Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Ruční protitankové zbraně Dynamit Nobel Defence pro Armádu ČR

Záměr České republiky modernizovat portfolio ... Více

Námořní technika

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Datum přidání 16.05.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 33 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské loděnice Pella korvetě přidělily identifikační číslo trupu 253. Založení kýlu se uskutečnilo 29. července 2016 a její stavba trvala jeden rok a devět měsíců.

Foto: Projekt 22800 Škval spuštěn na vodu; větší foto / archív autora

 

Malé korvety třídy Projekt 22800 mají v budoucnu sloužit k uskutečňování útoků na letecké a pozemní cíle či k plnění pobřežních zpravodajských misí. Podle návrhu konstrukční kanceláře Almaz tyto korvety charakterizuje stealth konstrukce a integrovaný stožár se sfázovanými radarovými panely. Plavidlo je velmi pohyblivé, snadno ovladatelné a stabilní.

 

Modulární design umožňuje vývoj několika různých lodí podle specifických potřeb námořnictva najednou. K jejich výbavě patří technologicky pokročilé systémy velení a řízení, navigační a komunikační zařízení i moderní zbraně.

 

Korvety Projektu 22800 jsou přibližně 67 m dlouhé a 11 m široké, výtlak dosahuje 800 t. Pohonná jednotka vyráběná ruskou společností Zvezda se skládá ze tří dieselových motorů M-507D-A v kombinaci se třemi generátory DGAS-315. Díky ní dosahují nová ruská plavidla rychlosti 56 km/h, mohou překonat vzdálenost až 4630 km a na volném moři vydrží 15 dní bez potřeby navštívit přístav.

 

Základní výzbroj tvoří řízené střely Kalibr-NK, o jejichž odpal se starají osmimístné vertikální odpalovací šachty. Tyto střely dokáží zasáhnout cíle na vzdálenost 2500 km.

 

AK-176MA ráže 76 mm, hlavní kanón umístěný na přední palubě, představuje vylepšenou variantu námořního děla AK-176. Při kadenci 150 ran za minutu je schopen zasáhnout cíle do vzdálenosti 15 km. AK-176MA obsahuje digitální řídící systém a optoelektronickou stanici Sfera-2 k zaměřování vícero cílů na dlouhou vzdálenost. Námořní kanón doplňuje jeden pár kulometů Kord ráže 12,7 mm.

 

Projekt 22800 se stal prvním sériově vyráběným plavidlem vyzbrojeným námořním systémem protivzdušné obrany Pancir-M. Korvetou Škval počínaje ho mají mít na své palubě všechny lodě této třídy. Jak dříve informovaly Armádní noviny, dosavadní zkoušky prototypu systému Pancir-M probíhaly na raketovém člunu Šuja (Projekt 12417), jenž je součástí černomořského loďstva.

 

„Dnešní den je svátkem jak pro zaměstnance loděnic, tak i pro námořnictvo. Tento projekt byl realizován v rekordně krátkém čase. Loď se nám velmi vydařila," uvedl během ceremoniálního spuštění na vodu Jurij Borisov, náměstek ruského ministra obrany. „Je vybavena výkonnými zbraňovými systémy Kalibr a je to první plavidlo s Pancirem. Podařilo se ji vyváženě vyzbrojit, posádka bude potěšena jejími plavebními schopnostmi."

 

Video: Loděnice Pella a slavnostní spuštění třetího plavidla třídy Projekt 22800 na vodu. / YouTube

 

Ke kombinaci korvet Projektu 22800 s kompletem Pancir-M se obsáhle vyjádřili uživatelé na diskuzním fóru russiadefence.net: „Domnívám se, že vyhledávání cílů přenesli na hlavní lodní radar. Může se otáčet o 360° a je v mnohem lepší pozici a mnohem silnější než cokoliv, co by se mohlo nacházet u zbraní (přímo u věže Pancir-M - pozn.red.)," uvedl GarryB.

 

„Není to tak neobvyklé, protože běžná baterie Pancir spolupracuje s jedním nebo s více vozidly, jež vyhledávají cíle. Shromážděná data předávají ostatním vozidlům včetně velící jednotky... Velící jednotka následně přiřazuje cíle podle polohy vozidel, směru a vzdálenosti cílů a zbývajícího množství munice a střel. Velící roli v tomto případě přebírá loď. Modul může operovat jako vozidlo Panciru bez nutnosti vyhledávat cíle," myslí si GarryB.

 

Korvetě Škval předcházela plavidla Uragan (číslo trupu 251) a Tajfun (číslo trupu 252), jejichž kýly byly v loděnicích Pella založeny v prosinci 2015. Ke spuštění korvety Uragan na vodu došlo v červenci 2017, korvety Tajfun pak v listopadu loňského roku. Ani Uragan, ani Tajfun nemají na svých palubách umístěný systém Pancir-M, místo kterého disponují dvěma dělostřeleckými kanóny AK-630 ráže 30 mm. V průběhu předloňského prosince založily loděnice Pella kýl čtvrté korvety Projektu 22800 nazvané Burja (číslo trupu 257).

 

Během spuštění Škvalu na vodu Jurij Borisov naznačil, že ministerstvo obrany má v roce 2019 v úmyslu objednat dalších šest plavidel Projektu 22800 pro Tichooceánské loďstvo. Čtyři z nich by měli postavit v Komsomolsku na Amuru a dvě další ve vladivostockých loděnicích Vostočnaja verf.

 

Foto: Detail systému Pancir-M; větší foto / archív autora

  

„Dnes se dostáváme na tempo přibližně 30 měsíců na stavbu jedné lodi. To je velmi dobré tempo," řekl Borisov. „Se svými plavebními kvalitami, technickými parametry a bojovými schopnostmi patří k jedněm z nejlepších lodí ve své kategorii." První korvety Projektu 22800 podle Borisova vstoupí do aktivní služby jako součást Baltského loďstva. „Každé loďstvo ovšem bude nakonec vybaveno podobnými loděmi, které se budou starat o obranu pobřežních oblastí," vysvětlil Borisov.

 

Jak nedávno informoval kontradmirál Vladimir Trjapičnikov, vedoucí oddělení výstavby lodí ruského námořnictva, Uragan, první korveta Projektu 22800, zanedlouho začne se sérií zkoušek.

 

„Na vodu již byla spuštěna první loď Projektu 22800 Uragan, která v blízké budoucnosti 15. května, možná dokonce už 14. května, začne s továrními zkouškami na hladině Ladožského jezera," uvedl Trjapičnikov.

 

Podle něj korvetu po dokončení testů na Ladožském jezeře čeká přesun do Baltijsku a pokračování zkoušek. Lodě Uragan a Tajfun má ruské námořnictvo převzít ještě v letošním roce, Škval příští rok.

 

Zdroj: BMPD, Naval Technology, Flotprom, Tass, Russiadefence

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 20.05.2018 Čas: 10:46

Jirosi: vertikální odpal raket pro Pantsir při současném způsobu navedení raket by byl velice složity, né-li nemožný. Střely mají duální navedení, jak radiopovelově, kdy se střela vstřelí a pohybuje v kuželu emitovaném radarem nebo je tu i možnost využití laserového emitoru (obdoba systému RBS 70), protože střely mají v zadní části nejen radiový, ale i laserový přijímač, tomu odpovídá i sestava optických senzorů. Střely se proto v elevaci pohybují, tak jako kanon. Upravit střelu, tak aby si vždy našla správný směr po vertikálním startu by ji zbytečně prodražilo.
https://www.youtube.com/watch?v=yHM7fq1lfrQ

avatar
flanker.jirka Datum: 20.05.2018 Čas: 10:36

Zaujalo mně použití jiné antény střeleckého radaru (s zářičem před anténou jak je vidět na fotografii v článku), původně byl Pantsir M představován s anténou stejnou, jako u pozemní verze systému.
http://www.thedrive.com/the-war-zone/17233/russia-to-begin-testing-its-fearsome-new-pantsir-me-naval-close-in-defensive-system
Oproti pozemní verzi je posílena i kanonová výzbroj, nejspíše proti přilétající munici útočící na loď.

Použití čtveřice fázovaných anténích řad radarů na věži vypadá i na možnost instalace jiného PVO systému, takové řešení umožní podporovat střely středního dosahu. (mít u sebe pouze Pantsir je dost hazard, to aby se pohybovala loď přikrytá za pomocí jiné lodě).

avatar
balm Datum: 18.05.2018 Čas: 16:36

@Danny

Oto Melara 76mm je vůbec zajímavý systém s výborným exportním potenciálem, není náhodou, že mezi hlavní zákazníky patří překvapivě Indie.

Namátkou další typy munice pro Melaru:
https://ndiastorage.blob.core.usgovcloudapi.net/ndia/2016/fuze/18535_Fioravanti.pdf
http://www.leonardocompany.com/en/-/dart-1

Od roku 2013 patří Indie k partnerům Selex a střelecké systémy FCCS Selex (Strales) dostali k dispozici. Na korvetách Kamorta zkušenosti s Oto Melara 76mm dost pozitivní, protože co jsem četl, tak plánují rozšíření FCCS pro další typy programovatelné a řízené munice. O nákup Selex NA-25(X) a RAN-30X se uchází další námořní uživatelé např.: Vietnam, který staví 4 nové korvety a další zájemci. Podstatnou částí partnerství Indů s Finmeccanica - Leonardo SpA (Selex) tvoří výzkum a rozvoj UAV. Z toho důvodu tak trochu nechápu exportní verzi Projekt 22800(E) s mohutnou výzbrojí, ale bez větších možnosti UAV. Třeba jen neukazují všechno, každopádně jak chtějí skloubit 2 nesourodé světy, to teda nevím. I když je fakt, že mohou fungovat nezávisle. Výbornou pozici v Indii si udržuje BAE (mimo jiné i on se podílí na projektu) a prodává tam horem dolem. Stejně tak MBDA a další. Indové nakupují naprosto cokoliv, co se jim hodí s Izraelem dali dohromady Barak-8 SAM, který mají torpédoborcích Kolkata.

avatar
danny Datum: 18.05.2018 Čas: 14:56

balm: díky za zajímavé informace. Rád si počtu.

vipe: nejsem si jistý, že je informace o verzi Kalibru NK v textu přesná. Každopádně jsem se nikde nedočetl, že by byl rozdíl v odpalovacím kontejneru pro 3K54 a 3K14. A vzhledem k modularitě Kalibrů a tomu, že jejich vývoj přímo navazoval na protilodní střely, tak bych se o jejich schopnosti působit proti hladinovým cílům fakt nebál.

Pro protiponorkový boj jsou přímo vybaveny sonary Zarja a nízkofrekvenční Vinětkou korvety třídy Stěreguščij a Děrzkij, stejně jsou vybaveny fregaty Admirál Gorškov a Admirál Grigorovič mají na trupu sonar taky.
Dá se předpokládat, že Škval bude obvykle působit ve skupině s jednotkami výše uvedených tříd a prostě bude zvyšovat palebnou sílu a podporovat PVO skupiny. Jak sám píšeš, už tak je patrně na hranici nosnosti, takže se tam asi vrtulník ani protiponorková výzbroj nevejde.
RF má těžší jednotky vyvinuté a rozestavěné. Řeší dost urgentní problém, protože i do těch rozestavěných nemá motory (objednané turbíny z Ukrajiny nedostane), tak prostě přistoupili k logickému kroku, a to stavbě třídy, kterou jsou schopni produkovat rychle, z vlastních zdrojů a která jim pomůže zalepit nejurgentnější bezpečnostní rizika. Navíc nebude takový problém naplnit stavy posádek, jako na větší jednotky. Nechápu, co je na tom nelogického.

avatar
Clanek Datum: 18.05.2018 Čas: 00:08

@asdf
Ne, on mluvil o tech 8 kalibrech, k tomu prirovnava harpoon.

avatar
cernakus Datum: 18.05.2018 Čas: 00:03

Shelmik:

co jsem tak viděl dokumenty z jaderných ponorek. Tak to byli Rusáci, kterejch bych se vůbec nebál a z amíků šel děs. Jinými slovy, bodrý mužik lepší, než nadrženej yankee...

Pokud by někdo rozpoutal třetí světovou jen proto, že mu 800 tunová korveta potopila letadlovou loď (a to by se kalibry musely hodně snažit). Tak je to debil a rozpoutal by ji i jen proto, že mu Melanie už měsíc nedala ;-)

Takže žádný strach. Pokud máš na čele napsáno, že chcípneš v jaderným holocaustu, tak tomu neunikneš :-D

avatar
Shelmik Datum: 17.05.2018 Čas: 22:55

Já bych si asi dělal starost s něčím jiným. Předem říkam že nevim jak kvalitní má Rusko námořní důstojníky ale poměrně mi děsí představa že lodi s takvou výzbrojí bude velet nejaky důstojník bez zkušenosti co bez problemu ze skratu v hlavě rozpoutá 3 svetovou . Chapu že na ponorkách a křižnících bude elita ale natakovéhle kocábce ...

avatar
asdf Datum: 17.05.2018 Čas: 22:23

vipe > Hovoris ze strela z pancira je tazsia ako Harpoon. Pancir strela vaha 90 kg. Harpoon 690kg

avatar
vipe Datum: 17.05.2018 Čas: 22:03

no řekněme to takhle
hlavní výzbroj tohohle drobečka - střely Kalibr nejsou protilodní, ale protizemní střely které jsou zajisté použitelné proti svazu letadlové lodě - za předpokladu vybavení jadernou hlavicí.

S vyjímkou Visby - cože je stealth korveta z laminátu s mneším výtlakem, mají většinou 2 - 4x větší výtlak a ve výzbroji zhruba srovnatelné dělo, zhruba srovnatelnou (nebo horší) protiletadlovou výzbroj + protiponorkovou výbavu (sonary, torpéda, vrtulník) + protilodní střely, jsou to lodě pro ochranu pobřeží (ochranu přístavů, protiminová služba, protiponorková služba) + konvojová služba, odpovídá tomu jejich výbava a výzbroj.

Škval jak ho představili je nosič zbraní strategického určení a ne korveta pro ochranu pobřeží.

Nechcu být protivný ale domnívám se že na svůj výtlak nese příliš těžkou výbavu a výzbroj , tudíž nautické vlastnosti nebudou asi nic moc - takže bude sloužit jako nosič např na Černém moři

avatar
balm Datum: 17.05.2018 Čas: 18:56

@Danny

Rusko je možná pozadu před USA a Evropou, ale nelení a snaží se rozvíjet a vyvíjet svoje vlastní UAV. Na MAKS 2017 ukazovali prototypy pro pozemní a námořní použití (BPT300 150kg a těžší 500Kg variantu užitečného zatížení). Další možností je nákup řešení třetí strany (Rusko koketovalo s Rakouskem a nakoupilo UAV S100 pro pobřežní stráž), protože Projekt 22800 nabízí v exportní verzi 22800(E) bez Ruského AK-175MA, který nahrazuje Italská varianta Oto Melara 76mm s delším dostřelem a FCCS kompatibilní s programovatelnou municí BAE (all-target pre-fragmented programmable 6Mode proximity-fuze amunnition pro 76 - 155mm variantu, odvozenou od prodávaných 40 - 67mm varianty). Podobný typ munice používají Švédové na korvetách Visby 57mm Bofors 3P. Nevím o tom, že by Rusové měli podobný typ munice a systému ve výzbroji, popř. bude v blízké budoucnosti zavedena. Indie, kterým Rusové korvety 22800 nabízí, rozhodně nemají problém si vybrat u jiného dodavatele. Nakupují vše, co potřebují.

avatar
danny Datum: 17.05.2018 Čas: 17:25

vipe: ale na ten výtlak právě koukat musíš, ne? Pokud je něco 2x tak velké, tak je to trochu jiná třída, ne? A jak jsem psal dříve, do této váhové kategorie patří např. Projekt 20380,20381,20385. Protiponorková výzbroj, na palubě Ka-27PL. Jaký by mělo smysl vyvíjet další loď stejné kategorie?
A pokud se jedná o loď na ochranu pobřeží, ty máš pocit, že na ruské pobřeží budou útočit fousáči v toyotách? Neřeší Rus spíš dlouhá léta otázku, jak to pobřeží bude chránit před svazem letadlové lodi a letadly, co má na palubě? Vůbec netuším, nač by tam byly ty lehké protilodní střely a třicítka. To už by mohly rovnou vozit ohňostroj na uvítanou.

balm: UAV dává smysl, ale zatím jsem nezaznamenal, že by měli k dispozici navalizovaný UAV s kolmým startem. Je otázka, nakolik je konstrukce skutečně modulární a jak náročné bude do platformy takový modul implementovat.

avatar
vipe Datum: 17.05.2018 Čas: 14:14

příklady
Braunschweig výtlak 1800 t +
Sa'ar 5 (1000t) + 6 (2000t)
třída Gowind 2500 (2500 t)
LCS amerického námořnictva

na výtlak raděj nekoukej, porovnávej výzbroj - všechno jsou to korvety s určením ochrana pobřeží

avatar
balm Datum: 17.05.2018 Čas: 13:21

Výtlak 800 tun a výdrží 15 dní není zase tak málo, aby se nedalo uvažovat o dodatečném protiponorkovém vybavení v exportní verzi, třeba pro Indii. Osobně mi chybí koncepce podporu UAV, nemyslím nutně "velkou krávu" kategorie Fire Scout, ale i menší a dobře použitelné UAV proti minám, průzkum atd. Švédský třída Visby disponuje dostatečně velkou plochou pro střední vrtulník a ačkoliv vlastní hangár nemá, používá vlastní Skeldar a na svou palubu dostane evakuační, zásobovací, nebo jakýkoliv jiný střední vrtulník. Když dostanou UAV na takové prcky jako Skjold, proč by to nešlo na na Škval.

Osobně si myslím, že možnosti UAV by zvýšili potenciál a hodnotu lodě.

avatar
džordž Datum: 17.05.2018 Čas: 13:17

" lodě pro ochranu pobřeží o výtlaku 800 t nebývají vyzbrojeny něčím s dosahem 2500 km" takže když to nikdo jinej nemá, a oni jo, je to automaticky špatně ?

"pro ostřelování fousáčů jejich nejsilnější výzbroj je Toyota pickup a krtickou infrastrukturu představuje suchej záchod" pokud myslíš, že nemají silnější výzbroj než pickupy, tak je vidět, že to moc nesleduješ a nevyznáš se v tom.

"levné řešení nosiče zbraní pro údery na velkou vzdálenost na řekněme svaz letadlové lodě" a co jiného myslíš, že by na to pobřeží útočil, vorvani ?

Když už teda víš, že korvety pro ochranu pobřeží mívají kanon, lehkou protivzdušnou obranu, něco proti ponorkám a nějaké lehké protilodní střely, řekněme o výtlaku těch 800tun, jistě nám dokážeš uvést nějaké ty příklady.

avatar
vipe Datum: 17.05.2018 Čas: 12:56

no nedává mi smysl označení "pro obranu pobřeží" v tomto případě

klíčové slovo "obrana pobřeží" , lodě pro ochranu pobřeží o výtlaku 800 t nebývají vyzbrojeny něčím s dosahem 2500 km (omluvte mou smělost ale prostředky s takovým dosahem jsou vytvořeny primárně pro jaderné údery,, ne pro ostřelování fousáčů jejich nejsilnější výzbroj je Toyota pickup a krtickou infrastrukturu představuje suchej záchod). Takže Ano kalibry jsou silná karta, ale jenom s jadernou hlavicí.
Dát je na malou korvetu pro" ochranu pobřeží" je sakra drahej overkill - pro účely obrany pobřeží.

Ono už na těch 800 set tun výtlaku je toho krapet moc - 76 mm automat, výkonný radar, pancir umístěný proklatě vysoko (a svinsky těžkej) + 8 střel které vzhledem ke vým parametrům asi budou krapet větší a těžší než harpoon. nautické vlastnosti na "high seas" můžou být docela zajímavé.

Současná konfigurace vypadá jako pokus o levné řešení nosiče zbraní pro údery na velkou vzdálenost na řekněme svaz letadlové lodě nebo i přímo Americkou pevninu nebo dejme tomu Čínu ale ne jako lehká korveta pro ochranu pobřeží (on i ten pancir na tom působí divně)

Malé korvety pro ochranu pobřeží bývájí levné (pokud možno) řešení pro Ochranu Pobřeží t.j aut kanón, lehká protivzdušná obrana (často navalizované verze pozemních prostředků krátkého nebo velmi krátkého dosahu, něco proti ponorkám + nějaké lehčí až lehké protilodní střely.

arr