musi nahradit motorizovanou pechotou. Nakonec dosli k nazoru, ze lehke divize musi doplnit na divize tankove. Tyto znalosti ovsem Nemci meli jiz nekolik let. K posileni nasich lehkych divizi na tankove jiz nedoslo.
K technice a poctum. Nase tanky byly sice lepsi, ale 300 tanku ve 3 lehkych divizich by tezko mohlo stacit na cca 1500 tanku ve 3 tankovych a 3 lehkych Nemeckych divizich. Navic, lze ocekavat totalni leteckou prevahu Wermachtu a pripadnou likvidaci znacneho poctu nasich jednotek ze vzduchu, a to vcetne tankovych. Ja proste pochybuji, ze nase lehke divize by byly schopny zabranit mase Nemeckych tanku s velmi vycvicenymi osadkami a pod velmi kvalitnim velenim v pruniku. Jeste k letectvu. Nase letectvo melo cca 380 dvouplosnych stihacek Avia B534 (cca 385 km/h), 360 lehkych pozorovacich/bombardovacich jednomotorovych dvouplosniku (hlavne S-328, cca 300 km/h), 60 jednoplosnych francouzskych bombarderu MB-200 (205 km./h) a dale jedine moderni letadlo - 60 ks Sovetskeho jednoplosneho dvoumotoroveho lehkeho bombarderu Pe-2 (cca 430 km/h). Nemci naproti tomu meli cca: 400 sthacek Me-109... (cca 500 km/h), 200 strednich bombarderu He-111 (cca 400-450 km/h, vyraben po celou valku), 200 lehkych bombarderu Do-17 (cca 450 km/h, vyroba v budoucnu tlumena), cca 200 strednich jednoplosnych bombarderu Ju-86 (385 km/h, pomerne neuspesny typ, prestal se v te dobe vyrabet, nejsem si zcela jisty typovym oznacenim), snad cca 100 ks Ju-87 Stuka (300- 380 km/h), a dale letadla starsi koncepce - hlavne cca 400 ks dvouplosnych stihacu Arado (360 km/h) a dvouplosne bitevniky Hs-123 a dalsi..... Na rozdil od vas si domnivam, ze prvni planovane masove nalety Luftwaffe na nase letiste by zrejme zlikvikvidovaly slusnou cast naseho letectva a zrejme i letist. Navic samotny vyse zmineny pomer sil vidim jako pro nas beznadejny.

Je ovsem fakt, ze se bavime o tom, co by bylo kdyby..., coz nema moc smyslu, jak rekl Ezekyl.

3. K vasemu odstavci 4: Vetsina lidi odpravenych Nemci byli zide, a vetsina z nich by stejne nebojovala na fronte ale zahynula v koncentracich. Co se tyce ztrat pri okupaci, Nemci ke konci valky pripravovali vyhlazeni cast Cechu v koncentracich v Rakousku ale diky rychlemu postupu fronty to nestacili realizovat. Pri vojenskem odporu Cechu mohlo klidne dojit k urychleni teto planovane genocidy a mohly byt az miliony obeti na nasi strane misto cca 360 tisic.

avatar
Vrata Datum: 29.08.2014 Čas: 08:52

fenri:
vychazite z predpokladu, ze vsichni vedeli, ze Nemci maji svetovladne plany a budou je realizovat. Takhle se ale preci pred valkou nemluvilo. Chamberlain priletel z Mnichova do Aglie na podzim 1938 a ukazoval, jak privezl mir. Snad jediny z vyznamnejsich politiku, kdo tomu v Aglii neveril byl Churchil a ten byl pekne osamocen. Stejne tak Francie sice vyhlasila Nemecku valku po napadeni Polska ale kdyz zjistili, ze jejich jednotky postoupili kousek do uzemi Nemecka, tak se radsi stahli, aby neprovokovali Nemce. Oni totiz verili/doufali, ze Nemecku jde jen o Polsko nebo vychodni Evropu a na ne nezautoci. Tato nadeje na primeri s Nemeckem trvala az do Nemeckeho utoku na Francii nekdy v kvetnu 1940. Teprve potom Francouzi pochopili a teprve potom pochopil i Chamberlain a tehdy teprve definitivne pochopila cela Evropa.

Take mi podsouvate, ze s mym uvazovanim by byl svet pohlcen nekym silnejsim. To je lez, kterou jste si , s prominutim, vycucal z prstu. Nic v tom myslu jsem nerekl. Jen jsem rekl, ze ma smysl se branit pouze pokud mame alespon trochu nadeji na vitezstvi anebo pokud bychom byli totalne zniceni tak jako tak. Nadeje na vitezstvi by byla, kdy za nami stala Francie se svou znacnou silou. Jestli se nekdo choval podle toho, co pripisujete mne, tak to byla Francie.

avatar
Ezekyl Datum: 28.08.2014 Čas: 23:32

Tyto diskuze o "kdyby" nemají smysl. Uzavřeme to tak, že někteří z nás ZPĚTNĚ oceňují akceptaci ztráty sudet (zde je zakopaný pes, v době obsazení československa už šlo o neubránitelné torzo státu) jiní z nás ho považuji za zbabělé. Rozhodnutí vydali politici, nikoliv zmobilizovaný národ a rozhodnutí padlo před takřka 80 lety, kdy asi nikdo ze zde diskutujících nebyl na světě.

V roce 68 už asi řada z přítomných po světě chodila, ale stejně bez možnosti "vydat rozkaz"... Pořád se jedná k KDYBY, které stejně nikdo nezmění.

Já poslední argument fenriho, kdy "osočuje" tehdejší československo z odpovědnosti za další padlé jiných národů za správný, protože hodnotíme zpětně. Zpětně nešlo jen o vlastenectví a obranu našeho státu, ale o lidskou morálku obecně a zabránění Hitlerovi v expanzi... Tímto vám fenri dávám za pravdu, a uznávám, že nebylo správné ze zpětného pohledu v roce 38 ztrátu Sudet akceptovat. A ono by to pak zcela jistě i v tom 68 vypadalo jinak...

A nyní se vraťme k tématu nastavenému článkem :-) ...

avatar
Charlie Datum: 28.08.2014 Čas: 16:11

Oprava:
...protože ani Britům, ani Francouzům náš osud nebyl tak lhostejný...

Chtělo by to mít možnost editace příspěvků, třebas jen časově omezenou.

avatar
Charlie Datum: 28.08.2014 Čas: 16:10

Sice jsem těžce offtopic, ale to nevadí.
Když pominu, že za Mnichov mohla z větší části naše vláda, která TRESTUHODNĚ zanedbala situaci a naprosto nebyla schopna vyjádřit své stanovisko (tj. že nepřichází v úvahu jakékoliv dělení republiky), takže spojenci nakonec odjížděli s Mnichova s pocitem, že nám vyjednali ještě dobré podmínky, že se naprosto nepracovalo s veřejným míněním ve spojeneckých státech (a pár článků v hlavních bristkých a francouzských novinách by mohlo zvednout tlak na politiky, protože ani Britům, ani Francouzům náš oud nebyl tak lhostejný, jak se říká), že souhlas s diktátem byl těžce na hraně tehdejších zákonů - vláda s prezidentem defacto obešli parlament a ústavu, ksyž souhlasili s předáním části území cizímu státu (protože věděli, že parlamentem by to v životě neprošlo).

Navíc, v roce 38 neměl Hitler ještě tak pevnou pozici, jako později, popularitu mu zvedly nekrvavé zábory rakouska a pohraničí, je možné, že při krvavé lázni v Čechách by ze svého trůnu hodně rychle spadl (někteří generálové ho byli připraveni sesadit, pokud by rozkaz k útoku na československo vydal). Wehrmacht na podzim 38 také nebyla ta vojenská mašinérie, jak nám jí líčil Goebbels (ve výzbroji měl pouze zoufale zastaralé PzI a II, které by si naše Lt 35 daly k snídani) a později při útoku na Polsko a Francii, spousta vojáků byli čerství odvedenci a záložáci s chabým výcvikem...

Jistě, Luftwaffe byla na úplně jiném levelu než naše letectvo, ale nikdy nebyla schopna rozvrátit hospodářství ani armádu jediné bojující země a věřím, že stejně jako Wehrmacht dokázal efektivně čelit spojenecké vzdušné nadvládě, tak by naše armáda dokázala čelit německé vzdušné nadvládě. Pravda, některá velká města by utrpěla rozsáhlé škody, ale to německá města za války také a dnes všechna stojí.

Co se týče ztrát - za války zahynuly statisíce čechoslováků v důsledku Holocaustu a nacistických represálií, zhusta bez možnosti klást odpor. Přijde mi markantní rozdíl zahynout na frontě při obraně vlasti nebo na šibenici na Pankráci.

avatar
fenri Datum: 28.08.2014 Čas: 16:08

Vrata: v době Mnichova Hl. štáb dobře věděl, že Německo plánuje další expanzi a věděl to každý. V té době už bylo zabrané Porýní, platili několik let Norimberské zákony atd. To, že by si někdo myslel, že Hitler dostane Sudety a všechno bude sluníčkové je nesmysl.
Škody, kteér by způsobila česká armáda německé bych nemarginalizoval. podívejte se na srovnání sil, stav německých jednotek v době Mnichova apod. němce by to zatraceně bolelo, o tom nepochybujte. zničené divize, pluky apod. by jim chyběly.
Pokud by jako Vy a další uvažovaly všechny státy, celý svět by v podstatě byl pohlcen někým silnějším. Jenže existuje také něco, čemu se říká efekt kraba, nebo cena za vítězství. Silný stát ví, že slabý sice porazí, ale bude ho to stát draho a nemusí to mít pro něj kladnou bilanci. Čechy si ale zabere každý, kdo je bude chtít, protože ví, že se vždycky vzdají. I prohraná válka může být pro budoucnost národa lepší investicí, než pokojná, pohodlná kolaborace.
případů, kdy si nepřítel vylámal zuby na podstatně slabším a nestálo mu to za to, je hodně.
My jsme ovšem prohráli víru v sama sebe a ztratili kredit. naše existence je v podstatě založena na momentální toleranci okolí.

avatar
Vrata Datum: 28.08.2014 Čas: 14:02

fenri:
"svesit ocas" znamenalo nadeji na preziti. Nikdo v te dobe necekal, ze za nas nekdo bude bojovat, na rozdil od toho, co tvrdite ve sve prvni vete. Vsichni se od nas odvratili, vcetne smlouvou vazanych spojencu. V dobe Mnichova preci nikdo netusil (az na par skarohlidu), ze za rok vypukne dalsi svetova valka. Dale si uvedomte, ze v Cesku se zrejme ocekavala pripadna Nemecka nadvlada ve forme neceho jako dalsiho, byt horsiho Rakouska, a ne genocidni rezim.

Co se tyce valecnych skod Nemcum, o kterych mluvite ve zbytku komentare: proc bychom meli pomahat do budoucna svetu, ktery v te dobe zadnou pomoc nepotreboval (na rozdil od vaseho tvrzeni - Nemci v te dobe preci utocili jen na nas) a ktery se na nas navic vykaslal. To, co rikate, je nesmysl zalozeny na lzivem a nevyrcenem predpokladu, ze vetsina lidi v te dobe vedela, jak bude vypadat budoucnost. Navic skody, ktere by nase armada zpusobila Nemcum by byly zanedbatelne proti jejich ztratam na vychodni i zapadni fronte. Budouci valku by to stejne nezkratilo, maximalne by ji posunulo o par mesicu.


Jak jsem napsal ja i liberal shark, nema smysl bojovat, kdyz vim jisto-jiste, ze prohraji a znacne si pohorsim. Boj v bezvychodne situaci ma smysl snad jen tehdy, kdyz vim, ze mne vitez zlikviduje tak jako tak. A tehdy se zdalo, ze o to nejde.

avatar
fenri Datum: 28.08.2014 Čas: 12:45

Takže když to shrnu, jste pro svěsit ocas a v klidu počkat, až to vybojuje za nás někdo jiný. Kdybychom s Němci v roce 1938 bojovali, s vysokou pravděpodobností bychom prohráli. Se stejně vysokou pravděpodobností bychom ale Němcům pozabíjeli hodně lidí. lidí, kteří pomáhali držet II.sv válku co nejdéle v chodu. Mrtví Němci z roku 1938 by Němcům v roce 1944 či 1945 chyběli. každý týden umírali strašné spousty lidí k koncentračních táborech, na frontě atd. Kdyby válka trvala o měsíc kratší domu, znamenalo by to strašné množství zachráněných životů - a pokračujících generací a rodin.
Takže určitě by II. válka neměla více mrtvých, jak tvrdíte. My bychom měli více mrtvých. Takhle za nás umírali Židé, Rusové, Angličané, Američané... prostě jsme se na jejich zádech na černo svezli k vítězství. Těch pár spravedlivých to nespasí.
Takže proč bojovat boj, ve kterém nepříteli "jen" způsobím ztráty, když mu můžu předat techniku a makat ve zbrojovkách a čekat, kdo to za nás vyhraje.

avatar
liberal shark Datum: 28.08.2014 Čas: 10:03

to: Zbrojir
Naprostý souhlas. Jsem ochoten bojovat za sebe, svoji rodinu, svoje sousedy a svoji zemi, dokonce i za naše spojence. Ale náš "stát" je (nutné) zlo a za něj bojovat nebudu.
Pro kritiky - považuji se za občana 2.0 a také tak už léta konám, včetně sporů se státní správou, samosprávou a kandidatury do samosprávy.
Co se roku 1938 týče, považuji rozhodnutí vlády RČS za správné. Už mistr Sun říká - nikdy nebojuj, pokud nemáš šanci na vítězství. A to jsme neměli - celá společnost národů byla proti nám (včetně USA s jejich socialistickým prezidentem Rooseveltem !), byli bychom prohlášeni za viníka války, pomoc SSSR (faktického spojence Německa) byla podmíněna rezolucí SN, skoro všichni naši sousedé se přidali na stranu Německa, uvnitř státu byla německá a slovenská pátá kolona. Bezprostřední poměr sil sice nebyl až tak špatný, ale naše zásoby a kapacity bychom neměli odkud doplnit, na rozdíl od Německa. Takže výsledek byl předem jasný, hmotné a politické škody katastrofální.

avatar
Vrata Datum: 28.08.2014 Čas: 09:45

fenri: k roku 1938.

Uvedomte si, ze valka neni valecny film, ktery sledujete v televizi a vite, ze ti hodni nakonec zvitezi. Uvedomte si, ze Ceskoslovenska vlada byla postavena pred obrovske dilema:

1. postavit se na beznadejny odpor, ktery nemel sanci zvratit vysledek (Hitler by se nezastavil) a pritom byt zodpovedna za dejme tomu statisice mrtvych a obrovske skody na majetku (treba Praha srovnana se zemi bombardovanim s odpovidajicim mnozstvim mrtvych a ranenych civilistu vcetne zen a deti, zlikvidovany prumysl atd.). Mimochodem, Hitler chtel takove bombardovani nasadit v pripade, ze by postup Nemcu byl pomaly. Nezapomente take, ze naroky Nemcu na Sudety nebyly zcela od veci (ja s nimi samozrejme nesouhlasim) a ze verejne mineni v Evrope se mohlo v te dobe snadno postavit na stranu Nemcu.

2. Podridit se Mnichovu a nemit na krku odpovednost za obrovske a v podstate zbytecne utrpeni lidi a pritom mit jeste trochu nadeji, ze Cesko zustane preci jenom zachovano i kdyz vydano napospas Hitlerovi.

Co se tyce obrany Ceskoslovenska, uvedomte si treba i to, ze potencialni frontova Cesko-Nemecka frontova linie byla cca 1500 km dlouha, coz se blizi delce Rusko-Nemecke fronty mezi Baltskym a Cernym morem (kartograficka delka Cesko-Nemecke hranice byla cca 3000 km). Navic jsme byli prakticky obkliceni svymi neprateli, tedy s vyjimkou kratke hranice s vojensky bezvyznamnym Rumunskem. Podle mne by melo vyznam se branit, pokud by byla urcita sance na uspech, treba pri geograficke situaci Holadska ci Belgie s hranici s Nemeckem par set kilometru a spojeneckou Francii v zadech.

avatar
Ezekyl Datum: 28.08.2014 Čas: 08:11

fenri : vy jste mne stále nepochopil. Zkusím to tedy jinak.

KDYBYCH byl v pozdních 30. letech 20. století plnoletým zdravým (z pohledu armády) občanem Československa, tak bych výzvu k mobilizaci přijal. Následně bych chtěl a šel bránit svou zem, kapitulace by mne naštvala/zradila a pravděpodobně bych odešel s ostatními do exilové armády. V případě nerealizace kapitulace bych svou vlast, rodinu a blízké bránil a vzhledem k statistickým srovnáním obou armád bych také za svou vlast pravděpodobně padl či byl raněn nebo zajat.

Ale já žiji ve století 21. a vím jak to TENKRÁT bylo, jak to dopadlo a jaké BY BYLY naše TEORETICKÉ šance. Proto jsem z DNEŠNÍHO pohledu rád, že k boji nedošlo, protože by bylo daleko více obětí druhé světové války.

Stejný vzorec lze aplikovat na rok 68. Já jsem tehdy nežil. Jejich tehdejší rozhodnutí nezměním a tak jen s odstupem kvituji že nedošlo ke konfliktu, který by vyústil v mohutné ztráty na obou stranách. Tím pobyt intervenčních vojsk SSSR či okupaci třetí říší neschvaluji a vnímám obě události jako velmi negativní část naší historie. Leč to já nezměním.

Ale pokud si připadáte "hrdinou", když si namlouváte jak by bylo bývalo fajn s Němci v roce 1938 bojovat - prosím... To je takové "kdybyhrdinství"...

Takže pokud máte pocit, že by bylo lepší kdyby například někdo z vašich předků hrdinně padl v jednom z těchto dvou konfliktů dříve, než by zajistil pokračování rodu, jste zvláštní - já jsem rád, že jsem tu šanci žít (a případně bránit svou vlast) dostal. Ale každý na to máme zjevně svůj pohled, jen mne prosím neurážejte "předposráním".

Pokud už chcete použít daný termín, použijte ho pro ty, kteří v té době byli naživu a rozhodovali - já jsem opravdu kapitulaci v 38 nenařídil a v 68 jsem rozkaz neklást odpor také nevydal. Víte, já jsem tehdy ještě nežil :-)

avatar
Beld Datum: 27.08.2014 Čas: 23:30

GAVL : Me tak pripada skoro vsechny ty clanky , pokud mas jiny nazor , tak jsi proste hloupy a nepochopil jsi to . Ver "expertum" a nasi politicke reprezentaci :D

avatar
GAVL Datum: 27.08.2014 Čas: 21:02

k odstavci Neznalost norem se maskuje protesty

Toto mi tak trochu připomíná situaci kdy se člověk kouká na komedii, u které se nesměje a když řekne , že byla blbá a nevtipná, tak mu je řečeno , že ji nepochopil.

avatar
otecko Datum: 27.08.2014 Čas: 20:50

To:Ezekyl

....asi jste také život a svou vlast pochopil jako já--- že v ní i přes veškeré nedostatky rádi žijeme, máme rádi své okolí a i když s ní sem.tam nesouhlasíme, stojí nám za to, se za ní bít.... tak to učim i já své potomky.. a na rozdíl od Vlasti se ti kašpaři...tedy politici.. obměňují, sem-tam k lepšímu, ale to se tak děje už od osmnátýho, od Masaryka...
a zákony, spojenecké smlouvy, Ústava,... asi fakt to není, jak je u nás zvykem .."nezávazné doporučení"....

arr