TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Priority Pentagonu: Nové ponorky a bombardéry

Datum přidání 03.02.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 43 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Pentagon zveřejnil finanční výhled amerického obranného rozpočtu pro rok 2016. Na příští rok Pentagon požaduje 585 miliard dolarů. Finanční prioritu získají mimo jiné programy vývoje nových strategických bombardérů a ponorek.

Foto: Představa nového bombardéru LRS-B. / U.S. Air Force

Foto: Představa nového bombardéru LRS-B. / U.S. Air Force

 

Vojáci požadují více peněz

Podle dokumentu NATIONAL DEFENSE BUDGET ESTIMATES FOR FY 2015 základní obranný rozpočet amerického ministerstva obrany pro fiskální rok 2015 je 495,6 miliardy dolarů. K tomu je nutno přičíst 79,4 miliardy dolarů „válečného rozpočtu“ pro zámořské operace, především v Afghánistánu a Iráku.

Připomeňme, že fiskální rok amerického ministerstva obrany začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího roku. Peníze si dělí všechny složky Ozbrojených sil Spojených států - americké letectvo (U.S. Air Force), námořnictvo (U.S. Navy), armáda (U.S. Army), námořní pěchota (U.S. Marine Corps) a pobřežní stráž (U.S. Coast Guard).


Pro fiskální rok 2016 Pentagon požaduje 534 miliardy dolarů základního rozpočtu, což je o 38 miliard dolarů více než nyní. Dalších 51 miliard dolarů Pentagon požaduje pro vojenské mise v zahraničí. Z „válečného rozpočtu 2016" je například vyčleněno 42,5 miliardy dolarů pro operace v Afghánistánu a 5,3 miliardy dolarů na výcvik a vybavení irácké armády a umírněné syrské opozice bojující s radikály z hnutí Islámský stát.


Nejvíce z rozpočtu ukrajuje U.S. Army jakožto nejpočetnější složka Ozbrojených sil Spojených států. V závěsu je pak americké námořnictvo a letectvo. Americké námořnictvo pro rok 2016 požaduje 160 miliard dolarů a letectvo 124 miliard dolarů.


Většinu peněz připadne na běžný provoz ozbrojených složek, jako jsou platy a finanční bonusy vojáků a civilních zaměstnanců, lékařská péče a důchody veteránů, údržba techniky, vybavení a budov nebo výcvik. Jen na personální záležitosti (platy, příspěvek na bydlení, lékařská péče) v příštím roce půjde 179 miliard dolarů a na provoz a údržbu techniky 200 miliard dolarů (bez „zámořských operací").


107,7 miliardy dolarů zamíří, tedy podle přání Pentagonu, také na vývoj a nákup nové techniky. Jedná se o navýšení o 15 % oproti roku 2015.

Foto: Rozpočet  Ministerstva obrany Spojených států 2003 – 2015 a navrhovaný 2016. / Department of Defense

Foto: Rozpočet  Ministerstva obrany Spojených států 2003 – 2015 a navrhovaný 2016 v miliardách dolarů. / Department of Defense

 

Bombardéry a ponorky

Vzhledem k měnícímu se světovému bezpečnostnímu paradigmatu, Ozbrojené síly Spojených států přesunuly částečně pozornost ke zbraním pro konflikty vysoké intenzity.


Pro rok 2016 a následující roky tak Pentagon přesunul mimo jiné více finančních prostředků k vývoji nového strategického bombardéru a ponorek. Nový bombardér vzniká v rámci programu LRS-B (Long-Range Strike – Bomber) a ponorky v rámci programu Ohio Replacement Submarine.


Na program Ohio Replacement Submarine v příštím roce námořnictvo požádalo 1,4 miliardy dolarů. Nástupce jaderných ponorek Ohio je projektován na délku 171 metrů při výtlaku 21 000 tun. Počítá se stavbou 12 strojů. Nová generace jaderných ponorek bude tvořit klíčovou součást americké jaderné triády.


Na nákup devět nových lodí námořnictvo dále vyčlení 11,6 miliardy dolarů. Jde mimo jiné o stavbu první letadlové lodi Gerald R. Ford, dvou nových torpédoborců třídy Arleigh Burke, tří lodí LCS nebo jedné výsadkové lodi.


Námořnictvo investuje také 242 milionů dolarů do vývoje zcela nové generace vzdušných radarů a 67,4 milionů dolarů do vývoje energetických zbraní (laserů).


Naproti tomu americké letectvo v příštím roce vyčlenilo na vývoj nového bombardéru LRS-B 1,24 miliardy dolarů. Rozpočet na program LRS-B směřuje postupně nahoru – v roce 2017 půjde o 2,2 miliardy, v roce 2018 o 2,8 miliardy, v roce 2019 o 3,6 miliardy a v roce 2020 o 3,7 miliardy dolarů. Tedy alespoň podle současných plánů amerického letectva.


Nový bombardér LRS-B se ve výzbroji amerického letectva objeví v polovině 20. let 21. století. Předběžné plány počítají s nákupem 80 až 100 bombardérů při jednotkové ceně 550 milionů dolarů. Připomeňme, že cena jednoho bombardéru B-2 je, bez započítání nákladů na vývoj, 770 milionů dolarů při cenách v roce 1997.


Největší finanční prostředky si vyžádá nákup stíhaček F-35 Lightning II. V letošním roce plánuje americké letectvo za nákup 57 stíhaček F-35 a vybavení utratit 11 miliard dolarů. V letošním roce pro porovnání za 38 stíhaček utratilo 8,6 miliardy dolarů.


Vše je však otázka politické dohody republikánů a demokratů v Kongresu. Například přijatý „spořivý" návrh Budget Control Act v roce 2011 omezuje základní rozpočet ministerstva obrany na 500 miliardy dolarů pro rok 2016. Podle Pentagonu však situace v Pacifiku a východní Evropě vyžaduje více investicí.

 

Zdroj: IBT, DefenseOne

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
RiMr71 Datum: 09.02.2015 Čas: 12:00

@shal: tyto technologie dnes běžně používají i pokročilé RC multikoptéry (a nejen ty). Můžete zadat, co má dělat v případě ztráty řídícího signálu. Zda má přistát (zkrátka začne klesat dokud nesedne na zem), zda má zůstat "viset" na místě (s perspektivou opětovného získání signálu), zda má letět na předem určené místo a tam přistát, zda má letět na místo vypuštění a tam přistát (nebo zůstat viset do doby než klesne kapacita accu, pak přistane), nebo zda má letět tam, kde byl napsoled signál atd... Jde jen o naprogramování. A to jde v podstatě o "hračky" (ve srovnání s tím co už dnes asi testují v DARPA)...

avatar
mattea Datum: 09.02.2015 Čas: 11:49

mám za to, že navigace v terénu bez jakéhokoliv spojení je technicky zvládnutá už mnoho let; viz. tomahawky. Co vidím jako problém je cena. Dron má být sice schopný, ale zejména levný - aby zastoupil ztráty na drahých stíhacích strojích.

avatar
shal Datum: 07.02.2015 Čas: 16:38

Tedy ne NASA, ale DARPA.

avatar
shal Datum: 07.02.2015 Čas: 16:37

KOLT: A proto NASA investuje do technologií, které dokážou navigovat i drony, které budou mít rušené jak řídící, tak GPS signály a tedy poletí více méně podle poslední polohy, známého směru a rychlosti, případně podle sledování terénu. Takový dron po zarušení minimálně nepřistane, ale bude se schopen vrátit. V lepším případě i dokončit misi.

avatar
KOLT Datum: 06.02.2015 Čas: 09:21

izar: To má kamarád rozhodně pravdu :-)

Charlie: Iránci dron pravděpodobně "zarušily", načež ten podle naprogramované rutiny přistál (a nebo se prostě a jednoduše porouchal). A v tom je hlavní problém dronů – technicky vyspělý protivník je v principu schopen přerušit spojení dronu s řídícím střediskem. Jde-li o satelitní spojení, musí být protivník skutečně schopný, ale i to jde.

avatar
izar Datum: 06.02.2015 Čas: 08:49

někde jsem četl, že současné drony používají vícevrstvé zabezpečení, přičemž každou vrstvu programoval někdo jiný, což by mělo ztížit hackování. Kamarád, který se zabývá šifrováním mi říkal, že prolomení takového zabezpečení je z říše snů.

avatar
shal Datum: 05.02.2015 Čas: 22:40

Charlie: Nikdo nic nehacknul. Ten signál se posílal u prvních modelů bezpilotních letounů nezakódovaný a proto ho mohli arabáci zachytit a nahrát. To už dneska není možné, protože všechny signály jsou šifrované a opravdu to nejde jenom tak snadno hacknout. Tohle zabezpečení používá modulované šifrování s variabilníma klíčema. To není žádné televizní hackování. Skutečnost je trochu složitější.

Ale stále je budou schopni částečně rušit. Proto se vyvíjejí a i autonomní verze dronů, které v případě rušení nepotřebují stálý kontakt s operátorem, ale jsou schopny dokončit misi i v případě odstřižení od velení.

avatar
Charlie Datum: 05.02.2015 Čas: 19:14

Beld: můžu se začít smát, nebo mám spíš brečet? Nedávno amíkum iráci hackli dron, o průšvihu s fotkama, staženýma protivníkem z amerických dronů raši ani nemluvím...

Všechno se dá rušit, něco z principu hůře, něco zase lépe, ale stoprocentně spolehlivé to není. Navíc takový neustále vysílající dron (vysílat musí, aby operátor na zemi viděl, co se kolem stroje děje) je velice lákavým terčem pro každou raketu s pasivním navedením v okolí, a ta vysílací/retranslační stanice rovněž (u bojového drona si nemůžeme dovolit delay, který nám u průzkumných strojů nevadí).

Co se stane, když někdo hackne frekvence a kódování, na kterých jsou ty drony ovládány (nemožné to není a co nejde spočítat, to se nechá "vyšpionovat") radši ani nepřemýšlet.

Co se týče té AI - k tomu máme ještě hodně daleko. Ono jedna věc je HW výkon a druhá SW vybavení.

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 05.02.2015 Čas: 17:38

Beld: Ano,nejsme ve filmu, ale nejsme ani v dokonalém světě, kde by existovalo dokonalé, nevystopovatelné a nezarušitelné spojení. Fyziku jen tak neokecáte a naopak, to co tvrdíte ohledně datalinku je sci-fi...

avatar
Beld Datum: 05.02.2015 Čas: 13:23

Autonomni drony s AI a pouze potvrzeni akce od pozemnich operatoru je otazka brzke budoucnisti . Ono hodne prototypu leta jiz ted . Otazka ruseni spojeni pripadne prevzeti kontroly je ciste sci-fi . Datalinky , pripadne satelitni kontrolu nejde vystopovat ani prerusit ani "hacknout" nejsme ve filmu . Otazka sw na ovladani dronu v dogfightu( i kdyby melo jit jen o uhybne manevry) je ovsem vec na "par" let testovani

Ja jsem si pomerne jisty , ze vyvoj v teto oblasti uz 10-15 let v USA probiha.

avatar
Tom90 Datum: 05.02.2015 Čas: 12:27

Myslim si, ze rizeni na dalku neni prilis perspektivni v klasicke valce. Nebezpeci ruseni komunikacnich kanalu, mozna schopnost ten dron vystopovat dle specifickeho signalu...otazkou je, jestli to co usetrim na hmotnosti za system zivota pro pilota nenarvu zpet do inteligentniho systemu rizeni a senzoru.

avatar
juhelak Datum: 05.02.2015 Čas: 09:41

Jorlas: ono by to nemuselo bejt delany az tak složitě a terminátorsky. :) staci vyhodit pilota a vlastne nemít ani kabinu..staci z toho udělat velkej dron se super manevrovatelností a nekde na zemi posadit chlapa k LCD televizi s gamepadem..stacilo by pár korejců těm tohle dycky šlo :o)

avatar
Jorlas Datum: 05.02.2015 Čas: 09:32

U bombardérů, letounů pro pozemní podporu, hraje lidský faktor velkou roli, ale u čistě stíhače?
Vyhodíte pilota, jeho podporu života a hned máte kila k dobru. Nemusíte řešit lidský faktor u přetížení, výcvik, platy, ubytování, spánek, politicky vysvětlovat upáleného pilota,… Z humanistického hlediska je čistý stíhač bez možnosti útoku na zem také průchozí.“ Jednoduše“ mu naprogramují: „v bojovém sektoru (X, Y) zlikviduj vše na obloze, co se neohlásí přátelským kódem“.
Technologicky už na to také myslím máme (USA). Stačí se podívat na F-35 a tu hromadu senzorů. Samozřejmě to není úkol na 5ti letku :-)
Technologie má svoje rizika, ale ty výhody takového letounu převládají.

avatar
midlum75 Datum: 05.02.2015 Čas: 08:37

vyhozený peníze.......kdyby místo stealth bombardérů nakoupily pro pro svou armádu ručníky na hlavu, pick upy s korbou, na které bude nějaký ekvivalent ZU-23, tak mají vystaráno.........funguje to a stojí to pět peněz.......alespoň by podpořili vlastní textilní a automobilový průmysl.

avatar
Firefighter Datum: 05.02.2015 Čas: 07:43

Je těžké se dohadovat o něčem, co není pomalu ani na papíře. Natož na veřejnosti. Jestli se jedná o strategický bombardér, tak mi přijde ta stealth konfigurace celkem k ničemu. Ale to je stejně otázka použitých technologií v součinnosti s přesností zásahu. V případě že bude mít velkou efektivitu a opravdu bude "neviditelný", tak asi nebude problém aby plnil i strategickou úlohu. To co je z obrázku patrné (jako že téměř nic), mi přijde spíš jako taktický bombardér. Ale je možné že z toho budou mít amíci zas miš maš jako F-35...

arr