Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Rakouský pohled na obrannou politiku EU

Datum přidání 05.12.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 18 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Jednotlivé členské státy Evropské unie samostatně nedokáží řešit problémy spojené s migrací, pirátstvím či terorismem. Současným geopolitickým výzvám, jako je nedostatečná energetická bezpečnost a formování multipolárního světa, lze čelit pouze společným úsilím. Rakousko proto usiluje o další prohlubování společné obranné politiky EU.

Foto: Příslušníci 17. pěšího praporu (Jägerbataillon 17) (2013); větší foto / Doppeladler.com, CC BY 2.0

 

Bezpečnost v zemích Evropské unie (EU), včetně Rakouska, je úzce propojená. Vídeň cítí potřebu reagovat na bezpečnostní a geopolitické změny, které EU a tím i Rakousko ohrožují. Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU (SZBP) a Společná bezpečnostní a obranná politika EU (SBOP) představují základní politická východiska pro bezpečnost členských států, v jejichž rozvíjení a prohlubování je podle rakouských představitelů důležité pokračovat.  

     

Rakousko především stojí o posílení schopností reagovat a zasahovat do ozbrojených konfliktů. Již v roce 2004 Evropská rada rozhodla o zřízení bojových uskupení EU (EUBG - z anglického EU Battlegroup), která by měla být základem evropských sil rychlé reakce. Od roku 2007 má EU k dispozici dvě EUBG s možností okamžitého nasazení. Jednotky pro EUBG poskytují členské státy, přičemž každých šest měsíců dochází k jejich obměňování.


Armáda České republiky se na tvorbě EUBG podílela v průběhu obou pololetí loňského roku, od ledna do června jako součást bojového uskupení Visegrád a od července do prosince v rámci česko-německo-rakouského bojového uskupení.  


Z hlediska vojenské přípravy dobře vycvičená uskupení EUBG ještě nikdy nebyla nasazena, přestože se k řešení některých problémů v minulosti přímo hodila. Ačkoliv se jednalo o souhru několika faktorů, nasazení EUBG podle Vídně zabránily dva hlavní problémy.  


Zaprvé je to nedostatek politické vůle, která je důsledkem zdlouhavého rozhodovacího procesu, jenž musí navíc být jednomyslný. Druhý problém představuje financování. Evropská rada se 18. května letošního roku dohodla na nutnosti zjednodušení politických rozhodnutí, čímž by se usnadnilo nasazení EUBG a zlepšila jejich efektivita, rozložení a soudržnost.


Evropská rada konkrétně požaduje:

  • zintenzivnit přípravné fáze pomocí zvýšeného počtu cvičení v plné síle

  • zlepšit složení EUBG tak, aby v případě potřeby mohlo dojít i k jejich částečnému nasazení  

  • vyvážit financování EUBG rozdělením nákladů na přemisťování jednotek pomocí mechanismu ATHENA, který je v současnosti využíván pro mise a operace SBOR

EUBG sice dosud nebyla v reálných bojových podmínkách využita, ale jejich mnohonárodní cvičení přesto přispěla k posílení spolupráce mezi členskými státy EU. Rakousko se podílelo na tvorbě EUBG v letech 2011, 2012, 2016 a 2017. Příští rok se jeho jednotky stanou součástí EUBG v průběhu obou pololetí a v roce 2020 v průběhu jednoho.  

 

Video: Rakouská armáda v roce 2017 / YouTube


Smlouvy o EU svým členům umožňují zapojit se do činnosti SBOP, čímž mohou vyjádřit zájem o intenzivnější spolupráci ve vojenské oblasti. Prohlubování evropské obranné spolupráce, které se podle Vídně stalo nezbytným, má být prováděno prostřednictvím PESCO (z anglického Permanent Structured Cooperation).  


Donedávna se členové EU zdráhali PESCO podpořit a připravit tak cestu pro užší spolupráci v oblasti bezpečnostní a obranné politiky. Přestože vzniklo několik vícestranných projektů, většina z nich nebyla spojována s EU. Rakousko se pokoušelo v rámci Iniciativy horského výcviku, stěžejního projektu rakouských ozbrojených sil, převzít vůdčí roli v oblasti vojenské spolupráce. Centrum horského vojenského výcviku EU u rakouského města Saalfelden bylo ale mezi členskými státy spíše ojedinělou snahou. Vůle podílet se na PESCO by mohla vést ke vzniku mnohem většího množství konkrétních projektů spolupráce.      


Vídeň se domnívá, že EU potřebuje více bezpečnostních a obranných schopností, které zlepší její globální pozici. Každoroční zpráva CARD (z anglického Coordinated Annual Review on Defence) hodnotí pokroky ve vývoji takových schopností. Jejím prostřednictvím se EU také pokouší zvýšit povědomí o dosažených cílech, posílit vzájemnou spolupráci a zefektivnit využití finančních prostředků.

 

CARD přispívá i k pochopení priorit jednotlivých národních plánů pro rozvoj ozbrojených sil a k identifikaci jejich nedostatků. Díky těmto zprávám lze podle rakouských představitelů jednoznačně určit, co každý členský stát skutečně pro společnou evropskou obranu dělá a jak by se to dalo zlepšit.        


Rakousko lpí na dobrovolnosti a všechna svá doporučení označuje za nezávazná. Představitelé ministerstev obrany EU každé dva roky vyhodnocují pokrok v oblasti obranné spolupráce, na čemž Vídeň aktivně spolupracuje. Rakušané se chtějí aktivně a dlouhodobě podílet na tvorbě obranné politiky EU, která ovlivní všechny členské státy. Země, které se na politické úrovni jednoznačně nerozhodnou pro hlubší evropskou obrannou spolupráci, se mohou stát pasivními pozorovateli rozhodovacích procesů.


Zdroje: TruppendienstEEAS


Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Standa Datum: 06.12.2017 Čas: 11:11

Argel:
To jsem bohužel nečetl, spíše jsem si připomněl toto:

https://www.youtube.com/watch?v=mKQQu4dxq-c

avatar
Argonaut.CZ Datum: 06.12.2017 Čas: 08:33

Cejkis: díky za link. zajímavé

avatar
cejkis Datum: 06.12.2017 Čas: 00:16

Rase

To raději nechť střední Evropa vystoupí ze spolku sloužícího jako zástěrka pro zájmy jedné z mocností. Srbsko bylo varováním. Ukrajina je poslední kapkou.

Zkuste tuto panelovou diskuzi.

https://www.youtube.com/watch?v=A2l4daLOVDs&feature=youtu.be

avatar
cejkis Datum: 06.12.2017 Čas: 00:12

Argel

Budou tomu velet globalisté skrze své bruselské loutky.

avatar
Argel Datum: 05.12.2017 Čas: 21:53

Koncept EU armády nemůže fungovat, dokud nebudeme mít všichni rovnost. Jenomže západní Evropa s dvojproudovou EU(například kvalita potravin východ x západ) nám ukazuje, že je tu někdo rovnější.
Kdo bude velet této armádě EU? Kraut? Francouz? Bude tam točení ve velení třeba co 2 roky(V tomto případě si pak nedokáži představit, jak by se něco udělalo a za 2 roky opět zrušilo jiným velením)? (Budou češi, slováci atd. potom už oficiálně pod wermachtem? Dotáhne to tam Šlechtová? Nebo budeme se také nějakou dobu podílet na vedení?)
Osobně si dokáži představit konfederační armádu česka, slovenska a polska díky tomu, že jsme všichni slované a máme hodně podobné hodnoty a podobnou mentalitu a podobné cíle.(Tato jednání byla na stole během druhé světové války a Beneš, jakožto náš prezident, co nás prodal krautům a potom komunistům tak toto také potopil.)
Ono jestli EU vytvoří EU armádu, tak kdo v ní bude tak za 50, 100 let? Podívejme se do Německa a Francie. To aby za původní Evropany za tu dobu pak tady bojoval Ahmed, protože se oproti původnímu obyvatelstvu množí jako kobylka si moc nedokáži představit.
Toť můj názor
OT
Standa
Vy jste asi četl od Františka Kotlety Spád, že ano? Protože nějak podobně ta knížka začíná(To s tím Ruskem, ukrainou a Polskem...)
Gorn
Tak stejně NATO slíbilo v 90. letech Gorbačovi, že po sjednocení Německa se NATO nebude dále rozšiřovat na východ a teď straší tanky NATO na hranicích Ruska. Bohužel Gorbačov byl blbec, že to byla jen ústní domluva a ne písemná smlouva, u které by pak mohl vyřvávat v OSN za porušení.
Jestli je opuštění Rakouska ošetřeno smluvně, aby Rakousko bylo neutrální a za to stáhne SSSR vojsko z té země, tak potom Rakousko nemůže vstoupit do žádného paktu, protože by to bylo porušení smlouvy. To by pak byl problém v OSN, protože Rusko jakožto nástupnický stát SSSR by se mohlo odvolávat na tuto smlouvu. Kdo by je bral vážně, to je druhá věc.

avatar
Standa Datum: 05.12.2017 Čas: 21:27

Trochu se zapomíná na zahraniční politiku, která předchází válce, nebo obecně vojenskému řešení v jakékoliv podobě.

Když EU vytvoří armádu, bude bránit jen kontinentální Evropu? Nebo bude bránit Falklandy před Argentinou (jasně Brexit a Argentina na to nemá, zde si dosaďte jiné území mimo kontinent ve správě např.Francie).

Např. Francie uskuteční vojenskou operaci ve své bývalé kolonii. Jiný stát v rámci pomoci té napadené (nebo i ten napadený) vyhlásí oficiálně Francii válku. Vyhlásí válku jen Francii? Nebo ji vyhlásí už celé EU? Válka bude probíhat mimo kontinent. Má zasáhnout armáda EU?

Jiný scénář (teorie, jde o právo)...Rusko napadne Ukrajinu, dostane se až na západ, Polsko vyšle na pomoc své vojsko na území Ukrajiny. Rusko v rámci vytlačení Polských sil udeří na území např. až 20km dovnitř Polského území. Je to válečný akt vůči EU a její armádě?

avatar
Gorn Datum: 05.12.2017 Čas: 20:18

Nesher: zapomínáte na že NATO garantovalo nezávislost Jugoslávie výměnou za jaderné odzbrojení... teda, pokud se nemýlím

avatar
Gorn Datum: 05.12.2017 Čas: 20:03

tomas.kotnour: Rusko by si mohlo nárokovat správu východního Rakouska? Kde jste na to přišel :D to by bylo naprosto epesní. Už vidím ty reakce z Německa (Ein Volk, Ein Reich, Ein Fuhrer) a nikdo by jim to snad ani nemohl vyčítat, vždyť Rusko samo rádo hovoří o ochraně práv ruských menšin, anektuje cizí území a Putin je taková veselá postavička... no ta představa mě pobavila, děkuji

avatar
Nesher Datum: 05.12.2017 Čas: 19:58

Gavl
Jasně, to je skoro to samé jako Krym, co na tom že se to ruské anexi Krymu téměř v ničem nepodobá, to je v této propagandistické válce věc zcela podružná.

avatar
GAVL Datum: 05.12.2017 Čas: 19:44

Nevím čím novým nás měl poučit Krym, když nás již dávno poučil rozpad Jugoslávie zakončený osamostatněním Kosova.

avatar
Nesher Datum: 05.12.2017 Čas: 19:17

PavolR
V tom se mýlíte, RF je de iure právním nástupcem SSSR, proto např. zdědila post stálého člena RB OSN. Jinak souhlas v tom, že co si o rakouské bezpečnostní politice myslí Moskva je Vídni celkem lhostejné. Rus může nesouhlasit, může také protestovat, ale to je vše co může dělat. Což mimochodem dost vypovídá o postavení Ruska coby globální velmoci.

avatar
Rase Datum: 05.12.2017 Čas: 18:52

Byl by opravdu problém, pokud by Rakousko vstoupilo do NATO ? přeci jen u Švédska a Finska se o tom občas mluví, u Rakouska ale ne. Mě osobně přijde takováto neutralita dost překonaná - nebál bych se říct i prospěchářská (když byl v Evropě klid tak to bylo asi jedno). Navíc jak nás poučil Krym, tak se staré mezinárodní dodržují jen pokud se to hodí.

avatar
PavolR Datum: 05.12.2017 Čas: 18:31

... a len tak mimochodom, Ruská federácia je právne iný štát než ZSSR ... sotva môže v tejto súvislosti žiadať viac než Kyjev, Tbilisi, Minsk ...

avatar
PavolR Datum: 05.12.2017 Čas: 18:28

tomas.kotnour:
Prečo by malo kohokoľvek zaujímať, čo by si mohla/nemohla nárokovať nejaká Moskva? :-D Jediné, čo reálne môže Moskva dosiahnuť je nahnanie Rakúska do NATO. Nič iné. A potom sa môžu ísť obesiť.

avatar
tomas.kotnour Datum: 05.12.2017 Čas: 18:09

@PavolR
Právě, zatímco vysílání jednotek je asi nezpochybnitelné, tak stále multinárodnostní síly pod velením někoho cizího by už mohly dát Moskvě argumenty o porušení podmínek vzniku Rakouska a mohla by si tak opat nárokovat správu východního Rakouska. Docela mě překvapuje, že když se mluví o Evropské armádě, tak se tento problém nezohledňuje, nebo už to není problém?

arr