TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Protilodní střela LRASM

Datum přidání 27.03.2013    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 11 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká agentura pro pokročilé vojenské technologie DARPA a kancelář Úřadu pro námořní výzkum ONR vyvíjejí od roku 2009 pro potřeby amerického námořnictva a letectva novou protilodní zbraň. Okřídlená střela LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) má tvořit hlavní údernou sílu amerických lodí a letadel v boji s nepřátelskými plavidly.

LRASM

Foto: Vypuštění JASSM z bombardéru B-1B, ilustrační foto / U.S. Air Force

 

 

LRASM vychází ideově z úspěšné střely AGM-158 JASSM-ER. Původně se pracovalo na dvou odlišných verzích střel. LRASM-A byla podzvuková okřídlená střela s plochou dráhou letu a doletem bezmála 1000 kilometrů.

Druhou vývojovou linii představovala nadzvuková střela LRASM-B, určená k odpalování z velkých výšek, jež byla jakousi odpovědí na nadzvukovou rusko-indickou střelu Brahmos. Vývoj střely byl však v lednu 2012 zrušen a práce pokračovaly jenom na podzvukové střele LRASM-A, nyní označované bez přídomku „A" LRASM.

Čím je LARSM tak výjimečná? Američané především vyzdvihují její schopnost cílit na konkrétní loď (například ve skupině lodí) pouze pomocí palubních systémů umístěných ve střele. LRASM se tak pří útoku na cíl nemusí spoléhat na údaje z GPS nebo na datové spojení se spřízněnou lodí či letadlem.

LRASM

 Foto: LRASM  / DARPA

 

Nejenže tato střela spolehlivě rozpozná cíl (patrně podle počítačové databáze vzhledu lodí), ale dokáže účinně napadat rychle se pohybující hladinové cíle – a to za každého počasí. LRASM má mít také vynikající schopnost uniknout aktivní obraně lodí.

Bojová hlavice LRASM sestává z penetrátoru, jenž má sloužit k proražení pancíře lodi, a tříštivo-trhavé hlavice, určené k maximální destrukci uvnitř lodi. Střela může být odpalována jak z lodí, tak i z letadel. Na lodích může být odpalována ze standardních raketových kontejnerů MK 41. Při odhozu ze vzduchu se mohou uplatnit například nadzvukový bombardér B-1 Lancer či námořní stíhač F/A-18E/F Super Hornet.

V současné době vývoj této moderní protilodní zbraně nadále pokračuje. Americká armáda si v rámci kontraktu za 71 milionů dolarů objednala dodatečné modernizační úpravy střely a další testování. Testy proběhnou v letošním roce, kdy bude LRASM odpálena právě z nadzvukového bombardéru B-1B Lancer.

Příští rok má dojít k testovacímu odpalu střely LRASM z paluby lodi. Pokud půjde vše dobře, "ocelová pěst" LRASM bude roku 2015 zavedena do výzbroje amerického námořnictva a letectva.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.9 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
hovorka11 Datum: 27.03.2013 Čas: 19:11

Několik systémů Bastion je umístěno na pobřeží Sýrie, Mají udržet americké a spojenecké lodě dostatečně daleko od břehu (domnívám se, že při dostřelu 200 km budou letadlové lodě tak 250 km od břehu. Hlavice letí rychlostí nad 3 Machy cca 6 metrů nad vodou. Nedávno se objevila zpráva, že na syrském pobřeží bylo objeveno izraelské špionážní zařízení. Domnívám se, že mapovalo postavení syrské obrany s Bastiony.
Problém Sýrie je pro nás ten, že její protiraketový systém má schopnost sestřelovat letadla na rozdíl od líbyjského výše než 5 000 m. To bude NATO dělat problény v počátku invaze, proto zřejmě bude zvýšena dodávka zbraní najatým islamistickým bojovníkům. Pak Bastiony proti neustále najímanýmia cvičeným islamistům, do kterých investuje Katar a Saudská arábie s výcvikem od američanů a ostatních členských státy NATO nemají šanci- postupně vykrvácí.

avatar
bark Datum: 27.03.2013 Čas: 18:42

Jen poznámka - AIM-120 by P-700 nic neudělal, P-700 je pancéřovaný cíl schopný snést i několik
zásahů z CIWS systémů. Střepiny z PL raket mu neublíží. Nehledě na to, že by jej ani nedohnal a na vstřícném kursu by se o Granit rozmáznul jako moucha na skle...

Ale tím se nemusíme zabývat, P-700 i P-500 jsou minulostí.

Ultramarinus - ano, souhlasím. Bylo by to pěkné, ale v zásadě je to téměř nerealizovatelné kvůli aerodynamice. Buď máte vysokou rychlost a extrémní manévrovatelnost, nebo stealth. Kompromis je sice možný, ale výsledkem - v tom případě - bude vždy snížení maximálních vlastností.

I s tím rusko-indickým náskokem je to pravda. Doposud mají Spojené státy z protilodních střel jen Harpoon (konstrukce 60-70 léta), upravené Tomahawky (70-80 léta) a pro lehké lodě nakupují Penguiny, V USN nejsou žádní blbci a jsou si toho vědomi. Dokud měli pokročilé střely jen Rusové, tak se nic moc nedělo. Ale už je má i Indie a Čína také dost zesílila...také začíná být značný problém systém Bastion v pobřežních vodách apod.

avatar
jsk Datum: 27.03.2013 Čas: 13:58

Jsk:
Jak uz tu padlo, radarova nezjistitelnost neni absolutni vyhoda, ackoliv je uzitecna. Jako "lepsi" vidim, kdyz neni ani lehce obevitelna, a ani petkrat pomalejsi, nez by byt mohla.

Nejsem si jisty, kolik ma us navy cislo inteligencniho kvocientu, ale kdyz zprumerujeme i delfiny a tulene, vyjde ze srovnani celkem obstojne kazdej.

Geniove jim vetsinou ty zbrane vymysleji jako externisti, ackoliv i jejich pouzivani vyzaduje slusnou bednu.

avatar
Charlie Datum: 27.03.2013 Čas: 12:33

jsk: chytřejší než celé US NAVY rozhodně nejsem a nechápu, jak jste to z mého příspěvku vydedukoval. Jasně tam píšu, že američani se rozhodli jít cestou obtížné zjistitelnosti, zatímco rusové vysokých rychlostí a (podle mého) výhody a nevýhody osou přístupů. Nežijeme v ideálním světě a na hypersonickou střelu (kolem Mach7), která je zároveň obtížně zjistitelná a ještě se touhle rychlostí umí pohybovat těsně nad úrovní moře si my i jednotlivá námořnictva budem ještě nějakou chvíli muset počkat.

Navíc, žádné stealth letadlo, od F-117 přes B2 po F-22 není nezjistitelné, je pouze obtížně zjistitelné, takže v principu je radikálně snížen dosah, na který jsou radary schopny ho detekovat (u F-117 se uváděla tuším desetina, takže radar s dosahem 300km měl F-117 zjistit na 30km). Další věcí je, pro jaké rozsahy pracovních kmitočtů radarů a pro jaké směry ozařování jsou letouny optimalizované. B-2 je kupříkladu velice snadno detekovatelný radary s extrémně dlouhým dosahem, které využívají dlouhé vlny a odraz od ionosféry. Navíc, kostruktéři radarů také nespí a do konstukcí radarů se samozřejmě snaží zapracovat takové funkcionality, které by detekci podobných letounů umožnily.

Co se týče náskoku sovětů před američany v oblasti PLdŘS, tady snad nemá cenu diskutovat. Ruské námořnictvo muselo mít schopnost bojovat se svazy US NAVY i bez letecké podpory a k tomu potřebovalo zbraň, která by dokázala z velké vzdálenosti proniknout obranou kolem letadlové lodi a zasáhnout jí. Což logicky vyústilo ve vývoj těžkých PLdŘS, schopných nést jaderné hlavice, a propracovaných zpúsobů hromadného útoku (rakety se odpalovaly v salvách, kdy na cíl letěly ne jednotlivé střely, ale celé skupiny střel, vzájemně kooperujících). Ani obranný deštník z F-14 a Phoenixů nebyl všemocný a pokud bychom z dvaceti střel docílili přímého zásahu jedinou, tak se dá mluvit o úspěchu (jediný Granit byl svou hlavicí schopen zničit nosič třídy Nimitz).

avatar
waggon Datum: 27.03.2013 Čas: 11:39

Pane Fishere, nespletl jste si nahodou server? Tohle nejsou Novinky ci iDnes, kde muzete ventilovat svoje infantilni prispevky.

avatar
RiMr Datum: 27.03.2013 Čas: 10:55

...bojuj soudruhu...!

avatar
j. fišer, třebíč Datum: 27.03.2013 Čas: 10:42

čím je kůň chcíplejší, tím víc kope
usa jdou ke dnu, proto stále víc se zdokonalují ve válečnictví

avatar
VítězslavKomín Datum: 27.03.2013 Čas: 10:17

Dobré ráno.

Pěkná připomínka pro naše herní fajnšmekry s bývalé počítačové zkušebny a prodejny na našich vysílačích a frekvenci pro náš milý stan plný zelenáčů.

avatar
jsk Datum: 27.03.2013 Čas: 10:05

Vypadá to,. že Charliea Ultramarinus jsou chytřejší než celé US NAVY.....střelu, kterou neacytí senzory, NELZE sestřelit, naopak RIM-116 při zkouškách dokázala spolehlivě sestřelit střelu s rychlostí M2,8...navíic při takové rychlosti je silně omezena manévrovatelnost střely, monstrum jako granit je snadným cílem i pro AIM-120..

avatar
Charlie Datum: 27.03.2013 Čas: 09:06

Američani si očividně myslí, že obtížná zjistitelnost je lepší obrana než pouhá nadzvuková rychlost. Kombinace obojího by asi byla nejlepší řešení, je otázka, jak obtížná by byla konstrukce takové střely. Druhou věcí je, jak moc se prodlužuje letová fáze a jak je protivník schopný v jejím průběhu střelu zachytit a sestřelit. Tady budou mít nadzvukové střely výhodu v kratší době letu k cíli, zase ale výkonné motory (a tedy tepelná stopa) mohou střelu prozradit.

Dle mého názoru ovšem američané stále mají v téhle oblasti za Rusy co dohánět - a Granit je Granit :)

avatar
Ultramarinus Datum: 27.03.2013 Čas: 08:53

Zda se mi, ze je celkem jedno jak je strela inteligentni, kdyz se v porovnani s hypersonickymi sestrickami plizi jak chciplej slimak. Jejich "letadla x" uz dosahly skoro M10, takze nevidim duvod vsechnu tu elektroniku strely vecpat k naporovymu motoru a teprve s NIM ukazat cili, zac je toho loket.
Hypersonicka rychlost u strely taky dost znesnadnuje obranu. A podle meho nazoru efektivneji, nez EMCm, nebo cik-cak manevrovani.

arr