Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Události

Proč velmoci prohrávají války se slabšími soupeři?

Datum přidání 27.04.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 20 komentářů    autor autor: Jan Buhar

Konceptu asymetrického válčení věnovaly sdělovací prostředky v posledních letech zvýšenou pozornost. Tento typ válčení se zabývá konfrontací různých typů technologií a taktiky, jako je například nasazení jednoduchých výbušných zařízení (IED) proti jednotkám obrněných vozidel. V některých případech strana se zaostalejší technikou dokáže zvítězit proti lépe vyzbrojenému nepříteli. Vysvětlení tohoto jevu nabízí fenomén označovaný jako asymetrie zájmů.

Foto: Americké tanky pod bagdádský Vítězný obloukem, kde irácká armáda v dobách své slávy ukazovala světu svou sílu; větší foto / Public Domain

 

Obrana vlasti

Historie posledních několika staletí potvrzuje, že se útočník musí připravit na houževnatý odpor v případě ohrožení vlasti či nezávislosti obránců. Na vrcholu americké války za nezávislost stálo proti sobě 56 000 britských vojáků a 30 000 hessenských žoldnéřů proti 80 000 amerických kolonistům a příslušníkům domobrany.

 

Přestože se tyto počty mohou zdroj od zdroje lišit, nesporným faktem zůstává značná převaha na straně Spojeného království. Jeho síly byly lépe vycvičené, a navíc disponovaly početnějším a výkonnějším dělostřelectvem, nehledě na 30 000 profesionálních vojáků z Hesenska.

 

Jádro americké armády sice tvořily dobře vycvičené jednotky, ale to neplatilo pro členy domobrany. V průběhu války zahynulo asi 25 000 mužů na straně kolonistů a 24 000 na straně Britů. Ztráty Londýna představovaly nepatrný zlomek z celosvětových sil britského impéria, zatímco Američané přišli o několik procent své celkové mužské populace.

 

Při prostém pohledu na čísla, statistické údaje a ztráty vypadá jako samozřejmost, že americké kolonie tuto válku měly prohrát. Je pravda, že se závěrečné bitvy zúčastnilo francouzské námořnictvo, nicméně i bez něj by Američané po osmi letech téměř jistě zvítězili. Ani obrovské ztráty nevedly ke ztrátě morálky.

 

Dokázali to kvůli asymetrii zájmů. Kolonie bojovaly za svou domovinu. Porážka by způsobila jejich podřízení vůči Londýnu na dlouhá léta. Američané tehdy nehájili žádný další zájem, jenž by se svou důležitostí vyrovnal boji proti Spojenému království. Na druhé straně Britové zároveň soupeřili s Francií o vliv v Evropě a o nadvládu ve světových mořích, z čehož vzešli jako světová velmoc. Londýn nebral americkou revoluční válku na lehkou váhu, ale výhra či prohra v ní nemohla ovlivnit postavení Spojeného království ve světě.

 

Britové v Severní Americe nasadili značné síly a zároveň pokračovali v podpoře vznikající průmyslové revoluce či ve sledování globálních zájmů. Na dobu a počet ztrát, které byli konfliktu ochotní obětovat, je proto nutné pohlížet v kontextu jejich širších zájmů. Londýn mu věnoval patřičnou pozornost, ale ve své době se z důvodu svého malého rozsahu nikdy nemohl stát středobodem britské zahraniční politiky.

 

Absolutní válka

Opačnou situaci představuje druhá světová válka, ve které velmoci bojovaly o holé přežití. Japonsko, Německo, Spojené království, SSSR a USA čelily nebo následkem války mohly čelit absolutnímu ohrožení vlastní existence. Jejich zájmy lze označit jako symetrické. Nedlouho po začátku války bylo jasné, že cokoliv menšího než maximální průmyslové nasazení a orientace na bezpodmínečnou kapitulaci nepřítele nepovede k rozhodujícímu vítězství.

 

Foto: Vývojová stádia konfliktu podle náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova; větší foto / Public Domain

 

Způsob, jakým velmoci vedly druhou světovou válku, se podle článku George Friedmana pro internetové stránky Geopolitical Futures měl stát inspirací pro vedení všech pozdějších konfliktů. Ve svém textu kritizuje zejména USA, jež od roku 1945 nebyly schopné přesvědčivě porazit své vojensky slabší nepřátele.

 

Korejská válka skončila patovou situací a válka ve Vietnamu vyústila ve ztrátu, stažení a porážku vietnamských spojenců Washingtonu. Tažení proti radikálnímu islámu neskončilo pro Spojené státy rozhodujícím pozitivním výsledkem. Friedman považuje operace Pouštní štít a Pouštní bouře za jediné konflikty od konce druhé světové války, ve kterých USA dosáhly svého strategického cíle, tj. poražení irácké armády v Kuvajtu.

 

Lze najít celou řadu vysvětlení, proč k těmto porážkám došlo, ale tím stěžejním důvodem je dle Friedmana asymetrie zájmů. Vietnam stál na okraji pozornosti americké zahraniční politiky, přičemž mnohem důležitější téma představovaly regionální důsledky v případě komunistického sjednocení země. Tyto hypotetické důsledky nemohly významně narušit globální postavení USA jako supervelmoci. Severovietnamští vojáci na druhé straně bojovali za sjednocení země, která se mohla stát regionální mocností s ambicí vyvažovat moc Číny.

 

Jinými slovy výsledek války ve Vietnamu se přímo dotýkal národního zájmu Severního Vietnamu. Z francouzského a amerického hlediska nešlo o zanedbatelný konflikt, ale nacházel se spíše na okraji národních zájmů. Naopak sjednocení Vietnamu představovalo absolutní zájem pro severovietnamskou vládu.

 

Video: Hizballáh a metody asymetrického válčení. / YouTube

 

Analogicky můžeme nahlížet i na Americkou válku za nezávislost. Britové nebyli ochotni nasadit veškeré zdroje k boji proti americkým koloniím, protože to pro ně nepředstavovalo absolutní zájem. Totéž platí pro Spojené státy v Koreji, Vietnamu, Kuvajtu, Afghánistánu a Iráku. Zatímco k vítězství vedl pouze americký zásah v Kuvajtu, ostatní skončily neúspěchem.

 

Prohra velmocí

V demokratické společnosti patří úmrtí vojáků k nepříjemným událostem, jež se obtížně vysvětlují bez absolutního zájmu státu. Smrt příslušníků ozbrojených sil za účelem získání taktické výhody namísto obrany vlasti dokáže vzbudit emoce a ovlivnit veřejné mínění. Absolutní válka je morálně odůvodnitelná, což neplatí pro konflikty vedené na základě politického rozhodnutí za účelem dosažení určité výhody (i když například pro domovský stát a obyvatelstvo).

 

Velmoci mají mnoho zájmů, ne všechny jsou však stejně důležité. Začátek konfliktů a jejich ukončení bez vítězství patří k nástrojům velmocenské zahraniční politiky. Dlouhé války se pro velmoci mohou stát příliš nákladnými a vědomě se z nich stáhnou. Navzdory faktické prohře nemusí dojít ke snížení jejich moci.

 

Ve většině zemí světa se velmoci setkávají s asymetrií zájmů. Lidé, kteří tyto země obývají, mají mnohem větší motivaci a zájem o výsledek války než velmoci. To platí i pro Sýrii, ze které se hlavní zahraniční aktéři začnou stahovat, až potenciální zisky z vítězství převýší náklady na udržování vojenské přítomnosti.

 

Zdroje: Geopolitical Futures

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
green_korytnacka Datum: 01.05.2018 Čas: 10:20

rozdiel je, ze amici musia dodrziavat pravidla a druha strana nedodrziava nic.

avatar
Ultramarinus Datum: 01.05.2018 Čas: 07:59

palo satko:

Ano, přesně tak, protože Londýn okupují všechny národnosti, náboženství a skupiny, se kterými za posledních 200 let (sebeúspěšněji) brité válčili, včetně původních "kolonií". Chci říci - "britská" šaríja police složená z afrických utečenců nutí na ulici místní (i původem místní, tj "bílé") brity, aby si jejich ženy V LONDÝNĚ zahalovaly tváře...? Před sto lety by bylo nezvyklé, kdyby na kohokoliv afričan v Londýně vůbec PROMLUVIL, natož aby ho k čemukoliv nutil. Záměrné přejetí vojáka v uniformě autem a následné odřezání jeho hlavy na ulici, aniž by kdokoliv vůbec ZVAŽOVAL že mu pomůže (aby to nebylo rasistické, vždyť vrah byl černoch a oběť byl běloch, což dneska znamená, že by se stejně musel na konci soudního přelíčení omluvit, že mu krkem ztupil nůž, kdyby to náhodou voják přežil až do soudního přelíčení ... To není mocné impérium, to je gheto, kde na jednoho pracujícího žije pět parazitů, kteří řeší všechno ostatní než užitečnou práci (tj PC hraní, muziku, zlodějiny a černoty, vysávání sociálních dávek, rodinu a náboženství a spoustu jiného).

avatar
danny Datum: 30.04.2018 Čas: 15:54

Grull: ještě k těm útokům na civilisty. Fakt se nejednalo o žádné excesy. Byla to cílená strategie s cílem a) podlomit morálku obyvatelstva b) likvidace pracující síly. Již krátce po začátku války byla britská generalita rozčarována z toho, jak se Němcům dařilo relativně rychle obnovovat výrobu i po přesném a zničujícím náletu na výrobní kapacity. Ty byly navíc silně chráněny a proto byly nálety provázeny ztrátami. Němci na sílící bombardovací kampaň navíc reagovali decentralizací výroby a jejím přesunem do podzemí.
Z toho důvodu začaly být plánovány nálety cílené přímo na čtvrtě obývané dělníky, ty je totiž obtížnější nahradit. Spojenci aktivně vyvíjeli technologii vyvolání Fire storm - bombardování různých typů zástavby rozdílnými typy munice a bombardéry rozdělenými do vln.Jejich rozestupy byly naplánovány tak, aby šance na vznik tohoto jevu byla co nejvyšší. Většina obětí tak nezahynula přímo v důsledku zranění, ale udušením.
Samozřejmě Nejprofláknutější jsou Dráždany, Brémy, Hamburk, v na druhé straně světa zase známé bombardování Tokia. Ale také méně známá Oita, Hiratsuka, Numazu, Kuwana, Tojamo a spousta dalších. Ve všech případech se jednalo o plošnou likvidaci civilní zástavby za použití tříštivo-trhavé munice, která měla narušit stavební konstrukce a odhalit jejich dřevěné části, rozvířit prach. Potom následovala vlna zápalných bomb.

avatar
palo satko Datum: 29.04.2018 Čas: 21:55

pred par hodinami som sa vratil z Londyna. podla obyvatelov to tam vyzera tak, akoby Briti prehrali všetky bitky za poslednych 200 rokov.

avatar
martinko Datum: 29.04.2018 Čas: 19:06

No já vím že se to nehodí ale za socíku se říkalo válka spravedlivá a nespravedlivá,a že USA ve Vietnamu byli na straně kolonistů a komunisti na straně národněosvobozeneckého boje je pravda neb vládnoucí třída v kolonii musí kolaborovat s kolonisty(jinak by nevládla) a v tomto případě měli komunisti blíž k obyčejným lidem.Je paradoxem dějin že dnes Vietnam a USA sbližuje protivník Čína.Afgánistán totéž agresorem byli Sověti a USA podporovala svoje budocí protivníky,pak se vtom má člověk vyznat.

avatar
theo Datum: 29.04.2018 Čas: 13:25

Vojna sa s vysoko odhodlaným protivníkom , na nižsej technologickej úrovni a
s podporou domáceho ,alebo s priamou účasťou domáceho obyvateľstva a pri
dodržiavaní konvencií a pravidiel vyhrá len ťažko. Pri technike spálenej zeme
kde neostane kameň na kameni a po prejdení fronty , nám tam neostane žiadny
rušivý element ala partizan "nič živé". Je to možné .
Ale ak technicky vyspelému nedáme životne dôležitý cieľ , potom sa s neho
stáva len obyčajný žoldnier , ktorý nemá záujem obetovať sa pre "vyššie dobro" a následne je zbabelo porazený . A nezabúdajme aj na faktor pohodlia , prístup
k vode, elektrike a oznamovacím prostriedkom. V súčasnej dobe sme na tom
tak zle ako západ . Len si predstavte , že nám týždeň nepôjde voda a elektrina,
tak morálka bude na bode 0 . A predstavte si , že váš protivník je na výpadky zvyknutý a vie si poradiť . To predstavuje veľkú mentálnu výhodu .
V období po revolúcii bolo najmä zistenie veľkej výhody našich vojsk v oblasti
improvizácie a odbornosti každého vodiča a obsluhy - kde sme boli schopný
bežných opráv - nie GO - a bolo to spôsobené aj tým , že skoro každý ovládal
na hobby úrovni veľa remesiel a vedel si poradiť. Západný systém , pokazilo sa
to tak si zavolám technikov a do toho času som nebojaschopný - toho času pred nebolo možné , aby sa osádka nesnažila opraviť čo sa dá svojpomocne.
Doba sa zmenila , ale ideologicky silný protivník má šancu vyhrať ak na strane
technologickej prevahy chýba to povestné chcenie a absolútny egoizmus prevláda
nad spolupatričnosťou . Položte si otázku položím život v cudzine za záujmy
cudzích mocností , alebo pri obrane vlastnej rodiny . Ochrana svojich najbližších
je vždy pri normálnej spoločnosti základom , až potom mesto a VLASŤ .

avatar
Grull Datum: 29.04.2018 Čas: 12:36

PavolR - Jo přesně. Oni jsou tam, kde jsme my už byli a postupně z toho vznikla demokracie. S tím středověkem jsem to asi přehnal, ale oni jsou prostě ve fázi, kde se kmeny spojují do království a pak z toho bude konstituční monarchie a pááák možná demokracie.
Jen si hold musíme pár století počkat.

Problém je Islám, ale i my jsme měli Dobu Temna, kdy tu měla velkou moc církev a mlátilo se tu mezi sebou kvůli tomu, že tamti věří jinak než my. Nebo že tamten korunovanej strejda urazil tamtoho korunovanýho stejdu. Kmenový války, jen se tomu říkalo jinak.

Tenhle proces se nedá dost dobře uspěchat. Protože varianta, že vyhladíš jednu stranu, aby neměla s kým válčit je sice lákavá, ale má to nějaké komplikace.

Sejdem se tu za 200-300 let a uvidíme, jestli už pokročili a mají sultána a nějakou obdobu rady starších. :-P

avatar
Slavoslav Datum: 29.04.2018 Čas: 12:22

Grull

mas pravdu len ciastocne. Briti pouzivali prax nocnych naletov a tam o nejakom miereni na tovarne ci zeleznicne uzly nemoze byt s vtedajsou technologiou ani reci. Proste plosne zrovnali so zemou cele mesta a nie nahodou.

USA naproti tomu lietali cez den a snazili sa mierit na vojensky vyznamne ciele. ( i ked povedzme si co vtedajsia technologia umoznovala, skusena posadka ktora mala idealne podmienky na zhodenie bomby pri testoch atomovych rbani netrafila jasne oznaceny ciel a minula 400 m).

Este aj v tych drazdanoch isli USA po zeleznicnych uzloch atd, plosne bombardovali Briti. Dokonca aj v pripade Hirosimi a Nagasaki neslo o to zrovnat cele mesta ale mierilo sa na vojensky vyznamne ciele v oboch pripadoch.

avatar
PavolR Datum: 29.04.2018 Čas: 11:01

Grull:
Pred takými 80 rokmi to ani v Európe vôbec nevyzeralo, že by sa demokracia mala šancu uchytiť. :-D Kmeňový charakter týchto spoločností je síce špecifický, no nie v tomto je hlavný problém. Problémom je, že ide o krajiny, ktoré si v novodobých dejinách prešli viacerými prevratmi, ktoré so sebou priniesli krízu legitimity. Chybou bolo zanedbať tento problém pod ilúziou samospasiteľnosti demokracie. Proste sa ukázalo, rovnako ako v Európe pred 80 rokmi, že iba vyhlásiť "tak a odo dneška je demokracia" nestačí.
Tak napríklad Afganistan by už dnes mohol byť vcelku funkčnou demokratickou krajinou, ak by pretrvala monarchia a táto sa postupne demokratizovala.

avatar
Grull Datum: 29.04.2018 Čas: 10:25

ruleta -Dobře, mám prostě západní růžový pohled na věc.

Ale právě mého pohledu na Lybii, tam za Kadáfího byl větší klid než to co tam je teď. Stejně jako v Afgu, i v Lybii jsou různé kmeny a Kadáfí v tom uměl chodit. Právě kmenoví vůdci vládli svému území a Kadáfí zase vycházel s nimi. Něco takového musí vzniknout v Afgu. Pak tam bude klid.

Ale asi jsem idealista a mám růžové brýle.

avatar
Grull Datum: 29.04.2018 Čas: 10:19

dusan - No právě. Když do toho zamícháš náboženství a v tomhle případě i ideologiii a rasovou nenávist, tak ...

Bombardování je jinná věc. Přímé útoky na civilisty nebyli běžné. Cílilo se na dopravní uzly, továrny a tak. To, že se prostě netrefíš neznamená, že jsi to tam hodil schválně.
Excesy jako Bombardování Londýna, vypálení Drážďan a dvě Áčka na Japonsko nepočítám, to byli prostě vyjímečné situace. I když kdo ví, jak by to pokračovalo, kdyby se Japonsko nevzdalo. Ale zase díky tomu všichni ví, jak by to vypadalo a Studená nikdy nepřešla v Horkou.

Ale zpět k článku. Prostě v současnosti nevedeš boj se "státem" ale s teroristy/bojovníky za svobodu. Pomalu ani nevíš, kdo tomu velí a i kdyby se ten "vrchní terorista" vzdal. Tak to vezme jinej a jede se dál.

V Afgu by bylo ideální poprášit celé území selektivním herbicidem na mák (sci-fi). Prostě jim jít po penězích a zdojích.
Osobně nevěřím, že se to tam nějak vyřeší. Rozhodně ne silou z venku.

avatar
ruleta Datum: 29.04.2018 Čas: 10:00

Moc jsem se nechtel zapojovat, protoze tohle je flame topic, ale neda mi...

Druha svetova valka byla defacto valka proti civilistum, kdyz se podivam pohledem mnozstvi a pomeru zabitych civilitu ku vojakum. A ani bych neresil notoricky znamou vychodni frontu, ale staci si pocist o "vitani" osvoboditelu treba v totalne vybombardovanem Caen.

"Prostě vyvážet demokracii někam, kde neporoste, je hloupost. Ti lidé na to nejsou připravení. Mají tam +- středověk a vládnout se jim musí pevnou rukou. " .... krasne zapadni povysenecky text. No a prave ta pevna ruka je u vetsiny techto stredovekych zemi spoustec tech ruznych arabskych jar a valek.

avatar
dusan Datum: 29.04.2018 Čas: 09:22

Grull

Za II.svetovej to také "ružové" nebola a už vôbec nie u Nemcov. Čo sa týka vojnových zločinov voči civilistov, tak celé východné ťaženie bolo ním poznačené. A neboli to len SS jednotky. Zajatci sa často likvidovali (na oboch stranách) a Nemci programovo likvidovali sovietskych politických komisárov a židovské obyvateľstvo - jasní civilisti. Ostatných "len" chceli vyhladovať k smrti a "uvolniť" tak životný priestor pre Nemcov. To, že obyvateľstvo ZSSR "vycvičené" stalinskými hladomormi viac menej v "pohode" toto prežilo je už druhá vec.

Čo sa týka druhej strany - tak zločiny ČA sú dosť publikované, ale zabúda sa, že i spojenecká bombardovacia ofenzíva bola dosť kontroverzná a bola pod ťažkou kritikou už za vojny. Harris sa ani netajil, že jeho cieľom je zabiť čo najviac civilistov a zničiť čo najviac majetku - a často i v mestách, ktoré boli bez vojenského významu.

Okrem toho sa dnes priznáva dosť "nechutný" fakt, že i spojenecké jednotky sa bežne dopúšťali vojnových zločinov a vraždili zajatých nemeckých vojakov - špeciálne SS-ákov. V minulosti sa ich srdnatý boj do posledného boja interpretoval ako fanatizmus, ale dnes je zrejmé, že zločinecký "zvyk" spojeneckých vojakov zabíjať SS-ákov jednoducho týmto vojakom inú šancu ako bojovať až do smrti nedával. Paradoxne tak zvyšoval bojové schopnosti jednotiek SS a zvyšoval tak straty spojeneckých vojsk. Ćiže to bolo jasne kontraproduktívne.
Dokonca vyšli u niekoľkých jednotiek rozkaz o likvidovaní SS-ákov čo bolo jasným písomným porušením ženevských konvencií - samozrejme súdili víťazi.

avatar
Grull Datum: 29.04.2018 Čas: 09:05

Jak píše Miroslav. Jde i o to, kde tu válku vedou.
Za WWII, jak postupovala fronta a obsazovalo se území, tak se bojovalo proti vojsku. Ti měli uniformy a konfliktů, kde se na tebe vrhl domorodec bylo málo. O tom, že by se používali děti nebo ženy k úderům na nepřítele nedocházelo.

Prostě boj v Evropě. I ti němci byli +- v normě. Myslím tím obyčejnou armádu, ne SSka. Prostě řekněmě že válka měla pravidla, brali se zajatci, s civilisty se neválčilo.

Současné velmoci se ser.. na území, kde jsou převážně ručníci a nejdou po regulérní armádě. Ta teď kdo je kdo? Prostě vyvážet demokracii někam, kde neporoste, je hloupost. Ti lidé na to nejsou připravení. Mají tam +- středověk a vládnout se jim musí pevnou rukou.

A jak do války zamícháš nábořenství...

avatar
dexnom Datum: 29.04.2018 Čas: 04:08

Muhaha

tohle uz psal ve svem manualu na vladnuti Niccolò Machiavelli..doslova

arr