Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

ANALÝZA: Posilování ruských pozic v Arktidě

Datum přidání 10.11.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 14 komentářů    autor autor: Václav Kopecký

Ruský ministr obrany Sergej Šoigu oznámil 22. října vytvoření nové ruské vojenské základny v Arktidě. Nová báze bude vybudována z největší pravděpodobností na Novosibiřských ostrovech nebo v Zemi Františka Josefa a bude mít stálou posádku 150 mužů.

Foto: Ruský voják při cvičení v Arktidě, ilustrační foto / RIA Novosti


Rusko chce ropu a plyn

Nová základna bude jednou ze sítě nově stavěných vojenských zařízení, které Rusko buduje v oblasti Arktidy a severního Pacifiku. Ministr Šoigu také oznámil, že se Moskva chystá otevřít základny na Wrangelově ostrově, u mysu Schmidt v Čukotském autonomním okruhu a na Kurilských ostrovech.


Kromě těchto nových základen, začalo Rusko s obnovou šesti bývalých leteckých základen z dob Sovětského svazu. Podle ruských prohlášení bude v Arktidě do konce roku 2015 zprovozněno deset nových základen a do konce roku 2020 má jejich počet stoupnout na 50.


S budováním nových základen se počítá také v nové ruské Námořní doktríně z letošního roku, která se mimo jiné detailně zabývá Arktidou a rozvojem infrastruktury v této části Ruska. Celý tento proces obnovy a výstavby nových základen je spojen s celkovou militarizací arktidského regionu, který začíná hrát významnou roli v ruské bezpečnostní politice.


Rusko také stále častěji provádí rozsáhlá vojenská cvičení v tomto regionu. Poslední z nich, zaměřené na protivzdušnou obranu Severní flotily, proběhlo v polovině září.


Ruský zájem na budování vojenských základen a další infrastruktury v arktidské oblasti úzce souvisí s táním tamních ledovců. Ty ustupují dále k severu a umožňují tak využívat stále větší plochy, které byly dosud pokryté ledem.


Podle odhadů se pod arktickým dnem skrývá 15 % světových zásob ropy a 30 % světových zásob zemního plynu. Pro Rusko se severní oblasti stávají důležitějšími než dříve. Už dnes se dohaduje, že přibližně 20 % ruského HDP pochází z oblastí za Severním polárním kruhem.

 

Čínská hrozba

Důsledkem zvýšeného zájmu o průzkum ložisek nerostných surovin v Arktidě je právě zvýšená vojenská aktivita Ruska v této oblasti. Žádný ze Západních států, které si také nárokují území v Arktidě (Dánsko, Norsko, Island, Kanada, USA) dosud neprojevil jakýkoliv zájem aktivněji soupeřit v Ruskem v této oblasti a nemůže jakkoliv ohrozit ruskou vojenskou dominanci na severu.


Nicméně ruská strategie v Arktidě a zejména posilování vojenských aktivit ukazují na jasné obavy z možné konfrontace se Západními zeměmi. Nehledě na to, že Rusko jako jediné výrazně posiluje své postavení v oblasti, je jeho rétorika ve smyslu západní hrozby v Arktidě velmi silná.


Tato strategie oficiálně se snažící „odvrátit Západní hrozbu v Arktidě“, však slouží spíše k odrazení rostoucího zájmu Číny o tento region. Zejména poloha nových základen, z nichž většina bude spíše na východě Ruska, než v jeho západní části, jasně ukazují, že pravým cílem odstrašení je spíše Čína než Západ.


Ruská militarizace Arktidy se však objevuje v době, kdy nízké ceny ropy a dalších surovin, nemohou zdůvodnit masivní investice do této oblasti, ačkoliv pokud by v budoucnu došlo k zvýšení cen ropy, mohlo by to změnit situaci.


Pro Rusko bude zásadním problémem získat dostatek finančních prostředků na rozvoj infrastruktury na severu. Zejména otevření a provozování nových ropných a plynových polí bude velmi drahé a je značně nepravděpodobné, že je bude Rusko moci financovat samo.


Tomu napovídají už i jednání a dohody uzavřené v posledních letech se zahraničními partnery. Prvním takovým projektem byla Rusko-Vietnamská dohoda o průzkumu šelfových vod obou zemí uzavřená v roce 2012. Díky nízkým cenám ropy byl však tento projekt omezen nebo pozastaven.


Rusko nabídlo společný projekt na těžbu nerostů a energetických surovin v Arktidě také Indii. První ze společných rusko-indických projektů v této oblasti se začal projednávat na konci roku 2014.


Nejvážnějším kandidátem na financování ruských těžebních projektů v Arktidě je však Čína, která bude díky západním sankcím pro Rusko nejistějším zdrojem financí. To však není Rusům příliš po chuti, neboť jakékoliv posilování čínských pozic v Arktidě a severním Pacifiku bude na úkor Ruska.


Stavba základny na Kurilských ostrovech, které si nárokuje také Japonsko, bude mít jediný důsledek, a to že Japonsko nebude ochotno investovat finance do ruských energetických projektů. Ani Čína se do investic v Rusku příliš nehrne. Čínské investice v Rusku byly k červenci roku 2015 o 25 % menší než za stejnou dobu loňského roku. A to bylo ještě před strmým poklesem čínské burzy, který bude mít na čínské investice také značný vliv.

 

Rizika vs. zisky

V tuto chvíli Rusko masivně investuje v Arktidě, posiluje zde svou přítomnost a snaží se odstrašit své případné rivaly v oblasti, což může u některých zemí vyvolat pocit ohrožení.


Zároveň však tyto země potřebuje k tomu, aby poskytly finance na energetické projekty a budování infrastruktury v arktidské části Ruska, neboť jedině rozvoj zmíněné oblasti by ospravedlnil vysoké výdaje na její ochranu.


Ruská arktidská politika nepřináší Moskvě, jako mnoha jiných jejich aktivit, tolik benefitů, jak bylo plánováno. Výstavba nových vojenských základen na severu posílí postavení Ruska v této oblasti a možná zmírní obavy Moskvy z narušení její dominance v Arktidě.


Nicméně militarizace této oblasti vyvolá nárůst negativních pohledů na Rusko a jeho politiku. Díky nízkým cenám ropy jsou v současné době jakékoliv velké investice do těžby a budování energetické infrastruktury v této oblasti nepravděpodobné. Výdaje za nové základny tak paradoxně mohou vést k větším ztrátám než užitku.

 

Zdroj: The James Town

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
JosefŠ Datum: 13.11.2015 Čas: 09:23

A vy myslíte že to je zrovna pro ně nějaká překážka? Dělají si v mnohem vzdálenějších koutech světa co chtějí. Proč by nedělali to samé téměř doma?

Neratifikace a nepodepsání smlouvy o jejím využití je pěkné ALE! OSN a veškerá mezinárodní práva, smlouvy a dohody používají a ohánějí se jimi jen když se hodí. Nebo ne?

Ostatně dělají to tak všichni tak proč ne že...

Myslím si, že když bude USA svůj kus Arktidy chtít nebo potřebovat, nějak se to u OSN za hlasitého potlesku protlačí. Když ne, nějak se to protlačí silou armády, letectva a námořnictva.

avatar
otecko Datum: 13.11.2015 Čas: 08:36

Pro: pks_ .. USA se nemůže zůčastnit -podat žádost- na své nároky v Arktidě, protože neratifikovalo příslušnou dohodu o vyjejim využití, a mám takový dojem, že ji snad na rozdíl od ostatních zůčastněných států ani nepodepsalo, proto jsou Ameriani ze hry...

Pro nekteré, ... zaslepenost nenávisti k Rusku vám čouhá jako sláma z bot, ovšem chybí znalosti o problému, v tom případě je lépe mlčet.

avatar
Takeda Datum: 12.11.2015 Čas: 14:10

KazdickeOpice: No a kde teda berete informace? Anglicky neumíte, takže BBC to nebude.

Tradičním českým informačním serverům nevěříte, protože je to propaganda z druhé strany.

Co Vám zbýva?

avatar
KazdiceOpice Datum: 12.11.2015 Čas: 12:01

Tak to se Vám omlouvam, že neznám 8 let strany článek z novinek :-D :-D :-D ve, kterým teda není edinej důkaz o existenci toho videa jen text. Dokonce v samotném článků je napsáno: Kanál Rossija obvinění odmítá s tím, že použil ilustrační záběry dodané Ruským institutem oceánografie, a v příspěvku prý zaznělo: "Tady jsou záběry batyskafů během natáčení Titaniku, a tady jsou již v Severním ledovém oceánu."

Clanek z idnes: Klasický tam není žádný důkaz, jen fotka s bankou a vymyšlený text. Kde je dukaz, že Putin nařídil aby mu ji donesli. To že tam pris l nějakém papalas s vodou nic neznamená.

To je stejný jak s téma amforama, vědci je našli a řekli putinovi, že je může vytáhnout. Média a idioti to prezentovali, jako kdyby je našel sám Putin.

Jinak s těmi narazkami na RT a Sputnik , můžete jít někam. Na Sputniku jsem v životě nebyl, a moje znalost angličtiny mi nedovoluje číst něco na RT. A narozdil od Vás aspoň nevěřím článkům z novinek a idnes, kde je zase propaganda z druhy strany.

avatar
RiMr71 Datum: 12.11.2015 Čas: 11:25

Opice - to že něco nevíš, neznamená, že ten kdo to ví, lže... Máš to pomotané..

Třeba tady, bylo to tehdá skoro ve všech médiích (ale v RT nebo SPutniku asi né, pak chápu):

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/120723-moskva-propagovala-expedici-k-polu-zabery-z-titaniku.html

http://zpravy.idnes.cz/putinovi-nevyslo-divadlo-s-vodou-z-vostoku-podle-vedcu-byla-falesna-1gb-/zahranicni.aspx?c=A120214_195155_zahranicni_brm

avatar
cejkis Datum: 11.11.2015 Čas: 22:51

A proto ČR jako člen NATO má v Bílé knize v pasáži o působení jednotek AČR větu "..vyjma arktických obastí"

:-D

avatar
KazdiceOpice Datum: 11.11.2015 Čas: 20:42

RiMr71: muzete prosim poslat odkazy? Mam takovy pocit, ze trochu lzete.

avatar
pks_ Datum: 11.11.2015 Čas: 18:49

Tady je pěkná mapka shrnující nároky všech zemí:
http://arcticcontroversy.weebly.com/territorial-claims.html

avatar
pks_ Datum: 11.11.2015 Čas: 18:13

Když se podíváme na mapy mořského dna, tak mým laickým pohledem má Rusko právo na obrovská území na sever od svého pobřeží, která lze považovat za podmořské pokračování pevniny. Bude se muset určit hranice s Norským nárokem, který bude podložen úplně stejně a prostě někde mezi Špicberkami a zemí Fratiška Josefa bude hranice a nárokem USA - tam bych hranici vedl od středu Beringova průlivu k pólu. Rusko ale stejně získá nejvíce území - a to bez jakýchkoliv podvodů a sporů. Nemám přehled, které oblasti jsou nejcennější z pohledu surovin.

Nárok na Lomonosův hřbet pod severním pólem - tam se mi zdá napojení na Kanadu nebo spíše Grónsko trochu silnější, než na ruské straně, ale toto území bych (pokud bych byl komise OSN) buď ponechal neutrální, nebo rozdělil v nejtenčím místě nebo přiklepl Kanadě.

avatar
Wenet01 Datum: 11.11.2015 Čas: 17:38

Mají žádost v OSN dle mezinárodní ho práva, Arktida je území jako každé jiné a sousedí s Ruskem a země Františka Josefa i se zmíněnou základnou pokud vím leží rovněž v Rusku. Zdejší okamžitý jekot tak spíš ukazuje na myšlení předkladatelů - pokud by si Kanada krom radarové stanice otevřela na Ellesmeru další základnu neštěkl by tu po takové zprávě vůbec nikdo...a to přitom Kanada stojí v OSN ve stejné frontě na razítko...jenže ďábel Putin, jenže zlé, moc moc zlé Rusko...
Článek by mohl rozvést jak by si Čína mohla nárokovat Arktidu?? Z přečtení, včetně takových perel o militarizaci prostoru (opakuji je to v Rusku!) vyvolávající negativní reakce, soudím, že je to z oblíbeného ranku věštícího souboj Ruska a Číny. Který je bohužel pro západ, který dělá vše proto, aby ty dva co nejvíce spřátelil, mimo realitu. Stačí se podívat v čem se za posledních dvacet let neshodli a kdy hlasovali v radě bezpečnosti proti sobě

avatar
RiMr71 Datum: 11.11.2015 Čas: 16:23

"Rusko ............. předložilo OSN žádost podepřenou geologickými průzkumy"

...to myslíte ty výzkumy jak to TV Rasíja podložila záběry z filmu Titanic?

Skoro stejný trapas jak s tou Putinovou bandaskou s prastarou vodou z (pod)ledovcového jezera Vostok. Skoro mi to připomíná ztracený Peroutkův článek...

Problém je, že tihle komici mají spoustu prskavek. Takže ano, respekt.
Ale jiný než k méně trapným velkým mocnostem.

avatar
pks_ Datum: 11.11.2015 Čas: 12:55

apache: ok, Rusko má zájem o oceán až k prostoru severního pólu a předložilo OSN žádost podepřenou geologickými průzkumy - aby tyto oblasti dostalo přiklepnuty.

Kanada své nároky vznesla také - na celý Lomonosův hřbet a určitý průnik tam bude :-)
Osobně bych upřednostnil dohodu, která by přidělila jednotlivým zemím úseky dna od hranice na pobřeží až k severnímu pólu, kde by byl hraniční bod :-)

Rusko chce být připraveno a schopno tato území získat a udržet. Zda se odhodlá k "obsazení dna" i přes odmítnutí OSN bude záležet na mnoha okolnostech.

Tvrdit ale, že si nepotřebuje ochránit už své nynější pobřeží a přilehlý šelf - to mi připadá jako nesmysl.

Stejně tak neočekávám územní expanzi Ruska pod Putinovým vedením do Kanady, Grónska ani Aljašky. Co bude po jeho odchodu, to bude záležet na situaci - předpokládám ale nástup někoho kdo bude "protizápadnější" než Putin.

avatar
apache Datum: 11.11.2015 Čas: 12:15

pks_: Obecná obrana území? Zabezpečení hranice? Neurazte se, ale většího naivku jsem zde ještě neviděl. Jediným účelem těch základen je, aby bylo Rusko připraveno a schopno expandovat do míst, která leží mimo území RF.

avatar
pks_ Datum: 11.11.2015 Čas: 11:17

Já bych tam doplnil další motivaci - zabezpečení severní mořské cesty.

Také bych nepodceňoval obecnou obranu území Ruska - severní pobřeží bylo dosud chráněno ledem a bylo dostupné jen pro ponorky, teď však led ustoupil a Rusko prostě musí svou hranici zabezpečit - toto se nedá přepočítávat na zisk, protože obrana vlastního území leží v jiné dimenzi, než ekonomika :-)

Naleziště ropy a plynu v této oblasti by také měla umožnit, aby Rusko zachovalo svoji pozici na trhu, pokud se dostanou současná naleziště za vrchol své těžby. Rusko potřebuje ropu a plyn i pro sebe.

V současné době Rusko nemá s rozvojem těžby kam spěchat - ropa i plyn klidně počkají a při současných cenách má smysl těžit jen v omezeném měřítku - pro ověření technologií a vydatnosti ložiska.

arr