TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

REPORTÁŽ: Army Run

Datum přidání 26.08.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Tento víkend se u lipenské přehrady uskutečnil první ročník vojenského běhu Army Run. Organizátoři připravili dvoudenní akci se sobotním závodem. Celkem 1400 borců se na trať vydalo postupně v rozmezí 5 hodin. Na tomto místě děkujeme firmě Krásná Práce, která týmu Armádních novin dodala závodní trička.

Foto: Army Run / Army Run

Foto: Borci se vydávají na trasu. / Autor: Martin Kozák , Celá fotogalerie

 

Army Run v Černé v Pošumaví

První účastníci se začali srocovat nedaleko města Černá v Pošumaví. Byl to také náš případ, protože cesta se severu Moravy až do jižních Čech je opravdu dlouhá.

 

Příjemné bylo umístění parkoviště, stanového městečka, startu i cíle na jednom místě. Zamezilo se tak zbytečným přechodům z místa na místo a netříštila se divácká kulisa.

 

Popravdě řečeno, trochu nešťastné, ale zřejmě jinak neřešitelné, bylo umístění stanového městečka na kopec. Při bouřce, ne příliš strategická poloha.

 

Startující i diváci se mohli sednout na lavičky pod stanem a dle chuti si zakoupit nezbytný zlatavý mok. K dispozici byl i stánek s občerstvením, ovoce a nějaké pamlsky. Problém nebyl zajít do nedalekého městečka, kde si mohli návštěvníci vybrat z několik restaurací, případně dokoupit proviant.

 

Foto: Stanové městečko se v sobotu probouzí k životu. / Jan Grohmann

Foto: Stanové městečko se v sobotu ráno probouzí k životu. / Jan Grohmann

 

Start, který se nekonal

Samotný start měl začít v sobotu v 9:00. Bohužel pár minut po deváté hodině organizátoři start posunuli o hodinu. To na morálce moc nepřidalo, zvlášť, když jsme startovali až ve 14:00, nyní tedy až ve tři hodiny odpoledne.

 

Ono i pětihodinový rozestup mezi prvními i posledními startujícími byl poněkud únavný. Na druhou stranu, u překážek nikdo dlouho nečekal a na trati se nikdo nepletl.

 

Organizátoři před startem mluvili o náročnosti závodu a přitom nechtěli prozradit překážky. Čekali jsem tedy se zvědavostí na první borce, kteří proběhnou cílem.

 

Foto: První borci čekají na start... marně. / Jan GrohmannFoto: První borci čekají na start... marně. / Jan Grohmann

 

Bohužel první doběhnuvší v nás vyvolali menší zlámání. Žádné vyčerpané obličeje, žádná špína, bahno, nic. Kde je ta „drsňárna“?

Na trati

Čas startu se přiblížil. První z našeho týmu, Mirek Kuzník, borec ze sdružení Běh Opava, se vydal na 16km trať (Army) deset minut před námi. Společně s Markem Vinárkem z FitTréninku a Romanem Brussem z Contours Opava, jsme se vydali na 10km trať (Civil) jako úplně poslední.

 

První překážka byly pneumatiky poskládané do sítě, volně zavěšené tři metry vysoko. Následovala klasická síť z lan. Žádný problém. Dále nás čekalo plazení v úzkých čtvercových kanálech a asi stometrový běh, resp. brodění v bahně

 

Foto: První rozehřívací překážka. / Autor: Jan Sommer, Celá fotogalerie

 

Zatím to jde, ale není to rozhodně snadné. „Jaké si to člověk udělá, takové to má,“ zní zlaté přísloví. Člověk mohl zvolit volné tempo a běžet v klidu, nebo prostě makat na 110 % a poté došlo i ke kýženému vyčerpání. Ono doběhnout udýchány k překážkám není nic příjemného.

 

Následovalo šplhaní po laně. Avšak zrada, lana navlhla a bylo od stovek rukou kluzká od bahna. Nebyl jsem schopen pevně uchytit lano a klouzal dolů. No nic, za neudělání překážky následovalo dvacet kliků. Lano podle organizátorů nezvládlo více než 50 % závodníků.

 

Úlevy - kliky

Zde je třeba se zastavit. Bohužel možnost místo překonávaní překážek dělat kliky podle nás závodníci nadužívali. Někdy bylo prostě násobně rychlejší klikovat, než překonat překážku. Příště doporučujeme počet kliků minimálně, bez legrace, ztrojnásobit.

 

Foto: Důležité bylo zachytit se nahoře. / Autor: Jan Sommer, Celá fotogalerie

 

Po laně následovala asi třímetrová stěna. Důležité bylo zachytit se na vrcholu, pak to šlo samo. Pokud někdo na vrchol nedoskočil, jako v mém případě, pomoc kolegů vše vyřešila.

 

Následovalo atraktivní brodění ve vodě a prolézaní kanálem s vodou. Další překážkou, pokud jsme to nějakým způsobem nepřeházel, byla asi dva metry vysoká nakloněná stěna. Muselo se však lézt z druhé strany, přitáhnout se a teprve poté sklouznout.

 

Zatím to jde, kromě lana nic vysloveně strašného. Avšak teď přišla opravdová otrava – „kačáky“ asi na sto metrů. Do toho se mi opravdu nechtělo. Poctivě jsme to odskákali, i když mnozí asi volili pohodlnější klikování.

 

Neseme lidi, pytle a klády

Následovalo přenášení. Nejprve se nosil tam a zpět kolega na zádech, případně pytel s pískem. Následovalo nošení klády do kopce a zpátky. V prvním případě se jednalo 100 metrů, v druhém asi o 200 metrů.

 

Foto: Ručkování. / Autor: Martin Kozák , Celá fotogalerie

 

Co dále? Pak přišly na řadu oblíbené pneumatiky a ručkování. Pneumatiky desetkrát převalit a běžet dále. Ručkovat pár příček nahoru, rovně a pár příček dolů.

 

Pomalu se blížil konec závodu. Ve vesničce Morka člověk přeběhl po kládě a zaměřil z kopce dolů k cíli. Zde překonal zhruba pětimetrový vál z balíků slámy.

 

Následovala předposlední „překážka“ . Slovo překážka jsem dal do uvozovek, neboť šlo de facto jen o vyběhnutí šikmé betonové stěny pod mostem. Kdo chtěl, mohl využít připravená lana, ale nebylo to nutné.

 

Foto: Borci na 16km trase si užili několik bonusů. / Autor: Jan Sommer, Celá fotogalerie

 

Neudělali jsme ostudu

Cíl byl již na dohled, zhruba 300 metrů na kopci. Poslední překážka se skládala z šesti shybů, pak měl člověk trasu volnou a mohl dát do závěrečného finiše poslední síly, tedy pokud se nešetřil.

 

Tým Armádních novin doběhl na 10km trase v čase 1:27 minut. Bylo z toho sympatické 11 místo mezi 136 týmy.

 

Mirek, nejlepší běžec z našeho týmu, si na 16km trase užil pár bonusových překážek. Navíc měl například plazení pod ostnatým drátem, ostřik hasičkou hadicí nebo dobývání kopce – v masce čelil spršce paintballových kuliček. Výsledkem bylo pár modřin. Mirek doběhl nakonec na skvělém 22 místě.

 

Foto: V cíli nesmělo chybět společné foto soutěžních týmů. / Jan Grohmann

Foto: V cíli nesmělo chybět společné foto soutěžních týmů. / Jan Grohmann

 

Závěr

Organizátoři na konec dne přichystali zaslouženou „after párty“ na pláži přehrady Lipno. Zde mohli ti největší vytrvalci za zvukového doprovodu hip hopu si sdělovat své zážitky nad sklenkou piva, či něčeho ostřejšího, až do rána.

 

Celkový dojem. Upřímně, záleží na každém, jak je citlivý k prohřeškům proti organizaci, nebo jaký očekává servis. Šlo o první ročník a řada věcí nebyla úplně dotažená do konce. Druhý ročník však jistě bude o řád lepší.

 

Celkově ale převládla spokojenost. Především překážky byly nápadité a záživné. Možná hříšná poznámka na konec – udělat závod i překážky ještě o řád těžší. Lidé si měli chuť sáhnout na dno, ale pro trénované borce, jak řekli kluci z týmu (mimochodem oba majitelé fitness), byla to spíše tréninková záležitost.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr