TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Překonávání vodní překážky

Datum přidání 12.06.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 25 komentářů    autor autor: Nadporučík Radek Hampl

Pouze jednou za dva roky nastává pro řidiče bojových vozidel a tanků mimořádná profesní prověrka – absolvovat se svěřenou technikou výcvik v překonávání vodní překážky plavbou bojových vozidel.

Foto: BVP-2 při překonávání vodního toku. /  Autor

 

7. mechanizovaná brigáda disponuje technikou, která je schopna překonat vodní tok z chodu, tedy bez dalšího ženijního zabezpečení, a získat tak velkou taktickou výhodu. „Bojové vozidlo pěchoty BVP, bojové vozidlo PANDUR, obojživelné obrněné vozidlo BRDM a tank T-72 M4CZ jsou schopny poradit si s většinou takových výrazných terénních překážek ať již plavbou nebo jízdou tanku pod vodou. Proto je nezbytné, aby si řidiči procvičili využití těchto schopností," objasňuje velitel brigády plukovník Josef Kopecký.

 

„Řidiči před samotnými plavbami nejprve museli absolvovat teoretickou přípravu," říká rotmistr Přemysl Staněk, koordinátor řidičské přípravy u brigády. „Prokázat museli svoji vlastní schopnost plavat jak s plovací vestou, tak bez ní, i výdrž nejméně 30 sekund pod vodou. Teprve potom byli připuštěni na takzvané „suché pracoviště", kde připravovali vozidla k plavbě a potom, po rozpojení pásů, tedy na místě, podle pokynů řídícího ovládali vozidlo, jako by se pohybovali na hladině. Připomenuli si signály, bezpečnostní opatření a také nacvičovali činnost osádky v kritických situacích. Celá příprava vyvrcholila kontrolními cvičeními velitelů útvarů, která prokázala jejich připravenost k tomuto výcviku."

 

Foto: Pásový obojživelný transportér PTS-10. / Autor

 

Na vodním cvičišti Myslejovice se ještě uskutečnilo ještě procvičení součinnosti s příslušníky záchranné a vyprošťovací služby a potom již postupně, po jednotlivých útvarech téměř stovka řidičů a osádek absolvovala 800 metrů dlouhou plavbu. V průběhu překonání vodní překážky však na všechny čekaly i další překážky.

 

„Slalom nebyl velkým problémem, ovšem bez úhony doplout se 14 tunovým BVP do takzvané „garáže" a opět z ní vycouvat již chtělo hodně jemné ovládání. Také desetiminutový limit neumožňoval nějaké větší jezdecké chyby" hodnotí jízdu technik 71. mechanizovaného praporu rotmistr Jiří Smeták, který také řídil přípravu řidičů praporu na toto zaměstnání.

 

Foto: Překonání vodního toku na BVP-2. / Autor

 

Řidiče tanků s osádkami čekalo 250 metrů jízdy pod vodou na druhý břeh v maximální hloubce 4 metrů, se šířkou brodu 12 metrů. „Samozřejmě, že je to trochu jiný pocit, ale nacvičovali jsme to mnohokrát, takže obavy jsme neměli. Navíc jsme za zády měli zkušené záchranáře, se kterými máme nacvičeno i vyproštění uvízlého tanku," říká řidič tanku Radim Hanák, příslušník 73. tankového praporu Přáslavice. „Já osobně mám štěstí, mám možnost se tohoto zaměstnání zúčastnit již podruhé."

 

„Kvalitní příprava řidičů i techniky se při samotných plavbách projevila a všichni tento úkol bez problémů splnili. Pochvala tak patří nejen jim a technikům, kteří se na přípravě zaměstnání podíleli, ale také Velitelství výcviku - Vojenské akademii a praporu zabezpečení Vyškov a příslušníkům záchranné a vyprošťovací služby," dodává plukovník Kopecký.

 

Zdroj a více fotek: 7. mb

Redakčně upraveno

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Luky Datum: 15.06.2015 Čas: 19:32

Ano... jak řekl generál Pavel - na hrotu kopí.

avatar
CerVus Datum: 15.06.2015 Čas: 19:29

Charlie: ono to je vlastně jedno. Jakákoli naše jednotka bude tak malá, že bude beztak odkázaná na podporu spojenců a nejspíše by stejně byla spíše v obranných postaveních.

avatar
Charlie Datum: 15.06.2015 Čas: 18:53

Saša: o schopnostech našich ženistů rozhodně nepochybuji, sám jsem na pár videí z jejich nácviků koukal (mimochodem, pěkné video ze stavby pontonového mostu v podmínkách ruské armády je na youtube a kluci taky umí). Já ani netvrdím, že brodění tanku je všelék při překonávání vodního toku, ale je to prostě další možnost, kterou můžeme využít, když jí máme - a někdy třeba jediná.

Stavbu pontonu prostě neutajíte rovněž, vyžaduje to soustředění techniky, kterou na břeh musíte dopravit, postavit most a ten sám je pak zranitelným cílem, o který se musíte starat. Navíc nemusí být v danou kritickou chvíli k dispozici.

Navíc připravit četu tanků na brod sice trvá dlouho, ale mohu to dělat někde v lese ve skrytu a mezitím můžu hledat volné místo k překročení řeky brodem a současně se snažit přisunout most nebo pontony - a podle aktuální situace se rozhodnout, jestli to riknu brodem nebo nechám stavět přemostění.

Stejně tak spoléhat se na to, že máme v Čechách malé řeky je jedna věc, ale co když naši jednotku osud zavane někam na břeh Rýna či Visly, případně do Pobaltí?

Abych se vrátil - u BVP je jistě rozumné na schopnost plavby rezignovat ve propěch ochrany, ale zároveň se hodí mít pár OT, které plavat umí - typicky pak obsadíte jeden břeh a zatímco se čeká na ženisty, pěchota v OT přeplaví na druhou stranu a zabezpečí předmostí, aby první, co uvidí vojáci přejivší most na druhém břehu, nebylo ústí nepřátelského kulometu.

avatar
KOLT Datum: 15.06.2015 Čas: 18:37

Nesher – díky za tipy. A to dneska vyznavači minulého režimu mluví o tom, že jsme jen loutký stát plnící příkazy USA... to by jeden blil. Jo, a kdo to říkal, že rozdíl mezi okupací nacistickým Německem a Sovětským svazem byl v tom, že Němci nás chtěli vyhladit ;-) (Pro rýpaly – berte prosím jako nadsázku, chápu ten rozdíl!)

Saša Morozov: A v tom je právě ten důvod, proč si myslím, že velký vliv na důraz na plavební schopnosti v případě sovětské techniky měla zkušenost s terénem severoevropských nížin a na východě od nich. Téměř jakoukoliv řeku v ČR je výhodnější "přepontonovat" nebo přes ni převézt techniku na prámech. V případě Ruska už to není zdaleka tak jednoznačné. Pamatuji si, jak jsme v Rusku (zhruba mezi Petrohradem a Bílým mořem, žádná Sibiř) stáli nad mapou a řešili, kde jsme. I zeptali jsme se místní dobré ženy, co že je to za jezero před námi, a ona nám se smíchem odpověděla: "To přeci není žádné jezero, to je říčka!" Byla ro prostě taková zátočinka, slepé raménko, no. Druhý břeh se sice ztrácel v oparu, ačkoliv byl pěkný den, ale co, ve srovnání s Volhou je tohle prostě říčka ;-)

Charlie: S tím rozdílem mezi výcvikem a bojem máte naprostou pravdu. A není to jen otázka plavby, platí to i v mnoha jiných situacích (určitě by za války nikdo neřešil, jestli náhodou daný motor vrtulníku nemá nalétáno o dvacet hodin víc, než předepisuje výrobce...).

avatar
Saša Morozov Datum: 15.06.2015 Čas: 15:51

Charlie píšete:cituji: V takovém případě se možnost vyslat na druhý břeh menší množství tanků jiným způsobem (hlubokým brodem) může hodit.Nevím zda jste viděl hluboké brodění-viz můj poslední příspěvek,kdy jsem o hlubokém brodění psal.Jedná se o velice obtížnou operaci,která je velice náročná na čas.
Za dobu své vojenské kariéry jsem několikrát viděl,jak dokáže kvalitně vycvičená pontonová rota v krátké době postavit pontonový most.Během 45 min jsem schopen tpr.přestento most přepravit.Je třeba si uvědomit,že v ČR řeky nejsou nijak široké.
Myslím si,že operace "Market-Garden obsazení Nijmegenského mostu bylo úplně o něčem jiném.Zde se jednalo o vojenskou operaci většího rozsahu (největší výsadková vojenská operace v dějinách) s úkolem obsazení řady důležitých mostů přes ramena řeky Rýn než klasické překročení řeky.

avatar
Nesher Datum: 15.06.2015 Čas: 14:24

Petr M
No vždyť o tom píšu, ČSSR zmiňuji v souvislosti naší armádou, divize Karpatského vojenského okruhu, které ji měly v D + 8 posílit by jistě postupovali přes naše území.
To, že by hlavní úder vedly ruské divize z NDR do SRN a Francie směrem k Atlantiku a posily by (ruské jednotky + PL armáda) šly z Polska (PL bylo okupováno ruskými jednotkami již od roku 44) a potom i s území SSR je myslím jasné. Stejně tak je jasné, že území NDR a PL by těchto jaderných úderů schytalo také hodně.
Tedy, celé to ruské plánování by kolosální nesmysl, nicméně oni jiný plán neměli. To + servilita našich, HU, PL a jiných komunistických pohlavarů, kteří byli připraveni na ruský pokyn vyvraždit vlastní národ, je na tom to nejděsivější.
BTW Cs. front ani nebyl při útočné operaci v převaze, síly Bundeswehru, II. US. sboru + FR armády, které měly být, dle těchto plánů nasezeny v našem útočném směru, byly +- stejně silné jako naše. Tedy, úkolem ČSLA bylo zemřít (spolu s celu zemí) při vedení pobočného úderu, který měl zabránit přesunu posil na hlavní směr (SRN - pobřeží v Atlantiku). Přičemž jsme do tho neměli co mluvit.

avatar
Petr M Datum: 15.06.2015 Čas: 14:06

Nesher, Sovětské síly by nepostupovaly jen přes ČSR, ale hlavně přes Polsko a Rumunsko. a také Maďarsko.
Co se týče 100 jaderných hlavic které by Nato hodilo na naši zemičku, buďte klidný, všechny komunistické státy i Státy Nato by nedopadly o moc lépe, v případě vypuknutí jaderné války, at by ji začala kterákoli strana, těch 20 tisíc jaderných hlavic by někde spadlo...

avatar
kazd Datum: 15.06.2015 Čas: 14:04

Tohle téma by chtělo někde oprášit tu "historku" o přechodu vodního toku na cvičení v SSSR.
Byl tam přidělenec NATO. Rusáci samozřejmě nebyli schopni přejet pod vodou bez všeho zde popisovaného zdržení z důvodu připravy techniky atd.. To by ovšem nepůsobilo dostatečně úderně.
Tak to dno řeky prostě předem předělali na "cestu". Přidělenec NATO pak nestačil valit oči jak tu řeku na "náhodném místě" z chodu projeli.

avatar
Nesher Datum: 15.06.2015 Čas: 13:52

Charlie
To chápu, nicméně v situaci kdy by relativně malé území ČSSR muselo absobovat 100 jaderných úderů, tak nejen, že nemáte dopravní infrastrukturu, ale nemáte ani to železniční vojsko. Což ostatně v těchto knihách přiznávali i důstojnici ČSLA.
Celé to plánování VS byl totální nesmysl, hrůzné to bylo v tom, že Rusům to bylo jedno a byli ochotni to spustit. Neútočné operace se začaly plánovat až koncem 80 let, do té doby jsme měli v ruském zájmu jako národ zahynout při útoku na SRN a severní Francii.

avatar
Charlie Datum: 15.06.2015 Čas: 13:46

Saša Morozov: máte zcela jistě pravdu, že s překročením řeky "z chodu" jsou spojeny jisté typické obtíže, ale stejné mohou být i se stavěním pontonového mostu (který koneckonců může průzkum nepřítele zjistit stejně snadno jako soustředění bojové techniky).

Krásný příklad, kdy nemožnost překročení řeky "z chodu" způsobila vážný problém, bylo obsazení Nijmegenského mostu během operace "Market-Garden" - tanky bezmocně čekaly na jedné straně řeky, zatímco se čekalo na ženisty se skládacími čluny, a pak musela pěchota pod palbou překonat široký vodní tok svými silami a zaútočit bez podpory na obranu protivníka. Celé to způsobilo obrovské zdržení a ztráty, přitom pro jednotku vyzbrojenou plovoucími OT/BVP by to byla záležitost nalezení místa vhodného do vjetí/vyjetí do řeky.

Pokud jde o ženijní upravenost břehů - jedna věc je nácvik, kdy se špatně vysvětluje utopení techniky a utonutí osádky nadřízenému a veřejnosti, a druhá věc je bojová situace, kde jeden utopený OT/BVP ze tří může být rozumnou cenou k dosaženému výsledku. Navíc se může ženijně zpevnit i jinak neupravený břeh či dno (pokládka rohože z ženijního tanku).

U tanků se ani tak nepočítá s tím, že přijede četa k řece k brodu, přebrodí a jede dál, ale spíše s tím, že se počítá s tím, že protivník zničí mosty a stejně tak se bude snařit zlikvidovat ženijní mosty stavěné za účelem jejich náhrady. V takovém případě se možnost vyslat na druhý břeh menší množství tanků jiným způsobem (hlubokým brodem) může hodit. Navíc lze budovat brody přes hraniční řeky už v době míru jako obtížně zničitelnou variantu klasickým mostům.

nesher: RA by se přes naše území dopravovala dílem po vlastní ose, dílem po železnici. Koleje se nechají velice rychle zprovoznit a zase tolik personálu k udržení železniční sítě v chodu nepotřebujete. největší problém představují mosty, ale naše síť byla extrémně hustá a na každý mostek na některé vedlejší trati by NATO nejspíše nevzpomnělo. Navíc od oprav tu bylo železniční vojsko, které bylo na údržbu tratí a stavění mostů vybaveno.

avatar
Saša Morozov Datum: 15.06.2015 Čas: 13:21

Pánové,nemůžu než souhlasit s Sgt Murphym.Za svoji vojenskou éru jsem monohokrát s tankem brodil pod vodou (vždy s bojovým komínem-možná se dnes už cvičí se širokým komínem),ať to bylo na Nučničkách brod u Mělníka,na Loutce na Boleticích,a nebo na Libavě-brod si už přesně nepamatuji.Vlastní brod musí být vždy ženijně upraven,takže si nedovedu představit,jak za bojové situace před zraky nepřítele se tento brod upravuje (myšleno břehy pro vjezd a odjezd techniky).
Tvrzení že přechod řeky se provede s chodu,je pouze myšlenka hloupého velitele.Stačí si jen představit co úkonů představuje příprava tanků před broděním.
V dnešní době už není problém pro nepřátelský průzkum zjistit soustředění obrněné techniky.
K brodění se za mé ery používaly dýchací přístroje IP 46-ty se musely rozdýchavat,kdo to špatně rozdýchal se mohl i udusit.Později jsme už používali LPP-10 (Lehký Potápěcí Přístroj).Další otázka zní,kdo za osádkami doveze potřebnou techniku k brodění.Na velkých cvičeních za svou dlouhou vojenskou kariéru jsem brodění schodu zažil jen jednou (příprava trvala strašně dlouho).

Takže plně chápu,proč se této činnosti u západních armád věnovalo tak málo.Dle mého názoru se dříve postaví pontonový most,než připraví technika k násilnému přechodu vodního toku.

avatar
Nesher Datum: 15.06.2015 Čas: 12:55

Kolt
To jistě, myšlenkové ustrnutí ve II. světové (vylepšené o jaderné zbraně) bylo v RA dlouho velkým problémem.
BTW - pokud by Vás zajímala problematika plánů Varšavské smlouvy, potažmo ČSLA na válku s NATO, doporučuji knihu Plánování nemyslitelného od Petra Luňáka, případně Československá lidová armáda na Rýnu od Pavla Minaříka a Karla Štěpánka.
Obě knihy vycházejí z oficiálních dokumentů VS a gen. štábu ČSLA, výsledků válečných her a rozhovorů s důstojníky a generály ČSLA.
Je to naprosto děsivé čtení, např. ČSLA neprosto neprováděla strategické plánování, to prováděl gen. štáb RA, ČSLA jen prostřednictvím spojeného štábu VS dostala instrukce, na jejichž základě vypracovala vlastní operační plány.
Úkolem ČSLA bylo vykrvácet a oslabit protivníka, kterého měly dorazit čerstvé divize RA z Ruska, otázku jak by se tyto divize dostaly na bojiště skrz 100 jadernými úděry zničenou ČSSR nikdo neřešil.

avatar
KOLT Datum: 15.06.2015 Čas: 12:28

Nesher: Máte jistě pravdu (až se z ní jednomu dělá husí kůže, to pak člověk chápe, proč jsme jako malí běhali v pláštěnkách s pytlíky na rukou po lese...). Mám ale takový dojem, že při konstrukci techniky měli v SSSR velmi důležité slovo generálové, kteří ji "pořizovali". A ti pochopitelně dlouhou dobu byli ovlivněni zkušenostmi z 2. sv. války, kde spousta bojů probíhala na území Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí, Finska a Polska. A tam všude je plavbyschopnost techniky mnohem důležitější než v Čechách nebo vlastně kdekoliv v Evropě na jih a západ od placky severoevropské nížiny. A právě v té nížině měl ostatně probíhat hlavní proud (proti)útoku.

Mmchd, to myšlenkové zázemí 2. sv. v. je i hlavní důvod rozdílné koncepce amerických Airborne a ruských VDV, která se tu onehdá probírala.

avatar
Nesher Datum: 15.06.2015 Čas: 11:58

Kolt
Jediným důvodem asi ne, ale tím hlavním zcela jistě. RA nikdy nepočítala z bojem na území SSSR, i v případě útoku NATO měly boje velmi krátkou dobu (2-3 dny) probíhat na území ruských kolonií (NDR a ČSSR) a pak mělo dojít k protiútoku a porážce nepřítele během cca 15-20 dnů. V tom případě musíte překonávat vodní toky z chodu, na stavění mostů nemáte čas.
Např. ČSLA, respektive Čs. front měl dosáhnout Štrasburgu za pomoci cca 120 jadenrných úderů do 10-12 dnů. Během tohoto období mělo (dle ruských plánů) území ČSSR absorbovat cca 100 jaderných úderů protivníka, v podstatě naše vedení v ruském zájmu plánovalo vyvraždění cca 70% obyvatelstva i armády.

avatar
KOLT Datum: 15.06.2015 Čas: 09:48

Souhlas s CerVus a Jura99.

Argonaut.cz: nosnost bude u většiny mostů spíše dostatečná, protože ještě za komunistů byly obecně stavěny s nosností postačující pro T-72 (ale už ne pro Leoparda), takže by měly zvládnout i ASCOD 42. Navíc most, který má oficiální nosnost řekněme 30 t, má jednak skutečnou nosnost podstatně vyšší (staví se s dostatečným bezpečnostním koeficientem), jednak (podle konstrukce) zvládne v případě pomalé jízdy jednoho vozidla ještě mnohem více (všimněte si, že na spoustě mostů máte ceduli s nosností, a pod ní je dodatková cedule "Jediné vozidlo xx t"). Takže nosnosti většiny mostů bych se fakt nebál. Další věc je, že zrovna ty mosty přes Labe, Vltavu a Moravu obecně nejsou na silnicích třetí třídy (dobře, v Krkonoších, na Šumavě a v Jeseníku asi jo ;-) ). A v neposlední řadě překonání plavbou není jediný způsob, kterým armáda disponuje. Je to způsob rychlý, takže je důležitý právě pro útočnou armádu, ale pro obrannou až tolik ne.

Mmchd, nejsem si úplně jistý, jestli jediným či hlavním důvodem plavbyschopnosti sovětské techniky byla koncepce útočné armády. Mám podezření, že je to hlavně o zkušenostech "z terénu". V Z a Stř. Evropě je většina toků jasně ohraničená, malé lze překonat pomocí pontonů (či dokonce broděním), velké jen po mostech či pomocí prámů. Naproti tomu ohraničenost vodních ploch na velké části území Ruska je dosti nejednoznačná :-) A je jich podstatně více. Přijde mi, že i kdyby byla RA stavěna jako čistě obranná, plavbyschopnost techniky by se jim sakra hodila.

arr