TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

REPORTÁŽ: Výstava vojenské techniky MSPO 2016

Datum přidání 11.09.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 18 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V polských Kielcích se v dnech 6. až 9. záři konala tradiční výstava obranných technologií MSPO (Międzynarodowy Salon Przemysłu Obronnego). Letošní ročník MSPO 2016 mimo jiné potvrdil trend z minulých let - rostoucí sílu polského zbrojního průmyslu.

Foto: Polská samohybná houfnice Krab; větší foto / Autor

 

Kdo nebyl na MSPO 2016?

Veletrh MSPO 2016 byl letos opět rekordní. Na celkově 27 000 metrech čtverečních vystavovalo 583 vystavovatelů z 30 zemí. Celkově veletrh navštívilo 20 000 návštěvníků. Na veletrhu nechyběly přední světové zbrojní firmy, jako Lockheed Martin, Boeing, BAE Systems, Raytheon, General Dynamics, Finmeccanica, Thales nebo MBDA.


Pokud byla letošní výstava MSPO 2016 něčím zajímavá, tak to nebylo tím, jaká byla technika k vidění, ale spíše tím, jaká technika k vidění nebyla.


Všechny podobné výstavy, ať už polská MSPO, český IDET, slovenský IDEB a další, jsou jakýmsi lakmusovým papírkem ukazujícím, jaké zbraňové systémy mají největší šanci uspět na domácím trhu.

 

Výrobci, kteří cítí největší šanci uspět se svým produktem, se samozřejmě na výstavě ukazují v nejlepším možném světle.


Naopak ti, kteří ví, že mají pramálo šancí, nebo ví, že už je víceméně rozhodnuto, neinvestují svůj čas a peníze do prezentace na výstavě.


Ukázkovým příkladem je i výstava MSPO 2016. Polská armáda například plánuje nakoupit bitevní vrtulníky. Již několik let proto na čestném místě u vstupní brány společně s lehkým víceúčelovým typem H145M, a těžkým víceúčelovým H225M Caracal, se vyjímá bitevní vrtulník Tiger.

 

Foto: Kokpit vrtulníku Black Hawk, který se vyrábí v Polsku; větší foto / Autor

 

Za rohem mimo hlavní dění se pak krčí malý stánek turecké firmy TAI, která pouze v tiskovinách a videoprezentacích představuje bitevní vrtulník T129. V rohu výstavy je k vidění bitevní vrtulník AH-64 Apache - ten ale dodala na ukázku americká armáda, nikoliv výrobce Boeing.


Méně jednoznačná situace je u víceúčelových vrtulníků. Polské ministerstvo obrany vede složité jednání o nákupu víceúčelových vrtulníků H225M Caracal. Možná proto se nedaleko prezentoval víceúčelový americký typ Black Hawk, víceúčelový AW149 od evropské firmy Agusta-Westland a W-3PL Gluszec od firmy PZL Swidnik.


Black Hawk v licenci vyrábí v Polsku firma PZL Mielec, Agusta-Westland naopak spolupracuje s firmou PZL Swidnik. Na druhou stranu, vystavené vrtulníky mohou být také určeny pro návštěvníky z nedaleké České republiky.

 

Foto: BVP využívající pásovou platformu UMPG; větší foto / Autor

 

Nové BVP pro Visegrádskou skupinu?

Stejným pohledem se dá dívat i na další vystavenou techniku. V oblasti obrněných vozidel na výstavě MSPO jednoznačně dominoval polský zbrojní gigant PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa), který zaměstnává 17,5 tisíce zaměstnanců a má pod sebou řadu polských zbrojních podniků.

 

PGZ představila širokou paletu obrněných vozidel. Zřejmě největšími ikonami výstavy byly polská modernizace tanku Leopard 2A4 označovaná jako Leopard 2PL, modernizace tanku T-72 označovaná jako PT-16, vozidlo palebné podpory Rosomak s kanónem ráže 120 mm, samohybná houfnice Krab a také univerzální pásová platforma UMPG (Uniwersalna Modułowa Platforma Gąsienicowa).


Zejména platforma UMPG je pro našince velmi zajímavá. V rozhovoru se zástupci firmy OBRUM, dceřiné společnosti PGZ a výrobce platformy UMPG, jsme bohužel příliš technických podrobností neslyšeli. Snad jen, že vozidlo UMPG je již hotový produkt připravený k zavedení do výzbroje a není vhodné ho spojovat s projektem technologického demonstrátoru Anders.


Na výstavě byla platforma UMPG vystavena ve verzi bojové vozidlo pěchoty (BVP) s věží Hitfist-30P s 30mm automatickým kanónem.

 

Foto: Modernizované vyprošťovací a odtahové vozidlo BPz3 Büffel pro tanky Leopard; větší foto větší foto / Autor

 

Zajímal nás také požadavek polské armády na schopnost plavby nového BVP. Bylo nám sděleno, že si polská armáda musí vybrat - buď silnější balistickou ochranu, nebo schopnost plavby.


Jakou má tedy UMPG v polské armádě šanci? Podle nás hodně slušnou. Polská armáda plánuje nakoupit stovky vozidel, přesto na výstavě MSPO 2016 žádní jiní výrobci své BVP nevystavovali. Platí to především o firmě BAE Systems s CV90 a General Dynamics s vozidlem ASCOD.


Nelze samozřejmě říct, že velké firmy opustily polský trh - cesta k zakázkám polské armády však vede přes spolupráci s polskými firmami. Zářným příkladem je například vozidlo Rosomak - Polsko získalo kompletní práva od finské firmy Patria a nyní vozidlo nabízí jako vlastní produkt.  


Při diskuzi o UMPG musí zpozornět také český čtenář. Česká republika a Polsko vedou jednání o společném nákupu BVP, resp. právě univerzální střední pásové platformy. Pokud ke společnému nákupu dojde, žhavým kandidátem na úspěch je právě platforma UMPG.

 

Foto: O Titus byl zájem; větší foto / Autor

 

Česká stopa

Co se týče těžkých obrněných vozidel, tak druhou nejvýraznější zemí na výstavě MSPO 2016 byla Česká republika.


České, ale i polské firmy, představily například hned několik vozidel založených na unikátním podvozku firmy TATRA TRUCKS.


Vpravo od hlavní brány byla k vidění mostní Tatra AM-50 EX, nová generace mostního vozidla Tatra AM-50. Mostní tatrovka je vybavená podpěrou, pokládacím a buldozerovým zařízením. Speciální nástavba umožňuje překlenout překážky o šířce až 12,5 m. Skládáním více mostních polí (max 8) lze pak překlenout překážky o šířce až 106 m a maximální hloubce 6 m.


Hned opodál stal černý MRAP Titus v úpravě pro speciální jednotky francouzské policie. Jedno vozidlo francouzská policie testovala na jaře letošního roku.

 

Foto: Radar polské armády využívající nákladní automobil Tatra; větší foto / Autor

 

Opodál zase polská firma Szczęśniak vystavovala vyprošťovací a odtahové vozidlo MAMUT na tatrováckém podvozku. Tatra MAMUT dokáže zajistit odtah nepojízdného těžkého nákladního automobilu, nebo i kolového bojového vozidla pěchoty, jako je Rosomak nebo Pandur.


Pokud pomineme tatrovky polské armády, které náš severní soused používá pro mobilní radary TRS-15M typu MADR, tak zřejmě největší pozornost na MSPO 2016 poutala modernizovaná houfnice DANA-M1 M v ráži 152 mm.


Podle zástupců firmy TATRA TRUCKS polská armáda plánuje modernizovat minimálně část ze svých 111 houfnic DANA. Vzhledem ke zkušenostem s daným typem je žhavým kandidátem na modernizaci kopřivnická firma.

 

Foto: Samozřejmostí byla nejrůznější bezpilotní letadla; větší foto / Autor

 

Polská útočná puška MSBS

Kromě obrněné techniky nás zajímal i stav nové polské útočné pušky MSBS. Zbraň je vyvíjená již od roku 2007 a stále není zavedena do výzbroje polské armády, pokud pomineme malou dodávku zbraní pro čestnou stráž polské armády.


Bohužel se nám nepodařilo najít člověka, se kterým bychom se mohli o MSBS pobavit. Zbraň jsme si ale samozřejmě vyzkoušeli a podle našeho názoru jde poznat, že design zbraně je již deset let starý.


Mohli jsme srovnávat také s novou českou útočnou puškou CZ BREN 2, kterou jsme si mohli vyzkoušet. CZ BREN 2 působí rozhodně solidněji zpracovaná a z ergonomického hlediska je výrazně lépe propracovanější. Avšak nemůžeme porovnávat, jak si obě zbraně vedou při střelbě.


Kdy se MSBS dostane do výzbroje polské armády je otázkou. Vždyť jen letos polské ministerstvo obrany nakoupilo téměř 30 000 útočných pušek wz. 96 BERYL a karabin wz. 96 MINI-BERYL. Poslední objednávka 3000 kusů přišla na konci srpna. Dodejme, že BERYL vychází z Kalašnikovovy konstrukce, ale mnoho konstrukčních prvků je dílem polských konstruktérů.

 

Na konec dodejme, že na výstavě rezonoval ještě jeden názor - země Visegrádské skupiny (V4) musí mezi sebou v oblasti bezpečnosti více spolupracovat. Tento názor nám nezávisle na sobě řekli zástupci českého i polského zbrojního průmyslu. Jinak řečeno, pokud si země V4 nepomohou v bezpečnosti samy, nikdo jiný, i přes politické proklamace o přátelství, to za ně neudělá.


Fotogalerie

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 14.09.2016 Čas: 14:57

JiriR:
Pokud jde o věž z PT16, tak nabízejí jak překopanou původní věž (s batohem + přídavným pancířem), nebo zcela novou, svařovanou, která bude dražší, ale nejdražší bude stejně samotný kanón a nabíjecí automat se zásobníkem, který je u obou variant stejný.
Tady je detail věže (nic moc):
https://1.bp.blogspot.com/-xrU2iMyZw7I/V8-4lR59FgI/AAAAAAAATiM/nMpdm4kUDQQa51Ws--zYZs2Fexwr37ywwCEw/s640/IMG_2612.JPG

https://1.bp.blogspot.com/-iPSQzuZeLAg/V8-4o0kALCI/AAAAAAAATiU/-YOrSz2q00k0aAv6Blt0aAYnnsUQcE2vQCEw/s640/IMG_2614.JPG

avatar
Rase Datum: 14.09.2016 Čas: 14:48

Doplním, že ASCOD35 má užitnou nosnost 13 tun (přepravovaných zbraňových a jiných systémů). ASCOD42 zvládá 19 tun. Takže dost podobné tomu, jak píše JiriR. Odolností to sice nikdy nebude plnohodnotný tank, ale rálná odolnost T-72M4 je taky otázkou.

Pepa: problémem je hlavně kanón - jak ráže, tak samotný kanón - přeci jen nezvládá moderní munici NATO (programovatelná, nebo jiné specializované). Celkově to už není žádný zázrak. Problémů se ale určitě najde víc. Další modernizace T-72M4CZ je přesně oním "přechodným řešením".

avatar
JiriR Datum: 14.09.2016 Čas: 14:01

Rase: Pokud bych řešil dilema, zda věž T21 anebo z PT16, musel bych vědět, za kolik mi Polák předělá tu věž, když mu dám T72m1 anebo to je celé nové? Musel bych znát ceny, ale na pohled se mi více líbí T21. A mohly by jít (věže) na Ascod 42 a i na T72 m4cz. Ať jsou tanky v počtu dvou praporů. Otázkou je, z jakého důvodu je taková nízká bojeschopnost T72 m4cz, je to z důvodu podvozku? To je pro mě s otazníkem. Nicméně: Ascod 42: 42 t + T21: 15 t = 57 tun + dynamická ochrana věže: 2-3 ? tuny= 60 tun: ale asi mínus BVP věž Ascod 42 ??

avatar
Pepa Datum: 14.09.2016 Čas: 13:55

Nevím jak velké jsou problémy s provozuschopností T-72M4, ale problém asi nebude v tanku samotném. K pohonu slouži powerpack obdobný jako u Chalangeru 2, sřp je podobný jako v Ariete a co se týče náhradních dílů pojezdu, tak máme téček ve skladech ještě dost.

Myslím, že momentálně pro výcvik vyhovuje víc než dost, navíc s nabíjecím automatem a tříčlennou posádkou je lepší platformou pro přechod na tanky budoucí generace než třeba Leo 2.

Proč nepočkat na to co přijde. U těch pár kousků co budeme chtít na ceně zase až tak nesejde, zvlášť když nebudeme financovat nějaké přechodné řešení.

avatar
Rase Datum: 14.09.2016 Čas: 13:23

Právě těžší podvozek (42 tun) by už nebyl tak přetížený. Uvidíme jak to dopadne s polským středním tankem PL-01. Koncepčně je to stejný "tank", jako ten o kterém mluvím.
ps. ten stroj co ukazuje CSG je ASCOD35 (tedy lehčí podvozek - původně nabízený Dánům), věž by ale asi zvládl taky.

avatar
JiriR Datum: 14.09.2016 Čas: 13:18

To zvyšování korby – ano je to slabé místo- mohlo by dojít k přetížení torzních tyčí a dorazů. Otázkou je i pohyblivost při nové váze. Možná by nemuselo být- munice se přestěhuje do věže, mohlo by jí být i mírně méně, střelec a velitel by seděl v korbě…už i ta věž by vážila více. To máš pravdu. Jde mi o to, že případná modernizace by měla řešit slabá místa T72m4cz a tentokrát ne za každou cenu využít maximum z původního tanku. Samozřejmě nejprve formou studie rozhodnout zda je vůbec T72 m4 dále modernizovatelná. Nejlépe aby tu studii zpracoval VOP CZ – stejně začínám tušit že MNO chce, aby CSG dodávali kola a VOP pásy- tak mi to připadá.

avatar
JiriR Datum: 14.09.2016 Čas: 12:38

to Rase
Cest je mnoho, pravda jenom jedna. Ascod 42 by taky připadal v úvahu, není vyloučeno ze čr se vydá tímto směrem.
Obecně nejsem příznivcem přetížených Bvp ale jako dočasné řešení na 15 let je to mozne.

avatar
Rase Datum: 14.09.2016 Čas: 12:22

JiriR:
Mno nevím, v tomhle jsem hodně skeptický (hlavně to zvyšování korby) možná by šlo i oprášit (česko-slovensko-francouzský) projekt věže T21. Co vzít podvozek ASCOD42 a usadit na něj věž s kanónem ráže 120mm - výrobců je dost (možná by se tam vlezla i ta svařovaná věž z PT16). Byl by to fungl nový stroj (ne přestavba z T-72) cenově sice dražší než BVP, ale ne zas tak moc.
ps. vycházím z toho, že by byl jako BVP vybrán ASCOD35 nebo 42, jiné BVP jsou lehčí a možná by měly s větší věží problém. Většinou ale 120mm zvládají.

avatar
RiMr71 Datum: 14.09.2016 Čas: 12:10

Ty obrázky TIgera a Apache - toho tak nějak úplně čiší, kdo lítá po přehlídkách a kdo po bojištích :)

A ten ověšený BlackHawk - zajímalo by mě, kolik lidí v takové konfiguraci uveze a jaký je pak dolet..

avatar
JiriR Datum: 14.09.2016 Čas: 11:12

K vrtulníkům- za mně H145M a vsadil bych se, že i vyhraje, adaptér na více řízených střel není potřeba- jsme švorc :-):-)
Ještě jsem uvažoval nad další modernizací T 72m4cz, když jsem prohlížel PT 16, tedy verzi T72m5cz.
Vize T72m5cz:
Věž: (podobné jako u TR 85m Bizonul, ale bezosádková)
1) Stojařská úprava věže – prodloužit věž, aby se tam vešla munice, byla by ale bezosádková-průlez z korby zaslepit. Nový kanon 120 mm i s automatem-bral bych ten z PT16, ale Poláci by nám ho neprodali (dělali by si z nás konkurenci- takže řešením je CSG a jeho kontakty s IMI), šřp- nutno analyzovat Turms T- kde je problém, nejsou díly ? Vyměnit jen něco ? (např. termokameru, počítač ?) vyměnit vše ? +nová dyn. ochrana věže, pokud místo toho kompozitní pancíř- tak sešikmený (zesiluje to až o 80% záleží na sklonu. SLAT použít na vrchní místa korby a věže- kvůli RPG odpalovanými ze střech.
2) Kulomet 12,7 m2hb s věží MGC1 z VOPCZ
Korba: nutno zvýšit výšku
3) Zvýšit korbu- vzhledem k tomu, že věž bude bezosádková, nedělat čelo korby zkosené jak se to u PT16, ale hranatou jak je to u leo- tam bych použil homogen. pancíř a nasadit radlici jako další zesílení. Na bok korby novou dynamickou ochranu (ekvivalent NOŽ- nic složitého pro Syntézii).
4) Výměna vysílaček
5) Použít odfukovací panely.
6) Výměna problémových dílů-důvod dnešní nízké provozuschopnosti.
Celkově spíše takové strojařské úpravy, které umíme velmi dobře, vyhýbat se nějakému vývoji (pro 40 ks), ten by to zvýšil ze 3 na 5 miliard.
Stálo by to odhadem 3 mil USD*40 ks= 3 miliardy Kč. Největší neznámou je cena kanonu 120 mm od RhM vycházím z ceny 2A46m x 10. Okolí NATO bude mít buď nic anebo leo2. Ojetý Leo 2 teď není dostupný a nový je mimořádně drahý. My ušetříme/utratíme peníze doma, možná i nějaký export a počkáme na dostupnost LEO3. Výsledná verze v ráži NATO T72m5cz by byla na cca stejné úrovni jako leo5, tak jak to měla T72m4cz cca s leo4. V něčem lepší v něčem horší. Hlavně doporučuji případné věci ze zahraničí brát od jednoho holdingu či státu- ať se neopakuje minulost- vyberu si nejlepší, ale při exportu jdu žádat o souhlas 6 konkurentů.
Export?- Záleží co se jak povede- jak bude T72m5cz dobrý.

avatar
Rase Datum: 13.09.2016 Čas: 15:24

Pozuby ozbrojený Black Hawk vypadá přísně, otázka, jestli je má smysl jich mít tolik (chápu ale že je to jen ukázka co všechno unese). Přeci jen vrtulník musí po prvním výstřelu zmizet. Výhodou je, že je provozuje Rakousko i Slovensko.
H145M je oproti tomu vyzbrojená střídmě a asi by zvládal lépe i funkci u letecké záchranky. Mě se líbí víc. Přeci jen v ostrém konfliktu jdou k zemi stejně snadno i "lepší vrtulníky" :D

avatar
PattCZ Datum: 13.09.2016 Čas: 05:47

škoda že se o podobných akcích dozvím až po uskutečnění

avatar
Helioss Datum: 12.09.2016 Čas: 21:34

No mám jen obavy aby z těch 12 vrtulníků něco zbylo,vypsalo se totiž výběrové řízení na provoz letecké záchranky mám pocit na 3 roky (2017-2020) pokud se nepletu,s tím že potom by to měla převzít armáda.
Pochybuji že by to armáda stíhala jen se W3A sokoly co má před a po modernizaci.
Takže aby na to nepoužily těch 12 multifunkčních vrtulníků.

avatar
Rase Datum: 12.09.2016 Čas: 21:13

Helioss: Možná se kuje něco většího - společný nákup s jiným státem nebo tak něco (s čím se původně nepočítalo). Přeci jen je to už dost dlouho, co se psalo, že zástupci MO kontaktovali hlavní výrobce. Tak pokud by to bylo jen na nás, asi by se věci hnuly rychleji. Nebo je to jednoduše tajné :D

juhelak: V době naváděných raket je větší ráže patrně zbytečná. Navíc stroj s takovým kanónem je poměrně velký a neohrabaný cíl. Vrcholem byl asi 2S7 Pion (203,5mm), nebo americký M110 (203mm), ale ty zvládaly i jadernou munici. U obléhání Sevastopolu se velká děla vyřádila, ale byla k tomu potřeba vzdušná nadvláda, spousta kapacit, čas atd. Dnes tohle řeší taktické rakety. Ona ta speciální munice velké ráže taky není zrovna levná (hlavně nemají takovou životnost atd.).

petr.svetr: zajmavý nápad (taky mě to bije do očí), možná že jo. Netuším. Anders to měl řešené trochu jinak:
https://en.wikipedia.org/wiki/WPB_Anders#/media/File:Anders_P1010146.JPG
Nemáte někdo tušení, jakou nosnost věže má mít ten UMPG ? Pokud má něco kolem 35ti tun, tak by na tom nemusel být úplně špatně.

avatar
juhelak Datum: 12.09.2016 Čas: 19:49

Rase: neumis vysvětlit proc se vlastne preslo ve standartu na tu ráži 155 u dělostřelectva?
Kdyby sem cetl nejaky článek o tom jak nemci ničili ruské pobřežní baterie..ta tam používali děla a možfíře mnohem etsich ráží a i ted by mi takovehle delo co srovna jednou ranou blockpost levnejsi nez několik raket vzduch země...

arr