Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Vojenská výzbroj

Protiletecká mina PVM - hradba proti vrtulníkům

Datum přidání 25.08.2012    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 9 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Formace útočných vrtulníků překračuje státní hranice a krade se nízko nad zemí ke svému cíli. Zčista jasna zaznívají exploze a stroje se střemhlav řítí dolů. Osádky vrtulníků měly smůlu, právě vletěly to protileteckého minového pole. Takto může dopadnout každá posádka vrtulníku nebo i letadla, která se dostane do kontaktu s ruskou protileteckou minou PVM (protivovyertolyetniye mini).

AH-64

Foto: Ruská mina PVM je určena především jako obrana proti západním útočným vrtulníkům, jako je na obrázku zobrazený AH-64D Apache Longbow / US Army

 

Model zařízení, označované jednoduše jako Protiletecká mina PVM, byl veřejnosti poprvé představen již v roce 1990 na singapurské zbrojní výstavě. Tehdy v období chaosu rozpadajícího se Sovětského svazu, se však nenašly peníze na dokončení slibného projektu. Model a veškerá technická dokumentace tak zmizela na dlouhé roky v ruských armádních depozitářích.

 

Rusové se opět vrátili k vývoji protiletecké miny v roce 1998. První prototyp byl pak dokončen již o rok později v roce 1999. Od té doby proběhlo mnoho ostrých testů, včetně zkoušek útoků na opravdové vrtulníky.

 

Video: Protiletecká mina PVM / YouTube

 

Podle ruské tiskové agentury RIA Novosti, je vývoj miny po dlouhých letech již prakticky u konce a od příštího roku bude běžet dodávka prvních 200 kusů PVM do ruské armády. Dodávky mají být ukončené v roce 2014 s tím, že se výhledově počítá s nákupem dalších kusů protileteckých min.

 

S čím přesně se budou muset posádky vrtulníků a letadel vypořádat? Jednorázová mina PVM je kompaktní zařízení o hmotnosti pouhých 12 kg (6,4 kg připadá na nálož TG-50), která může zasahovat objekty letící až 100 m/s (360 km/h) – vrtulníky, bezpilotní stroje, vrtulová letadla. Smrticí zóna je ve vzdálenosti 180 metrů od miny.

 

Video: Protiletecká mina PVM / YouTube

 

Mina používá k detekci letadel akustické a infračervené (tepelné) senzory. Díky tomu dokáže zachytit vrtulníky až na vzdálenost 3,2 km a letadla na 1 km. Jestliže blížící stroj se dostane do vzdálenosti menší než 180 metrů, dojde k aktivaci explozi formovaného ocelového projektilu. Ten je pak ohromnou rychlostí 2,5 - 3 km/s vymeten proti cíli.

 

Elektronika miny PVM se stará o to, aby projektil mířil na horní slabě chráněné části vrtulníku – tam kde jsou umístěny motory a rotor.  Projektil je na vzdálenost 100 metrů schopen probít pancíř o tloušťce až 12 mm. Takový výkon by s největší pravděpodobnosti nestačil na vyřazení posádky těžce opancéřovaného vrtulníku AH-64 Apache, ale určitě postačí na zničení jeho motorů (či spíše jednoho motoru), rotoru nebo převodového ústroji - samozřejmě za předpokladu přímého zásahu.

 

Mina PVM se může ukládat ručně, nebo automaticky. Také ji lze aktivovat nebo deaktivovat na dálku – což se může hodit při přeletech vlastních strojů. Interní baterie jsou schopny udržet minu v provozu tři měsíce, poté dojde k její trvale deaktivaci, nebo k autodestrukci.

 

Zdroj: Examiner

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
cejkis Datum: 04.10.2012 Čas: 22:13

Jen překážka nic více. Holt se použije více návnad jako v případě vylákání irácké PVO v první válce v Zálivu. První letí návnada a miny se odpalují a poté letí vrtulníky.

avatar
kastoro Datum: 01.09.2012 Čas: 00:03

Hoši, vy si neuvědomujete, že stačí zavřít plyn, vodu, odpojit elktř0inu a vyřadit zásobníky s pohonnými hmotami a jste všichni v .......

avatar
Left Datum: 26.08.2012 Čas: 23:24

To oxmyx:
V zásadě máš pravdu, ale musíme také vzít v úvahu fakt a to, že třeba Čína dostane víc z jednoho dolaru než USA - mám na mysli například naprosto jinou cenu pracovní síly. Čína z platu jednoho vojáka USA jich může mít 10...
Přesto si myslím, že by jsme spíš měli být rádi a děkovat USA, že v zásadě platí armádu za Evropu, která totálně rezignovala na svou obranu.
Co se Romneyho, tak s tím, že by ještě navýšil rozpočet armády, bych souhlasil, ale stejně bych ho nevolil, kvůli jeho mormonské víře - je to velká mozkovymívající organizace, která by se dala nazvat "Islám západu".

avatar
oxmyx Datum: 26.08.2012 Čas: 16:30

Lefte nemyslím si, že by to bylo přesné.

Putin sice schválil v roce 2010 navýšení zbrojního rozpočtu o 700 miliard dolarů, ale tato částka je rozložena do roku 2020 a padne na přezbrojení ruské armády, protože pouze cca 15% armády je vyzbrojeno modernímy systémy a zbraněmi.
V Rusku probíhá Serďjukovova reforma. Armáda snižuje stavy - asi 1 milion vojáků (započítáni odvedenci, v době SSSR měla 5 milionů). Zrušeny divize, zrušen 5 stupňový systém velení, z vojenských škol 65 snížili na 10 atd.
V USA oproti tomu nic nenasvědčuje snížení zbrojních výdajů, jen za rok 2011 to bylo 711 miliard za letošek to bude asi 740 miliard, republikáni každou debatu o snižování rozpočtu vetují a kandidát na prezidenta Romney chce tento rozpočet ještě navýšit, takže pokud USA nezkrachujou :-) ....
10 států které vydávají nejvíc na zbrojení za letošek v miliardách dolarů:
USA 740, ČÍNA 90, GB 63, FRANCIE 59, JAPONSKO 59, RUSKO 53, SAUDSKA ARABIE 46, NĚMECKO 44, INDIE 37, BRAZILIE 37.
Devět států nedosáhnou dohromady ani na 500 miliard. Takže i kdyby USA drasticky snižovali výdaje a ostatní je drasticky zvyšovali bude to během dalších 10-20 let prakticky jedno.

avatar
oxmyx Datum: 26.08.2012 Čas: 15:23

Raptore tak mi nějaký systém AHM zavedený od 80. let jmenuj. Snadná pomoc.

avatar
raptor Datum: 26.08.2012 Čas: 14:30

Ormyx- ty si tedy hl.pak, neznáš nic a píšeš hlup.ku blbosti. Nejdříve si to zjisti bl.be

avatar
Left Datum: 26.08.2012 Čas: 13:15

To oxmyx:
K bodu 3... Rusko a Čína postupně zvyšují a ještě plánují mnohonásobně zvýšit investice do armády. Naopak USA je v dalších letech budou snižovat v řádech desítek procent. O Evropě ani nemluvím - těch pár drobných můžeme v zásadě zanedbat.
Rád bych tyto číšla viděl za 5-10 let.

avatar
oxmyx Datum: 26.08.2012 Čas: 01:45

No raptore, já si myslím, že kecáš.
Protiletecké miny používali během studené války snad jen Vietcong. SPECNAZ používal Strela - SA-7. Do roku 1990 to nikdo nepoužíval. Rozvoj nastal až po roce 1990 kdy rusové představili v Rakousku na světové výstavě zbraní prototyp. USA a GB zahájili vývoj, ale odpískali ho ve prospěch útočných systémů. Nejblíže k AHM má americký M93 HORNET proti tankům. Rusové marně sháněli partnera který by platil vývoj. Mezitím Rakušané vyvynuli Helkir vývoj ukončen v roce 1994. A Bulhaři vyvynuli 4AHM-100, AHM 200, AHM 200- 1, AHM 200 - 2, PMN-150 , PMN-250.
Nikdo tyhle zbraně od 80. let nemá, ergo plácáš.
Několik poznámek mimo raptorův myšlenkový záběr:
1) Bulhaři a Rusové používají k detekci správného zvuku Doplerův jev který zachytávají pomocí Doplerova radaru
2) Objednaných 200 min dokáže pokrýt kavkazskou hranici
3) Armádní výdaje Ruska - 3,3 % světových výdajů na zbrojení - USA 45,7 %.
4) Jak se tady pořád spekulujete co koupit či nekoupit tak zrovna tohle by smysl mělo (můj názor) ovšem v situci kdy armáda nemá ani boty a evidentně není vůle budovat defenzivní ale útočnou armádu - no je to těžké.

avatar
raptor Datum: 25.08.2012 Čas: 11:04

Tak konečně rusové to také zvládli vyrobit, tyto miny již ve výzbroji moderních armád v 80 letech.

arr