Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Námořní technika

Ruský raketový člun Šuja otestuje Pancir-M

Datum přidání 28.03.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 43 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Testovací fáze nového ruského námořního sytému protivzdušné obrany (PVO) Pancir-M proběhne na raketovém člunu Šuja (Projekt 12417 třídy Molnija). První prototyp systému Pancir-M se tak stane součástí Černomořského loďstva.  

Foto: Námořní systém PVO krátkého dosahu Pancir-M; větší foto / KBP Tula

 

Raketový člun Projektu 12417 byl konstrukčně uzpůsoben k ničení nepřátelských hladinových plavidel a k posílení PVO skupiny lodí, konvojů či raketových a torpédových člunů. Šuja se začala stavět v srpnu 1981 v loděnicích Sredně-Něvksij a součástí Černomořského loďstva se stala o čtyři roky později.

 

Výtlak člunu dosahuje 495 t, přičemž dokáže plout rychlostí až 78 km/h. Pokud se Šuja pohybuje přibližně polovičním tempem, tak je schopná bez doplnění paliva urazit téměř 3000 km. K výzbroji Projektu 12417 patří dvě odpalovací zařízení s protilodními střelami Těrmit o hmotnosti 2,5 t a dosahem 80 km. Posádku člunu tvoří 41 osob.


Šuja vstoupila do aktivní služby v roce 1985. V současnosti se řadí k 41. brigádě raketových člunů na základně v zálivu Karantinna u Sevastopolu. Člun bývá využíván k testování námořních protivzdušných systémů rakety Těrmit odpalované z Projektu 12417 při těchto testech slouží jako cvičný cíl pro nácvik střelby.


Pancir-M projde podle deníku Izvestija soubornými zkouškami včetně palby vůči vzdušným cílům. Ve srovnání se systémem Pancir-S má námořní varianta větší maximální vzdálenost zjištění cíle i rozsah působení kanónů. Ruská vojenská plavidla s Pancirem-M zlepší svou ochranu proti dronům, letecké munici, letounům, řízeným střelám nebo vrtulníkům.      


Jak dříve informovaly Armádní noviny, dostřel modernizovaného pozemního systému Pancir-SM dosahuje 40 km a detekční vzdálenost cíle 75 km. Pancir-M bude velmi pravděpodobně mít podobné vlastnosti včetně výškového rozsahu 15 km, dálkového rozsahu 40 km a možnosti postřelovat až čtyři cíle letící rychlostí 1000 m/s současně. Reakční čas kompletu v bojovém stavu nepřesahuje 3-5 s.   

 

Foto: Raketový člun Šuja / eurasian-defence.ru


Deník Izvestija uvedl, že jedna z krymských loděnic již začala s montáží systému Pancir-M na raketový člun Šuja. Zbraňová část kompletu, radiolokátor a další zařízení mají nahradit předchozí obranný systém malého dosahu Kortik. Výroba tohoto systému skončila před více než 15 lety a z člunu Šuja byl již dříve demontován. Umístění kompletu Pancir-M bude pravděpodobně dokončeno v průběhu letošního roku a následně začne jeho testování v Černém moři.


Pancir-M byl poprvé představen na loňském Mezinárodním veletrhu vojenské námořní techniky v Petrohradě. Během veřejně přístupné prezentace zástupci tulské Konstrukční kanceláře přesného strojírenství, tedy tvůrci rodiny systémů PVO Pancir, odhalili model Pancir-M a jeho vlastnosti.

 

Video: Pancir-S je efektivní prostředek pro boj s bezpilotními letouny. / YouTube

 

„Pancir-M odpovídá na všechny současné hrozby, kterým mohou ruská plavidla na moři čelit,“ uvedl pro deník Izvestija vojenský historik Dmitrij Boltenkov. „Je to efektivní ochrana proti nadzvukovým i podzvukovým protilodním raketám. Lehce si poradí jak s konvenčními letouny a vrtulníky, tak i s námořními a leteckými bezpilotními systémy.“

 

Internetové stránky BMPD potvrzují provozní účinnost systému PVO Pancir. Podle informační tabulky výrobce zveřejněné v průběhu ruského vojenského veletrhu Armija-2017 si ruský Pancir-S1 v Sýrii připsal několik úspěšných zásahů. Dvakrát se mu podařilo sestřelit bezpilotní izraelský letoun Heron (na vzdálenost 8,8 km a 16,1 km), jednou turecký Bayraktar (na vzdálenost 3,2 km) a jednou americký RQ-21A (na vzdálenost 5 km).

 

Náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov se domnívá, že již třetí raketový člun Projektu 22500 Karakurt bude vybaven kompletem Pancir-M. V budoucnu se možná stane také součástí větších plavidel. Internetové stránky FlotProm zmiňují velmi pravděpodobnou montáž systému na raketový křižník Admiral Nachimov (Projekt 1144), ve střednědobém horizontu pak i na torpédoborce Projektu 959 a Projektu 1155.  


Zdroje: IzvestijaFlotPromBMPD1BMPD2

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Civil Datum: 31.03.2018 Čas: 18:14

cernakus: podle me je sestrel vlastniho vojenskeho letadla sakra problem, protoze na rozdil od civilnich maji IFF. To jenom prijimac v patriotu stal za vylizprdel.

avatar
cernakus Datum: 31.03.2018 Čas: 15:11

Civil:

dostal jsi mně. Lhal jsem, aby to nebylo až tak dráždivé, pro naše rusofobní/amerikofilní/židofilní kolegy.

někdy je třeba jim nechat alespoň stehýnko. nemůžeš ho mít stále ty :-)

Patriot je však stále dobrý systém. Jen se mu moc nepřátelských letadel nedostalo do dosahu, anžto Americká vojenská převaha je vždy tak výrazná, že jakékoliv letadlové útoky zastaví už letectvo.

S balistickými raketami si dnes dokáže poradit velmi slušně.
S malými drony to už zase není žádná sláva, ale ty jsou vcelku novinka. Počítám, že za 5-10 let mu půjdou ti malí hajzlíci stejně dobře jako rakety krátkého doletu.

A co se týče střelby na vlastní - připomněl bych chybu operátorů ukrajinské S-200, kteří si neuvědomili, že ta mastodontí raketa má sice range na target/stíhačku jen kolem 250km, ovšem na dopravní letadlo to bude trochu dál. A tak jsou dodnes držitelé smutného rekordu sundání letadla na 400km (více, než byl efektivní dolet v té době uznávaný). Takže, když na bojišti občas chytne letadlo přátelskou raketu, není to nic divného ani dehonestujícího. Nikdo není dokonalý.

avatar
Civil Datum: 31.03.2018 Čas: 10:13

cernakus: K " Ostatně sestřelil dost letadel, i když z počátku hlavně vlastních."
Na to jsi prisel jak?
Oficialne je prvni sestrel NEPRATELSKEHO letadla az nejaky DRON Hamasu z roku 2014. Krem dvou vlastnich nevim o zadnem dalsim pilotovanem letadle, ktere by mel patriot na konte.
USA proste hraly na vzdusnou prevahu a na poradne PVO kaslaly a tady mas vysledky. Patriot je naprosto zoufaly.
Uz to pochopili i Saudove a kupuji si od Rusu S-400. Asi nechteji delat betatestery pro THAAD.

avatar
cernakus Datum: 30.03.2018 Čas: 23:46

logik:

blablabla To neokecáš, Patriot jako obrana proti zastaralým balistickým raketám krátkého dosahu v roce 1991 prakticky řečeno selhala. Proto taky Izrael začal intenzivně vyvíjet své vlastní PVO prostředky, které fungují lépe než americké.

Na druhou stranu, úplně tupý systém to není. Je jisté, že ze svých neúspěchů se američané poučili a v následujících upgradech jej vylepšili. Ostatně sestřelil dost letadel, i když z počátku hlavně vlastních. Ale Izraelci s ním sestřelili několik Syrských letadel. Zatímco Saudi několik balistických raket.

Je ovšem také pravda, že hodně záleží na operátorech a cíli. Typickým příkladem je trojice izraelských raket patriotu vystřelená na laciný ruský, praktický dřevěný, dron (levnější než jedna raketa), které všechny minuly. Nebo fakt, že si Saudi nechali sebevraždeným dronem zničit radar patriotu u Jemenských hranic.

Proti debilitě operátorů nebo asymetrické zbrani je i špičkový zbrojní systém neúčinný.

Co se S-300 a S-400 týče - máš pravdu, v ostré akci prakticky nebyly. Ale fakt, že budou sakra kvalitní a nebezpečné dokazují cvičení, kdy i v těch Západních "simulacích" je na hranici možného, aby přes ně NATO přešlo, a to jsou monkey verze těch ruských. Rusové sami pak naprosto běžně cvičí způsobem, který si nijak nezadá s ostrým bojovým nasazením. Typicky, nemají problém při cvičení poslat i desítky útočných raket/letounů na chráněný simulovaný cíl a PVO poser se.

Za SSSR jednou poslali plnou salvu R-29 z Delty, jen proto, aby ověřili schopnosti jejich PRD a PRO. To je v dnešních penzích cca 500 mil. USD.

Ke kvalitám S-300/S-400 pak patří i to, že jsou považovány za strategický vojenský materiál a Amigos se sakra čílí, když mají zamířit k jejich potenciálním nepřátelům. Také Izraelci z nich mají respekt a ti, majíce za zadkem velkého bratra, nemívají respekt z ničeho.

avatar
logik Datum: 30.03.2018 Čas: 22:27

civil: Opakuješ již X krát vyvrácené tvrzení. Ano, je pravda, že v zálivu se tenkrát nepodařilo "sundat" zdaleka všechny cíle tak, aby nezpůsobily škody. Realita je ovšem poněkud jiná, než že nezasáhly nic.
= Zaprve je třeba říci, že se zasahovalo se proti Irákem vylepšeným raketám SCUD, které byly mimo původní specifikace PAC-2 (ty nebyly určené proti tak rychlým cílům). Už jen to, že byly schopny zasáhnout něco je tedy úspěch.
= Zadruhé, díky tomu "vylepšení" se SCUDům stávalo, že se při návratu do atmosféry rozlomily. Někteří autoři pak brali to, že Patriot zasáhl nikoli část s hlavicí, ale tu druhou, jako neúspěch. Ovšem - v takovém případě se stejně raketa netrefila tam, kam měla - a Patriot zasáhl a zničil, ovšem méně důležitý cíl.
= Zatřetí se stávalo, že PAC-2 raketu zasáhl, ovšem (vzhledem k rozdílu velikosti interceptoru a balistické rakety) ji zcela nezničil, ale jen odklonil. Opět - je to bráno některými autory jako neúspěch, ale opět fakticky vedla k tomu, že raketa nezasáhla plánovaný cíl. Tento neúspěch vedl k vývoji PAC-3 raket, které neničí výbuchem, ale kinetickou energií - přímým dopadem .
= Další typy selhání byla softwarová chyba, která vedla k nepřesnosti v počítání malých časových intervalů, problémy s analýzou radarových odrazů atd. atd.
Viz např.
http://www.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a423549.pdf

Samozřejmě, že takovéto nasazení Patriotů odhalilo nemálo nedostatků. To udělá každé takové nasazení nové techniky ve skutečném konfliktu s technicky vyspělým protivníkem, což Irák v oblasti raketové techniky byl. A právě takové zkušenosti jsou neocenitelné při dalším vývoji technologie. Kde byla takto nasazena S400? Nebo pokud nebyla, na základě čeho věříš, že takové nedostatky nemá?

Jestli tedy tady někteří chválí ruskou techniku za to, že zvládla sestřelit malé drony letící rychlostí stovky kilometrů v hodině, a ignorují zkušenosti v zálivu s ničením tunových balistických raket letících hypersonickou rychlostí a (díky jejich problémů s integritou) dokonce manévrujících a vypouštějících klamné cíle :-), tak fakt nevím. Kolikrát ruská PVO likvidovala balistické rakety, když jsou podle Tebe tak zkušení?

PS: A navíc netušíš o mnohých dalších nasazeních Patriotů, např. i v současné době v SA.
http://www.arabnews.com/node/1223531/middle-east

avatar
Civil Datum: 30.03.2018 Čas: 20:55

logik: copak ze to maji patrioty na konte?
Balisticke rakety ze zalivu v 91.? Ve skutecnosti nejspis netrefili ani jednu.
Pravda, pozdeji sundali jednu F-16 a jednu F-18. Vlastni piloti se jich tak bali, ze jeden po nich vypalil HARM.
Pak jsou tam jeste nejake drony za par set dolaru. Ty drazsi nesundali ani na dva pokusy.
A ted v Saudske Arabii jsou z nich realne balisticke rakety, co padaji na jejich vlastni hlavni mesto.

Chudaci Polaci. Tohle bych nechtel asi ani zadarmo.

avatar
logik Datum: 30.03.2018 Čas: 20:32

alexa: jednak by šlo s Tebou podanými informacemi s úspěchem pochyvovat: např. západní PVO byla vyzkoušena ve Vietnamu, mnohokrát v zálivu (nejen během války v Iráku, ale i během Iránsko-Irácké války, u Saudů), u Falkland. Např. Patrioty mají na svém kontě už poměrně dost cílů. Komplety S3/4/500 co vím žádný.

Jednak největší vyzkoušenost v boji neznamená, že to je nejlepší bojový prostředek: to by jaksi byl nejlepší bojový prostředek klacek....

avatar
alexa123 Datum: 30.03.2018 Čas: 07:28

Ako som už uviedol, ruské prostriedky PVO boli preverené v mnohých konfliktoch. Jediný veľký konflikt, kde mohla byť vo veľkom použitá Americká PVO bola asi iba vojna Izrael-Arabské štáty v r.1973 hlavne v prvých hodinách, keď bol Izrael zaskočený útokom a jeho letectvo už nebolo takým pánom ako v r.1967 keď si robilo čo chcelo. Nevie niekto, aká bola vtedy efektivita izraelskej PVO?

avatar
theo Datum: 30.03.2018 Čas: 05:36

Podľa mňa je rozdiel už v základnej koncepcii PV obrany . Pokiaľ USA , či si to
priznáme a či nie je založená na útočných kapacitách zväzov lietadlových lodí a
nikdy sa nebránili u nich doma. Získavajú vzdušnú nadvládu a po likvidácii
prostriedkov PVO nasadzujú pechotu. RF je ako taká suchozemským štátom
a prostriedky PVO majú za hlavný cieľ zabrániť útočníkom v získaní vzdušnej prevahy. A aj ich loďstvo má za základnú úlohu brániť nekonečnú hranicu RF.
Nie , že by RF loďstvo nemala , ale je určené pre lokálnu dominanciu , na viac
nemajú. A zbytok loďstva RF slúži na jadrové odstrašenie,
Podobné systémy budú v budúcnosti ešte dôležitejšie , najmä proti dronom
útočiacich po skupinách . Munícia na báze hromadných striel /brokovnica/ atd.
Ťažko si viem predstaviť , že pantsir šije 30 kou po blízkych cieľoch v nejakom
meste , alebo v rámci ochrany veliteľského stanovišťa .
A 2-3 roky do zadu som čítal , že by mal byť kvôli likvidácii malých cieľov vybavený
malou raketou "gvozd" . 4 rakety v jednom puzdre pre ničenie dronov a malých rakiet typu grad atd. Taakže by ich pri tomto systéme mal pre okamžité použitie
32 rakiet. Ale pravdepodobne by nahradili len niektoré rakety týmto hromadným
odpaľovacím zariadením.

avatar
demagog Datum: 30.03.2018 Čas: 00:33

alexa123: Aj u statickych systemov sa vyuzivala taktika viacerych palebnych postaveni a presunu medzi nimi. Inak by na bojisku dlho neprezili. U mobilneho systemu je vyhoda ze prechod do pochodovej polohy trva kratsi cas.

avatar
logik Datum: 29.03.2018 Čas: 23:20

alexa:
= Tak to používáš kalkulačku blbě :-) Respektive tak, aby Ti to vyšlo.... :-). Protože je rozdíl, jestli máš třicet podvozků s výkonnými 80kg raketami s dosahem 30km - které dělají nemalou cenu toho systému - nebo třicet povozků s podstatně levnějšíma krátkodosahovejma 10kg raketama, stejnejma, jaký se dodávaj např. pěchotě (což dále zjednodušuje a zlevňuje logistiku).

Ono to totiž není tak, že by to, co mají Rusové "v jednom", tak USA má dvakrát. USA daleko spíše stupeň PVO odpovídající raketám 23Ya6 překračují a tedy na něm šetří, což je umožněno tím, že narozdíl od Rusů počítají se zajištěním PVO především letectvem. Na pozemní PVO kladou prostě kladou menší důraz než Rusové.
Např. SL-AMRAAM nikdy nezavedli do výzbroje
(přitom to byla vcelku chytrá věc, protože se počítalo, že se to bude odpalovat z klasických raketometů, čímž by ušetřili peníze na speciální podvozky - radary u jednotek mají v podobě sentinelů a nic dalšího by k tomu nepotřebovali - to je sice úplně jiná cesta, než "vše na jednom podvozku", ale také naprosto ekonomická a logická).

Já netvrdím, že je jeden nebo druhý způsob logičtější, tos to jaksi nepochopil. Já tvrdím, že obě armády od své pozemní PVO požadují něco jiného a proto provozují jiné prostředky. Bylo by nelogické, kdyby Rusové měli PVO jako USA, i kdyby USA mělo PVO jako Rusové, když každý čeká, že mu jeho PVO zajistí něco jiného.
Zkušeností mají obě strany v tomto směru více než dost na to, aby kdyby chtěli postavit to, co má "druhá strana", tak to bez problémů postaví. A blbí, aby uměli počítat, jestli se jim vyplatí provozovat to na jednom nebo dvou podzvozcích, také nejsou.

To, že v této oblasti nemá USA zkušenosti je pak nesmysl. Např. AEGIS jako protiraketový systém svazů LL je klíčová věc ochrany CSG a je do něj nalito hodně prostředků. Akorát USA zatím příliš nemělo motiv přenášet do "pozemní podoby", větší, ale furt poměrně omezené, úsilí tímto směrněm se objevilo s hrozbou dronů, kdy se začali vymýšlet věci jako C-RAM apod.

Ono totiž vůbec není problém zalafetovat kanón nebo trubici pro raketu na podvozek. To je to nejmenší a nejjednodušší problém. To, co dělá dobrou PVO je
- kvalita střeleckých radarů a HW/SW pro správnou identifikaci a zaměření cílů (včetně priority), a to včetně schopnosti provázat se s dalšími prostředky PVO v oblasti
- kvalita seekerů u raket, umožňující překonávat rušení a správnou detekci klamných cílů
- kvalita raketových motorů, umožňující zvětšit dosah rakety při zachování velikosti a váhy
V které ve výše uvedených oblastí podle Tebe PVO USA zaostává? Když tvrdíš, že mají málo zkušeností? Možná, že v oblasti raketových motorů se můžeme bavit, že jsou rusové na špičce, ale v ostatních oblastech se obávám, že Rusové spíše ztrácejí (rozhodně např. v AESA radarech, o problémech rusů s Infra seekery se tu také psalo...)

avatar
bobby Datum: 29.03.2018 Čas: 18:39

Jobik
... protože armáda Ruska a armády NATO mají podstatně odlišnou koncepci PVO.

Ako jóbik sparavne napisal maju naozaj rozne koncepcie , Ruska je skor obranna , kdezto paraziti utocia v parazitickych spolkoch skor podlo zakerne znenazdajky a vzdy na slabsich . Je to sucastou ich "hodnot ". Sidce o tom nehovoria na americkych dezinformacnych webch ako ct 24 ,nova , joj , markiza , stv , ale logik nepusti .

avatar
flanker.jirka Datum: 29.03.2018 Čas: 18:09

Starlight: sorry za překlep, mělo tam být Tor

avatar
flanker.jirka Datum: 29.03.2018 Čas: 18:08

Starlight: u vojskových PVO jednotek mají stále relativně slušně prostředky jako je Toto a Tunguska. Mít ochranu pro přesuny jednotek S 400 a 300 se hodí, k tomu mohou dobře doplnit jejich postaveni, zvýší se počty současně postrelovanych cílů a ušetří dražší střely na vzdálenější cíle.
Mimo Kamaz mají Pantsir i na pásové GM 352.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Pantsir-S1#/media/File%3APantsir-S1_SAM_at_Engineering_Technologies_2012.jpg

avatar
Starlight Datum: 29.03.2018 Čas: 17:15

@alexa123

Já v tom žádný rozpor nevidím. Sovětské systémy PVOS, jako byla řada S-300P vyvíjená od konce 60. let, už byly navrženy jako mobilní. Jednak proto, aby mohly dojet ke chráněným objektům, jednak proto, že čistě statické postavení PVOS je hodně zranitelné, takže není na škodu sem tam občas se pohnout a změnit postavení.

A protože Rusko je obrovské a protiletadlových systémů málo, tak ruské letectvo začalo experimentovat mobilní PVOS obranou obecně. V roce 2016 zformovalo první vzorovou 24. protiletadlovou brigádu, které se má přesouvat po celém území Ruska na místa, kde bude nejvíce potřeba. https://iz.ru/news/677036

To, že například u nás je PVOS vnímáno jako hlavně staticky neměnná obrana je asi dáno podobou naší bývalé PVOS před 30 lety.

arr