TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Přenosné protiletadlové střely na dnešním bojišti

Datum přidání 14.01.2013    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Michal Polák


Přenosné protiletadlové střely se začaly používat až v 60. letech minulého století, kdy došlo k dostatečnému pokroku v oblasti řízených střel a miniaturizaci elektroniky. V pozdějších letech se staly choulostivým vývozním artiklem, protože vzhledem ke své velikosti jej přenese i pěšák a není problém je lehce ukrýt. Na druhou stranu, jsou schopné zničit i velké dopravní letadlo. Jaký ale mají význam na dnešním bojišti?

RBS70

Foto: Švédský systém RBS70 na cvičení v Austrálii / Wikipedia, U. S. Navy


Přenosné řízené střely a jejich místo v protiletecké obraně

Vzdušný prostor je možné přímo chránit stíhacími letouny a protiletadlovými komplety, ideálně ve vzájemné kombinaci. Protiletadlové systémy často rozdělujeme na úrovně podle jejich dostřelu a výškového dostupu. Úplně nejníže jsou přenosné řízené střely země-vzduch, které se odpalují přímo z ramene vojáka a jsou tak vhodné zejména pro zabezpečení vlastní jednotky na bojišti.

 

V takových podmínkách může komplet ochránit jednotku v místě jejího působení proti většině letounů a vrtulníků. V každém případě existence takové těžko identifikovatelné zbraně zajišťuje, že žádný letoun si nemůže být při nižší rychlosti jistý, zda na něj i jednotlivec nevypálí osudnou řízenou střelu.

 

Další použití nám v nedávné době předvedli Britové při zabezpečení olympiády v Londýně, kdy použili své střely Starstreak k zabezpečení vybraných oblastí vzdušného prostoru Londýna. Vedle nich však vzdušný prostor zabezpečovaly podstatně výkonnější systémy Rapier a především nadzvukové stíhací letouny Eurofighter Typhoon.

 

SA-7

Foto: První široce rozšířená přenosná protiletadlová střela SA-7 / Wikipedia, U. S. Military


Sporné dodávky do Afghánistánu a historie použití přenosných protiletadlových střel

Pozornost na sebe přenosné protiletadlové střely upoutaly v 80. létech, kdy je Američané tajně dodávali tehdy ještě spřátelenému hnutí Tálibán. Povstalcům v tu dobu dělaly velké potíže nové ruské bitevní vrtulníky Mi-24 s podvěsnými kulomety a raketami. Dodávky střel Stringer obrátily výhodu zase na stranu místních a Sověti se nakonec z Afghánistánu s rozpadem Sovětského svazu poroučeli.

 

Naopak o ruských řízených střelách Igla bylo slyšet během operace Pouštní bouře v roce 1991, kdy byl oficiálně potvrzen sestřel jedné F-16. Neoficiální prameny však uvádějí podstatně větší počet ztrát na spojeneckých letounech způsobených přenosnými řízenými střelami. Sami Rusové pak poznali nebezpečnost této zbraně v roce 2008, kdy válčili s Gruzií. Střela polské výroby Grom měla sestřelit dokonce nadzvukový strategický bombardér Tu-22M!

 

Stinger

Foto: Americká střela Stringer / Wikipedia, U. S. Army

 

Úspěšné použití přenosných protiletadlových střel se dokumentuje i z rusko-čečenského konfliktu, kdy měl být u Grozného sestřelen ruský vrtulník Mi-26. Pákistánci je úspěšně použili proti indickým MiGům-21 a -27 v roce 1997 a neblahou zkušenost mají i Francouzi. Ti přišli o dopravní Dassault Falcon 50 během vřavy ve Rwandě.

Přenosné protiletadlové komplety - ideální zbraň povstalců

O významu přenosných protiletadlových střel hovoří fakt, že svoje vlastní typy vyvíjí nebo vyvíjelo celkem jedenáct zemí. Řada armád se rozhodla umístit původně přenosné protiletadlové systémy na mobilní odpalovací platformy, ať už civilní pick-upy nebo obrněné transportéry.

 

Strela

Foto: Strela sovětské konstrukce při cvičení v Německu / Wikipedia, Bundeswehr-Fotos

 

Prudký rozvoj přenosných protiletadlových systémů zapříčinil větší rozšíření vymetačů klamných cílů na podstatně větší počet letounů. Většina prvních protiletadlových systémů se naváděla podle tepla vyzařovaného z motoru. Nejjednodušší obranou je proto jednak zamezení vyzařovaného tepla (zejména u dopravních a bitevních vrtulníků) a instalací vymetače klamných cílů, které svým tepelným výkonem zastíní teplo z motoru.

 

V současné době proto mají takové systémy nejen stíhací letouny jako obranu před střelami vzduch-vzduch při „dog fightu“ ale i turbovrtulové dopravní letouny, právě kvůli ohrožení ze strany přenosných řízených střel.

 

K praktickému nasazování přenosných protiletadlových střel ze stran profesionálních armád v současné době prakticky nedochází. Tyto lehké a mobilní systémy jsou však vysoce zajímavé pro různé teroristické organizace a povstalecké skupiny vyznávající partyzánský způsob boje. Ti především musí čelit útokům bitevních vrtulníků, pomalých bitevních letadel ale i výsadkům z dopravních vrtulníků. Právě přenosné řízené střely by jim dávaly účinnou obranu proti těmto strojům.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
BShock700 Datum: 17.01.2013 Čas: 16:20

Jakub: V 90. letech se o tom sestřelu vůbec nevědělo a v knize " Perský záliv: Zbraně a Technika" bylo napsáno že k žádnému sestřelu irackým migem nedošlo, že všechny sestřely měly na svědomi iracké raketové a hlavňové systémy.
Až v roce 2001 se objevil názor že ten sestřel má na svědomí Mig-25. Což v následujícich letech se potvrdilo.
Jinak díky za doplnění informací ke koaličním ztrátam.

Mrgreen: tu je odkaz na americké ztráty během vojenských kampaní od dob vietnamu
Je to sice wikipedia a není to 100% zdroj informaci ale jako pro představu to stačí:

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_combat_losses_of_United_States_military_aircraft_since_the_Vietnam_War

avatar
Jakub Datum: 17.01.2013 Čas: 11:52

Dovoluju si poupravit : 75 letounů jsou celkové ztráty zahrnující 52 letadel a 23 vrtulníků během
pouštní bouře . V boji přišlia koalice o 39 letadel a 5 vrtulníků. Nevim kdo co dokazoval , ale o sestřelení F-18 níkdo nepochybuje.

avatar
MrGreen Datum: 16.01.2013 Čas: 21:42

Bshock700: Je možné o tom někde najít články, přehledy nebo tabulky. Sám jsem se o to několikrát pokoušel, ale nikdy jsem nic pořádného nenašel. :( V každném případě, to že měli takové ztráty mě hodně překvapilo. Sám bych tipol, tak max. do 10 letounů.

avatar
Bshock700 Datum: 16.01.2013 Čas: 17:28

Tak je dokázáno, že v jednom případě vzdušného souboje byla sestřelena americká F-18 iráckou stíhačkou Mig-25 !!!! A to v první noci války, kdy ještě koalice neměla vzdušnou nadvládu nad iráckým vzdušným prostorem.
Taktéž jsou zaznamenány případy, kdy irácké stíhačky donutily spojenecké letouny v přerušení mise.
A co se tyče celkových ztrát u spojenecké koalice činily ztráty okolo 75 letounů v bojových akcích. Ale nepřičítá se přesný počet poškozených nebo bojem vyřazených koaličních letounu iráckou PVO. Tam bude určitě číslo i vyšší.
75 letounu považovala koalice za nízké ztráty, bo vojenští analytici předpokládali, že ztratí okolo 100 letounu během prvních dnů války. Vždyť v té době byla irácká armáda čtvrtou největší armádou na světě. A taky ještě v amerických vojenských kruzích přetrvával strach, že se bude opakovat situace jako ve Vietnamu. V jedné knize jsem se dočetl, že nejvíce byly sestřelovány evropské Panavia Tornado, bo je nasazovali na nejlépe chráněná irácká letiště a další dobře chráněná objekty.

avatar
Kapitan Korkoran Datum: 16.01.2013 Čas: 10:16

Ty nulove ztraty myslim plati pro pirmy letecky souboj... tedy letoun proti letounu, kdy pokud vim, skutecne nedoslo k sestrelu zadneho spojeneckeho stroje. Jinak k nejakym tem sestrelum urcite doslo... at uz diky strelam nebo kanonove vyzbroji... (shilka... apod.)

avatar
MrGreen Datum: 15.01.2013 Čas: 15:48

Je možné někde dohledat letecké ztráty spojenců během operace Pouštní bouře. Všude v dokumentech slyším, že neztratili jediný letoun a tady se dočtu, že přišli o F-16???

avatar
strikehawk Datum: 15.01.2013 Čas: 14:36

Tenhle článek je na úrovni sloupečku v Blesku a ne pro specializovaný server. Chyb, nesmyslů a absence nových trendů je až zahanbující. Napsal bych lepší článek z patra a ani bych nemusel vyhledávat zdroje.

avatar
Tomas Datum: 15.01.2013 Čas: 14:02

Střela se jmenuje "Stinger" ne "Stringer"

avatar
Ultramarinus Datum: 14.01.2013 Čas: 22:35

Hezký článek, ale až na fakt, že "profesionální armády střely odpalované z ramene prakticky nepoužívají", jsme se z něj o případných dalších směrech vývoje a využití této techniky dozvěděli mnohem méně, než jsem si od článku po přečtení nadpisu sliboval...

arr