TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

ROZHOVOR: Budoucnost Armády ČR podle Vlastimila Picka a generálporučíka Petra Pavla

Datum přidání 02.09.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 11 komentářů    autor autor: Jakub Horníček

O tomto víkendu proběhl na tankodromu Bahna u Strašic další ročník vojenské akce Bahna 2013. Na místě byli přítomni i ministr obrany v demisi Vlastimil Picek a Náčelník GŠ AČR generálporučík Petr Pavel. V rozhovoru s novináři pak oba nejvyšší představitelé Ministerstva obrany ČR a Armády ČR načrtli nejbližší budoucnostčeské armády.

Vlastimil Picek Bahna 2013

Foto: Vlastimil Picek Bahna 2013 / Jakub Horníček

Ministr obrany Vlastimil Picek:

O: Bahna se musela letos přeložit, z jakého to bylo důvodu?

VP: Bylo to hlavně z důvodu, kdy v období původního termínu byly v ČR ohromné záplavy a povodně a proto jsme se dohodli s Nadací pozemního vojska, že tuto významnou akci přeložíme o dva měsíce později a já si myslím, že jsme udělali dobře. Počasí nám přeje a je zde mnoho účastníků.


O: Jedná se tedy o jednu z největších akcí AČR v letošním roce pro diváky?

VP: Bahna samozřejmě patří mezi jednu z největších akcí a nesmíme také zapomenout, že za pár týdnů budou dny NATO v Ostravě a také bych chtěl připomenout, že máme velké letecké vystoupení na CIAF v Hradci Králové.


O: Armáda slaví 20 let své existence. Čeho za těch 20 let dosáhla, co dokázala?

VP: Česká armáda, profesionální armáda prošla ohromně dlouho cestou a já si myslím, že když se na ní v současné době člověk podívá, tak je sice početně menší, ale co se týká zkušeností a technologické vyspělosti jsme opravdu absolutně někde jinde a já si myslím, že i po čas své vojenské kariéry i nyní jako ministr obrany jsem dělal vše pro to, aby armáda nejenom byla dobře vycvičená, dobře připravená, ale aby měla odpovídající výzbroj a výstroj.


O: Máte ještě nějaké jiné nápady, jak ještě vylepšit armádu?

VP: Tak nápadů by bylo spousta, ale my na to bohužel nemáme patřičný rozpočet. A když se podíváte na rozpočet Ministerstva obrany, který se pohybuje něco lehce přes 42 miliard, tak opravdu musíme s tímto rozpočtem velmi pečlivě hospodařit, ale samozřejmě máme naplánovány další nové projekty, které budou začínat v tom cyklu 2014 až 2020. Konkrétně jako jeden z velkých projektů, který připravujeme, tak je to určitě obměna radarů středního dosahu, protože současné radary jsou opravdu technologicky i fyzicky zastaralé a jejich životnost končí zhruba v roce 2016, takže to bude jeden z našich prvních úkolů.

 

Petr Pavel Bahna 2013Foto: Petr Pavel Bahna 2013 / Jakub Horníček


Náčelník GŠ AČR generálporučík Petr Pavel:

O: Bahna nejsou jenom o Armádě ČR, je zde spousta nadšenců. Jak je pro Armádu důležité, že má spoustu fanoušků a že třeba tito nadšenci se za vlastní prostředky připravují, nakupují si techniku?

PP: Pro nás je to především známkou toho, že to s vnímáním důležitosti obrany naší veřejností není tak špatné. Je tady spousta lidí, kteří jsou nejen příznivci uniforem, techniky a vojenské historie, ale že si také uvědomují, že stát, který má mít nějaký smysl, tak se musí mít také schopnost se bránit . To se projevuje právě třeba u těch klubů vojenské historie tím, že věnují tolik času údržbě té techniky, věnují tolik času její prezentaci a věnují čas nácviku. Samozřejmě jsou v kontaktu s armádou, aby byli schopni porovnávat ty historické způsoby vedení činnosti s těmi dnešními. Já si myslím, že tady je celkem jasná vazba.


O: Říkáte, že veřejnost vnímá armádu dobře. Projevuje se to třeba i při tom, když se snažíte získat nové příslušníky při náboru?

PP: Veřejnost zajímá o to, co se v armádě děje a že jí vyjadřuje svojí důvěru je dáno nejenom statisticky v rámci průzkumu veřejného mínění, ale zejména při praktických činostech. Naposledy to bylo při povodních a já jsem měl možnost mnohokrát na úrovni jednotlivců, samospráv, hejtmanů vidět opravdu velice pozitivní vývoj armády. A my děláme vše proto, aby naše armáda dělala, to co má, dělala to dobře a nezapojovala se do žádných debat a hypotéz. Snažíme se dělat svoji práci a dělat jí dobře a myslím si, že to veřejnost vnímá pozitivně.


O: Vy jste ve své úvodní řeči zmínil problémy se státním rozpočtem a vyzbrojováním. Na kolik je to vážný problém pro armádu?

PP: Vážný problém je to již delší dobu, samozřejmě. Armáda totiž má jasné politické zadání. Jsme zakotveni v bezpečnostním systému NATO v EU a z toho nám plynou závazky. Závazky musíme naplňovat, pokud vůbec máme mít nárok na společnou obranu. Zároveň máme některé úkoly, které jsou nám dány vládou a vycházejí z Ústavy a ze zákonů. A když spočítáme všechny úkoly a závazky, tak tomu odpovídá příslušný počet lidí, techniky a schopností. A my jenom proto, abychom byli schopni tyto schopnosti udržovat – ani ne tak je dále rozvíjet – ale udržovat, tak jsme dnes s výší rozpočtu již pod touto hranicí. Takže je celkem jasné, že schopnosti armády, pokud nenastane žádná změna, budou degradovat. A my na to upozorňujeme již několik roků, že se blíží tato doba a že v následujících letech – už od příštího roku se s tím začneme vypořádávat v praxi, kdy nebudeme schopni některé druhy techniky obměňovat, modernizovat, případně nahrazovat tak, jak je to zapotřebí a tyto schopnosti armády budou postupně rušeny bez náhrady. Což samozřejmě povede, pokud nenastane žádná změna k tomu, že schopnosti naší armády bránit tuto zemi budou postupně klesat. A to si myslím nikdo z nás nepřeje.


O: Můžete zmínit v čem konkrétně od příštího roku budou problémy?

PP: Problémy se objevují nejenom v obměnách techniky, ale i v běžném životě, protože my dlouhodobě nejsme schopni investovat dostatek peněz například jenom do prosté obměny výstroje. Je to problém, který je všeobecně známý, vojáci to vnímají bezprostředně a velice negativně, když nejsme schopni jim zajistit dostatek uniforem pro výcvik a pro nasazení v operacích. Zároveň, když se vrátím k té technice, tak v nejbližší době nás čeká obměna veškeré radiolokační techniky. To je samozřejmě technika, která je velice nákladná. Tu techniku, kterou máme je ještě ruské provenience a již několik let, v některých případech i desítky let překračuje svoji životnost a je udržována při životě jen s velkou dávkou nasazení. Pokud na tyto prostředky nebude dostatek financí, pak samozřejmě náš vzdušný prostor nebude adekvátně chráněn a to je velice vážná věc. Další věcí je modernizace bojových vozidel pěchoty (BVP). Jsou rovněž generačně zastaralá minimálně v letech 2018 až 2020 nastane problém buď jejich modernizace nebo jejich náhrady. Opět jsou to částky v řádu miliard. Další řadou odbornosti, která nám začne brzy zastarávat a zastarává už dnes, je dělostřelectvo. Zase jsou to prostředky nejenom palebné, ale i systémy řízení palby, které je potřeba obměňovat a my se dostáváme na hranici životnosti. Jsou to i vrtulníky. Vrtulníky, které dnes používáme pro leteckou záchranou službu, pro vyhledávání letadel, která měla nehodu. Jsou to vrtulníky W3A Sokol, ten počet provozuschopných se postupně snižuje a my máme zatím peníze na generálku dvou těchto vrtulníků, abychom jenom zabezpečili minimální počet na zachování činnosti letecké záchranné služby. Další vrtulníky jsou třeba bitevní, které jste tady viděli létat, jsou to Mi-24-35, jejich životnost končí mezi lety 2016 až 2018. My samozřejmě bychom je rádi nahradili jiným typem víceúčelového vrtulníku, ale i tato akvizice vyžaduje značné množství finančních prostředků. Takže je tady celá řada techniky, kterou budeme muset obnovovat a pokud na to nebudeme mít dostatek finančních prostředků, tak zůstaneme u toho, co je, budeme provozovat starou techniku, která samozřejmě nebude mít svou podporu v náhradních dílech a nebo ta schopnost zanikne bez náhrady a co je horší, že nejenom vyřadíme techniku, ale zároveň ztratíme personál, který je na ní vyškolený a jehož příprava trvala roky.


O: Zmínil jste vrtulníky, jaký víceúčelový typ máte na mysli, máte třeba konkrétní model, typ?

PP: My se díváme do světa samozřejmě z hlediska takového předběžného marketingu, ,máme několik typů, které by vyhovovaly našim požadavkům – já je nebudu nijak specifikovat, protože v rámci veřejné soutěže to není dobré. My zmiňujeme takové, požadavky, které by měl takový víceúčelový vrtulník splňovat a do těch požadavků se samozřejmě vejde jistě více výrobců a samotný výběr je potom záležitostí Národního úřadu pro vyzbrojování, ne armády. My definujeme to, co potřebujeme.


O: Co konkrétně byste třeba potřebovali, co by ten vrtulník měl splňovat?

PP: Vzhledem k tomu, že do budoucna si nemůžeme dovolit jít cestou jednoúčelových vrtulníků, specializovaných třeba jenom na leteckou podporu, čistě bojovou podporu, tak chceme vrtulník, který by byl schopen více rolí. Tedy pro zdravotnickou přepravu, aby mohl dále podporovat činnost letecké záchranné služby, ale zároveň, aby bylo možné na něj namontovat dostatečnou výzbroj k tomu, aby byl schopen podporovat pozemní jednotky a zároveň plnit některé přepravní úkoly. Je to kategorie – řekněme – vyšší střední třídy vrtulníků z hlediska velikosti, které jsou schopny plnit celou škálu úkolů. Je to velikostí kategorie W3A Sokol.


O: Slavíte 20 let armády, jaký podíl techniky je starší 20ti let? Je něco, co se nestihlo obměnit za dvacet let existence samostatné armády?

PP: Je to poměrně velká část techniky, například celá 7. Mechanizovaná brigáda je vybavena starší technikou, jsou to ta bojová vozidla pěchoty ještě ruské výroby, i když zase druhé verzi (BVP-2). Je to dělostřelecká technika, která má samozřejmě už leccos za sebou, je to právě ta radiolokační technika, Jsou to bitevní vrtulníky, i když ty, které máme teď, pocházejí z vyrovnání ruského dluhu a jsou samozřejmě novější, některé jsou bohužel starší. Takže té techniky, která přichází na hranici modernizace, případně obměny je poměrně hodně a je to přirozený proces, protože i přes to, že vojenská technika má poměrně dlouho životnost , tak technologicky i morálně zastarává a zastarávají i její prostředky pro spojení, pozorování , ale i technika samotná – motory a obrana – to všechno se vyvíjí a je potřeba pokud máme zůstat v té kategorii států, které jsou schopny plnit úkoly aliančního prostředí , tak musíme tuto techniku obměňovat

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
JosefŠ Datum: 13.09.2013 Čas: 23:22

Přiznám se že o letectvo se nezajímám a skoro nic o něm nevím, ale by se náhodou uvažovalo o trochu větších strojích než již zmiňovaný UH-72 Lakota atd. co takový UH-60 Black Hawk. Samozřejmě bude asi dražší a velikostně je jen o něco menší než Mi 17/ Mi 171. Chtěl bych poprosit Vás co o tom víte víc o názory. Díkes

avatar
Medicman Datum: 12.09.2013 Čas: 23:26

Podle dostupných informací se bude nový vrtulník vybírat dle těchto kritérií:

Víceúčelovost vrtulníku ( Transport, MEDEVAC, letecká záchranná služba, SAR, palebná podpora)
střední velikost vrtulníku ( vrtulník pro 8-12, nejlépe hmotnost do 7000 lb)
cena vrtulníku a jeho spotřeba paliva (Sokol má značnou spotřebu)
politický zájem

V úvahu připadá několik možností.: UH-72 Lakota nebo AS565 Panther, (případně AW- 109) nebo si ponechat Sokoly a dokoupit verzi pro bojovou podporu (viz odkazy)

http://www.letectvo.sk/ozbrojene-sily/pilot-vojenske-letectvo-a-pvo/polsky-bojovy-vrtulnik-w-3pl

http://www.airliners.net/photo/Poland---Army/PZL-Swidnik-W-3PL-Gluszec/1988563/L/

avatar
David Datum: 05.09.2013 Čas: 14:29

Tak používat Mi-17 pro palebnou podporu není příliš efektivní - byly a jsou takto používány, ale spíše jako nouzové řešení. Jsou prostě příliš velké, těžké, vhodné spíše pro ryze dopravní úkoly.Na úkoly palebné podpory by byl mnohem vhodnější menší a lehčí vrtulník a- a třeba ty polské Sokoly nejsou zas tak špatné řešení.

avatar
Jakub Mareš Datum: 04.09.2013 Čas: 14:46

Matesaax: Sice mi přijde změna názvu velitelství zbytečná, ale nevím co vám na tom přijde tak blbý a hrozný

avatar
Matesaax Datum: 03.09.2013 Čas: 12:16

Nové Mi-171 nemají vůbec zapojenou kabeláž pro výzbroj,takže můžou nosit pouze přídavné nádrže.Naše armáda neměla zájem o možnost vyzbrojení těchto strojů.
Co se týká systémů KUB tak si taky myslím,že jsou to poslední raketové systémy naší armády a po nich konec raketového vojska.
A největší trapas podle mě je nahrazení názvu Velitelství letectva a PVO názvem Velitelství vzdušných sil..opravdu blbější název nemohl nikdo vymyslet,možná ještě trapárna s názvem letecké základny Náměšt,která se ted jmenuje základna Sedlec Vícenice u Náměště ...

avatar
Charlie Datum: 03.09.2013 Čas: 11:12

Modernizace Kubů je hotová - rakety by se nahradily jiným typem a dělaly by se samozřejmě úpravy SŘP. Nějakej tydýt rozhodl že se počká a pak se bez náhrady vyřadí - čili likvidace PVO jako takové.

Víceúčelové vrtulníky pro pořeby vojska pokryjí Mi-17, které umí nosit rakety, kanony, navíc všechno to leží ve skladech, v míru umí lítat s nákladem... pro použití v rámci záchrany a vyhledávání osob (tj. v úloze co teď plní Sokoly) by bylo záhodno pořídit za olítané poláky nějakou náhradu, ty se stejně do boje nedostanou, tam bude stačit nějaká lehce militarizovaná verze nějakého civila.

avatar
David Datum: 03.09.2013 Čas: 10:27

Berme v potaz to, že máme jedny z nejnižších výdajů v rámci NATO. Většina států jsou pod hranicí často zmiňovaných 2% HDP, ale my jsme tuším třetí od konce. A to vojenské výdaje zemí NATO jsou v celosvětovém měřítku také nižší - zajímavé je srovnání s třeba Latinskou Amerikou.
Co se týče Mi-35 - ano, je jich škoda, když jsou relativně nové. Ale nabízí se otázka, proč vlastně byly nakupovány, byť v rámci deblokace ruského dluhu, zda neměly být spíš nakoupeny další Mi-17. Souhlasím s tím, že vhodnější konstrukcí by byl víceúčelovější vrtulník - napadá mne třeba AS-565 Panther či A-109.
Co se týče RBS-70 - řekl bych, že bylo nakoupeno to, na co armáda měla peníze. Sám bych asi raději viděl francouzské Mistral. Je faktem, že potřebný by byl výkonnější systém coby náhrada za SA-6 - jenže to by bylo hodně drahé. takže jsme zas u toho zásadního problému - prostě za málo peněz je málo koláčů

avatar
Mattauch Datum: 03.09.2013 Čas: 09:13

matesaax:
otázkou je, k čemu by Mi 24 - 35 po takové modernizaci byl dobrý... přeci jen je to bitevní vrtulník. může semtam něco převézt, ale řekněme že náklady na přepravu 6 - 8 vojáků v Mi 24 budou v tomto případě extrémně vysoké.
A co se týče PVO, pokud je mi známo u brigád žádnou nemáme. PVO pro celou AČR zajišťuje raketová brigáda, není to brigáda PVO státu.
No a co se týče Arturu, ten systém celkem potřebný je (v obecné rovině), ale co vím znehodocuje ho ne zcela ideální zapojení do struktury ostatních systémů což prodlužuje dobu předání informací jím generovaných - nedochází k využití jeho potenciálu. Ale pokud připustíme že dělostřelectvo je důležité, pak Artur je potřebný - nebo jeho obdoba.

avatar
Jakub Mareš Datum: 03.09.2013 Čas: 03:25

Obavam se, ze i kdyby se vydaje na obranu zvysili, armada bude porad torzo. Uzavrene posadky se znovu neotevrou a zmensene nebo zrusene ujezdy se uz taky neobnovy. A navysene penize se zase rozkradou...

avatar
Matesaax Datum: 03.09.2013 Čas: 00:13

U těch Mi-35 je zřejmě myšleno,že kolem roku 2016 bude třeba provést GO.V dnešní době by myslím stačila jejich modernizace na stejné úrovni jako se provádí na Mi-171.Např. integrace nových protitankových střel dnes není nutná.Je jasné,že nějaký lehčí stroj by byl provozně levnější,mě osobně by se líbil Bell OH-58...ale faktem je,že ty Hindy tady jsou a jedná se o pomalu nové vrtulníky,které je škoda vyřadit.
Modernizovaná T-72 není vůbec špatný stroj,otázka spíše je zda mělo smysl modernizovat 30 tanků.Z dnešního pohledu bylo asi vhodnější nakoupit použité Leopardy 2 z Německa,jako to udělalala řada států např. Polsko.
Arthur a RBS-70 byly naprosto zbytečné nákupy.Armáda by potřebovala řada jiných věcí,než zrovna tyhle dva systémy.Např. řešení raketových systémů PVO.RBS-70 to neřeší,to je systém,který nemá co dělat u PRB ve Strakonicích.Hodí se tak jako pl. zbran u mechanizované brigády.

avatar
Charlie Datum: 02.09.2013 Čas: 14:41

Tak co se týče bitevníků, tak jestli mě pamět neklame nové Mi-24 jsou staré nějakých max. 10 let a ještě by tedy minimálně 20 měly sloužit (s příslušnými modernizacemi).

Co se týče víceúčelových vrtulníků, zase padají v úvahu jen typy řady Mi-17. Na ně máme vycvičený personál od pilotů přes pozemní až po opravny a stejně nic lepšího (a levnějšího) nejni.

O BVP se nemusíme bacit, jsou to starý vrány, morálně i technicky zastaralý a jejich modernizace dle mýho nic moc neřeší. Okolo je k dispozici spousta kvalitnějších BVP a bude záležet jen na ceně.

Co se týče prohlášení pana ministra ohledně technologické vyspělosti, to si dělá srandu? Armáda na tom byla hůř snad jen po válce, dyť nemáme naprosto nic. Moderní kolová BVP a slušné stíhačky armádu nedělají, stejně tak jako relativně moderní LandRovery a pár IVEC. Tanky jsou sice modernizované (a dobře), ale základ tanku není nic moc (v principu jde o starou T-72 s exportní balistickou ochranou, která je dnes tragicky nedostatečná). Dobře, máme nové RBS, Arthury a pár CarlGustavů, ale kolik toho je a hlavně - co zbytek armády. Raketomety se pro jistotu vyřadily, Dany jsou těžce za zenitem (přitom konstrukce měla potenciál na modernizace), PVO prakticky neexistuje...

Ono by to šlo, kdyby armáda přestala nesmyslně utrácet (viz nákupy ručních palných zbraní v poslední době) na jedné straně a na druhé dostala rozpočet který zasluhuje a který jsme deklarovali při vstupu do NATO. Tahle republika má roční rozpočet 1,3 terakorun a nejsme schopni vyčlenit 60-80 miliard na obranu? Od roku 1930 jsme klesli opravdu hluboko...

arr