TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Protiletecká mina PVM - hradba proti vrtulníkům

Datum přidání 25.08.2012    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 9 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Formace útočných vrtulníků překračuje státní hranice a krade se nízko nad zemí ke svému cíli. Zčista jasna zaznívají exploze a stroje se střemhlav řítí dolů. Osádky vrtulníků měly smůlu, právě vletěly to protileteckého minového pole. Takto může dopadnout každá posádka vrtulníku nebo i letadla, která se dostane do kontaktu s ruskou protileteckou minou PVM (protivovyertolyetniye mini).

AH-64

Foto: Ruská mina PVM je určena především jako obrana proti západním útočným vrtulníkům, jako je na obrázku zobrazený AH-64D Apache Longbow / US Army

 

Model zařízení, označované jednoduše jako Protiletecká mina PVM, byl veřejnosti poprvé představen již v roce 1990 na singapurské zbrojní výstavě. Tehdy v období chaosu rozpadajícího se Sovětského svazu, se však nenašly peníze na dokončení slibného projektu. Model a veškerá technická dokumentace tak zmizela na dlouhé roky v ruských armádních depozitářích.

 

Rusové se opět vrátili k vývoji protiletecké miny v roce 1998. První prototyp byl pak dokončen již o rok později v roce 1999. Od té doby proběhlo mnoho ostrých testů, včetně zkoušek útoků na opravdové vrtulníky.

 

Video: Protiletecká mina PVM / YouTube

 

Podle ruské tiskové agentury RIA Novosti, je vývoj miny po dlouhých letech již prakticky u konce a od příštího roku bude běžet dodávka prvních 200 kusů PVM do ruské armády. Dodávky mají být ukončené v roce 2014 s tím, že se výhledově počítá s nákupem dalších kusů protileteckých min.

 

S čím přesně se budou muset posádky vrtulníků a letadel vypořádat? Jednorázová mina PVM je kompaktní zařízení o hmotnosti pouhých 12 kg (6,4 kg připadá na nálož TG-50), která může zasahovat objekty letící až 100 m/s (360 km/h) – vrtulníky, bezpilotní stroje, vrtulová letadla. Smrticí zóna je ve vzdálenosti 180 metrů od miny.

 

Video: Protiletecká mina PVM / YouTube

 

Mina používá k detekci letadel akustické a infračervené (tepelné) senzory. Díky tomu dokáže zachytit vrtulníky až na vzdálenost 3,2 km a letadla na 1 km. Jestliže blížící stroj se dostane do vzdálenosti menší než 180 metrů, dojde k aktivaci explozi formovaného ocelového projektilu. Ten je pak ohromnou rychlostí 2,5 - 3 km/s vymeten proti cíli.

 

Elektronika miny PVM se stará o to, aby projektil mířil na horní slabě chráněné části vrtulníku – tam kde jsou umístěny motory a rotor.  Projektil je na vzdálenost 100 metrů schopen probít pancíř o tloušťce až 12 mm. Takový výkon by s největší pravděpodobnosti nestačil na vyřazení posádky těžce opancéřovaného vrtulníku AH-64 Apache, ale určitě postačí na zničení jeho motorů (či spíše jednoho motoru), rotoru nebo převodového ústroji - samozřejmě za předpokladu přímého zásahu.

 

Mina PVM se může ukládat ručně, nebo automaticky. Také ji lze aktivovat nebo deaktivovat na dálku – což se může hodit při přeletech vlastních strojů. Interní baterie jsou schopny udržet minu v provozu tři měsíce, poté dojde k její trvale deaktivaci, nebo k autodestrukci.

 

Zdroj: Examiner

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
cejkis Datum: 04.10.2012 Čas: 22:13

Jen překážka nic více. Holt se použije více návnad jako v případě vylákání irácké PVO v první válce v Zálivu. První letí návnada a miny se odpalují a poté letí vrtulníky.

avatar
kastoro Datum: 01.09.2012 Čas: 00:03

Hoši, vy si neuvědomujete, že stačí zavřít plyn, vodu, odpojit elktř0inu a vyřadit zásobníky s pohonnými hmotami a jste všichni v .......

avatar
Left Datum: 26.08.2012 Čas: 23:24

To oxmyx:
V zásadě máš pravdu, ale musíme také vzít v úvahu fakt a to, že třeba Čína dostane víc z jednoho dolaru než USA - mám na mysli například naprosto jinou cenu pracovní síly. Čína z platu jednoho vojáka USA jich může mít 10...
Přesto si myslím, že by jsme spíš měli být rádi a děkovat USA, že v zásadě platí armádu za Evropu, která totálně rezignovala na svou obranu.
Co se Romneyho, tak s tím, že by ještě navýšil rozpočet armády, bych souhlasil, ale stejně bych ho nevolil, kvůli jeho mormonské víře - je to velká mozkovymívající organizace, která by se dala nazvat "Islám západu".

avatar
oxmyx Datum: 26.08.2012 Čas: 16:30

Lefte nemyslím si, že by to bylo přesné.

Putin sice schválil v roce 2010 navýšení zbrojního rozpočtu o 700 miliard dolarů, ale tato částka je rozložena do roku 2020 a padne na přezbrojení ruské armády, protože pouze cca 15% armády je vyzbrojeno modernímy systémy a zbraněmi.
V Rusku probíhá Serďjukovova reforma. Armáda snižuje stavy - asi 1 milion vojáků (započítáni odvedenci, v době SSSR měla 5 milionů). Zrušeny divize, zrušen 5 stupňový systém velení, z vojenských škol 65 snížili na 10 atd.
V USA oproti tomu nic nenasvědčuje snížení zbrojních výdajů, jen za rok 2011 to bylo 711 miliard za letošek to bude asi 740 miliard, republikáni každou debatu o snižování rozpočtu vetují a kandidát na prezidenta Romney chce tento rozpočet ještě navýšit, takže pokud USA nezkrachujou :-) ....
10 států které vydávají nejvíc na zbrojení za letošek v miliardách dolarů:
USA 740, ČÍNA 90, GB 63, FRANCIE 59, JAPONSKO 59, RUSKO 53, SAUDSKA ARABIE 46, NĚMECKO 44, INDIE 37, BRAZILIE 37.
Devět států nedosáhnou dohromady ani na 500 miliard. Takže i kdyby USA drasticky snižovali výdaje a ostatní je drasticky zvyšovali bude to během dalších 10-20 let prakticky jedno.

avatar
oxmyx Datum: 26.08.2012 Čas: 15:23

Raptore tak mi nějaký systém AHM zavedený od 80. let jmenuj. Snadná pomoc.

avatar
raptor Datum: 26.08.2012 Čas: 14:30

Ormyx- ty si tedy hl.pak, neznáš nic a píšeš hlup.ku blbosti. Nejdříve si to zjisti bl.be

avatar
Left Datum: 26.08.2012 Čas: 13:15

To oxmyx:
K bodu 3... Rusko a Čína postupně zvyšují a ještě plánují mnohonásobně zvýšit investice do armády. Naopak USA je v dalších letech budou snižovat v řádech desítek procent. O Evropě ani nemluvím - těch pár drobných můžeme v zásadě zanedbat.
Rád bych tyto číšla viděl za 5-10 let.

avatar
oxmyx Datum: 26.08.2012 Čas: 01:45

No raptore, já si myslím, že kecáš.
Protiletecké miny používali během studené války snad jen Vietcong. SPECNAZ používal Strela - SA-7. Do roku 1990 to nikdo nepoužíval. Rozvoj nastal až po roce 1990 kdy rusové představili v Rakousku na světové výstavě zbraní prototyp. USA a GB zahájili vývoj, ale odpískali ho ve prospěch útočných systémů. Nejblíže k AHM má americký M93 HORNET proti tankům. Rusové marně sháněli partnera který by platil vývoj. Mezitím Rakušané vyvynuli Helkir vývoj ukončen v roce 1994. A Bulhaři vyvynuli 4AHM-100, AHM 200, AHM 200- 1, AHM 200 - 2, PMN-150 , PMN-250.
Nikdo tyhle zbraně od 80. let nemá, ergo plácáš.
Několik poznámek mimo raptorův myšlenkový záběr:
1) Bulhaři a Rusové používají k detekci správného zvuku Doplerův jev který zachytávají pomocí Doplerova radaru
2) Objednaných 200 min dokáže pokrýt kavkazskou hranici
3) Armádní výdaje Ruska - 3,3 % světových výdajů na zbrojení - USA 45,7 %.
4) Jak se tady pořád spekulujete co koupit či nekoupit tak zrovna tohle by smysl mělo (můj názor) ovšem v situci kdy armáda nemá ani boty a evidentně není vůle budovat defenzivní ale útočnou armádu - no je to těžké.

avatar
raptor Datum: 25.08.2012 Čas: 11:04

Tak konečně rusové to také zvládli vyrobit, tyto miny již ve výzbroji moderních armád v 80 letech.

arr