TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Robotický mezek v námořní pěchotě doběhal

Datum přidání 29.01.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 48 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká námořní pěchota (U.S. Marine Corps) ukončila program robotického dopravního prostředku LS3 (Legged Squad Support System). Program v hodnotě 42 milionů dolarů se ukázal jako nepoužitelný v boji. I když představitelé námořní pěchoty vidí v programu přínos, program je spíše další ukázkou přehnané fixace na technologie Ozbrojených sil Spojených států.

Legged Squad Support System (LS3)

Foto: Legged Squad Support System (LS3) na cvičení RIMPAC 2014; větší foto / U.S. Marine Corps

 

Robotizace armády

Čtyřnohý LS3 vznikl na základě technologického demonstrátoru Big Dog postaveného před téměř devíti lety firmou Boston Dynamics. Úkolem stroje je přenášení zásob, vody nebo munice. Výhodou je, proti kolovým konkurentům, vynikající průchodnost těžkým terénem.

LS3 je jedním z řady amerických programů robotizace vojenských schopností. Například v rámci programu SMSS (Squad Mission Support System) vzniká malé šestikolové vozidlo schopné autonomně převážet náklad, provádět průzkum nebo výhledově zajišťovat palebnou podporu.

 

Zmínit můžeme také robotický vrtulník K-MAX nebo robotické vozidlo GUSS (Ground Unmanned Support System), které využívá platformu v podobě malého terénního vozidla M1161 ITV.

 

Robotický dopravní prostředek LS3 byl od počátku výjimečný. Pomocí čtveřice robotických končetin mohl robot doprovázet vojáky na dlouhých patrolách v těžkém terénu - například v lesích. LS3 při testech prokázal schopnost nést až 181 kg (400 liber) nákladu.

 

Důvodem vývoje LS3 se staly americké zkušenosti s invazí v Iráku a Afghánistánu. Při přesunu americký voják nesl na zádech (včetně zbraně a taktického vybavení) přes 30 kg vybavení, při boji pak přes 20 kg (především munice). Ale výsadkáři při svých akcích nesli na zádech vybavení běžně o hmotnosti 50 kg.

 

Idea robotického čtyřnohého "poskoka" tak byla správná.

Foto: Robot SpotFoto: Elektrický robot Spot je velmi tichý, ale unese násobně méně, než jeho benzinový předchůdce LS3; větší foto / Boston Dynamics


Benzinový motor je prostě hlučný

Americká námořní pěchota LS3 testovala v realistických cvičeních. Ukázalo se však, že LS3 trpí jedním zásadním nedostatkem - benzinovým motorem poháněný LS3 je příliš hlučný.

 

"Mariňáci při testování zpochybnili možnosti robota, kvůli omezením použité technologie," uvedl pro Military.com Kyle Olson, mluvčí námořní pěchoty. "Jednoduše uvedli: ´Robot je tak hlasitý, že prozradí naši pozici.´"

 

Navíc kromě pronikavého zvuku, který připomíná sekačku na trávu, testování robota ukázalo na závažné technické a taktické problémy. Nároky na servis a opravy komplikovaného robota v polních podmínkách se ukázaly jako příliš vysoké.

 

Stejně tak se nepodařilo efektivně začlenit z taktického hlediska LS3 do hlídky. Robot byl pro hlídku spíše dalším břemenem, než pomocníkem.

 

Boston Dynamic na začátku roku 2015, za zbývající peníze od námořní pěchoty, představila možné řešení - elektrického robota Spot. Nový robot měl elektrický pohon a byl řádově tišší. Spot je však menší a unese pouze 20 kg nákladu. Mariňáci přesto otestovali Spota v letošním roce v lesích Quanticu ve Virginii.

 

"Vidím Spota spíše jako pozemní průzkumný systém," uvedl po testování kapitán James Pineiro z Laboratoří pro vedení války (Warfighting Lab). "Problém ale je, že Spot v současné konfiguraci nemá pro takový úkol dostatek samostatnosti. Má schopnost chodit v terénu, ale plně pod kontrolou člověka."

 

Video: Robot Spot při testech. / YouTube

 

Další fixace na technologie?

V současnosti leží Spot a LS3 ve skladech a neočekává se ani brzké znovu obnovení programu. I když program přišel americké daňové poplatníky na 42 milionů dolarů, údajně byl pro pro námořní pěchotu přínosem.

 

"Máme tendenci si hrát s věcmi, které působí neskutečné a zvláštně. Učit se z toho je velmi důležité a my se stále učíme," uvedl Olson.

 

Přesto se vkrádá otázka, zda se nejedná o další příklad technické naivity, hledání absolutní technické nadřazenosti a dokonalého stroje. Příklad si můžeme vzít z ukončeného vzdušného laseru ABL (Airborne Laser) .

 

Generálplukovníkve výslužbě Trey Obering komentoval vývoj ABL slovy: "Šlo o fixaci na technologie. Bylo to celé o tom 'můžeme to udělat?', nikoliv, 'co bychom měli udělat a jak to operačně nasadit?"

 

Vývoj LS3 můžeme také spojit se slovy bývalého náčelníka štábu americké armády Ray Odierna.

 

„Jedním z problémů našich hlavních zbrojních programů v minulosti bylo, že jsme hledali dokonalé vozidlo," říká Odierno. „Tyto požadavky byly tak vysoké, že bylo obtížné je splnit, vývoj trval dlouho a končilo to překročením rozpočtu. Někdy jsme zjistili, že je nemůžeme splnit, bez ohledu na délku nebo cenu vývoje."

 

Zdroj: Military.com

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
cit1zen Datum: 01.02.2016 Čas: 17:54

crusader:
neviem či máte úplne správne predstavy o tom ako moderné AI fungujú, už dávno to nefunguje ta, že tam dáte všetky možné scenáre, to sa dalo tak u šachu, nie u riadenia auta v doprave.


Pricípov AI je veľa, tu máte tie najzaujímavejšie z pohľadu tejto debaty:

Neurónová sieť: Tá sa používa keď chcete povedať čo je na obrázku alebo riešiť CAPTCHA strojom.
https://en.wikipedia.org/wiki/Artificial_neural_network

Genetické algorytmi: Tu experimentami hladáme postupne lepšie a lepšie riešenia na našu úlohu, v podstate simulujeme evolúciu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Genetic_algorithm

avatar
Irving Datum: 01.02.2016 Čas: 17:31

Crusader - ano, v Go nehraje nahoda zadnou roli, ale vtip je v tom, ze tech moznosti jak tahnout je tam tolik, ze se to spocitat prakticky neda. Jde o to, ze pokud ma po peti tazich pocitac pracovat s 5 biliony moznosti, tak uz jde z jeho pohledu v podstate o nahodu. On nema predpripraveny ten nejlepsi tah s vyhledem na dalsich pet tahu dopredu ale rozhoduje se v te chvili na zaklade predchozich zkusenosti. Cili vpodstate stejne jako clovek. Samozrejme je to zacatek, je taky treba si uvedomit, ze to vse bezi na standardnim hardwaru. Prave UI zalozene na neuronovych sitich bude pravdepodobne potrebovat zcela novou hardwarovou architekturu inspirovanou mozkem.
Jinak SpaceX uz na kabine pro posadku pracuje, Blue Origin taky, i kdyz jenom pro suborbitalni skoky. A k tem raketoplanum, velmi zajimave vypada X-37b americkeho letectva, skoda, ze se o nem prakticky nic nevi. Jinak vesmirne lety ceka velka revoluce velmi brzy, 3D tisk umozni posunout moznosti zase o poradny kus dal, ostatne uz dnes se vyuziva, SpaceX s nim tiskne nektere soucasti motoru.

avatar
Sorge-227 Datum: 01.02.2016 Čas: 14:15

Je to je zasa diskuzia o nicom. Ked vacsina ludi nevie co je UI anglicky AI(RiMr71 preco anglicky? Preco nie rusky alebo japonsky? ). Si to nastudujte. UI je schopne sa ucit a a riesit problem. Obycajny program toho neni schopny.
Neviem preco tu pletiete kozmonautiku. Na mesiac sa neleti, lebo to nema zatial ziadny prakticky vyznam. Je to drahe a ludstvu to neprinieslo nic. V podstate islo iba o sutaz medzi ZSSR a USA. USA vyhrali. Teraz je na rade Cina. Ono to nema prakticky vyznam posielat niekam cloveka na Marz alebo mesiac. Viac prieskumu urobia roboticke sondy, automaty. Vsetko to je o prestyzi a ze to dokazeme. Nehovorim ze posielat cloveka do vesmiru je hlupost, ale momentalne sme este na zaciatku. A kozmicky vyskum ma velke prokroky v novych motoroch, materialoch, palivach,atd..
Raketoplany boli slepa ulicka , ale tiez nieco priniesli do kozmonautiky noveho.

avatar
crusader Datum: 01.02.2016 Čas: 12:42

RiMr
Jsem Čech a proto užívám zkratku UI jako umělou inteligenci.

A ty soudruhy si nechte od cesty. Kvůli nim jsem nedodělal VŠ a vojnu jsem trávil s krumpáčem a lopatou u stavebně silničního vojska jestli víte co to bylo.
Nejvíc druhé za soudruhy označují ti co mají nejvíc másla na hlavě.

O co se snaží Space X - vydělat peníze, to je snad hlavní cíl u soukromé společnosti, nebo se mýlím?

avatar
KOLT Datum: 01.02.2016 Čas: 12:34

Zkratka UI se ale používá ve významu Umělá Inteligence, to bych nehrotil.

Jinak má drahá polovina říká, že na to mají dát korbičku – a každá ženská s dětma jim utrhne ruce :-))

avatar
RiMr71 Datum: 01.02.2016 Čas: 12:13

Jo, a srovnávat raketoplán s tím o co se snaží SpaceX může jen pomýlený neználek...

avatar
RiMr71 Datum: 01.02.2016 Čas: 12:12

...když už používáte ty cizí zkratky, tak si v nich udělejte trochu pořádek:
UI - User Interface - uživatelské rozhraní
AI - Artificial Intelligence - umělá inteligence

jinak je v tom guláš souzi!

avatar
crusader Datum: 01.02.2016 Čas: 11:58

Irving
No a ke kosmonautice.
Všechny ty projekty jako Space X, Blue Origin jsou fajn a ukazují možnou cestu především v dopravě nákladů. Jenže jak do toho strčíte člověka, musíte posílit bezpečnost a v tom je problém.
U raketoplánů se také předpokládalo, že odhodí hlavní motor, ten se snese na padáku a po kontrole se použije znova. No a samotný raketoplán měl být schopný po kontrole prakticky okamžitého startu. Jenže nakonec nic z toho nebyla pravda.
Motory se znovu použít nedaly, a keramický povrch raketoplánu se prakticky vždy musel celý vyměnit. A navíc nešlo startovat kdykoli jak tvrdila NASA. No a když se něco zanedbalo (i drobnost jako mráz v noci před startem) následoval výbuch a ztráta všech členů osádky raketoplánu.

avatar
crusader Datum: 01.02.2016 Čas: 11:48

Ten váš odkaz je přesně potvrzení toho co jsem psal.
Cituji "Go je hra s relativně jednoduchými pravidly, ve které náhoda nehraje žádnou roli".
Ano to je dnešní UI, nesmí narazit na náhodu.
Samozřejmě proti lidskému mozku bude vždycky ve výhodě rychlostí jakou dokáže analyzovat získaná data.
Ale pokud se s bude daná situace pro UI novinkou, nebude ji schopen správně vyhodnotit a zvolit následný postup.
Lidský mozek je schopen další postup nalézt (i když to třeba nebude nejsprávnější řešení) i v situaci s kterou se nikdy předtím nesetkal. V tom je stále rozdíl mezi UI a mozkem, systém totiž neumí dát příkaz, uděláme to takhle a pak se uvidí, když tak to uděláme jinak, pak by to nebyl systém ale chaos.

avatar
Irving Datum: 01.02.2016 Čas: 09:48

Cruader - dnesni umele inteligencu uz jsou o dost dal - viz treba tady - http://technet.idnes.cz/alphago-crr-/veda.aspx?c=A160128_150313_veda_mla .
A v kosmonautice je to spis o penezich, za studene valky to byla prestizni zalezitost, uz po pristani na mesici se ten pokrok dost zpomalil, zvlast kdyz bylo jasne, ze se to sovetum nepodari. Dalsi vyrazny pokles financovani pak prisel s koncem studene valky, posledni velky kosmicky program byl vyvoj raketoplanu, od te doby jsme se moc neposunuli. az v posledni dobe zacina byt zase zivo, viz SpaceX, Blue Origin nebo ambice Ciny.

avatar
crusader Datum: 01.02.2016 Čas: 07:54

jarpe
A proč tedy tu umělou inteligenci dosud nemáme?
Dnešní náznaky umělé inteligence jsou o tom, že do dostatečně výkonného počítače nacpeme všechny varianty s kterými by se ona "jakoby UI" mohla setkat a ona v nejlepším případě vyhodnotí nejlepší variantu, kterou použít.
Ale spíše má naprogramované jak se má chovat v určitých případech. Neboli "pokud bude tohle uděláš tohle".
Pokud bude něco, co se nepředpokládalo, neumí zareagovat. Buď zareaguje špatně nebo vůbec.

nyibelungen
Jaký je výrazný pokrok v kosmonautice třeba od roku 1974 (Saljut 4) nebo 1975 Sojuz-Apollo? Sice máme nejmodernější počítače, ale stále máme problém dostat materiál a člověka na oběžnou dráhu kolem Země. A to se odhadovalo, že zhruba v této době poletí pilotovaná mise na Mars.

avatar
jarpe Datum: 01.02.2016 Čas: 07:17

Gloton:
Problém je, že oni tu předpověď dělali v době kdy na něco takového nebyly prostředky a stále nejsou.
Na úmělou inteligenci prostředky jsou.
Srovnáváte nesrovnatelné.

avatar
nyibelunger Datum: 01.02.2016 Čas: 07:14

Gloton:
Ano, na měsíc nelétáme. Pokud si však tento argument rozeberete, tak zjistíte, že pokrok v astronomii/kosmonautice/etc. každým rokem akceleruje ve většině parametrů. Stejně je tomu ji v jiných vědách. Váš argument je však správný v tom, že ne vždy se povede predikovat směr tohoto - ostatně kdo z oněch "měsíčních" prognostiků očekával kapesní počítače výkonější než cokoliv v 1969 :)

avatar
Gloton Datum: 01.02.2016 Čas: 02:42

nyibelunger, Sorge-227: jen pánové připomínám, že už po prvních cestách na měsíc, měli optimističtí nadšenci představu, že DNES už budeme létat na měsíc tak, jako létáme třeba do Tunisu na dovolenou......a zdůvodňovali to stejně :))

avatar
Sorge-227 Datum: 31.01.2016 Čas: 18:40

Takto si ja predstavujem vylepseneho americkeho mezka:

https://www.youtube.com/watch?v=_GB0_kHLOlE

arr