Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Rostoucí velmoc Írán se chystá na zbrojní nákupy

Datum přidání 14.03.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 16 komentářů    autor autor: Václav Kopecký

Íránská armáda je jednou z největších v regionu Blízkého východu. Dlouhodobé sankce uvalené na Teherán do značné míry brzdily rozvoj tamních ozbrojených sil. Nejenže islámská republika ztratila možnost nakupovat moderní zbraně v zahraničí, ale do země nemohly být dováženy ani náhradní díly. Tento stav se změnil po ukončení sankcí a Teherán se chystá nakupovat ve velkém.

Foto: Íránská balistická střela Fateh-110 má dolet 300 km; ilustrační foto /M-ATF; CC BY-SA 3.0

Foto: Íránská balistická střela Fateh-110 má dolet 300 km; ilustrační foto /M-ATF; CC BY-SA 3.0

 

Islámská revoluce

Íránská armáda byla za vlády šáha Muhammada Rézy Pahlavího vyzbrojena z velké části technikou západního původu. Hlavními dodavateli zbraní byly Spojené státy a Francie. Islámská revoluce v roce 1979 však zcela změnila pozici Íránu na mezinárodní scéně. Írán se z významného spojence Washingtonu záhy stal jeho zarytým nepřítelem.

 

Vůdce nového režimu, ajatolláh Rúholláh Chomejní, si proti sobě svou náboženskou ideologií a protikomunistickou rétorikou popudil i tehdejší Sovětský svaz. Jakmile vypukla válka s Irákem, začal Teherán pociťovat akutní nedostatek zbraní.

 

Naštěstí pro islámskou republiku se zbraně do země začaly dostávat zprostředkovaně přes spojeneckou Sýrii. Objevily se také další cesty jak získat potřebnou techniku, jako byla například aféra Írán-Contras (Reaganova administrativa prodávala ilegálně zbraně Íránu a z výtěžku financovala Contras v Nikaragui).

 

Díky mnoha různorodým dodavatelům se do arzenálu íránské armády dostávaly zbraně jak ze Západu, tak z Východního bloku a Číny.


V 90. letech po smrti Chomejního a pádu Sovětského svazu došlo v Teheránu ke změnám. Vůdcem země se sice stal konzervativní Chomejního žák Alí Chamneí, ale prezident a vláda byli relativně proreformně naladění. Došlo k navázání dobrých vztahů s Ruskem a následně k dodávkám ruských zbraňových systémů.

 

Írán také nakoupil licence na výrobu ruských zbraní, jednalo se konkrétně o tanky T-72S1 (vyrobeno 300ks), bojová vozidla pěchoty BMP-2 (vyrobeno 331 ks), houfnice D-30 ráže 122mm (v Íránu označovaná jako Shafie D-301, vyrobeno 100 ks) a protitankové střely 9M14M Maljutka-M (v kódu NATO AT-3 Sagger, vyrobeno 4450 ks) a 9M111 Fagot (AT-4 Spigot vyrobeno 4950).


Díky svému jadernému programu, si Teherán od 90. let začal připouštět hrozbu vzdušného úderu na svá nukleární zařízení. Íránci se pokoušeli posílit svou protivzdušnou obranu. Z Ruska byly dodány systémy 2K12 Kvadrat (exportní verze systému 2K12 Kub, SA-6 Gainful) a 9K330 Tor-M1 (SA-15 Gauntlet). Írán s ruskou pomocí modernizoval také radary a obdržel dva kusy systému pro elektronický boj 1L222 Avtobaza.


Íránský jaderný program a vývoj balistických střel se během 90. let staly spouštěčem mezinárodních sankcí. Zavedení sankcí mělo zásadní dopad na íránský zbrojní průmysl. Jelikož Teherán nemohl nakupovat zbraně v zahraničí, začal je vyvíjet sám. Írán dokázal postupně vybudovat poměrně solidní zbrojní průmysl, ale ten díky nedostatku moderních technologií a náhradních dílů nedokázal plně nahradit výpadek zahraničních dodávek.

 

Íránské zbrojí společnosti dokázaly vyrobit balistické střely, bezpilotní letouny a nyní pracují například na bojové helikoptéře. Zbrojaři však byli sankcemi brzděni v rozvoji a nuceni hledat kompromisní řešení.

 

Konec sankcí

Poté, co byly zrušeny mezinárodní sankce, se Írán vymanil z mezinárodní izolace. Nyní se armádní špičky a politické vedení v Teheránu začínají poohlížet po nových zdrojích moderní techniky.

 

I když je ve výzbroji íránské armády a revolučních gard poměrně velké množství západní techniky, je velmi nepravděpodobné, že by USA nebo některé Evropské země byly ochotny Teheránu dodávat moderní high-tech zbraňové systémy. V případě USA je to způsobeno nedůvěrou v islámský režim a u Evropských zemí spíše snahou udržet si dobré vztahy s arabskými zeměmi v okolí Perského zálivu.


Pro Teherán existují v současné době de facto pouze dvě množnosti odkud odebírat techniku. Jsou jimi Rusko a Čína. Čínské zbraňové systémy jsou poměrně kvalitní a cenově dostupnější. Právě cena je jedinou konkurenční výhodou, které Pekingu nad Moskvou má. Otázkou ale bude, jak moc se bude Teherán snažit diferencovat zdroje a jakou konkrétně techniku by poptával.

 

Objevily se spekulace, že by Írán mohl projevit zájem o čínské víceúčelové stíhačky Chengdu J-10. Íránský ministr obrany Hossein Dehghan však informaci popřel a uvedl, že íránské letectvo nepočítá s nákupem těchto strojů. Dalším potenciálním problém je čínské spojenectví s Pákistánem. Mocenský vzestup Íránu a posilování jeho ozbrojených sil může Pákistán vnímat jako hrozbu a zcela jistě nebude nakloněn větším dodávkám čínským zbraní.

 

Rusko na rozdíl od Číny má v Teheránu silnější pozici hned z několika důvodů. Jednak zde existují vazby z 90. let a nově také hraje roli sblížení obou zemí v důsledku syrské občasné války. Podpora syrského prezidenta Asada a spolupráce íránské a ruské armády v boji se syrskými povstalci pozitivně ovlivnily íránský pohled na Moskvu.

 

Ruské zbraně pro Írán

Jakmile byly sankce odvolány, začalo Rusko jednat s Teheránem o termínu dodání protivzdušného systému S-300 (SA-10 Grumble). Íránci si tento systém objednali už roku 2007, ale složitá politická jednání a následné sankce kontrakt zablokovaly. Podle posledních informací mají být první S-300 do Íránu dodány na jaře tohoto roku. Íránci obdrží verzi S-300PMU-2, které oproti předchozím typům zahrnuje nový přehledový radiolokátor 96N6, nové velitelské stanoviště a modernizovanou raketu 48N6E2 s doletem až 200 km.


Teherán také podle slov tamního ministra obrany Dehghana začal s Moskvou jednat o dodávce stíhacích letounů Su-30. V současné době není známé o jaké varianty Su-30 bude mít Írán zájem, stejně tak se nedá odhadnout případný počet objednaných strojů. Zástupce velitele íránských pozemních sil generál Kiomars Heidari také vyjádřil zájem o ruské tanky T-90. V tomto případě Íránci požadují transfer technologií a zahájení výroby na svém území.


Pro Rusko je ukončení sankcí a zvyšující se íránská poptávka po jeho zbraňových systémech velmi pozitivní zprávou. Moskva by tak získala stabilního odběratele, který je díky zdrojům z prodeje ropy také solventní. Případné zahájení prodeje zbraňových systémů do Íránu je pro Rusko výhodné také z toho důvodu, že postupně klesá jeho podíl na zbrojních dodávkách do Indie. Írán by tak v budoucnu mohl nahradit v ruských zbrojařských obchodech Indii.


Jednání o dodávkách systému S-300 a případný kontrakt na letoun Su-30 a tanky T-90 jsou pouze prvními náznaky možných íránských nákupů. Teherán potřebuje získat novou techniku a jeho potřebu nakupovat jen přiživuje horšící se bezpečnostní situace v regionu. Rostoucí napětí mezi Íránem a arabskými zeměmi Perského zálivu je čím dál tím viditelnější. Největší rivalové Teheránu v oblasti – Saudská Arábie (SA), Spojené Arabské Emiráty (SAE) a Turecko, disponují moderní technikou.

 

SA a SAE investují do moderních zbraní stovky milionu dolarů a jejich výdaje na obranu se začínají zvětšovat v důsledku konfliktu v Jemenu. Turecko svůj obranný rozpočet také nebude snižovat, neboť je ohrožováno nekončící syrskou občanskou válkou spojenou se sílící mocí Kurdů a vyhrocenými vztahy s Ruskem. Teherán tedy bude muset investovat velké množství financí, aby alespoň dohnal ztráty, které díky mnohaletým sankcím utrpěl, a vyrovnal se tak svým regionálním rivalům.

 

Zdroje: The Diplomat, StratFor, Fars News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Left Datum: 15.03.2016 Čas: 22:19

Ke zmíněným Tomcatům doporučuji:

http://warisboring.com/articles/grounding-the-ayatollahs-tomcats/

avatar
Kozlus Datum: 15.03.2016 Čas: 13:16

jarpe: embargo bylo i na dily. Driv jsem cetl par clanku, kde se autori divili, jak se jim to dari provozovat za pouziti domacich dilu. Sice mensi vykon, ale funguje to.

Rase: Tohle zracionalizovani logistiky musi byt Irancum jasne, takze dle meho, ted jednaji kde muzou o nakupu kompletni dokumentace a vyrobnich linek, aby si zachovali sobestacnost, ikdyz se sankce vrati.

avatar
Rase Datum: 15.03.2016 Čas: 12:07

dusan:
V době kdy se každá z armád snaží o unifikaci výzbroje a snížení zátěže pro techniky a obslužný personál, mi tohle nepřijde jako dobré řešení. Navíc tohle je výsledek nutnosti - ne že by si užívali různorodost techniky. Z nouze ctnost.
Stačí porovnat s technikou na Kubě (kde se taky recykluje kde co z 60.let). Když do Iránu přestaly proudit zbraně ze Západu, přešli na zbraně Ruské, když přestaly proudit i ony, přešli na Čínské + domácí kopie a konstrukce. Je to pěkně vidět na tom, jak se měnila politická situace v zemi. Ve výsledku pak mají spoustu strojů různých druhů, které jsou sice na stejné úrovni, možná i vypadají podobně, ale konstrukčně se liší (jiné díly, jiná munice atd.)

avatar
jarpe Datum: 15.03.2016 Čas: 10:38

dusan:
Nevím na co všechno se to embargo vztahovalo, ale třeba se nevztahovalo na náhradní díly pro americké stroje. A to že je embargo neznamená, že ho všichni poslechnou. Určitě by se našlo pár amerických firem, které by dál dodávaly náhradní díly do Íránu i přes embargo. Peníze jsou peníze. Tu schopnost improvizace bych nepřeceňoval.

avatar
dusan Datum: 14.03.2016 Čas: 23:48

Rase

Práveže to ide. Iránci majú neprekonateľnú schopnost improvizácie a udržiavania zložitej bojovej techniky i napriek embargám. To, že desiatky rokov stále lietajú stroje AH-1, F-4, F5 či F-14 bez podpory americkej strany snáď nemá v modernej histórii obdobu. Samozrejme bolo tam i nejaké to pašovanie, ale napr. tie stroje F-14 sú dokladom iránskych schopností. A preto neverím, že Irán okamžite vymení celý svoj arzenál. Staré stroje samozrejme áno, ale ja osobne predpokladám napr. pri strojoch F-14 ich modernizáciu. Vzhľadom na embargo Irán prevádzkoval vždy len menšiu časť strojov, ale ostatné vždy poctivo konzervoval a ošetroval a preto určite majú ešte rezervu životnosti drakov.
T-90 je určite len prechodné riešenie - taká "prvá pomoc" ....možno skôr o transfer technológií, ako o masové dodávky či licenčnú výrobu.

Deortc

Vyvíjajú a vyrábajú - SA napr. raketomety či OT-čka, tak isto chcú s Antonovom vyrábať u seba nové stroje An-132 a An-178, ale ten podiel vlastnej výroby je zanedbateľný. Irán je na tom zrejme najlepšie - bol nútený i keď kvalita pokrivkáva, čo je pre embargo pochopiteľné.
Pakistan je určite "top" výrobcom, pre jadrový arzenál ....

avatar
Deortc Datum: 14.03.2016 Čas: 19:48

Netušíte jestli islámské státy také nějaké zbraně vyvíjejí a produkují samy, nebo všechno jen nakupují?

avatar
Rase Datum: 14.03.2016 Čas: 18:07

jj284b: diky za opravu
Čeká je ještě trnitá cesta za unifikací výzbroje. Ten mix techniky (tanky) pocházející z různých států je neuvěřitelný - nemuselo by se stydět lecjaké vojenské muzeum. Čínské kopie všeho možného, domácí kopie, originální tanky z poloviny světa atd. od historických kousků až po relativně nové stroje - udržovat náhradní díly a součástky snad ani nejde

avatar
jj284b Datum: 14.03.2016 Čas: 16:34

rase: predpokladam ze si mal na mysli T-62 a nie T-64... T-64 Iran nikdy nemal, kedze sa neexportovali.

avatar
Standa Datum: 14.03.2016 Čas: 15:16

Jestli se dobře pamatuji, tak snad právě Rusko dodávalo nové a asi i opravené Mi-24 a letadla do Sýrie právě s odkazem na před embargem uzavřenou smlouvu. Co se týče Mistralů, tak ty se měly taky dodat s odkazem na uzavřenou smlouvu před embargem. Až pod silným tlakem evropských států od toho upustili. S-300 nebyl dodán na nátlak Izraele. A hrála tam ještě role výměny technologií v oblasti bezpilotních průzkumných prostředků.

avatar
vkopecky Datum: 14.03.2016 Čas: 15:09

liberal shark: Nemyslím si že by se k tomu schylovalo. I když spolu vedou zastupné války a obě země se ohánějí náboženskou propagandou, tak si dobře uvědomují, že na vzájemný střet nema ani jedna ze stran sílu. Íráncům shází moderní technika, kterou teď budou kupovat a je pro ně důležitější stabilizovat režim v Sýrii a udržet si vliv v Iráku.Saudové mají dobrou techniku, ale morálka vojska a jeho schopnosti jsou bídné, jak ukazuje příklad Jemenu. Obě strany si budou vzájemně škodit kde to pujde, ale k přímému střetu z největší pravděpodobností nedojde.

avatar
pks_ Datum: 14.03.2016 Čas: 15:01

Irán v důsledku embarga (=musel) rozvíjel svůj domácí průmysl a bylo by v jeho zájmu, aby jen nenakupoval hotové výrobky (zbraně) ale aby spíše došlo k nákupu licencí a domácí výrobě.

Domácí výroba teď pro Írán bude mít horší parametr cena / výkon, než dovozová - je ale v jeho zájmu nenechat si zdevastovat importem domácí zbrojní průmysl.

Třeba teď dotáhnou do konce i Qaher-313 :-)

avatar
peter123x Datum: 14.03.2016 Čas: 13:19

triplane suhlasim. Staci sa pozriet ako dopadol nakup Mistralov pre Rusko, ale uz spominane (ne)dodanie S300 Iranu...

avatar
triplane Datum: 14.03.2016 Čas: 12:53

Standa - případné uvalení sankcí se vztahuje i na nákupy před uvalením, stroje které do té doby nejsou dodány už se nedodají. Bez ohledu na to jestli je placeno nebo ne.

avatar
Standa Datum: 14.03.2016 Čas: 10:33

Rase:
Tak dá se předpokládat, že je Írán seznámený s nasazením T-90 v Sýrii. Írán nutně potřebuje překonat časové období do eventuálního vývinu vlastního moderního tanku. To samé dělá Indie. Potřebují rychle nakoupit moderní techniku, protože nikde není psáno, že za půl roku po dalších testech balistických raket nedojde opět k uvalení sankcí. Vývoj je delší, než samotný nákup. Mohou to podepsat teď a dodat později, pořád to bude nákup v době, kdy nejsou uvaleny sankce. Nákupem moderní techniky se dostanou k technologiím a je vcelku známé, že Íránci jsou mistři v reverzním inženýrství. Tím mohou modernizovat i současné T-72.

avatar
liberal shark Datum: 14.03.2016 Čas: 10:26

Irán (šia), Turecko a Saúdská Arábie (sunni) spolu vedou proxy války po celém Blízkém Východě. Chystají se snad přejít k přímému konfliktu ?

arr