TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Protivzdušný systém Buk-M3 pro ruskou armádu

Datum přidání 21.05.2015    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 14 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruská společnost Almaz-Antej dokončuje vývoj nového protileteckého a protiraketového systému středního dosahu Buk-M3. Podle ruské tiskové agentury ITAR-TASS Ozbrojené síly Ruské federace získají první komplety Buk-M3 již v příštím roce.

Foto: Buk-M3. Oproti dřívějším verzím budou protivzdušné rakety ukryty v odpalovacích tubusech. /  Almaz-Antej

Foto: Buk-M3. Oproti dřívějším verzím jsou rakety ukryty v odpalovacích tubusech; větší foto /  Almaz-Antej

 

Protivzdušný komplet Buk-M3 prošel úspěšně ruskými státními zkouškami, které potvrdily vynikající parametry systému. Oproti svému předchůdci vzrostl například dostřel na 75 km.


Podle nejmenovaného zdroje na ruském ministerstvu obrany, který citovala agentura ITAR-TASS, Buk-M3 se v řadě ohledů vyrovná nebo dokonce předčí starší systém protivzdušné obrany S-300 „Favorit".


„Výsledky státních zkoušek potvrzují, že výsledky systému (Buk-M3 – pozn. redakce) jsou zcela v souladu s technickými požadavky a vyrovnají se S-300, v některých parametrech dokonce tento systém předčí," uvedl citovaný zdroj. „Za prvé, úspěšnost zničení cíle Buk-M3 dosáhla hodnoty 0,9999, což S-300 nedosahuje. To znamená, že systém je jistě schopen zničit cíl jedinou raketou."


Výškový dostup Buk-M3 vzrostl na 35 km a dálkový dosah na zmiňovaných 75 km. Minimálním výška postřelovaného cíle je 15 metrů při minimální vzdálenosti 3 km. Minimální hodnoty postřelovaného cíle jsou stejné jako u předchozí verze Buk-M2.


Buk-M3 bude schopen operačního nasazení na konci letošního roku. Ruská armáda očekává první komplety v roce 2016.

 

Video: Buk-M2; ilustrační video / YouTube


Systém Buk-M3 je hloubkově modernizovanou verzí Buk-M2. Vývoj kompletu Buk-M2 byl dokončen již v roce 1988, ale sériová výroba začala až o 15 let později. V současné době Buk-M2 v ruské armádě nahrazuje starší komplety Buk-M1.

 

„Jsme uprostřed plánovaného přezbrojení, kdy měníme Buk-M1 za Buk-M2. Očekáváme příchod systému Buk-M3 v roce 2016," řekl v roce 2013 generálmajor Alexandr Leonov, šéf taktické protivzdušné obrany.


Podle ruského výrobce Almaz-Altey patří Buk-M2 mezi nejlepší systémy své třídy. Dálkový dosah je 45 km, výškový 25 km. Buk-M2 dokáže ničit balistické rakety a okřídlené střely až na vzdálenost 20 km.


Rakety Buk-M2 ničí aerodynamické cíle letící rychlosti až 3000 km/h a balistické rakety letící až 4300 km/h. Pravděpodobnost zničení cíle je 0,9 až 0,95 pro letadla a vrtulníky, 0,6 až 0,7 pro balistické rakety.


Přesné parametry nástupce Buk-M3 jsou prozatím neznámé, kromě výše uvedené dosahu, dostupu a pravděpodobnosti zničení cíle. Lze však očekávat podstatné zlepšení ve všech parametrech.


Avšak stejně jako u jeho předchůdce, i Buk-M3 postihlo významné zdržení. Podle původních předpokladů měla ruská armáda získat systémy Buk-M3 již v roce 2009.

 

Zdroj: ITAR-TASS

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 23.05.2015 Čas: 22:26

to Charlie: dokonce i na východ od nás je známá polovodičová technika, která je náchylná na EMP. Je jen otázkou na kolik si vše odstíní nebo vyrobí z odolných prvků. na EMP zbraních maká celý svět a výsledky mají obdobné, je jen otázkou času a peněz se efektivně chránit.I ta střela s EMP musí mít upravené své navigační vybavení a ostatní elektroniku proti tomu co sama páchá.

avatar
Charlie Datum: 23.05.2015 Čas: 20:42

flanker.jirka: to je super mašina :) chtělo by vyzkoušet, jestli by tahle mašina vydržela zásah tou novou americkou EMP hlavicí. Aby se nakonec neukázalo, že sou Rusové díky svý dřevní elektronice proti těmhle hi-tech fíčurám imunní :D

avatar
Charlie Datum: 23.05.2015 Čas: 20:35

Kozlus: Mea culpa, IFF opravdu má, teď sem na to koukal na military.cz

avatar
flanker.jirka Datum: 23.05.2015 Čas: 16:14

Zajímavá novinka, čas ukáže co vlastně předělali, asi to nebyla jen střela, původní verze radaru pro BUK M2 nebyla stavěna pro sledování cílů tak daleko, možná to bude souviset i s programem modernizace MIgu 31, jak Mig tak Buk používá stejný počítač Argon 15 pro činnost radaru, ten už je dnes něco jako parní stroj mezi počítači.
http://www.computer-museum.ru/english/argon15.htm
http://toad-design.com/migalley/index.php/jet-aircraft/mig31/
http://en.wikipedia.org/wiki/Buk_missile_system

Pokud tu motáte sestřel letadla nad Ukrajinou, tak problém s IFF je takový, že když vám letoun neodpovídá v konkrétním módu (ten v daném případě používají ruské a ukrajinské vojenské letouny) tak nevíte zda je to nepřátelský letoun, který prostě jen neodpovídá a nebo civilní, který tento vojenský mód ani nemá. Tak že IFF vám může být k ničemu, jen vidíte neodpovídající cíl a musíte se rozhodnout zda je to nepřítel nebo ne.
K možné záměně cílů na různých dálkách a na stejném směru, k tomuto došlo v případě sestřelu ruského Tu 154 nad černým mořem, jde o to, že pokud máte na bližší vzdálenosti cíl s menší odraznou plochou, třeba SU 25 nebo cokoliv tomu podobného a na jiné vzdálenosti ve stejném směru odraz od letadla jako kráva, tak jako velké dopravní letadlo, může se stát, že automatika sledování se zaměří na silnější signál.

avatar
Kozlus Datum: 23.05.2015 Čas: 12:42

Jak to mam vedet, ja jsem v tm nesedel.

avatar
Deortc Datum: 23.05.2015 Čas: 11:06

to "Kozlus": A jak teda mohlo dojít k tomu sestřelu civilního letadla? Používala ten BUK špatně vyškolená obsluha? Nebo civilní letadlo sestřelili záměrně? :O

avatar
Kozlus Datum: 22.05.2015 Čas: 20:10

Charlie? Odkud cerpate info? Odpalovaci vozidlo systemu Buk (o jehoz nehode mluvite) IFF ma.

avatar
Charlie Datum: 22.05.2015 Čas: 13:35

KOLT: něco je pořád lepší než nic. Jenže pořád tu zůstává spousta otázek, které musí řešit konstruktéři při designování systému:

1) chceme odpalovací vozidlo schopné případně postřelovat cíle bez údajů z přehledového radiolokátoru a velícího střediska?
2) Pokud ano, chceme na odpalovacím vozidle prijímač IFF? A můžeme ho tam vůbec dát bez instalace další antény?
3) Jak moc takováto instalace zvýší cenu?
4) Jak často předpokládáme postřelování cílů bez údajů vyšších prvků systému PVO? Vyplatí se nám taková investice?

A další a další, jako třeba zvýšení nákladů na údržbu a výcvik obsluh přidáním dalšího systému, zvýšená prostorová náročnost a s ní spojené nároky na nosnost podvozku a objem kabiny, případně přístrojového úseku...


Je totiž možné, že systém KRUG, kde je počítáno s autonomním režimem fungování jednotlivých palebných vozidel, by podobnou "botu" neudělal, protože kazdé odpalovací vozidlo nese IFF dotazovač. U BUKu se ale počítá s nasazením v rámci praporu, v jehož sestavě je přehledový radar s IFF a velící středisko, které navíc dostává údaje od dalších systémů PVO. Palebná vozidla nemají IFF dotazovače a identifikace cíle je tak zcela na obsluze.

avatar
KOLT Datum: 22.05.2015 Čas: 12:57

Pokud ovšem nedokáže rozeznat civilní letadlo v 10 km od vojenského ve 4 km, je to schopnost hodně omezená :-/

Jinak ASTER je raketa, odpalovat se dá z kde čeho. Na rozdíl od většiny raket dostupných pro BUK má aktivní navádění. Rakety pro BUK mají semi-aktivní, s plně aktivním jsou tuším ve vývoji, nevím v jakém stavu.

avatar
Charlie Datum: 22.05.2015 Čas: 12:17

Pokud BUK sestřelil bez spolupráce s dalšími prvky PVO (přehledové radary, systémy velení) letadlo, tak je to spíš doklad o tom, že i za nepříznivých podmínek si zachovává část schopností, což je samozřejmě pro uživatele důležité.

Po ČEM střílí určuje obsluha, ne ten systém.

avatar
drunkez Datum: 22.05.2015 Čas: 10:24

ani aster ani patriot ani davidov prak niesu plnymi ekvivalentami BUKu.
Ani jeden z tychto systemov, totizto nieje schopny vykonavat cinnost plne samostatne. BUK ano.

avatar
jobr23 Datum: 22.05.2015 Čas: 08:55

Ekvivalent? Nebo asi toto: http://en.wikipedia.org/wiki/MIM-104_Patriot

avatar
atr30 Datum: 22.05.2015 Čas: 08:48

ASTER A30, Davidov prak,

avatar
leviathan Datum: 22.05.2015 Čas: 08:27

Aky je ekvivalnet tohoto systemu v krajinach NATO?

arr