Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Námořní technika

Pýcha Royal Navy: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth a F-35B

Datum přidání 16.10.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 48 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Královské námořnictvo (Royal Navy) v současné době u pobřeží Spojených států intenzivně testuje stíhačky F-35B Lightning II na letadlové lodi HMS Queen Elizabeth. Pro Velkou Británii jde o přelomovou událost, protože díky HMS Queen Elizabeth a F-35B opět získá schopnost projektovat svou vojenskou moc kdekoliv na světě.

Foto: Působivá noční scenérie paluby letadlové lodi HMS Queen Elizabeth s přistávající F-35B v pozadí; větší foto / Royal Navy

 

Britská letadlová loď HMS Queen Elizabeth (výtlak 70 600 tun), první loď své třídy, byla ve výstavbě od roku 2014. Královské námořnictvo loď převzalo do výzbroje 7. prosince 2017. V současné době námořnictvo testuje a oživuje všechny systémy lodě, především ty, které jsou určené pro provoz palubních letadel F-35B Lightning II.

 

Každá ze dvou plánovaných lodí stejnojmenné třídy (druhou bude od roku 2019 HMS Prince of Wales) má mít na palubě 12 až 24 letadel F-35B. Velká Británie již převzala 16 F-35B ze 48 objednaných a celkově plánuje nakoupit 138 F-35B. V současné době se devět britských F-35B nachází na letecké základně Marham Královského letectva a zbývající britské F-35B v rámci testování působí ve Spojených státech.

 

Od konce srpna HMS Queen Elizabeth působí v rámcí testovacího nasazení Westland 18 u amerického pobřeží. Loď doprovází britská fregata HMS Monmouth a americký torpédoborec USS Lassen.

 

První létající stroj, který na HMS Queen Elizabeth přistál, byl již 7. července 2017 vrtulník Merlin Mk2. K prvnímu kolmému přistání dvojice F-35B Lightning II došlo 25. záři 2018 nedaleko pobřeží New Jersey (v rámci nasazení Westland 18). Dvě přistávající F-35B (které však patří americké námořní pěchotě) pilotoval britský kapitán námořnictva Nathan Gray a major letectva Andy Edgell.

 

Po téměř osmi letech tak opět na letadlové lodi Královského námořnictva přistálo proudové letadlo. Připomeňme, že poslední britská letadlová loď HMS Illustrious třídy Invincible byla vyřazena z výzbroje v roce 2014, ale od roku 2012 sloužila jako vrtulníkový nosič. Poslední námořní letouny Harrier však Královské námořnictvo předčasně vyřadilo ze služby již v roce 2010.

 

„Jsem docela emocionální, že jsem na HMS Queen Elizabeth a vidím návrat letecké techniky, protože jsem byl kapitánem letadlové lodě [HMS  Ark Royal - pozn. red.], z které odstartoval polední Harrier téměř před osmi lety,“ říká kapitán Jerry Kyd, velitel HMS Queen Elizabeth. „Návrat velkých letadlových lodí, které mohou působit globálně, jak dokazujeme při tomto nasazení [u pobřeží USA - pozn. red.], je významným krokem při posilování obrany Spojeného království a naší schopnosti vyrovnat se s rostoucí silou našich protivníků. První přistání těchto působivých stealth letadel dokazují, že Spojené království bude nadále na mořích působit jako světový lídr i v následujících dekádách.“

 

Avšak než HMS Queen Elizabeth vstoupí do operačního provozu v roce 2021, bude muset projít zavrubním testováním. Během současného nasazení Westland 18, které potrvá 11 týdnů (od konce září), bude provedeno 500 testovacích vzletů a přistání F-35B. V rámci testování na konci října britská letadlová loď navštíví New York.

 

Video: Provoz F-35B na HMS Queen Elizabeth během Westland 2018. / YouTube

 

V rámci Westland 18 na britské letadlové lodi přistál i největší vrtulník amerického námořnictva MH-53E Sea Dragon a konvertoplán námořní pěchoty MV-22 Osprey. Vrtulníky Sea Dragon v americkém námořnictvu řeší především boj proti minám, Ospreye pak v rámci obojživelných útočných operací dopravují mariňáky a zásoby na pobřeží. Ostatně při prvním nasazení v roce 2021 bude HMS Queen Elizabeth působit společně s plavidly amerického námořnictva a letadly / vrtulníky / konvertoplány americké námořní pěchoty.

 

Britské vrtulníky na HMS Queen Elizabeth zastupuje střední trojmotorový vrtulník AW101 (především nejnovější Merlin Mk4) a lehký dvoumotorový AW159 Wildcat. Mimo to mají z paluby operovat také (v případě potřeby) bitevní vrtulníky Apache britské armády.

 

Poslední novinkou z testovacího nasazení Westland 18 je první přistání F-35B pomocí „revoluční“ techniky zkráceného vertikálního přistání SRVL (Shipborne Rolling Vertical Landing). Letouny F-35B dokáží přistávat na letadlové lodi klasickým způsobem, kolmo technikou VTOL (Vertical Take-Off and Landing) nebo právě SRVL. Avšak letadlová loď HMS Queen Elizabeth nemá katapult ani záchytná lana, takže na její palubě mohou přistávat pouze letadla schopná krátkého vzletu a kolmého přistání STOVL (Short Take-Off and Vertical Landing Aircraft), a to technikou VTOL nebo SRVL.

 

Video: Přistání F-35B technikou SRVL. / YouTube

 

SRVL kombinuje klasické přistání a VTOL, kdy F-35B používá k udržení ve vzduchu především sklopenou zadní trysku a dmychadlo za pilotní kabinou, ale přitom letí dostatečně rychle, aby křídla poskytovala určitý vztlak. Při použití SRVL může F-35B přistávat s výrazně větším nákladem (např. nepoužité zbraně nebo palivo) než v případě VTOL.

 

Přistání technikou SRVL provedl testovací pilot BAE Systems Peter Wilson, který podle vlastních slov techniku nejméně 2000 krát nacvičil v simulátoru. Pilot s F-35B dosedl rychlostí 75 km/h a zastavil se na dráze dlouhé pouze 50 metrů.

 

Díky SRVL může F-35B při přistání vážit o 3175 kg více, než v případě kolmého přistání VTOL. Jelikož HMS Queen Elizabeth nemá záchytná lana, musel by bez SRVL přistávající F-35B kvůli snížení hmotnosti vypustit přebytečné palivo a odhodit nepoužité zbraně. Zatímco palivo stojí jen tisíce dolarů, tak např. jedna střela vzduch-vzduch AIM-120D AMRAAM stojí více než milion dolarů.

 

SRVL je pro Královské námořnictvo novinkou také v tom smyslu, že starší Harriery mohly přistávat pouze technikou VTOL, protože zkrácené vertikální přistání bylo považováno pro tyto letouny příliš nebezpečné. Avšak F-35B díky pokročilé avionice a automatizaci výrazně snižuje kognitivní zatížení pilota.

 

Zdroj: Royal Navy, The Avionist

 
 
Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
StandaBlabol Datum: 23.10.2018 Čas: 09:17

to Balm,

"Nebylo, protože v současnosti by Francie poslala do vzduchu více letounů s větším pokrytím a ty celé britské dva kusy F-35B by prostě našli tak jako tak."

Ale no tak, bavíme se o srovnání QE a ChdG s jejich leteckým křídlem: 24 x F-35 vs. 24x Rafale. Ano, QE ještě letadla nemá a jen testuje 2 F-35. Pokud chceš vážně srovnávat letadlovku s letadly s jinou bez letadel, tak ano, vyhraje ta, co má letadla.

"existuje několik pozoruhodných taktik, které jsou uzpůsobené pro lov "neviditelných letounů". Aeronautica Militare vyvinula taktiku čtyř letounů s rozestupem, které tvoří zjednodušeně vysílač a příjímač se schopností odhalit letouny stealt na velmi dlouhou vzdálenost. "

Samozřejmě že každý reaguje na potenciálního protivníka a pokud se objevila nová hrozba - "stealth" letadla, vyvíjejí se proti nim taktiky. Ale to neříká nic o tom, jestli při střetu se "stealth" letadly a použití připravené taktiky počítám s poměrem sestřelů a ztrát 1:1 nebo třeba 1:10. Např. během 2.sv.v. měli spojenci i SSSR taktiku jak na tanky Tiger se středními T-34 a Shermany. Ale počítali při tom, že na každého zničeného Tigra ztratí několik vlastních tanků.

avatar
Starlight Datum: 23.10.2018 Čas: 01:28

@Balm Datum: 21.10.2018 Čas: 13:44

Nevím, kam na některé údaje o Rafale chodíš, ale ty objemy podvěsných palivových nádrží (PPN) podle mne hodně nadsazuješ. Pro Rafale by měly být k dispozici jen nádrže o objemu 1 250 litrů a 2 000 litrů.

V případě námořních Rafale M je to ještě komplikovanější. Byly tu zmíněny dolety verze Rafale B/C se třemi obrovskými PPN o objemu 2 000 litrů. Tak to je ale konfigurace, kterou palubní Rafale M nenosí. Ty v bojovém provedení vozí buď jednu menší PPN 1250 litrů na podtrupovém závěsníku nebo jen dvojici těchto velkých PPN 2000 litrů. Specialitou je konfigurace pro doplňování paliva za letu dalším Rafalům, kdy se podvěšují 2 x PPN 2000 + 2 x PPN 1250 + na podtrupový závěsník tankovací kontejner D827

Také tvoje podvěsné (zbrňové konfigurace) neodpovídají skutečnosti. Námořní Rafale M F3 mají při operacích z letadlové lodě omezenou nosnost těžkých zbraní/podvěsů. Ty se podvěšují jen na podtrupový závěsník. To se týká řízených střel SCALP-EG. Protilodní AM-39 Block 2 Exocet, jaderné ASMP-A a průzkumný kontejner AREOS Reco-NG nosí všechny verze Rafale jen na podtrupovém závěsníku.

Pár videí z reálných operací:

a)
Rychlé porovnání 1 - Rafale B/C může nést až 3 x PPN 2000 litrů, 2 x střela SCALP EG a 4 x PLŘS MICA. Rafale M může nést jen 2 x PPN 2000 litrů, 1 x střela SCALP EG a 4 x PLŘS MICA.

Krásné porovnání rozdílů v podvěsných konfigurací Rafale B/C a Rafale M z reálných bojových operací proti ISIL na území Iráku a Sýrie je na těchto videích - v noci: https://www.youtube.com/watch?v=1CIhlCYwDtI&t=4s a ve dne: https://www.youtube.com/watch?v=RyJNwQ3YITc.

Rafale B/C z pozemní základny veze 3 x PPN 2000 litrů, 2 x střela SCALP EG a 2 x PLŘS MICA. Rafale M startující z paluby letadlové lodi ChdG veze jen 2 x PPN 2000 litrů, 1 x střela SCALP EG a je bez PLŘS MICA. V obou případech není střelecký kontejner Damocles.

b)
Rychlé porovnání 2 - Rafale B/C může nést až 3 x PPN 2000 litrů, 6 x řízená pumy a 4 x PLŘS MICA. Rafale M může nést jen 2 x PPN 2000 litrů, 4 x řízená puma a 4 x PLŘS MICA.

Reálné bojové nasazení Rafale M z paluby ChdG. Podvěsy: 2 x PPN 2000 litrů, 4 x řízené pumy AASM a 1 x střelecký kontejner Damocles: https://www.youtube.com/watch?v=tNkPZ9dGTag

Reálné bojové nasazení Rafale B/C z pozemní základny. Podvěsy: 3 x PPN 2000 litrů, 4 x řízená puma AASM, 2 x PLŘS MICA a 1 x střelecký kontejner Damocles: https://www.youtube.com/watch?v=dp0Rmhen9C0 a jiné video, kde mají naloženo více, konkrétně 6 x řízená puma AASM: https://www.youtube.com/watch?v=X64iKC9wUvw

avatar
Starlight Datum: 23.10.2018 Čas: 01:26

@tomas.kotnour Datum: 21.10.2018 Čas: 14:37 “Dokázal by někdo ze znalých kvalifikovaně odhadnout, kolik by mohla být vzletová hmotnost F-35C z paluby ChDG?“

Na to není jednoduchá odpověď.

a)
Současné americké letadlové lodě ve službě (kromě nejnovějšího nosiče USS Gerald R. Ford/CVN-78) jsou vybaveny parními katapulty typu C-13-1 nebo C-13-2. Ty jsou navrženy tak, aby dokázaly letoun o hmotnosti do 36 200 kg (80 000 lb) urychlit až na 259 km/h (140 uzlů) na dráze dlouhé 94 m (309 ft).

To ještě nedefinuje maximální hmotnost katapultovaného letounu, protože je to mnohem komplikovanější. Například letoun F/A-18E/F má maximální vzletové hmotnosti MTOW 29 950 kg (66 000 lb) s motory na MAX (přídavné spalování) je katapultem urychlen na rychlost 161 uzlů (298 km/h). Tato rychlost je záměrně 15 uzlů nad minimální rychlostí řiditelnosti (Vmc) pro danou konfiguraci a hmotnost katapultovaného letounu.

Elektroimpulsní systém řízení (Fly-By-Wire, FBW) udržuje úhel náběhu (AOA) na 12°. Pilot po opuštění paluby jen přepne páku zatažení podvozku a prakticky okamžitě začne manévrovat (zatáčka, stoupání) tak, aby uvolnil prostor před lodí pro další vystřelované letouny.

b)
Letadlová loď Charles De Gaulle (R91) je vybavena americkým parním katapultem C13-3. Ty jsou navrženy tak, aby dokázaly letoun o hmotnosti do 27 200 kg (60 000 lb) urychlit až na 259 km/h (140 uzlů) na dráze dlouhé 75 m (246 ft).

U námořní verze Rafale M F3 se sice uvádí, že maximální vzletová hmotnost je 24 000 kg. To ale platí pro vzlet z pozemních základen. Maximální povolená MTOW při startu z letadlové lodě s pomocí katapultu C13-3 má údajně být jen 21 500 kg.

Zdroje ale připouští, že konfigurace pro doplňovaná paliva za letu se 4 x podvěsnými palivovými nádržemi (2 x 2000 litrů + 2 x 1250 litrů), kontejnerem s výsuvnou hadicí a 2 x PLŘS MICA má výjimečně povolenou MTOW okolo 22 200 kg.

Toto budou plus minus maximální vzletové hmotnost i letounu F/A-18E/F při provozu z této francouzské letadlové lodě.

avatar
logik Datum: 22.10.2018 Čas: 21:19

teda ne combat range 800km+, combat radius 800km+.

avatar
logik Datum: 22.10.2018 Čas: 21:18

balm:
obávám se, že se na věc nedíváš příliš nestranně. Např. vzdušné tankování (na což prostě stačí vrátit pár "prázdných" F35 zpět, považuješ za složitou taktiku, zatímco "pozoruhodné taktiky rozmístění čtyř letounů" - tedy taktiku na koordinaci i počet letounů ještě náročnější, bereš jako samozřejmé "řešení stealth problému"....

Navíc ovšem je třeba, aby to vůbec fungovalo, tak aby cíl letěl někde mezi těmito čtyřmi letouny, pokud poletí ze strany, mají smůlu....

A také jaksi zapomínáš na to, že bez toho "nákladného logistického zajištění", tedy bez tankování, může Rafale z ChDG odstartovat s jen o málo paliva více, než má F-35B.

"Naopak, dolet F-35B zůstává velmi omezený vzhledem k omezenému množství interního paliva a "
No nevím, combat range se udává 800km+. To bych "velmi omezených" rozhodně nenazval.

"....Odhodit nosníku za letu nelze, protože neobsahují bezpečné elektromechanické odhození....."
Obávám se, že máš v tomto zastaralé informace. Odhazovat pilony umí i u některých pilonů i veterán F16, o F22 nemluvě:
http://www.f-16.net/forum/viewtopic.php?f=36&t=27260
není tedy důvod, aby se to v případě potřeby nenaučili i F35.

"Na střední vzdálenost už bude F-35B zachycena pasivními... "
To ovšem tvrdíš, že útočník se vyhne všem raketám, poslaným na něj zpoza detekční vzdálenosti optických systémů. A že zrovna nebudou mraky, v kterých různé infra a optické senzory nefungují.
Takovej Meteor už má slušnou no-escape zónu.... A pokud Rafale po každém ozáření radší změní směr zpět, aby se z té NoEscape zóny dostal, kdyby na něj náhodou bylo stříleno, tak mu zas brzo dojde palivo.

"Tak či onak, pro odpal řízené střely (BVR) musí pracovat radar letounu (pomocného letounu) v aktivním režimu"
Takže se protivník dozví max to, že ho někdo ozářil. Za tu chvíli, co ho útočník lockne, tak nebude mít šanci locknout jeho. Držet ho locknutýho není třeba zcela jistě.
Navíc, seš si tím jistý? Střelu nejde vyslat na dané místo s tím, že si tam má dohledat cíl sama? LaL dnešní rakety zvládají zcela jistě, stejně jako umí střílet na cíl získaný jiným senzorem, než radarem. Proč by tedy musel tedy být radar aktivní? Ale nevylučuju takovou limitaci, jen pro ni nevidím důvod....

".... a to znamená elektromagnetické vlny v prostoru."
A? Mění to něco na tom, že F35 bude střílet první? A že to je podstatná výhoda? Navíc s REB elektromagnetické vlny v prostoru ještě neznamená, že bude Rafale schopen detekce útočníka (a ne rušícího stroje, který může být podstatně dál a jinde).

", výkon motorů, ... "
jako Rafale 2x75kN je více než 180kN F35B?

"aerodynamika"
Zatím piloti, co v F35 seděli, si v tomto směru opravdu nestěžovali. V tomdle bude neověšené Rafale asi o něco lepší, ale ověšené Rafale (3tanky) neudělá supercruise, zatímco F35 je těsně na hranici SC. Takže aerodynamiku zas tak špatnou evidentně nemá. (Jestli udělá Rafale supercruise s jedním tankem a dalšíma dvěma nosníkama po odhozených nádržích se zdroje navíc nezmiňují).

"těžiště"
Co je prosím špatné s těžištěm F35?

". Ale to na situaci niz nezmění, protože Francie si zkrátka může ze své ledadlové lodi dovolit poslat více letounů. "
ChDGaule - až 30 Rafale Marine F3 + další letadla, max 40 letadel.
QE až 36 F35-B + 14 helikoptér
tak nevím, ale 36 > 30.
A to počítám jen QE, ale Británie ušetřila a tak bude mít letadlovky dvě....

Ty prostě nemáš F35 rád. Přiznej se.... :-)

avatar
balm Datum: 22.10.2018 Čas: 17:41

@logik

Naopak, dolet F-35B zůstává velmi omezený vzhledem k omezenému množství interního paliva a spotřebě s nákladem výzbroje. Na to se velmi intenzivně zapomíná. Dolet lze samozřejmě zvýšit pomocí nákladného logistického zajištění (vzdušné tankování) a samozřejmě externími palivovými nádržemi, které spolehlivě prozradí letoun na velmi dlouhou vzdálenost. Samozřejmě po odhozu, který se ovšem neprovádí z důvodu detekčních schopností, nýbrž letovým parametrům a zatížení letounu s velmi omezenou schopností účinně manévrovat. Po odhození externích nádrží zůstávají na křídlech nosníku, které fungují podobně jako zábradlí u válečných lodí - spolehlivě demaskují letoun. Odhodit nosníku za letu nelze, protože neobsahují bezpečné elektromechanické odhození - odpoutání se od křídla, ta se nachází výhradně v nosnících a není možné pevný nosník s palivovým systém odhodit za letu.

Vaše víra se opírá o vlastnosti stealth. Bohužel, F-35B zase tak dokonalé není, stejně jako Rafale není bezzubé a existuje několik pozoruhodných taktik, které jsou uzpůsobené pro lov "neviditelných letounů". Aeronautica Militare vyvinula taktiku čtyř letounů s rozestupem, které tvoří zjednodušeně vysílač a příjímač se schopností odhalit letouny stealt na velmi dlouhou vzdálenost. Tak či onak, pro odpal řízené střely (BVR) musí pracovat radar letounu (pomocného letounu) v aktivním režimu a to znamená elektromagnetické vlny v prostoru. AESA minimalizuje plošné zachycení, ale stále nedokáže zabránit zachycení. Na střední vzdálenost už bude F-35B zachycena pasivními elektrooptickými systémy a veškeré výhody se stealth se mění v nevýhody, protože proti mnohem výkonějšímu Rafale nemá v blízkém, natož manévrovém boji šanci. To vzdejte rovnou, aerodynamika, těžiště, výkon motorů, ... to všechno bude hrát do karet právě Rafale. I Rafale disponuje účinnými systémy obrany např.: SPECTRA i detekce. Nebylo, protože v současnosti by Francie poslala do vzduchu více letounů s větším pokrytím a ty celé britské dva kusy F-35B by prostě našli tak jako tak. Nic dalšího už britové nemají a Typhoon na letadlovou loď nedostanete. Plus samozřejmě obě stranu budou používat další letouny, lodě apod. Ale to na situaci niz nezmění, protože Francie si zkrátka může ze své ledadlové lodi dovolit poslat více letounů.

Nejsem velký příznivec projektu F-35, protože vznikl letoun, který měl umět vlastně všě, ale prakticky neumí nic pořádně. F-22 zůstává stále mnohem vyspělejším a dominatnějším letounem, už jen z pohledu materiálů a letových parametrů. Jistě, že nemá tak moderní elektroniku, ale jen elektronika dominanci nezajistí, když základ vzešel z protichůdných kompromisů. Ty nejšílenější, jako nahradit A10 s Avengerem ... to raději nekomentovat.

avatar
logik Datum: 21.10.2018 Čas: 16:26

balm: Tak on zas ten dolet i té F35-B i na interní palivo zas není tak malý, a externí palivové nádrže (pravda, jestli/až budou vyvinuté) lze i odhodit. A stealth zas znamená, že se k protivníkovi může dostat blíže, což znamená možnost použít lehčí rakety, a především lepší možnost penetrovat PVO cíle (ať už stíhací ochranu, či raketovou ochranu).
Když by se potkaly ChDG a QE v boji, tak je otázka, jestli by nízká radarová signatura nebylo to, co by rozhodlo, Rafaly by sice mohli útočit z větší dálky, ale je otázka, jestli by se dostali za stíhací ochranu, která by zcela jistě byla za horizontem dostřelu Exocetu. Paradoxně IMHO rafally jako výtečné bombtrucky se do asymetrického konfliktu hodí daleko více, než F35, které jdou ověsit daleko méně.

Jinak stealth není jediná výhoda F35, na její straně, např. F35-B má už GaN radar, Rafale teprv zavádí první generaci AESA založenou na GaAs prvcích, o tom, kdo má lepší avioniku se také můžeme hádat....

Každé z těchto letadel má něco, v čem tomu druhému "natře ...", nemá smysl vytahovat přednosti jedné a zamlčovat přednosti druhého.

PS: A zrovna Exocet není příliš výhoda Rafalů, LRASM má podstatně větší výkony než Exocet a na F35 kách bude (nevím, jestli na britských). F35 je akorát ještě ve stádiu, kdy se na ní ještě dokončují zbraně.

tomas.kotnour: Z ChDG vzlétaly (v rámci francouzko-amerického cvičení) superhornety, což je stejná váhová kategorie, jako F35-C. Údajně startovaly bez zavěšených raket na konci křídel, takže nějaká váhová limitace tam bude, vzhledem k absenci raket by se dalo tipovat, že větší problém bude limitace na přistávací váhu, než u váhy startovací.
Obecně vzhledem ke krátkému katapultu, kde nemají šanci do hry motory zasáhnout motory, tak bude limit MTOW pravděpodobně velmi blízký váhovému limitu pro Rafaly. I když do toho vlastně bude ještě hrát limit na minimální rychlost u obou letadel, ty bych musel najít....

avatar
tomas.kotnour Datum: 21.10.2018 Čas: 14:37

Dokázal by někdo ze znalých kvalifikovaně odhadnout, kolik by mohla být vzletová hmotnost F-35C z paluby ChDG?

avatar
balm Datum: 21.10.2018 Čas: 13:44

@Standa

Narozdíl od Dassault Rafale M (námořní verze) se F-35B nemůže účastnit dálkových misí a vzdušného hlídkování, protože pozbývá větší nosnost a v okamžiku, kdy podvěsíte F-35B stále nedokončené palivové nádrže, ztrácí všechny svoje výhody (stealth). Rafale disponuje výrazně vyšší nosností a může kombinovat např.: 3ks palivových nádrží s objemem 7200l (nadzvukové verze 3800L) a rozličnou paletou těžké munice např.: 2ks střel Strom Shadow, protilodní střely Exocet a čtveřici řízených sřel Meteor a Mica (2+2), včetně podvěsného pátracího kontejneru. Samozřejmě se testuje NSM munice z Norska a její modifikace pro F-35B, ale stále se jedná o relativně lehkou střelu, která nedosahuje ničivosti střel Exocet. USA i Velká Británie disponuje bolestnými zkušenosti s ničivým účinkem střel Exocet. Jistě, NSM má své výhody v hmotnosti, rozměrech, modernosti a snížené detekce.

Druhou zásadní výhodou Rafale zůstavají dva motory, které zajistí vyšší přežití letounu a především posádky, selže-li jeden z motorů, stále se letoun může bezpečně vrátit na palubu. Ano, F-35B disponuje stealt technologií a modernější avionikou, ale to neznamená, že musí převyšovat bojovou hodnotu Rafale. V okamžiku, kdy použijete F-35B s externě nesenou municí či palivem, získáváte velmi drahý a nevhodný nosič munice proti vyspělému protivníkovi. Nálety na velbloudáře nejsou to samé, jako jít proti svazu letadlové lodi či silně bráněným pozemním cílům.

avatar
logik Datum: 21.10.2018 Čas: 13:21

standa: F35 samozřejmě nahoře dotankovat mohou, ale Rafale má schopnost nést podstatně větší množství paliva v externích nádržších. Navíc u F35B kus interních nádrží užral ventilátor. Rafale tedy sice z ChDG neodstartuje plnej, ale nahoře "naplnit" jde. F35 nemá kam ten benzín dát.

Samozřejmě, že pokud není k dispozici tanker (ovšem je nemálo scénářů, např. na blízkém východě, kdy by k dispozici byl), tak taková taktika zmenší ofenzivní schopnost (nebo oslabí defenzívu lodi). Ale při srovnání s QE jde o rozdíl: nemohu zaútočit vůbec, či mohu zaútočit slabší silou, tedy zde je furt výhoda na straně ChDG.

Jinak:
Rafalle je na ChDG limitovanej na MTOW 21,5t, tedy 11,3 tun nákladu, F35B má rozdíl mezi MTOW a empty weiight 12,5t. Vzhledem k poměru jejich empty weight:
10,2 ku 14,7 je vcelku jasné, že i bez dotankování bude mít Rafale o nějakej kus větší combat radius.

Zrovna v týdle disciplíně je soutěžit s Rafalem hodně velkej oříšek, dolet je snad Rafalova nejsilnější stránka.

avatar
StandaBlabol Datum: 20.10.2018 Čas: 22:24

Logiku,

ten argument moc nechápu. Dotankovat nahoře přece můžou i F-35, takže to není výhoda na straně Rafale|? Obě lodi těch stíhaček nemají moc a použít část z nich jako "buddy" tankery dál omezuje jejich ofenzivní kapacitu, zvyšuje počet vzletů nutný pro splnění mise, atd. Proto mi schopnost plnit mise bez dotankování za letu přijde dost důležitá. A bylo by zajímavé vědět, která kombinace to zvládá líp.

avatar
StandaBlabol Datum: 20.10.2018 Čas: 22:15

Logiku,

te

avatar
logik Datum: 20.10.2018 Čas: 15:31

IMHO pro QE by nejlepší řešení byl AWACs postavenej na něčem alá Osprey. Když už stavět na STOVL/VTOL, tak konzistentně.

Standa:
Rafalle z ChDG můžou jít nahoru a dotankovat se tam, takže v případě potřeby budou mít combat range podstatně větší, než Bčka z QE. Na straně Bček je zas lepší schopnost penetrovat PVO. Každá z těch lodí má "něco".

avatar
StandaBlabol Datum: 20.10.2018 Čas: 10:17

Horny,

flejm by se z toho stal, jen kdyby jedna z těch lodí byla ruská. Pak by nás tu Cernakus, Givi nebo Fenri přesvědčovali, že je nejlepší.:)

Jo, Britové to řeší tak, že nakoupili 10 AEW sad pro vrtulníky Merlin.

Standardní velikost palubního křídla je v obou případech 24 stíhaček. Ale jasně, v případě nutnosti by toho Britové na větší loď dostali víc.

ChdG má upravený americký katapult. Museli ho zmenšit a nemá stejný výkon jako originál. Proto mají námořní Rafale omezenou vzletovou hmotnost. Ale přesné údaje neznám. Škoda, bylo by zajímavé porovnat dolet a nosnost F-35B z QE proti Rafale startující z ChdG...

avatar
Horny Datum: 20.10.2018 Čas: 09:16

vozik - jak uz psal Luky, na Kuzněcovu měla původně působit obdoba E-2, ale rozpad SSSR projekt pohřbil. Rusům tak zbyly jen "radarové" vrtulníky, které ostatně po Falklandách začali používat i Britové. Že jde o znouzectnost se snad nemusíme přít.

StandaBlabol - na De Gaula jsem si popravdě vzpoměl při své zmínce o palubním AWACS. Nemyslel jsem kvalitu samotné lodi, jako spíš sílu palubního křídla. Z tohoto pohledu bych řekl, že jsou na tom QE a PoW lépe (ačkoli jde jistě o výživné téma pro debatu, neřkuli flejm:-D).
Z tohoto úhlu vidím skutečně jako hlavní nedostatek absenci plnohodnotného letadla včasné výstrahy. Ani nevím, jbk to angláni řeší; jestli zase vrtulníky, nebo pomocí F-35 která prý může působit jako "mini-awacs".

arr