Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Průlom v polsko-českém projektu bojového vozidla pěchoty?

Datum přidání 10.03.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 80 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle polského vojenského magazínu Defence24 polské ministerstvo obrany vážně zvažuje nákup zahraniční platformy pásového bojového vozidla pěchoty (BVP, polsky BWP). Původně přitom Polsko plánovalo vývoj vlastního BVP Borsuk. Odpadá tak jeden z hlavních problémů, který bránil společnému polsko-českému nákupu pasových BVP. Dlužno dodat - jde prozatím o neoficiální informaci.

AJAX Scout SV

Foto: Na trhu je řada vhodných konstrukcí. Nejnovější britské vozidlo Ajax vychází z rakousko-španělského vozidla ASCOD; větší foto; ilustrační foto / General Dynamics

 

Polsko a Česká republika již několik let diskutují o možnosti společného nákupu nových BVP, které v obou zemích nahradí letité stroje sovětské konstrukce BVP-1 a BVP-2. Obě země také před časem opustily myšlenku modernizace sovětských strojů.

 

Hlavním problémem však byl rozdílný přístup k programu. Podle Daniela Koštovala, státního tajemníka Ministerstva obrany ČR, si Polsko "pohrává" s myšlenkou vývoje vlastního BVP, ale Česká republika preferuje nákup pásové platformy v zahraničí.

 

"Část debaty mezi Českem a Polskem je o tom, zda budovat společnou platformu od začátku, nebo využít, nazvěme to "dostatečně moderní současný produkt" a upravit ho podle našich požadavků. Upřednostňujeme druhou možnost.... Jsme přesvědčeni, že vydávání peněz na výzkum a vývoj není opodstatněn, když na trhu jsou dostupné dostatečně moderní konstrukce. Jsme pro společné řešení založené na osvědčené platformě," uvedl v listopadu Daniel Koštoval pro Defence24.

 

Snahy modernizovat BVP-1 (BWP-1) lze vysledovat v Polsku až do počátku 90. let minulého století. Dodejme, že všechna vozidla BVP-2 (BWP-2) polská armáda prodala v roce 1995. Dlouhodobé snahy o modernizaci, a posléze o výměnu více než 1000 vozidel BVP-1 v polské armádě, však byly dlouho marné.

 

Problém byl polský požadavek na schopnost plavby budoucích BVP. Polská armáda pokládá tanky a BVP za ofenzivní zbraň a proto věnuje velkou pozornost taktické mobilitě (udržení tempa útoku). Armáda přitom musí mít na paměti velké množství řek, kanálů a jezer v Polsku.

 

V roce 2012 začal v Polsku technický dialog s několika zahraničními a domácími subjekty o novém BVP. Důvěru nakonec v roce 2014 dostala polská firma HSW (Huta Stalowa Wola). HSW slíbila do roku 2019 představit prototyp 25t těžkého BVP Borsuk schopného plavby.

 

Problém je však čas. Nejen, že je zde obrovské riziko zdržení programu, ale po představení prototypu potrvá dalších 3 až 5 let do spuštění sériové výroby a minimálně další rok zavádění prvních vozidel do výzbroje. Nemluvě o tom, že minimálně další rok potrvá sžití vojáků s novou technikou. BVP Borsuk by tak mohl tvořit reálnou sílu v polské, případně české, armádě až na konci příštího desetiletí.

 

Česká republika plánuje podepsat smlouvu na nákup nových BVP v letech 2019 až 2020, a získat první vozidla do roku 2025. V případě spoléhání se na čistě polské vozidlo Borsuk jsou tak rychlé dodávky krajně nepravděpodobné.

 

Jak připomíná Defence24, na Západě trvá (od začátku vývoje) osm až deset let dokončení finálního prototypu. První prototyp je obvykle v průběhu let upravován (často se najdou chyby v konstrukci) a vylepšován, nejen na základě testů, ale i kvůli připomínek zákazníka.

 

Z časových důvodů se proto polské ministerstvo obrany, leč neoficiálně, přiklání k nákupu zahraniční pásové platformy. "Očesaná" zahraniční platforma může být upravená podle polských nebo českých požadavků (výzbroj, vnitřní vybavení, elektronika, senzory) za pomocí polského a českého průmyslu. Navíc při tak velké objednávce je jistá licenční výroba v regionu a transfer technologií.

 

Ostatně podobně Polsko nakoupilo kompletní licenci na výrobu kolových obrněných transportéru AMV od finské Patrie. Polský průmysl vozidla konstrukčně upravil a uvedl na trh pod jménem Rosomak.

 

Ale ani nákup zahraniční platformy a její domestikace - tedy přizpůsobeni podle národních požadavků, využití služeb a technologií domácího průmyslu a příprava sériové výroby, není rychlou záležitostí. Například Velké Británii trvalo pět let (od výběru vozidla ASCOD), než připravila výrobní závod schopný vyrábět sériová vozidla Ajax.

 

První vozidlo Ajax sjede z výrobní linky v roce 2018, první britská jednotka získá vozidla v roce 2019 a bude s nimi schopna operačního nasazení (po nutném výcviku) na přelomu let 2020 a 2021.

 

Stejné problémy čekají i případný polsko-český projekt BVP, a to především za předpokladu maximálního zapojení domácího průmyslu. V regionu existují například výrobci věžových kompletů, kteří se budou chtít jistě do projektu zapojit.

 

Pro urychlení však lze však jít cestou polského programu modernizace Leopard 2A4, kdy první vozidla vzniknou v zahraničí a výroba se bude teprve postupně přesouvat do regionu.

 

Pokud skutečně polské ministerstvo obrany zvolí zahraniční platformu, urychlí to celý projekt a odstraní hlavní překážku případné spolupráce s Prahou. Kromě zmiňovaného vozidla Ajax lze uvažovat o původních vozidel ASCOD, CV90 nebo německých strojích Puma.

 

Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 18.03.2016 Čas: 11:40

V případě přímého výběru se dá zbavit průtahů se žalobami od neúspěšných kandidátů výběrového řízení. Což zdržuje zahájení výroby. Navíc jsou pravděpodobné problémy s korupcí. Ty má jak BAE tak i General Dynamics. Rheinmetall má vysoký stabilní příjem za zákázky pro Bundeswehr, ti se asi s nabídkami nepřetrhnou :)

avatar
Lukas Datum: 18.03.2016 Čas: 09:47

Nie ma za co
To nie są informacje 100% zweryfikowane.

Temat BWP zmienia się dynamicznie.
Nowy minister chce zmian - ale nie wiadomo co z tego wyjdzie...

Bowiem możliwości jest kilka
- otwarty przetarg
- negocjacje miedzy MON a PGZ (polska grupa zbrojeniowa) gdzie PGZ wybierze "partnera strategicznego"
- wybór z wolnej ręki

avatar
Rase Datum: 18.03.2016 Čas: 08:55

Děkuju,
Doufám, že se dočkáme porovnávacích zkoušek CV90, ASCOD (35/42), Pumy a třeba K-21 a jiných strojů. Ideálně v nějakých upravených variantách (tak jako v tendru pro Dánskou kdy se vybírala náhrada za M113).
Výběr vozidla bez zkoušek se hodí tak akorát výrobci, my na tom akorát proděláme. Konkurenční boj se vždycky hodí

avatar
Kozlus Datum: 18.03.2016 Čas: 08:38

V pripade ostreho boje ma ACR byt v operacni skupine s Anglany a ti nakupujou 40mm, takze z hlediska te unifikace...

Skoda, ze uz maji nakoupeno, prihodit k nim dalsich 200-250 zbrani a kotel munice pro ACR, tak se to cenove vyplati oboum statum.

avatar
Lukas Datum: 18.03.2016 Čas: 08:08

Słyszałem, że BAE proponuje PL prace nad nowym CV90 (o większej nośność)
Gdyby się MON zdecydował, to ponoć jest gotowy przenieść CAŁĄ produkcje do Polski (szwedzki Haegglunds ma zająć się produkcją cywilną oraz BV206)

Ale czy to prawda?
Jak będzie przetarg to się dowiemy...
Póki co każdy chce aby PL wybrała bez procedury przetargowej...

avatar
Rase Datum: 17.03.2016 Čas: 20:15

Lukas:
Byl bych pro ten RUAG CTA, je to pěkně štíhlá věž, byť mám obavu, že švýcarské výrobky budou drahé, ale nevím (všechno vojenské je drahé). Na Andersovi vypadala moc dobře.
Jak je na tom s lobby v Polsku BAE (CV90) oproti General Dynamics (ASCOD) a Rheinmetallu (Puma) ? V ČR má kupříkladu lepší kampaň GD (BAE se nesnaží), ale stejně se o budoucím BVP rozhodně v Polsku, tak by mě zajimalo, jaká je situace u vás. Všiml jsem si, že dost spolupracujete s Rheinmetallem (a BAE se snaží uchytit - viz Anders)

avatar
Pepa Datum: 17.03.2016 Čas: 17:44

Našel jsem prezentaci s porovnáním palebné síly 30x173 a 35x228:

http://www.dtic.mil/ndia/2005garm/tuesday/vanmeerten.pdf

avatar
Lukas Datum: 17.03.2016 Čas: 14:42

120mm? Nie ma problemu montażem na pojeździe gąsienicowym o masie 25 ton (i więcej)
Wybór jest spory - RUAG CTA, Rh LLR, OTO Melara też ma
Technicznie problemu nie ma...

avatar
KOLT Datum: 17.03.2016 Čas: 12:51

Mattauch, Pepa – děkuji za info.

pro Race: Nevím, jestli by mělo smysl mít dva malorážové kanóny. Možná z hlediska ceny, ale unifikace v rámci brigády by tím spíš dostala na zadek. Jasně, pro armádu jako celek lepší, ale s ohledem na to, že 4. a 7. brigáda jsou dost samostatné celky, tak to, myslím, nemá smysl. Se samohybným minometem rozhodně souhlasím, snad se i plánují. Jestli LT, to nedokážu posoudit. Ve versi se 105mm kanónem se prý moc neosvědčil, tankový 120mm zas nejde nasadit na každou platformu.

avatar
Pepa Datum: 17.03.2016 Čas: 12:02

Mattauch:

Samozřejmě, že APFSDS-T munice 30x173 má dostatečnou průraznost (cca
100mm RHA)

Jenže APDS-T už jen 70mm RHA a FAPDS ...???

Jde o to, jestli si i univerzálnější munice v této ráži udrží dostatečnou průbojnost???

35x228 APDS má průbojnost cca 100mm RHA tedy cca jako APFSDS 30x173.

Programovatelné munice 30x173 existují nejméně dva systémy ABM od Rheinmetal a pak Mk310. Každá vyžaduje jiné příslušenství ke kanónu.

avatar
Rase Datum: 17.03.2016 Čas: 11:57

Bylo by zajímavé, kdyby u těch nových BVP pro AČR, měla většina strojů kanón ráže 30 mm (kvůli unifikaci výzbroje) + vznikly i těžké podpůrné BVP s novým CTA kanónem (40 mm), samohybný minomet (120 mm), třeba i lehký tank (120 mm) v počtu pár strojů (cca 15-20).

avatar
Mattauch Datum: 17.03.2016 Čas: 10:34

Kolt:
Ano existuje, počítá se s ní pro německou Pumu. Pro bushmaster jsem tuším viděl nějké konzerzní kity pro ABM munici, ale nevím zda řešili i podávání. Kanon pumy to má pokud si dobře pamatuji řešen jako dva podávací pásy (tříštivo trhavé a průbojné) a bubnový zásobník snad na 6x ABM, ale už je to nějakou dobu co jsem si to hledal - mohlo se to i změnit. Vývoj Pumy tehdy ještě nebyl dokončen.

avatar
KOLT Datum: 17.03.2016 Čas: 10:04

A existuje programovatelná munice 30x173? Případně umí nějaký Bushmaster (ať už 30 nebo 40) s programovatelnou municí zacházet?

avatar
Mattauch Datum: 17.03.2016 Čas: 09:09

Sokolik:
1) ty zbraňové systémy již existují a dokonce jsou již i v řadové službě
2) Projekt Šakal byla od začátku chyba - neefektivní investice do zastaralé platformy. Neměl bych nic proti modernizaci BVP, ale pak bych šel cstou podstatně méně radikální a tedy podstaně levnější.
3) Ano bushmaster II 30mm je dražší než 2A42 a jakákoliv z těchto zbraní by byla krokem zpět. Kanon ráže 30mm bez možnosti použití programovatelné munice (a tedy bez schopnosti podávat tři druhy munice) je dnes totiž vždy krokem zpět.
4) Cena munice je obdobná, pokud se uvažuje nově vyráběná munice a ne něco starého 25 let rozprodávaného z mobilizačních skladů kvůli končící plánované životnosti. Popřípadě vyráběného v Pačuánstánu... :)

Rase:
Perfektní informace, díky. :)

Pepa:
Osobně bych řekl, že snad nejde ani tak o tu průbojnost, ta je i u ráže 30mm dostatečná (při použití moderní munice), ale o efektu na měkké cíle, popřípadě skryté cíle. Ve střepinovém účinku je totiž ten nárust ráže znát opravdu hodně.

avatar
Pepa Datum: 16.03.2016 Čas: 22:02

No ono se k tomu dá postavit různými způsoby. Pro 30x165 mluví plné sklady, ale chybí moderní munice (APFSDS, ABM) Výroba by se musela objednat a řádně zaplatit:)

To už bych spíš sáhnul po 35x228, té se bude také po skladech válet spousta a navíc se vyrábí i munice nová.

Problém vidím v tom, že APFSDS munice je sice výkonná, ale příliš jednoúčelová. Kanony zpravidla mají podávání pro dva druhy munice a i u té protipancéřové by to chtělo větší univerzálnost (např. FAPDS). Nevím, jestli rmá ráže 30mm dostatečný potenciál zachovat si u této munice dostatečnou průraznost...

arr