TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Robotičtí zabijáci jinak

Datum přidání 06.05.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 1 komentářů    autor autor: Matej Kandrík

Vize zbraněmi vybavenými bezpilotními prostředky všeho druhu se stává realitou bojiště. Možnost neriskovat životy vojáků a současně operace vést na vícero místech a způsobem jinak jen těžko proveditelným, je příliš lákavá na to, aby po ní technologicky vyspělé armády nesáhly. Používání bezpilotních prostředků vybavených smrtící silou je dnes kontroverzním tématem, které vyvolává nejrůznější reakce. Mnohdy se ale shodnou, že budoucnost vedení válek patří právě jim. Článek vznikl původně pro blog On War | On Peace.

Foto: Nejnovější model humanoidního robota ATLAS; ilustrační foto / Boston Dynamics

 

Očekávaným milníkem v jejich vývoji bude míra autonomie, kterou jim zakódují do vínku jejich konstruktéři. Ty bude z jedné strany tísnit potřeba zefektivňování jejich nasazení. Zvládnutí kooperujících rojů, různých typů s různými operačními cíli i technickými parametry si téměř jistě vyžádá rozsáhlý přesun kompetencí do „vlastního rozhodování" daných strojů.

 

Z opačné strany tu máme morální imperativ – neumožnit strojům samostatně rozhodnout o životě člověka. Netroufám si posoudit, jak do budoucna dopadne tento „spor o povahu" bezpilotních smrtících zbraňových systém. Dovolím si ale upozornit na dosud podceněnou odbočku možného vývoje.

 

Určitě vyzbrojit, ale ...

Klíčem k ní by mohly být takzvané nesmrtící zbraně. Jedná se o nesmírně širokou kategorii systémů fungujících na nejrůznějších principech. Jednotícím principem při tom je, že se jedná o systémy vysloveně navržené a vyvinuté tak, aby zneškodnily nebo odpudily lidskou sílu s nízkou pravděpodobností způsobení smrti či trvalého poškození. Obdobně tak by měly zvládat vyřadit techniku ​​s minimálním nežádoucím poškozením a s minimem vedlejších vlivů na životní prostředí (volný překlad definice NATO pozn. autora).

 

Zde padá pověstná kosa na kámen. Jednou z významných příčin širšího nerozšíření v armádách a relativně omezeného u policejních složek je nespolehlivost nesmrtonosných zbraní. Ty rozhodně nejsou stoprocentně nesmrtící. Z opačné strany spektra je tu problém ne vždy spolehlivého zneškodnění cíle.

 

Spolehlivost jejich efektů velmi souvisí s podmínkami nasazení. Gumový projektil vystřelený z příliš malé vzdálenosti při zasažení kritických míst může být stejně smrtelný jako ten běžný. Vystřelenému z příliš velké vzdálenosti či na cíl s výbavou ochranných prvků (pro ilustraci si vybavme ten protestujících z ukrajinského Maidanu) může chybět kýžený odstrašující efekt.

 

A má to smysl?

Pro široké spektrum neletálních zbraní se těžko zobecňuje, ale v mnoha případech by jejich nasazení mohl autonomně či alespoň polo-autonomní rozhodující stroj výrazně zlepšit. Systémová omezení by mu prostě nedovolovala vystavit cíl život ohrožující síle. Jiným o nic méně zásadním problémem je prostý fakt, že v současnosti vojáci prostě nejsou cvičeni k používání nesmrtících zbraní.

 

Ty se hodí tam, kde je klíčové neeskalovat aktuální stav násilí, v maximální možné míře chránit životy, disponovat funkční alternativou stupňovanou reakci mezi shouting and shooting. Obecně řečeno jsou vhodnější pro operace policejního charakteru. Co tedy v situacích, kdy armáda supluje policejní a další pořádkové složky?

 

Přesunutí schopnosti působit nesmrtonosnou silou na bezpilotní prostředky je logickým krokem. Odpadá tak nutnost duálního vyzbrojování vojáků, který rozhodně nepotřebují tahat s sebou i neletální munici nebo zbraň. Nebylo by rozumným řešením místo vybavení jednoho člena družstva paintballovou zbraní na plašení provokující lokální mládeže autonomní vozidlo nebo dron?

 

Soukromníci o krok vpřed

S konceptem propojení bezpilotních prostředků a nesmrtonosných zbraní se v současnosti experimentuje. Loni například testovalo americké námořnictvo rojení USV (unmaned surface vehicle), které bylo kromě kulometů vybaveno mikrovlnným zářičem a zdrojem oslepujícího světla a ohlušujícího zvuku. Námořní pěchota zase experimentovala s upravenou paintballovou zbraní na malém UAV (unmaned aerial vehicle) nosiči.

 

Systém by měl sloužit k proti reakci pod palbou nepřátelského odstřelovače. Nezaostává ani soukromý sektor. Jihoafrická firma Desert Wolf vyvinula a prodává UAV, který je vybaven stroboskopem, oslepujícím laserem, akustickým zařízením na komunikaci a čtyřmi paintballovými zbraněmi s kombinovanou barevnou a slznou municí. Zlé jazyky tvrdí, že uplatnění našly například při potlačování protestů nespokojených horníků. Mimo armádní vývoj vznikl i experimentální UAV CUPID, vybavený 80 000 voltovým taserem.

 

Tento přístup samozřejmě není samospasným řešením budoucnosti rozvoje bezpilotních prostředků. Naopak otevírá množství nových otázek a potřebných technických řešení. Potenciální přínosy propojení těchto dvou kategorii si zasluhují pozornost i nadále.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Air_Force Datum: 07.05.2015 Čas: 16:47

Obávám se, že tnhle morální imperativ nepřečká první situaci, kdy bude opravdu důležitý, aby AI právě tohle umělo. Tím spíš, bude-li to záležitost (zvládnutelný - ie diskriminace cílů je náročná) úpravy SW nebo výměna svítítka za střílítko.

arr