Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Rakouský Bundesheer a uprchlická krize

Datum přidání 25.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 2 komentářů    autor autor: Ondřej Vlk

Uprchlická krize zasáhla s menší, či větší intenzitou řadu evropských zemí, mezi nimi i Rakousko. Jednou ze složek, které se již téměř rok podílejí na jejím zvládání, jsou tamní ozbrojené síly (Bundesheer).

Foto: Rakouští vojáci 17. pěšího praporu; ilustrační foto / Jägerbataillon 17; CC BY 2.0

 

Za připomenutí jistě stojí, že obdobně postupovaly např. Maďarsko nebo Slovinsko. Tato skutečnost a dobrá úroveň vzájemných vztahů umožnila našim vojákům odzkoušet si v rámci praktických cvičení (Balaton 2015, Bled 2015) plnění úkolů spojených s ochranou hranic nebo získat praktické poznatky o úloze partnerských složek (rakouské vojenské policie) v systému řízení migračních toků. Určitě tedy nebude od věci přiblížit si na rakouském příkladu praktickou podobu tohoto nasazení.

 

Výchozí situace

Podle odhadů mělo od počátku roku 2015 projít Rakouskem na 964 574 běženců, z toho cca 90 000 z nich zde požádalo o azyl. Takové množství s sebou přineslo celou řadu výzev, zejména co do celkového zabezpečení pobytu a dalšího transferu.

 

Je nasnadě, že disponibilní rakouské civilní kapacity (spolkové, zemské, místní a nevládní) se postupně dostaly za hranice svých možností. Při nevyhnutelné mobilizaci dalších zdrojů se přistoupilo i k povolání vojska.

 

Obecně se nejednalo o nic neobvyklého. Rakouská armáda je pravidelně využívána např. při zvládání následků živelných pohrom, na výpomoc při různých sportovních akcích nebo k ostraze hranic (září 1990 - prosinec 2011). Děje se tak v duchu jednoho z jejích základních poslání a ve formě podpůrných opatření nebo asistenčního nasazení.

 

K plnění podpůrných opatření mohou být síly a prostředky Bundesheeru odeslány, když vyplývají z určitého obranně-politického zájmu a umožňují prakticky si otestovat nacvičené dovednosti. Veškeré vzniklé náklady hradí instituce, pro kterou jsou dané úkony vykonávány. S ní je také uzavřena dohoda o spolupráci a zpravidla je do jejích struktur včleněn spojovací důstojník.

 

V druhém případě jde o přímou výpomoc státní správě a samosprávě po vyčerpání všech jiných možností. V případě více jak 100 vojáků se tak děje na základě vládního mandátu. O jeho eventuální změně, či úpravě mohou společně rozhodnout ministři vnitra a obrany.

 

Bundesheer může být vyslán pouze na základě žádosti civilních orgánů. Předtím je každá přezkoumána, když nesplňuje potřebné náležitosti, může být odmítnuta. Civilní sektor musí určit cíle a s velením dané jednotky způsob splnění.

 

Vyčleněná jednotka koná na základě jeho pokynů a až na správní úkony v duchu jeho pravomocí. Systém velení a řízení je ponechán beze změn. Na rozdíl od podpůrných opatření jsou její členové na rameni označeni rakouskou trikolorou.

 

Náklady asistenčního nasazení nese rakouský rezort obrany, případné škody civilní instituce. Jeho délka není neomezená. Působení rakouského vojska na hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem (září 1990 - prosinec 2011) ale ukázalo, že může být se souhlasem rakouské vlády libovolně a opakovaně prodlužována.

 

Video: Zapojení Bundesheeru do zvládaní uprchlické krize na hranicích na konci roku 2015. / YouTube

 

Na hranicích i v zázemí

Do zvládání dopadů uprchlické krize se Bundesheer zapojil již koncem roku 2014. Tehdy (a následně i v listopadu 2015) vyčlenil několik svých nemovitostí ke zřízení uprchlických zařízení. Ta začalo spravovat rakouské ministerstvo vnitra a běžnou obsluhu zajišťovat civilní organizace. Když na to přestaly stačit, byl počátkem srpna 2015 na jejich podporu povolán Bundesheer.

 

Díky rostoucímu počtu běženců se o měsíc později přešlo k asistenčnímu nasazení. Rakouská vláda uložila Bundesheeru podporovat bezpečnostní a správní orgány při zajištění klidu a pořádku ve vnitrozemí a na hranicích. K plnění těchto úkolů mohlo být vyčleněno až 2200 vojáků schopných plnit úkoly v celé potřebné šíři.

 

Opatření se dotklo všech rakouských posádek. Jednotlivé kontingenty byly odesílány podle aktuálního směřování migračních toků a očekávané vytíženosti. Zpravidla je tvořili vojáci z povolání podporovaní příslušníky záloh a (někdy až z jedné poloviny) vojáky základní služby s dokončeným základním výcvikem.

 

Všichni bez rozdílu museli absolvovat týdenní odbornou přípravu, na místě obvykle trávili 4-12 týdnů a službu vykonávali v třídenních rotacích. Vojáci základní služby působili pouze společně s profesionály; záložáci byli prvně samostatně nasazeni až počátkem července 2016.

 

V polovině září 2015 bylo vysláno 640 vojáků, jeho koncem již 1000 vojáků, počátkem listopadu 2015 kolem 1500 vojáků, v únoru 2016 to bylo 1400 vojáků, od dubna 2016 1320 vojáků, v květnu pak 820 a v červenci 730 vojáků.

 

Většina z nich směřovala do Hradska (Burgenland), Korutan (Kärnten), Štýrska (Steiermark), Horních Rakous (Oberösterreich), Salcburska (Salzburg) a Tyrolska (Tirol). V polovině září 2015 byli do centrály rakouských spolkových drah umístěni vojenští logisté a do štábů jednotlivých zemských policejních ředitelství spojovací důstojníci.

 

Vojáci plnili úkoly spojené s výstavbou infrastruktury, zajištěním přepravy a stravování uprchlíků; podporovali výkon běžných správních úkonů, dohlíželi na chod uprchlických center; patrolovali, monitorovali a řídili provoz na hranicích. Např. v Hradsku sloužili na hraničním přechodu Nickelsdorf, v Korutanech na rakouské straně dálničního tunelu Karavanky a průsmyku Ljubelj (Loibl), ve Štýrsku na přechodech Bad Radkersburg a Spielfeld.

 

Ve Spielfeldu se stali součástí tzv. „hraničního managementu" zavedeného s cílem docílit kontrolovatelný příchod uprchlíků. V Salcbursku zabezpečovali chod uprchlických středisek, společně s policií se starali o bezproblémový běžný provoz na salcburském hlavním nádraží, střežili dopravní uzly a přechody do SRN.

 

Z techniky vyčlenil Bundesheer autobusy, několik vrtulníků, sanitní vozidla, obrněné transportéry Pandur a lehká víceúčelová vozidla Husar s prostředky na monitorování hranic a zvládání davu, či drony. Vojenské dopravní letouny jsou aktuálně využívány k navracení uprchlíků, kteří v Rakousku nedostali azyl.

 

Video: Cvičení Bundesheeru ; ilustrační video / YouTube

 

Pomoc byla výrazná

Za uplynulý rok tak rakouští vojáci zabezpečili ubytování pro zhruba 2000 uprchlíků na hraničních přechodech do Maďarska a dalších 920 ve vyčleněných armádních zařízeních, stravování ve všech státních uprchlických centrech (do poloviny dubna 2016 příslušníci Bundesheeru vydali na 693 172 porcí jídla), distribuci humanitární pomoci na hranicích (např. koncem listopadu 2015 dodali denně na hraniční přechod ve Spielfeldu 3 000 porcí jídla) a zajistil rovněž zdravotní péčí o uprchlíky (např. do konce roku 2015 jich bylo denně ošetřeno na 240).

 

Ze všeho nejvíce byla oceňována, využívána a poptávána logistická podpora. To nejlépe dokazuje 1 637 419 km, které s uprchlíky urazily do konce dubna 2016 vojenské autobusy.

 

Většina vojáků hodnotila své působení jako příležitost pomoci potřebným, či ověřit si nacvičené dovednosti v praxi. Motivovala je přitom vůle splnit bezchybně a podle zadání svěřený úkol. Z jejich řad zaznívaly ale i hlasy kritizující protiuprchlické nálady, nadměrné vytížení, délku služeb, rychlý sled jednotlivých misí, dlouhodobé odloučení od domova a nedostatek porozumění ze strany místního obyvatelstva.

 

Zapojení Bundesheeru do zvládání uprchlické krize přispělo i k rámcové úpravě vztahů s německým Bundeswehrem v oblasti krizového managementu, zlepšení koordinace s rakouskými policejními orgány (např. možnost společně sdílet komunikační prostředky a cvičit činnost policejního charakteru), či přineslo možnost reálně vyzkoušet dlouhodobě trénovanou humanitární civilně-vojenskou spolupráci. V neposlední řadě přineslo rozhodnutí navýšit rozpočet Bundesheeru o cca 1 - 1,3 mld. EUR do roku 2020.

 

Za uplynulý rok tedy Bundesheer výrazně napomohl zvládnout dopady uprchlické krize. Je zřejmé, že do jejího zvládání bude i nadále zaangažován, přičemž pravděpodobně bude i přicházet s návrhy na její efektivnější zvládání. Tomu zcela jasně nasvědčuje aktuální nasazení jeho příslušníků v Maďarsku.

 

Ondřej Vlk
autor se zabývá obranně-politickou problematikou německojazyčných zemí 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Tom001 Datum: 25.11.2016 Čas: 19:38

Ano, zelení jsou známí "vítači". Působí přímo proti zájmům vlastní země aktivním nekontrolovaným přijímáním mas nepřizpůsobivých nevzdělaných lidí. Viz. třeba přitroublý malý Stropnický, Matěj jeden, který je i silně proturecký. Protlačuje názor, že Turecko mělo být již dávno v EU a o turecké arogantní a vydírající rétorice tvrdí, že je legitimni..

avatar
Bodie Datum: 25.11.2016 Čas: 15:18

K tématu Rakouska bych doporučil články od Mariana Kechlibara, které publikuje na svém webu kechlibar.net nebo na Neviditelném psu. V Rakousku mají "uprchlíků" plné zuby, jedině socialistická Vídeň je pořád vítá. Ně překvapivě tam spoluvladnou Zelení.

arr