Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Vojenská výzbroj

MHTK: Miniraketa proti dělostřelectvu a minometům

Datum přidání 21.06.2018    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 13 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda (US Army) poskytla firmě Lockheed Martin dalších 2,6 milionu dolarů na rozvoj miniaturních raket země-vzduch MHTK (Miniature Hit-to-Kill). Interceptory MHTK jsou určeny hlavně k ničení dělostřeleckých granátů, minometné munice, raket a dronů.

Foto: MHTK má startovací hmotnost pouze 2,5 kg. / Lockheed Martin

 

V současné době se mechanizované jednotky a pěchota nemají prakticky jak bránit před raketovými, dělostřeleckými a minometnými RAM (Rocket, Artillery and Mortar) útoky. Vyvíjené systémy určené k detekci, rušení nebo ničení RAM munice nesou označení C-RAM (Counter Rocket, Artillery and Mortar).


Současné prostředky C-RAM, resp. kanónové a raketové prostředky systémů protivzdušné obrany (PVO) krátkého dosahu (SHORAD), jsou příliš objemné, těžké a drahé. Tento neduh ještě více umocňuje masový nástup přesných zbraní a dronů.


Současně přitom protivníci vyvíjí vlastní moderní prostředky PVO, které dokáží úspěšně potlačit fungování nepřátelského letectva. Americké letectvo tak již nemusí zajistit vybojování absolutní vzdušné nadvlády a manévrující americké pozemní jednotky se musí spolehnout na vlastní prostředky PVO.


Americká armáda proto pracuje na celé řadě raketových prostředků země-vzduch krátkého dosahu nasaditelných v rámci vojskové PVO. Tyto raketové prostředky zajistí ochranu manévrující pěchotě a mechanizovaným jednotkám před útoky bitevních letadel, dronů a vrtulníků, před útoky RAM munice, střel s plochu dráhou letu nebo před leteckou municí.  


Nosnou platformou této nové generace raket se stane v americké armádě víceúčelový odpalovací prostředek MML (Multi-Mission Launcher), který lze umístit na střední nákladní automobil. Celkově 15 šachet MML pojme střely jako FIM-92 Stinger, AIM-9X Sidewinder, AGM-114L Longbow Hellfire (jedna střela na šachtu) či jmenovaný MHTK (čtyři střely na šachtu).

 

Počítá se s kombinováným nasazením, protože každá z jmenovaných raket má svou unikátní letovou obálku, systém navádění, dolet a bojovou hlavici  ‒ každá střela je proto určena na jiný typ cílů.


Integrace MML, střel, radiolokátorů, komunikačních prostředků a systémů řízení a velení palby do vojskové PVO americké armády je řešena v rámci zastřešujícího programu  IFPC Inc 2-I (Indirect Fire Protection Capability, Increment 2 – Intercept).


Cílem programu IFPC Inc 2-I je jednoduše obnovit vojskovou PVO americké armády, především s využitím nové generace střel země-vzduch, proti nové generaci vzdušných hrozeb. V rámci programu IFPC Inc 2-I se plánují nasadit mimo jiné i laserové zbraně, z počátku určené především k ničení dronů.

 

Video: Testování odpalovacího vozidla MML. / YouTube


Americká armáda již pro program IFPC Inc 2-I a kontejnery MML vybrala střely Sidewinder – ty zajistí ochranu pozemních jednotek před útoky bitevních letadel, vrtulníků a dronů.


V rámci programu EMAM (Expanded Mission Area Missile) armáda hledá pro MML druhou střelu určenou proti RAM munici. Konkurenty jsou právě uvedená MHTK a střela Sky Huner, což je v podstatě americká verze izraelského interceptoru Tamir systému Iron Dome. Armáda zvolí vítězné řešení v příštím roce.

 

Poslední verze střely MHTK od firmy Lockheed Martin měří na délku pouze 72 cm (průměr 4 cm) a má startovací hmotnost 2,5 kg. Je tedy zhruba o polovinu menší a o 0,5 kg lehčí než FIM-92 Stinger. Například původně výhradně protitanková řízená střela Longbow Hellfire má startovací hmotnost 49 kg, bojovou hlavici 9 kg a dolet 8 km (při odpalu ze vzduchu).

Dosah MHTK je přibližně 3 km. MHTK funguje principem „hit-to-kill“, tedy cíl ničí přímým zásahem. O navádění rakety k cíli se stará pozemní radiolokátor ve spolupráci s prostředky velení a řízení palby. V konečná fázi se MHTK navádí pomocí vlastní palubního radiolokátoru.

 

Video: Testování MHTK v lednu 2018. / YouTube


Bez nutností použití bojové hlavice je střela MHTK poměrné levná ‒ cílová částka při velkosériové výrobě je 16 000 dolarů. Je to o polovinu méně, než stojí střely Stinger a asi 30× méně, než stojí střela AIM-9X Sidewinder.


Lockheed Martin za vlastní i armádní peníze vyvíjí MHTK od roku 2012. Nejnovější verzi střely s posílenou konstrukcí a vylepšenou elektronikou firma otestovala na střelnici White Sands v lednu letošního roku.


V budoucnu se počítá i s vývojem menších kontejnerů MML, které půjde umístit na obrněná vozidla (BVP, tanky) nebo na menší taktická vozidla 4×4. Je možný tak vývoj člověkem přenositelného odpalovacího kontejneru, jako kompaktnější a levnější náhradu za FIM-92 Stinger.


V pokročilejší verzi lze MHTK využít i pro uvažovanou protiraketovu obranu letadel a vrtulníků. Již nějakou dobu americká armáda a letectvo uvažují o vývoji miniaturních střel odpalovaných z vrtulníků a letadel, které mohou ničit blížící se nepřátelské rakety vzduch-vzduch i země-vzduch.

 

Zdroj: Defense NewsThe Drive

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 23.06.2018 Čas: 21:53

Mě by zajímala jedna věc – jaké jsou reakční časy. Tzn. jaký je minimální čas, který systém potřebuje k sestřelení třeba dělostřeleckého granátu. Samozřejmě za předpokladu, že je v aktivním režimu a jen čeká na data z radaru. Protože v členitějším terénu musí takový granát nejprve vyletět dostatečně vysoko, aby jej radar zaznamenal, pak musí z několika měření spočítat jeho dráhu a předat data odpalovací platformě. Ono těch sekund tam není moc, ani když se podaří granát zaznamenat krátce po výstřelu. Pokud baterie pálí přes kopec a vy nemáte radar na jeho vrcholu...

avatar
KOLT Datum: 23.06.2018 Čas: 21:47

balm, je jasné, že dělostřelecký přepad baterie salvových raketometů nepokryje jedno vozidlo IFPC s jedním radarem. Jenže on protivník těch baterií taky nebude mít nekonečný počet. Pokud bude IFPC skutečně zařazen do IBCS, tak v případě dostatečného počtu radarů v oblasti bude možné pokrýt i hodně velké množství střel. Rozhodně víc, než je většina potenciálních protivníků s výjimkou Ruska, Číny ap. schopná poslat naráz do vzduchu s jedním cílem.

Stran asymetrických konfliktů sice souhlasím s tím, že munice je "mezi lidmi" víc než dost. Má to ale jeden háček – musíte se s ní dostat dostatečně blízko cíli. Dostřel většiny systémů, které zvládnou povstalci v rozumné míře ukrýt, obsluhovat a zajistit pro ně munici a zázemí, není nikterak veliký. Skutečně nebudou mít k dispozici baterii salvových raketometů či kanónových houfnic. Pokud tedy budete chtít zahltit takovýto systém, musíte do blízkosti cíle dostat hromadu zbraní typu minomet ap. To se vám může povést ještě tak na úrovni velitelství praporu, ale dost pochybuju, že dokážete dostat 20 minometů ráže 82/120 mm na nějaké 4 kilometry k brigádnímu velitelství či shromaždišti... Nehledě na to, že takové velitelství bude mít k dispozici dostatek prostředků (radary počínaje a dělostřelectvem konče), aby podobný útok smetlo velmi rychle z povrchu zemského.
Drony jsou fajn, ale jejich počet a výkon – těch, co se k nim povstalci mají šanci dostat – není takový, aby dokázaly zahltit podobný rozvinutý systém. I kdyby jich měli povstalci dost, tak tam nedoletí dost rychle, armáda bude mít čas na reakci. Pokud bude mít k dispozici i hlavňové PVO/C-RAM, udělá z těch dronů kaši daleko před cílem.

Což neznamená, že se i těm povstalcům nemůže povést nějaký ten zásah. Nicméně budou to mít podstatně těžší. A i pro vyspělého protivníka to bude problém, protože místo několika raket na zlikvidování shromážděného praporu bude najednou potřebovat těch raket desítky. Ekonomika nepustí ;-)

avatar
Starlight Datum: 23.06.2018 Čas: 18:42

4)
Zatím není jasné, jak budou do systému integrovány moderní dělostřelecké radiolokátory US ARMY typu AN/TPQ-53 (122 mm raketu detekuje na vzdálenost až 50 km, dokáže sledovat, identifikovat a počítat současně 50 projektilů) a malé AN/TPQ-50 (praktický dosah do 10 km, dokáže sledovat, identifikovat a počítat současně 20 projektilů). Zejména zda budou schopny poskytovat v reálném čase zaměřovací data pro raketové C-RAM systémy.

5)
V současnosti jediným „hard-kill“ prostředkem C-RAM u US ARMY je cca 43+ kanónových systémů Centurion (pozemní verze námořního systému Phalanx CIWS).

6)
US ARMY v posledních letech kompletně předělává svoji vojskovou PVO na mnohastupňovou. Prioritu mají hlavně jednotky v Evropě.

a) Jako dočasné řešení bylo do Evropy přesunuto 50 mobilních protiletadlových systémů AN/TWQ-1 Avenger s radary AN/APG-64 Sentinel od Národní gardy (ANG) pro ochranu manévrových brigád.

b) Manévrovým praporům (s důrazem na v Evropu) jsou opět přidělovány střely MANPADS FIM-92 Stinger a je prováděn výcvik v jejich použití. Střely Stinger jsou modernizovány na boj proti UAV/UAS. Přibude bezkontaktní přibližovacího zapalovače při použití proti malým UAS. Paradoxně stávající řešení pouze s kontaktním nárazovým zapalovačem je jednou z příčin vysoké bojové účinnosti tohoto systému proti letounům a vrtulníkům ve srovnání s méně přesnými MANPADS, které mají přibližovací zapalovač.

c) V roce 2019 začne vyzbrojování prvních čtyřech protiletadlových praporů aktivních sil US ARMY (dosud byly jen u ANG). Budou dočasně vyzbrojeny systémy Avenger, které jsou postupně vyjímaný z dlouhodobého uložení a následně generálkovaný.

d) V roce 2020 bude zavedena provozní baterie (12 systémů) „prozatímního“ systému MSHORAD (Manévrový SHORAD) na bázi podvozku Stryker DVH A1, které funkčně nahradí již dávno vyřazené protiletadlové systémy M6 Linebacker (protiletadlový M2 Bradley). Bude to hybridní raketovo - hlavňový systém (nízkokadenční zbraň ráže 12,7 až 30 mm s malým zpětným rázem proti UAS, pomalým vrtulníkům blízko země a proti pozemním cílům). Bude zřejmě používat více typu řízených střel s programů (Avenger, IFPC Inc 2-I, ..). Zatím je plánovaný nákup 144 systémů pro 4 protiletadlové prapory aktivních sil US ARMY (celkový výhled je na 18 praporů), které budou chránit obrněné manévrové brigády ABCT a SBCT. První protiletadlový prapor (v Evropě) má být přezbrojená z AN/TWQ-1 Avenger v roce 2021. Druhý prapor v roce 2023.

e) V roce 2020 bude datově (v předstihu opřed zavedením propojen systém Patriot a THAAD, aby bylo možno používat výkonných radarů AN/TPY-2 systému THAAD.

f) V roce 2021 dosáhne IOC systém IFPC Inc 2-I Block 1 s AIM-9X, v roce 2022 pak se C-RAM střelami vybraných v programu EMAM. Tyto mobilní systémy jsou určeny pro kvazi-statickou ochranu prostorů rozmístění divizí/brigád manévrových sil.

g) V roce 2022 by mělo dojít k zprovoznění systému IBCS.

h) V roce 2023 by měl být dokončen prototyp mobilního 50 kW laseru pro úkoly C-RAM. Do konce desetiletí by rádi dosáhli výkonu 100 kW v mobilním provedení pro C-RAM.

avatar
Starlight Datum: 23.06.2018 Čas: 18:41

K saturaci SHORAD/C-RAM systému IFPC Inc 2-I Block 1:

1)

V článku je to popsáno. Jedno odpalovací zařízení MML má 15 velkých odpalovacích „raketnic“. Celkem lze do něho nabít až 15 velkých střel AIM-9X proti letounům vrtulníků a UAV/UAS, které se nabíjejí po jedné do raketnice, nebo až 60 malých střel MHTK (Miniature Hit-to-Kill) pro úkoly C-RAM (Counter Rocket, Artillery and Mortar), které se nabíjejí po 4 do jedné „raketnice“. Vozidlo může být nabito i jejich kombinacemi.

Jedna baterie bude mít zpravidla 4 až 6 odpalovacích zařízení MML. To je celkem až 60-90 střel AIM-9X nebo až 240-360 střel MHTK. V praxi by to byla ale kombinace obou druhů střel.

2)
Radarovým senzorem, který plní funkci přehledového i střeleckého radaru je standartní polní protiletadlová radarová síť US ARMY tvořená radiolokátory řady AN/APQ-64 Sentinel.

Při střelbě radar Sentinel generuje 3D data o poloze cíle, které přes datovou síť PVO předává na střelu ve střední fázi letu. Koncové navedení má pak na starosti naváděcí hlavice ve špičce střely. To je buď pasivní infračervený u AIM-9X Block II, nebo aktivní radiolokační u popisované MHTK (pozor starší vývojové verze měly poloaktivní hlavici, ale pro program IFPC museli dodělat aktivní radiolokační senzor).

Stávající produkční verze radaru AN/APQ-64A3 (Improved) Sentinel je radar typu PESA, který má přístrojový dosah až 75 km. Starší radary verze A1 jsou postupně modernizovány na standart A3. Data z radarů Sentinel poskytují informaci o vzdušném prostoru (vidí letouny, vrtulníky, UAV a nejnovější software umí i C-RAM funkci). Starší verze A1 dokázala sledovat až 120 vzdušných cílů. Schopnosti verze A3 nejsou známa, stejně jako vyvíjené budoucí A4.

V roce FY2025 by měla být rozmístěna nová verze A4 s radarem typu AESA. Soutěž na dodavatele prototypů už byla spuštěna. AESA radar (technologie GaN) bude poskytovat ještě lepší parametry a právě velmi často se zmiňuje hlavně v C-RAM oblast.

3)
Kromě radaru Sentinel, bude IFPC Inc 2-I Block 1 zapojen hned do první verze do systému řízení, velení a předávání radarových IBCS, který bude spuštěn v roce 2021. Pak už bude možné cíle sledovat identifikovat, generovat naváděcí data pomocí dat od každého vhodného senzoru napojeného do sítě IBCS (Sentinel, patriot, THAAD, další externí senzory US/ARMY/USMC/USAF/USNAVY).

Vlastní odpalovací vozidla MML systému IFPC Inc 2-I Block 1 mají vstoupit do služby někdy v letech 2019-2020, IOC s AIM-9X je plánována na rok 2021. Střely kategorie C-RAM z programu EMAM (Expanded Mission Area Missile) mají IOC v roce 2022.

Po roce FY2025 je také plánováno zavedení verze IFPC Inc 2-I Block 2 s výrazně zdokonalenými C-RAM schopnostmi (nové střely nebo laser, možná oboje + radar Sentinel A4).

avatar
balm Datum: 23.06.2018 Čas: 18:28

@Kolt

Nemyslím si, že jsi plně pochopil podstatu problému. Nenech se mýlit, nenáleží v ceně, nýbrž v technických problémech a nedostatků při ochraně vlastních jednotek a techniky. Bohužel, v každý asymetrický konflikt doprovází snadná dostupnost munice pocházející z vládních muničních skladů, Jaké typy a množství se ztratilo ze zbrojních skladů při invazi za účelem svržení režimu? To se asi nikdy nedozvíme, ale ztratilo se mnoho ručních řízených střel, dělostřelecké, minometné munice a spousta další munice, která uživí několik dalších konfliktů v horizontu 25 let. Odhad, ale asi nebudou daleko od pravdy. O dostatek účinné munice v rukou teroristů, povstalců, ... není nouze a nepodceňoval bych flexibilitu kreativního myšlení s minimální technologickou úrovní. Improvizace v asymetrickém konfliktu hraje zásadní fakt a protože nejsou svázáni žádnými morálními a právním omezením, mohou si dělat co chtějí. Bohužel efektivně. Většinu ztrát v Iráku lze připsat neustále zdokonalovaným IED, které neodhalí detektory. Právě návrat k mimořádně primitivním metodám činí z IED smrtelné nebezpečí, bez ohledu na nákupy špičkových detektorů, testování T-paprsků a laserových systémů, které nejsou schopné odhalit IED uplácaného z jílu, sádry, pytloviny, ... a vozidla dál vybuchují. Umím si představit munici, včetně termobarické ruční munice (... a SH je ve skladech měl minimálně minometnou), kterou navěsí na primitivní levné drony. Nebudou odolné proti EMC, počasí .... ale svou práci s minomety udělají. Půjde-li o silného soupeře, nebude kapacita systému stačit na první koordinovanou salvu moderního dělostřelectva, které pošle salvy na cíl/e tak, aby dopadly současně a s podporou raketových systémů. Přijde mi to málo efektivní, ale na pár jednotlivých cílů to snad stačit bude. Představa, že by zastavili více koordinovaných systému, zdá se poněkud nedostatečná

Jeden systém může detekovat 20 - 30 cílů, ale současně může útočit jen na 5 - 8 cílů. To není dobrá vyhlídka a pro překonání nebude potřeba velké množství techniky, v budoucnu pravděpodobně rojů sebevražedných kooperujících dronů.

avatar
pet.rok Datum: 23.06.2018 Čas: 17:21

logik: predsa kazdy system ma svoje limity
sucastne letiace ciele myslim nie su problem, balisticky vypocet pre viacero cielov naraz to iste zvladne a simultanny odpal rakiet takisto.
problem by nastal len keby ich boli desiatky (nad kapacitu zasobnika) a na to uz musi byt protistrana patricne vybavena.
ale hlavne: nejde o hviezne vojny, kde musi byt 100% ucinnost. je to relativne lacne (aspon by malo byt) riesenie ako ochranit napr. kolonu na presune pred minometnym prepadom.

avatar
logik Datum: 23.06.2018 Čas: 13:23

pet.rok:
jenže dobře načasovanej útok spočívá právě v tom, že projektily na nepřítele letěj najednou. Proto se dělaj houfnice se schopností vystřelit více projektilů po různé balistice na stejný cíl, proto mají být houfy levných dronů....

Zahlcení obrany je dnes IMHO primárním způsobem taktiky na její prolomení - druhoválečné "postupné "vyčerpání", používané např. při útocích na letadlové lodě, byla defakto (pro nedostatečnou možnost synchronizace útoků) "z nouze ctnost".

avatar
pet.rok Datum: 23.06.2018 Čas: 13:02

v podstate nejde o to ci to pojde zahltit alebo nie, realne urcite pojde vystrelit viac minometnych a delostreleckych granatov nez je nabitych rakiet v kontaineri.
Co bude dolezite je aby to zvladlo prvych par granatov delostreleckeho alebo minometneho prepadu a umoznilo vyhladat ukryt alebo sa rozptylit.
Ak to bude v praxi fungovat, moze to byt uzitocne a nemusi ani tak velmi vadit ak bude jednotliva raketa o dost drahsia nez del. alebo min. granat (co asi bude).

avatar
KOLT Datum: 22.06.2018 Čas: 23:02

Zahltit to samozřejmě půjde. Nicméně
a) ani ten protivník nebude mít nekonečné množství munice, přičemž ekonomika bude, přes vyšší cenu, hrát ve prospěch USA, neb jsou odporně bohaté ;-)
b) není nutné zničit každý granát/raketu/dron; vlastní vozidla mají také nějakou odolnost, čili střely letící "lehce mimo" můžete ignorovat (podobně jako Iron Dome);
c) je to náramně účinné v boji proti výrazně méně vyspělému či hůře vyzbrojenému protivníkovi – ten prostě nebude mít dost prostředku, aby obranu zahltil.
d) je třeba si uvědomit, kolik stojí technika a lidé, které to bude chránit, takže je vcelku irelevantní, že střela letící na cíl stojí o jeden či dokonce dva řády méně než protistřela, když cíl, který hrozí střela zničit, stojí od dva či tři řády více než protistřela. O ceně lidí v té technice nemluvě.

avatar
balm Datum: 22.06.2018 Čas: 20:54

Mě by zajímalo, jak se chtějí vypořádat s poměrem kapacity aktivní obrany vůči intenzivnímu kombinovaného útoku. Například kombinaci klasických mobilních houfnic s pokročilou municí, raketového dělostřelectva a podporou dronů. Prozatím se informace týkají odůvodnění pro vývoj levných řízených střel, ale o vlastním výkonném řídícím systému a výkonných mobilních radarech, nepadlo ani slovo.

Vím, že Rusové zamýšlejí (či zamýšleli) chránit svá strategická postavení, v případě proniknutí do těsné blízkosti např.: na pár set metrů k postavení výkonného prostorového systému protivzdušné obrany, kde nelze účinně použít vlastní střely, doplňkové vrstvy ochrany (např.: Pantsir), pomocí "hloupých bloků" metající kazetovou fragmentační munici určenou k intenzivnímu zasypání prostoru fragmenty s vysokou energií - v podstatě taková větší brokovnice. Podle všeho došli k názoru, že není v blízké budoucnosti možné vyvinout dostatečně mobilní, nezávislý prostředek s dostatečnou kapacitou, který by byl schopen útočit na desítky až stovky cílů současně. Psalo se o tom v souvislosti s testy relativně levných amerických kamikadze dronů organizovaných do koordinovaných velkých rojů.

avatar
madrabbit Datum: 22.06.2018 Čas: 13:42

jj248b: Jasně, jednotková cena je vysoká, ale je to osvědčené řešení - budeš jenom upravovat navádění - máš relativně jistý výsledek. Další plus je servisní a součástková kompatibilta. Ve finále to může být finančně i časově výhodné.

avatar
Argonaut.CZ Datum: 22.06.2018 Čas: 06:27

vše je ale designováno na jednotlivé střely / granáty / rakety. Řešení půjde zahltit např. salvovým raketometem. Další aspekt bude cena.

avatar
jj284b Datum: 21.06.2018 Čas: 19:42

X-kovy Sidewinder je tak trocha overkill na vrtulniky a drony...

arr