Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

REPORTÁŽ: Rozpadá se západní civilizace?

Datum přidání 26.06.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 88 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Armádní noviny se ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně zúčastnily konference s názvem Společenská smlouva. Konferenci uspořádala ve spolupráci Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Univerzita Karlova v Praze a think-tank Komplexní společnosti. Smyslem konference bylo podchytit a popsat probíhající zásadní proměnu západní společnosti.

Foto: Úvodní slovo Jana Hamáčka, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, na konferenci Společenská smlouva. / Autor

 

“Jeden ze Sedmi zákonů vývoje civilizací jednoznačně ukazuje, že k hluboké krizi společnosti vždy zásadně přispěl rozpad společenské smlouvy, vzájemné sounáležitosti elit a většinové populace a rozchod jejich cílů,” stojí na pozvánce na konferenci Společenská smlouva.

 

Autorem výroku je Miroslav Bárta, přední český egyptolog, archeolog, zakladatel think-tanku Komplexní společnost a autor řady knih zaobírající se kolapsy, vzestupy a pády civilizací.

 

Podle Bárty, i dalších členů konference, se právě nepsaná společenská smlouva mezi většinovou společností a státem rozpadá. Proč právě nyní?

 

Společenská smlouva je filozofický pojem a označuje dohodou mezi všemi členy dané společnosti, kteří se ve prospěch vlády vzdávají části svobod - vláda jim za to zajišťuje ochranu jejich práv a jistot, především v oblasti bezpečnosti a následně i v dalších oblastech.

 

Pokud se většinové společností daří dobře, a jsou uspokojovány její potřeby především v oblasti životní úrovně a bezpečnosti, tak společnost nemá důvod tlačit na změnu vlády nebo dokonce na změnu společenského uspořádaní.

 

Společenská smlouva je sice z principu nedobrovolnou „smlouva mezi nerovnými subjekty” (elity vs. většinová společnost), ale protože je nezbytná pro fungování organizované společnosti, musí v nějaké formě existovat.

 

Krize přichází v době, kdy se nahromadí problémy většinové společnosti, které elity nedokáží řešit. Velmi často jsou hlavní příčinou klimatické změny, nadměrné zvýšení mandatorních nákladů (zákonem stanovené výdaje - důchody, nemocenské dávky, apod.), snížení efektivity státní administrativy, nadměrný růst byrokracie, migrační tlak, narušení mechanismu sdílení zdrojů (voda, suroviny, peníze, atd.) a jejich přerozdělování a ekonomická krize.

 

Získává-li většinová společnost západní Evropy pocit, že elity jsou odtrženy od reality běžného života, ztrácí elity legitimitu. V historii právě takový stav mnohdy vedl k rozpadu společenské smlouvy - hroutí se staré uspořádaní společnosti (rozpad) a vzniká nové (regenerace).

 

Klasickým rozpadem společenské smlouvy byl konec komunismu v ČR v roce 1989, Arabské jaro nebo Velká francouzská revoluce (1788 - 1789). Klíčové je, že ve všech případech docházelo ke změnám skokově, nikoliv pozvolna.

 

Problémy se hromadily roky nebo desítky let, ke změně pak stačil malý “spouštěč”, který uvolnil stavidla nahromaděných problémů a frustrace společnosti. Např. v případě rozpadu komunismu v ČSSR to byl zásah policie proti studenům na Národní třídě, v případě Arabského jara sebeupálení tuniského pouličního prodavače Muhammada Buazízího.

 

Video: Martin Kovář o Společenské smlouvě. Další videa z konference. / YouTube

 

Současné klima v západním světě (ale i jinde) ukazuje, že společnost začíná společenskou smlouvu považovat za narušenou a pouze čeká na onen “spouštěč”, který odstartuje rozsáhlé a skokové změny v západní společnosti.

 

Podle Martina Kováře, českého historika, ukázkovým příkladem indicií narušení společenské smlouvy byly parlamentní volby ve Francii. I když je země ve výjimečném stavu, k volbám přišlo jen 40 % lidí, tj. nejmíň lidi za 60 let  - tedy dokonce ani při vyhlášeném výjimečném stavu osud země nezajímá většinu Francouzů.

 

Příkladem je i vzestup politiků a stran vymezující se proti zavedeným elitám - příkladem je vítězství Trumpa, volební úspěch Le Penové ve Francii nebo Geerta Wilderse v Nizozemsku.

 

Rostoucí nedůvěru společnosti k elitám způsobuje samozřejmě i migrační krize. Populaci nikdo nevysvětluje (alespoň ne srozumitelným způsobem) jaké jsou její příčiny a jaká jsou řešení. Výsledkem je narůstající oprávněný pocit ohrožení pociťovaný evropskou společností.

 

Video: Miroslav Bárta / YouTube

 

Slavný německý sociolog Max Weber definoval stát jako „komunitu, která má (s úspěchem) na určitém území monopol na legitimní použití fyzické síly.“ Jiný sociolog, Anthony Giddens k tomu dodává, že slovo legitimní znamená, že osoby podléhající autoritě vlády jsou s tímto stavem srozuměny (a tedy platí společenská smlouva).

 

Státy vznikly z popudu lidí chránit se před válkou a násilím - na oplátku lid obětoval část svých svobod ve prospěch vyššího celku (státu), který lidi na svém území chrání a pouze on a jenom on (tedy stát) může na území použít fyzickou sílu (armáda, policie).

 

Pokud však vláda neumí, nebo nezvládá vysvětlovat a především efektivně reagovat na případné hrozby podrývá základy společenské smlouvy. V našem případě se přitom nejedná pouze o vládu daného státu, ale také o vedení Evropské unie, která sice vynucuje dodržování společenské smlouvy po obyvatelích evropských států, ale zároveň podrývá (z pohledu většinové společnosti) základní smysl existence státu - tedy poskytování bezpečí vlastním obyvatelům.

 

“Toto jsou hlavní důvody, proč je třeba se nad současnou společností a trendy v jejím vývoji třeba zamýšlet a uvažovat o možných důsledcích aktuálního jednání, rozchodu elit s většinovou populací a mnoha dalšími faktory. Prosperita každé komunity či civilizace totiž vždy stála, stojí a bude stát na myšlence, na vnitřním obsahu. Bez něj následuje bez výjimky vykořenění a pád,” uzavírá Miroslav Bárta.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Muhamad Demokrat Datum: 30.06.2017 Čas: 14:04

Proč se tady bavíte o školách :( Proč se nabavíte o tématu. Nevíte kde je Rimr :( Chtěl jsem, aby se mi vyjádřil k židovskému projektu multikulturní evropy. A ten tu není :( Třeba fenri by se mohl vyjádřit k židovskému projektu multikulturní evropy. Když je to jeho kamarád. Jediný chytrý člověk a určitě i hodně vzdělaný s velkým přehledem je tady Blade :(. Ostatní jste tady plný nenávisti. Nerozumíte, jak nám židovský projekt multikulturní evropy, kde nám každý žid svou tvrdou prací chce záchranou lidí z válečných oblastí, kteří svou prací, pílí a vysokou úrovni vzdělanosti, pomoct, protože vy jste neschopni a líní. Každý žid v židovském projektu multikulturní evropy myslí na vaše dobro, na krásnou budoucnost plnou diversity, na krásný a bohatý život vašich dětí a vy jste tady jenom zahledeni do sebe a plni nenávisti :(

avatar
Luky Datum: 29.06.2017 Čas: 23:19

Učitelé dějepisu jsou hrozně důležití.
V Německu dle mě mohli spolu s Wagnerem za druhou světovou (nechci otevřít nové téma).

avatar
Arassuil Datum: 29.06.2017 Čas: 23:09

Luky: FF na Masárně. Dnes je to na 5 let, 3 bakalář a 2 magistr. S tím, že bakalář je pro všechny "všeobecný" základ a pak se studium dělí a specializuje do několika větví. Základní dělení je učitelské a neučitelské studium. Učitelské tě opravňuje k výuce dějepisu na SŠ (zatímco absolvent historie na pedagogické fak. může učit jen na základní škole). Neučitelské studium předpokládá "akademickou" dráhu - tj. buď doktorát, nebo muzea, archivy apod. - a dělí se na dějiny středověké, novověké, moderní, církevní... Teď mají dokonce novou specializaci na "dějiny moderní evropské integrace" či co. Drtivá většina studentů, co se dostane na magistra, si udělá učitelské, páč je jednodušší sehnat práci. Neučitelské směřuje k pokračování s Ph.D. a to dá jen málokdo.

avatar
JiriR Datum: 29.06.2017 Čas: 23:02

Fenri Fenri....vzdycky kdyz ctu tvuj prispevek, vzpomenu si na kurz lean six sigma v Praze v r. 2012. Tentokrat jsem nebyl lektor, ale ucastnik kurzu. Pri jedne casti jsem si vzal slovo a pouzil slova autokorelace, multikolinearita, heteroskedascitida. A lektor Libor Cadek (black beld) mi tehdy rekl, ze nekteri lide pouzivaji cizi slova jenom proto aby byli zajimavi, aby jejich slova mely vahu. Ano mel pravdu.

avatar
Luky Datum: 29.06.2017 Čas: 22:59

A co to je za historii?

My to měli řádně na 6 nebo 6,5 roku, což už si nepamatuju, protože jsem to natáhl na 8 :) Vzhledem k tomu, že mě přijali v 17ti (měl jsem v prváku běžně 24letý spolužáky) tak to ani nevadilo a navíc jsem u toho pak dost pracoval. Dneska ale s devítkama, odkladama atp. lezou ze škol celkem starci :)

avatar
Arassuil Datum: 29.06.2017 Čas: 22:31

Luky: Nás bylo v prvním ročníku okolo 180, bakaláře udělalo 35 lidí a magistra ani ne 20... Co vím, tak v oboru jsme se chytli 4.

avatar
Arassuil Datum: 29.06.2017 Čas: 22:27

Fenri: Já a levicově smýšlející? Bože, to snad ani ne. ;-)

Souhlasím s tím, že nejde zohlednit všechny vlivy. Jen do toho nechci moc tahat tu střední školu, kterou si člověk vybírá v patnácti, tj. v tom nejvíc telecím věku, a ještě ji za něj spíš mnohdy vybírají rodiče.

Naopak jsem plně pro myšlenku přijímat více studentů (ono i současné počty postačí) a dělat brutální selekci nejen v prváku, ale klidně i zbylé 4 roky studia. Přeci jen jednotlivé obory přednáší odborníci, kteří vědí nejlépe, co daný obor vyžaduje a jak si to ve studentech najít.

Jasně, první dva roky si o nějakém individuálním přístupu v hejnu 500 lidí můžu nechat zdát, ale alespoň jsem omezil možnost, že se na studia nedostal člověk, který opravdu studovat chtěl. Pak už je na něm, co předvede a každý svého štěstí strůjcem.

avatar
Luky Datum: 29.06.2017 Čas: 22:15

U nás bylo na přijímačkách narváno a brali zlomek lidí - 240...k promoci se dostalo myslím 70-80. Dnes se to učí na spoustě soukromých škol (když pominu, že i na tři státní berou mnohem víc lidí a přistavují).

avatar
fenri Datum: 29.06.2017 Čas: 22:09

Arassuil: s tím prvním víceméně souhlasím, s ostatním moc ne.
Prostě život není fér a rovný. To, co píšeš zavání právě tím levicovým smýšlením. Prostě někdo OPRAVDU chce dělat třeba tu japanistiku, ať dokáže, že na to má. A jeslti je na těžší škole? No holt musí víc dřít. Život není fér a nenaděluje všem stejně. Znám několik vozíčkářů, co to dotáhli dál, než zdraví lidé.

Takže:
-nelze zohlednit všechny vlivy na studenta ucházející se o studium. Někdo má těžší školu, druhý debila učitele, třetí čelil v dětství sexuálnímu zneužívání, črtvrtému rodiče koupili slabou lampičku a hůř se mohl učit...
-přijímejme víc studentů ale udělejme brutální selekci v prváku (jo, ani to není fér, co když se někdo zapálí a najde až v druháku...)

avatar
Arassuil Datum: 29.06.2017 Čas: 21:55

fenri: zohlednění dosavadních studijních výsledků je ve své podstatě značně diskriminační. Student z elitního gymnázia může mít často horší známky než student ze SOŠky, která si udělala reklamu na tom, že ji "vystuduje každý" - trojka z PORGu bude víc vydřená než 1 z Horní Dolní. Hodnotit podle závěrečných známek, které mají pro hodnotitele jednotnou váhu navzdory rozdílné obtížnosti studia (o které hodnotitel nic neví) je krajně nespravedlivé. Navíc se často hodnotí známky z předmětů, které mají vzhledem k budoucímu zaměření studia jen mizivou relevanci.

Zbývá tedy hodnotit uchazeče ne podle známek, ale podle účasti na olympiádách, SOČ apod. Jenže tohle je něco, co student rovněž nemůže ovlivnit. Když škola řekne, že se na olympiádách podílet nebude, tak má žák prostě smůlu, byť by byl 10x nadanější než celostátní vítěz dané olympiády... Pokud by to byl projekt v rámci školy ("na střední jsem chodil do nepovinného semináře Dějiny evropského umění"), opět se nabízí otázka jak zajistit, aby byly obtížnost a výsledky srovnatelné, resp. tedy kde pojali seminář vážně a kde z něho udělali další výtvarnou výchovu.

Drsné znalostní přijímačky jsou to samé. V 18 se můžou na přijímačky všechno našprtat z knížek - paráda, a co to dokazuje? Leda to, že mají dobrou paměť. Zase to vztáhnu na "svoji" historii. Student střední školy se sice může nadrtit na přijímačky všechny císaře svaté říše římské, ale o historické metodě, heuristice a kritice pramenů bude vědět velké houno. A přitom právě aplikace historické metody je to, co dělá dobrého historika - nikoliv nadrcené znalosti. A pokud budeme u přijímaček požadovat znalosti, které dnes požadujeme v podstatě po absolventech bakalářského studia - to jim můžeme rovnou dát Bc. už jen za to, že se na tu školu dostali.

avatar
asdf Datum: 29.06.2017 Čas: 21:55

K vyskam. Do prveho rocnika na technika nas nastupovalo 150, do druheho rocnika preslo nejakych 80. Nerozumiem momentalnemu systemu, ze ako tretiak si robim este skusku z prvaku. Mi sme mali jednoduchy system. Nemas urobenu skusku, tak nepostupujes do dalsie rocnika. Smola.

avatar
Luky Datum: 29.06.2017 Čas: 21:49

jenže zase máš kritický myšlení a to je fajn

navíc školou život nekončí, ale začíná...je to vlastně vstupenka do očistce...a když to prochlastáš a prošoustáš, k tomu jsi zvyklý vše dohnat nocovkama, připraví to člověka na život, kdy se sejde víc zakázek, nestíháš a přitom se z toho nesmíš poprdět a ještě je potřeba uvolněně zvládnout rodinu....

avatar
fenri Datum: 29.06.2017 Čas: 21:45

Luky - jo, já se školami taky víceméně prochlas.... proinspiroval uhlovodíky a dělal jen finiše+mega štěstí. Ale asi by tak být nemělo.

avatar
Luky Datum: 29.06.2017 Čas: 21:37

když mě vždycky ty přešrocený a perspektivní typy nějak lezly krkem... :D

avatar
fenri Datum: 29.06.2017 Čas: 21:31

Arrasuil:
-prostě drsné znalostní přijímačky + zohledenění studijních výsledků
-případný výpadek pár semestrů nevybraných genederových specialistů či kulturních antropologů společnost nijak nepoškodí. V tom prvním případě by zánik celého oboru byl pro společnost spíš plus.

arr