TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

ROZHOVOR: Povolání kontraktor

Datum přidání 06.02.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 114 komentářů    autor autor: Pavel Zendulka

Vítězslav Skála sloužil 16 let v AČR, z toho 12 let na Oddělení ochrany osob Vojenské policie. Je úspěšným absolventem prestižního kurzu ochrany osob Britské armády u Royal Military Police, SpecOps Regiment - Close Protection Unit v britském Longmoor. V současnosti pracuje jako konzultant v oblasti personální bezpečnosti. Zajišťuje ochranu osob v ČR i v zahraničí. Víťa taktéž působí jako instruktor v Raid and Defense Academy CZ.

Foto: Vítězslav Skála, AČR - Afghánistán / ARMED

 

Jak jsi se dostal k práci kontraktora?

První seriózní nabídku jsem ještě s jedním mým kamarádem dostal už v roce 2004, když jsme v Iráku jako příslušníci vojenského CPU (Close Protection Unit) zajišťovali ochranu osob. Při té práci jsme se setkali s mnoha kontraktory. Jejich práce se nám líbila a snažili jsme se zjistit, jak se mezi tyto lidi dostat. Ale sen o rychlém a snadném vstupu do světa kontraktorů se rychle rozplynul. Tento trh sice tehdy poskytoval o mnoho více příležitostí, než je tomu dnes, ale dostat se tam bez doporučení bylo nemožné. V té době jsme zabezpečovali ochranu jednomu vysoce postavenému britskému vojenskému poradci ze CPA (Coalition Provisional Authority). Na jednom z jednání CPA jsme se seznámili z kontraktory ze CRG (Control Risk Group). Když jsme se jich ptali na možnost získat u nich místo, na rovinu říkali, že je to nereálné. Tomu rozhovoru byl přítomen i zmíněný britský poradce, který si k našemu velkému překvapení promluvil s PM CRG (Project Managerem CRG) a osobně se za nás zaručil. Po našem vstupním pohovoru s PM CRG jsme dostali konkrétní pracovní nabídku. Nemohli jsme uvěřit tomu, jak hladce vše vycházelo. Několik dní na to jsme se vrátili do ČR a měli jsme poslat emailem další dokumenty. A zde příběh bohužel končí, protože jsem tehdy ztratil papír s emailem na PM.

Nicméně jsme to nevzdali a i nadále vyhledávali na internetu pracovní příležitosti, psali emaily, zasílali životopisy a motivační dopisy, registrovali se v různých rekrutačních společnostech. Ale bez výsledků.

Mezitím jsme s kamarádem byli nasazení v několika dalších armádních misích. Na té poslední (ISAF Afganistán 2010) jsem se seznámil s jedním francouzským kontraktorem. Dělal pro francouzskou společnost. Jejich práce nebyla klasická ochrana osob, přesto mě to oslovilo. Poslal jsem jim žádost, ale odpověděli, že mají plný stav. Později se se mi ten kontraktor ozval, že mají volné místo a že mám šanci. Začal jsem si tenkrát vybavovat všechny potřebné dokumenty a připravoval žádost o propuštění do civilu. Jenže do toho z ničeho nic přišla nabídka na vyslání na jeden velmi prestižní kurz v zahraničí. Bylo to natolik lákavé, že jsem si odchod do civilu rozmyslel.
Po návratu z kurzu jsem zůstal na jednotce až do roku 2012, kdy se mi ozval stejný kamarád s kontaktem na práci PSD (Private Security Detail) a s dotazem, jestli mám pořád zájem. Bez velkých nadějí jsem mu přeposlal svůj životopis. O několik týdnů později se mi ozvala jedna britská PSC (Private Security Company), že by měli zájem a že mám vyplnit různé jejich dotazníky apod. Po několika týdnech se ozvali opět, že mě berou a jakmile se prý uvolní místo, tak se ozvou. Koncem roku mi napsali, že od ledna bude volné místo v Basře na jihu Iráku. Ukončil jsem kontrakt s Armádou a konečně odjel pracovat jako kontraktor.


Foto: BIAP (Baghdad International Airport - Mezinárodní Letiště v Bagdádu) kontrolní stanoviště při vjezdu na letiště. / ARMED 


Jak probíhá náborový proces?
Je několik způsobů, jak se můžeš dostat k práci PSD. První možnost je zaregistrovat se v databázi některé z PSC, které operují v HRA (High Risk Area – Vysoce Riziková Oblast), případně u rekrutační společnosti (např. HR Power), která nabírá kontraktory pro PSC. Po odeslání registračního formuláře ti většinou přijde automatická odpověď, že žádost bude zvážená. Pokud je zaujmeš, umístí tě na waiting list nebo na standby list. Potom jen čekáš a doufáš, že se uvolní místo a někdo se ti ozve s předběžným návrhem kontraktu (Letter of Offer). V něm se dozvíš pozici, termín nástupu, plat, popis pracovních povinnosti atd. Máš několik dnů, někdy i hodin udělat zásadní rozhodnutí. Pokud souhlasíš, následuje administrativní kolotoč. Vše, co jsi uvedl v životopise, musí být nějak potvrzeno. Musíš absolvovat zdravotní prohlídky, očkování nebo psychotesty a vše si nechat přeložit do angličtiny. Projdeš-li tímto kolem, následuje telefonický nebo skype pohovor. Nakonec ti pošlou pracovní smlouvu a letenky. Proces výběru u jednotlivých společnosti se může lišit, ale zhruba takhle to probíhá. Druhá možnost je, že sám aktivně vyhledáváš aktivní PSC, které inzeruji volná místa a posíláš tam svůj životopis a motivační dopis. Zbytek procesu je opět stejný. Čekáš a doufáš...


Jaké byly tvoje první dojmy po příletu do Iráku?
První dojmy jsem měl už na Ruzyňském letišti v Praze. PSC mi zapomněla poslat nějaké dokumenty (potvrzení o vydání víza), bez kterých mě nemohli nechat odletět. Respektive mohli, ale jen do Turecka. Po několika telefonátech s pracovníkem PSC mi emailem poslali, co bylo třeba a do letadla jsem nastoupil doslova na poslední chvíli. Po příletu jsem asi hodinu a půl čekal na vstupní vízum. Na rentgenu mi na letišti zabavili GPS, že to je zakázané. Byl to samozřejmě nesmysl, ale hádat se s nimi jsem neměl náladu. Následně jsem se nemohl dovolat člověku, který mě měl vyzvednout. Nakonec se mi představil jeden LN (Local National – označení pro místní obyvatele), že mě má dopravit do kempu. Raději jsem si to ho nechal ověřit u OPSCORDa (Operations Coordinator – člověk, který má na starosti koordinaci výjezdů PSD týmů). Když mi OPSCOR potvrdil, že je to jejich člověk, nasednul jsem do rezavého pickupu a nechal se odvézt do kempu, který byl asi hodinu cesty z letiště.


Foto: Ubytovací kontejner - Irák / ARMED 

 

Po příjezdu do kempu jsem byl ubytován ve stavební buňce o velikosti kolem 20m2. Byli jsme tam 3 kontraktoři. Uvnitř byla plíseň, špína a smrad po cigaretách. Jedna lednička, tři palandy, jedna nefunkční plazma na stěně a klimatizace (naštěstí funkční). Na konci druhého nebo třetího dne mého pobytu nám všem (na projektu bylo asi 8 kontraktorů) bylo oznámeno, že firmě nebyla prodloužena pracovní licence a to znamenalo ztrátu kontraktu. Jinými slovy neměli pro nás už žádnou práci. Ostatní kontraktoři tuhle informaci věděli už dávno, proto si připravili záložní plán a během půl dne skoro všichni přestoupili do jiných firem. Pro mě to byl ale šok. Reálně hrozilo, že po třech dnech odletím zpátky do ČR. Tenkrát mi hodně pomohl jeden Ukrajinec, který mi vybavil přestup na jiný kontrakt. Tam jsem potkal i několik šikovných Čechoslováků, kteří když se dozvěděli, že mám přestoupit k nim na kontrakt, tak můj transfer podpořili. Přestože mě vůbec neznali.


Co následovalo potom?
Nakonec jsem dal přednost jiným životním a profesním prioritám a po několika měsících se vrátil do ČR. Založil jsem si společnost poskytující bezpečnostní služby. Časem se mi ozval další kamarád s tipem na práci v Iráku. Spíš ze zvědavosti, než že to myslel nějak vážně, jsem poslal žádost a za několik dnů se mi ozvali zpět s pracovní nabídkou. Takže jsem koncem roku 2014 opět vycestoval do Iráku jako Security Consultant. Shodou náhod opět na stejný kontrakt, ale s jinou PSC.


Co je tedy přesně náplní tvé práce jako Security Consultant?
Security Consultant je jen uhlazenější alternativa PSD. Jsem na GOC (Gaz & Oil Company) projektu tzn., že klient, pro kterého zajišťujeme ochranu, je společnost, která se zabývá těžbou ropy a plynu. Naší hlavní prací je výkon klasické fyzické ochrany osob a ozbrojený doprovod. S tím je spojené vyhodnocení hrozeb a rizik, zajištění evakuačních procedur a jsme samozřejmě i součástí obranných opatření v případě napadení kempu. Takže jednou vezeme klienty na ropné vrty nebo na centrální fabriku nebo na inspekci výstavby ropovodu a plynovodu, jindy zase zajišťujeme ochranu při různých oficiálních návštěvách.


Foto: Rekognoskace - Irák, Bagdád / ARMED 

 

Kromě pozice Security Consultant jsem byl také členem bezpečnostního týmu, který byl pověřen provedením bezpečnostního auditu u nově převzatého kontraktu od jiné PSC. To pro mě znamenalo velký profesní přínos. Několik týdnů jsem strávil v Bagdádu, kde jsme aktualizovali nové vyhodnocené bezpečnostní hrozby a rizika spojena s naším novým klientem a prostředím. Znovu jsme museli analyzovat stav technicko-mechanické ochrany objektu. Řešili jsme spojení, GPS (tracking & monitoring) systém, rekognoskovali jsme trasy a zájmové lokality nebo řešili evakuační postupy. Na základě zjištěných poznatků jsme potom navrhovali bezpečnostní opatření, dělali vlastní red teaming, vše zpracovali do SOP (Standard Operations Procedures) a nakonec vše předali určenému ochrannému týmu.


Jak taková ochrana a ozbrojený doprovod probíhá a jak se na něj připravujete?
Každý večer dostáváme OPORD (Operations Order – Operační Úkol) na další den. Podle lokace a charakteru úkolu si připravíme potřebný materiál a nastudujeme SITREP (Situation Report – zpráva, která zahrnuje aktuální bezpečnostní situaci) dané lokality. Druhý den ráno zhruba hodinu před odjezdem řidiči (používáme LN) pod naším dohledem zkontrolují stav vozidel (First Parade), komunikační prostředky a další nezbytný materiál. TL (Team Leader – Velitel Týmu) nám upřesní detaily OPORDu, případné organizační změny, určí pozici vozidel a role jednotlivých PSD. Ranní zadání začínají různě. Někdy je to v 0500 někdy v 0800. Před samotným výjezdem poučíme chráněné osoby o plánu cesty a zopakujeme bezpečnostní procedury, které je třeba dodržovat. V průběhu převozu komunikujme s tzv. Watchkeeperem (něco jako operační dozorčí) na základně, který sleduje všechny přesuny. Po příjezdu na místo určení zajistíme perimetr a zůstáváme co možná nejblíž k našim chráněným osobám. Po návratu na základnu vozidla dotankujeme a připravíme na další den (Last Parade).

 

Foto: Příprava na ozbrojený doprovod - Irák / ARMED


Jaká používáte vozidla a zbraně?
Co se týká vozidel, používáme Toyoty LC a autobusy Ford F-550 Super Duty. Vše s balistickou ochranou B6 nebo B7. K dispozici máme různé typy pušek AK, M4 a Glocky. Zbraně jsou bez optiky a kolimátorů. Ta je u PSC bez diplomatického krytí zakázaná. Ale třeba množství zásobníků na osobu už omezeno není, tak jak tomu bývalo kdysi.


Foto: Toyota LC v provedení s balistickou ochranou B7. / ARMED 


Máte nějaká omezení ohledně užívání zbraně?
Naše společnost je členem ICoC (The International Code of Conduct for Private Security Service Providers - Mezinárodní etický kodex pro soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb) a co se týká použití zbraně, tak se řídíme zásadami RUF (Rules on the use of force – Pravidla použití síly), které tento kodex stanovuje. Každý z kontraktorů dostává od MOI (Ministry of the Interior – Ministerstvo vnitra) průkaz, který ho opravňuje na území Iráku nosit zbraň. Ztráta tohoto průkazu se rovná okamžitému vypovězení kontraktu a vyhazovu. IP často tyto průkazy kontroluje a pokud ji u sebe náhodou nemáš a jsi se zbraní, zadrží tě a jdeš do vězení. Například v některých státních institucích je pro PSD zákaz vstupu se zbraní. Ochránci, kteří chráněnou osobu do takového prostoru doprovází, musí adekvátně přizpůsobit taktiku při případné krizové situaci. Co se týká použití zbraně v sebeobraně. Tak upřímně řečeno, kdybys tady někoho zastřelil, tak se z vězení nevyhrabeš i kdybys byl stokrát v právu a použil zbraň v nutné obraně. V takovém případě musíš pryč ze země (případně domluvit vyplacení finančního odškodnění rodině mrtvého). Jinak zde shniješ.

 

Foto: 7. Ropné vrty - Irák / ARMED 


Jste jako PSD nějak označení? Nosíte nějakou uniformu?
Každá PMS má vlastní firemní dress code. Většinou jsou to kapsáče, polo-trika, košile nebo bundy s logem společnosti a kšiltovka. U nás je povinné nošení polo-trika. Kalhoty, bundy a boty máme vlastní. Dodržuje se i umírněnost při výběru barvy. Vozidla se značí velkými samolepkami, na kterých je RZ vozidla a další identifikační znaky PSC. Tyto samolepky se lepí za všech stran.


Fasujete nějakou speciální výstroj a vybavení?
Nic speciálního nefasujeme. Základní balíček, kromě výše popsané uniformy, obnáší nosič plátů, vysílačku s příslušenstvím, mobilní nebo satelitní telefon a někdo GPS. A to je vše. Co se týká nosiče plátů, tak ty nafasované až na výjimky nikdo nepoužívá. Jen vezmeme balistické pláty a zasuneme je do vlastních nosičů. Mě se v Afganistánu osvědčil Ricas od Warrior Assault Systems. Ale pro tuhle práci jsem šáhnul pro DCS. Především kvůli kompaktnosti a 3D síťovině na vnitřní straně, která pomáhá termoregulaci organizmu a snižuje riziko vzniku hypertermie. Už jsem zde zažil jeden smrťák PSD, kdy přehřátí organismu byla pravděpodobně jednou z příčin. Další věci jako jsou střelecké brýle, monokulár, GPS, držáky na mobily do auta, popruh na zbraň, IFAK (Individual First Aid Kit – balíček první pomoci) nebo taktické rukavice si musíme pořídit sami.


Foto: Základní vyzbroj a výstroj - nosič balistických plátů, grab bag, puška M4. / ARMED 


Cvičíte třeba i nějakou taktiku? A jak to máte se střeleckým výcvikem?
Co se týká ostrých střeleb, tak ty máme jednou za rok. A pokud jsi třeba v daném termínu na dovolené, tak se na střelby nedostaneš. Jsou zde i tací, kteří nevystřelili již několik let. Když jsem v ČR, tak chodím pravidelně střílet. Je třeba se udržovat v kondici. Co se týká taktického výcviku, tak ten je ještě slabší. Kvůli časové vytíženosti není šance cokoliv oficiálně organizovat. Povinné výcviky se řeší jen administrativní cestou. V kolonce splnil se udělá fajfka...a je to.
I tak je tady několik kluků, kteří si občas jdou lehce zadrilovat CQB (Close Quarter Battle – boj v zastavené oblasti) nebo CP (Close Protection – osobní ochrana). Někdy trénujeme na Laser Ammo. Je to parádní věc na suchý nácvik střelby. Poprvé jsem o tom slyšel od jednoho kontraktora, který pracuje
v Afganistánu a moc se mi to líbilo. Nakonec jsem si to v Armedu také pořídil a docela se mi to zde osvědčilo.

 

Foto: Suchý trénink s  LaserAmmo. / ARMED 

 

Co děláte ve volném čase?
Moc volného času není. Když už je, tak je po skončení všech úkolů. Což je nejčastěji po 19 hodině. Když je chuť, tak jak jsem říkal, někdo si jde zadrilovat nebo si zacvičit do posilovny nebo si zaběhat kolem kempu nebo si zahrát stolní tenis. Někdo si jde zabouchat na pytel. Někdo padne rovnou do postele. Někteří jen tak sedí venku, zevlují, kouří doutníky a koukají do mobilu. V každém případě je strašně důležité najít si nějaký účinný způsob, jak se odreagovat a restartovat se na další den. Tahle práce je někdy extrémně psychicky náročná. Odpočinek a regenerace je velice důležitá.


Jak dlouhé jsou vaše rotace a na jak dlouhou jezdíte domů?
Každá společnost to má jinak. Většinou se délka rotace a dovolené udává v týdnech. První číslo znamená počet pracovních týdnů a druhé dovolenou. Takže to může být například 9/3 nebo 12/4, případně 25/4. My máme 9/4. V případě potřeby si lze zažádat o tzv. concession leave. Je to speciální volno, které se dává v případě výjimečných události v rodině (smrt, nemoc, svatba, narození dítěte atd.).


Jaké máte ubytování a jak se stravujete?
V kempu máme k dispozici dvě možnosti. Železobetonové domky nebo obydlené kontejnery. Pokoje jsou po dvou (TL mají samostatný pokoj). V každé rotaci bydlíme v jiném pokoji s jiným spolubydlícím. Je zde i firms, která zajišťuje úklid, praní, výměnu povlečení atd. Stravování je na dobré úrovni (i když jsou i zde věčně nespokojení jedinci, kterým se nikdo nezavděčí). Vaří místní nebo Pákistánci. Někdy (pokud máme celodenní výjezd) se stravujeme mimo základnu. Firma nám v takových případech vyplácí extra peníze na nákup jídla, a pokud jedeme někam, kde není možnost si jídlo koupit, tak fasujeme balíček celodenní stravy, který obsahuje bagety, dvě vajíčka, sladkou tyčinku zákusek a pepsi. Někteří z nás si těchto dobrot dobrovolně zřeknou a vozí si s sebou vlastní zásoby MRE (meal ready to eat) balíčků. Nedávno jsem ještě s několika kluky začal testovat vojenskou variantu MRE od Adventure Menu. A zatím jsme maximálně spokojeni.

 

Foto: Ubytovací kontejner pro jednu osobu - Irák. / ARMED 

 

Foto: Ne vždy je čas a prostor k normálnímu obědu. / ARMED 


S jakými národnostmi se nejčastěji setkáváš a s kým se ti nejlépe spolupracuje? Jaké jsou mezi vámi vztahy?
Nejvíce mezi PSD jsou zastoupení Britové a Američané. Je to dáno tím, že většina PSC zaměstnává management z anglofonních zemí. Na našem projektu je nejvíce Britů. Další nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci a Srbové. Po jednom zástupci máme z Estonska, Litvy, Polská a Itálie. Nejlépe se mi pracuje s kluky z pobaltských států. Jsou to bývalí chlapi z SF (Special Forces – Speciální Síly) a mají v nátuře makat a neremcat. Příjemně mě překvapilo pracovní nasazení a odborné znalosti několika Ukrajinců a Srbů. Co se týče mezilidských vztahů, tak je to asi stejné, jako kdekoliv jinde. Ani u nás není o blbce a aroganty nouze.


Jak se spolupracuje s místními lidmi? Říkal jsi, že jsou u vás zaměstnáni jako řidiči?
V první řadě je třeba říct, že zaměstnávání LN v PSC vychází z nařízení Irácké vlády. Dalším aspektem je ekonomická stránka, která je zase zajímavá pro PSC. Místní obyvatelstvo v řadách PSD má své výhody i nevýhody. Největší výhodu spatřuji v přenesení odpovědnosti například při dopravní nehodě. Další nespornou výhodou je znalost jazyka a místních poměrů. To se nejvíce hodí při komunikaci s IPS (Iraqi Police Service - Irácká policie), IA (Iraqi Army – Irácká armáda) nebo jinými příslušníky silových rezortů. A zde výčet veškerých výhod končí. Pak už začíná nekonečný seznam nevýhod, kde za nejzávažnější nevýhodu považuji nekompatibilitu mezi naši a jejich pracovní a řidičskou mentalitou, velice vlažný přístup při dodržování základních bezpečnostních principů. Dalším významným hendikepem je nedostatečná znalost anglického jazyka. Takže komunikace a spolupráce je někdy velice obtížná. Výsledkem takové spolupráce je, že na konci dne jsi psychicky totálně vyčerpaný. Ale abych nekřivdil všem. Potkaljsem i několik velice schopných LN, se kterými se dá velice dobře pracovat. Například v Bagdádu jsem spolupracoval s LN, kteří obstojně mluvili anglicky, měli vojenský nebo policejní výcvik, byli výborní řidiči a vyznali se v PSD práci a taktice.


Foto:  Irácká Policie - Bagdád / ARMED 


Jaké bezpečnostní hrozby vám jako PSD nejvíce hrozí?
Z hlediska míry pravděpodobnosti je to dopravní nehoda. Riziko je s ohledem na místní řidičskou mentalitu a technický stav vozovek poměrně vysoké. Následky i malé dopravní nehody mohou být samozřejmě fatální. Je znám případ, kdy PSD měli dopravní nehodu, kterou nezavinili, ale při které došlo k lehkému zranění dítěte. PSD chtěli dítě ošetřit a vystoupili z auta. Kolem se začal shlukovat dav místních a začal obviňovat kontraktory. Agrese vůči PSD začala eskalovat a z ničeho nic se relativně banální situace přeměnila v téměř boj o život. Kluci měli co dělat, aby z místa vypadli živí a zdraví.
Rizikem jsou i různé formy sebevražedných atentátníků nebo útoků. Přestože naše společnost ani klientela nejsou vyhodnoceny jako HVT (High Value Target – vysokohodnotný cíl), považujeme toto nebezpečí jako vysoce rizikové a to zejména proto, že často působíme v oblastech s výskytem zmíněné hrozby.
Mezi další bezpečnostní hrozby řadíme únosy. Ty mohou být organizovány jak ISIS, tak i místním kriminálním podsvětím. Nepodceňujeme ani demonstrace a různá shromáždění konaná v blízkostí našeho operačního působení. Efektivně analyzovat bezpečnostní hrozby a rizika bychom nedokázali bez kvalitního Intelu. A v tomto směru je naše společnost oprávněně považována za jednu ze špiček v oboru.

 

V případě zájmu a velkého množství otázek v diskuzi přineseme další rozhovor.

 

Otázky kladl: Pavel Zendulka, jednatel Armed.cz

Odpovídal: Víťa Skála, kontraktor a hlavní instruktor RD Academy

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Blake Datum: 10.02.2017 Čas: 16:14

Maximus, k regulacii zbrani som sa nevyjadril, kedze v tejto teme nemam ujasneny koherentny nazor, ale vseobecne som skor za cesky/slovensky pristup k regulacii zbrani, nez britsky, ale rozhodne nie som za americku volnost ohladom zbrani. Pravdupovediac, bol by som rad, keby aj ziadatel o vodicsky preukaz musel prejst psychotestom, aj ked efektivita psychotestov je ale uz ina debata, do toho teraz prosim nerypme.

Co sa tyka Britanie, tak si nie som isty, ci je pravda, ze im to sposobilo narast zavaznych zlocinov. Co som o tom cital, tak maju vysoky pocet tzv. violent crime, pod cim ale definuju velmi siroke spektrum zlocinov vratane takych typu "nosenie objektu s ostrou cepelou" Iba asi polovica violent crimes ma akekolvek zranenie ako nasledok.

V tom prvom linku sa hovori aj o vseobecnom pocte zabiti, tento pocet dlhodobo klesal, ci je to vinou zakazu kratkych zbrani je tazko povedat, na to by boli potrebne blizsie data.

Ale ako som spomenul, netvrdim, ze obmedzenie britskeho typu je dobrym riesenim pre nas, rozne krajiny potrebuju rozne zakony a rozhodne neexistuje jeden format, ktory by sa dal aplikovat globalne.

A ci je Britania totalitny rezim? So skutocnymi totalitnymi rezimami by som sa ho neodvazil porovnavat, skor by som to povazoval za prisnu demokraciu, lenze tie kopy obmedzeni a restrikcii vacsine Britov vyhovuju, ale to hovorim len z vlastnej skusenosti s pobytom v tejto krajine, relevantnymi cislami to podlozit neviem.

avatar
Maximus Datum: 10.02.2017 Čas: 13:34

Zapomněl jsem zdůraznit, že expanzní zbraně (na cvičné náboje) byly a nyní jsou flobertky konvertované z kulometů, útočných pušek, etc. pomocí vložných hlavní nabodovaných jemnými sváry do původní hlavně volně prodejné od 18 let.

Nicméně vojenských zbraní z dob války v Jugoslávii a kolapsu Albánie je v Evropě tolik, že Slovensko přesto není nejvýznamnějším zdrojem zbraní pro terorismus v Evropě.

avatar
Maximus Datum: 10.02.2017 Čas: 13:24

To pificek: Díval jsi se vůbec na ty grafy v prvním odkazu? Nikoliv zbraně, ale právě zakazovači mají na svědomí ty mrtvé, zmrzačené, přepadené a znásilněné.

Někdo dokáže kvůli ideálům a svým vizím "o lepším světě" napáchat víc zla a utrpení než ty opravdové lidské zrůdy. Je to většinou problém lidí, kteří odmítají vidět svět takový jaký je ve skutečnosti a žijí především ve svých snech a představách.

Myslíš si, že ty restrikce EK jsou činěny jako prevence terorismu? To ani omylem a sami to přiznávají. Řada států včetně ČR volala po sjednocení a zpřísnění legislativy ohledně znehodnocování a úprav zbraní už téměř 10 let, protože to je skutečný bezpečnostní problém. Na Slovensku se upravovali zbraně vč. útočných pušek na střelbu cvičnými náboji zbraně takovým způsobem, že pro průměrně technicky zdatného člověka nebyl problém je znovu uschopnit ke střelbě ostrými. Tyto zbraně se vyvážely ve velkém do celé Evropy, byl s nimi spáchán i masakr v Charlie Hebdo. Co na to tenkrát EK - samozřejmě že nic. Na Slovensku legislativu držení tzv. expanzních zbraní časem zpřísnili, ale výrobci zase našli skulinu v zákonech a i vojenské zbraně konvertují na flobertky, které jde předělat na plnohodnotné zbraně ještě jednodušeji než ty na slepé náboje. Co na to EK - její členové se vědomě pokusili legislativu řešící toto znehodnocování a konverze na celoevropské úrovni vypustit z nově připravovaného zákona. Toto už není důkaz šlendriánu či tuposti, ale záměr!!!

Jestli někdo zůstává klidný či se ještě dokonce zastává regulace našich legálně držených zbraní tak je zralý na psychotesty u Džamily Stehlíkové.

avatar
Maximus Datum: 10.02.2017 Čas: 13:00

To Blake: Tyto diskuse o regulacích bezproblémových držitelů zbraní v historii především vyvolávaly totalitní režimy a jejich přisluhovači - je zcela jedno, jestli to bylo za Lenina, Hitlera, Mao Ce-tunga, Pol-Pota či naposledy EK. It's okay?

avatar
pificek Datum: 10.02.2017 Čas: 12:59

ad maximus
píšete o tom jak si dávat pozor atd A hle jsem nadutý ňouma. Budiž.

Z Kozluse si dělám legraci. Nádherně vystartoval.

Nárůst kriminality se restrikcemi zbraní nesouvisí. Legálně držené toho zas tolik nevyřeší. Přehnaně řečeno: Společnost, kde každý nosí kvér na "svojí obranu" není podle mě bezpečná. Protože tam každý, kdo jí nemá, je dítě/důchodce nebo pošuk, který na ni nemá nárok. Amerika má zbraně rozšířené od občanské války. Švýcarsko zase proto, že jich bylo málo a v hornatém terénu jsou problémy s logistikou (navíc to jsou primárně armádní zbraně proti vnějšímu nepříteli, ne na osobní mírovou obranu).
V Anglii neměli donedávna zbraně ani policajti. Když se něco dělo volali "zásahovku" a ty byly zase vybavený a zvyklí je používat. Ne jako bobík co si za kariéru v životě naostro nejspíš ani nevystřelil. Dneska je to jinak....
Obecně myšlenka, že restrikce zavdávají vzniku kriminalitě plně souhlasím (drogy, alkohol, zbraně ? auta ?). Nelze to mít úplně liberální, nelze to mít úplně zakázané, Je na diskuzi, kde je ta míra.
Vycházím z filozofie, že respektovat právo pod hrozbou zbraně je na úrovni já mám větší klacek. Na rozdíl od přístupu, že respektovat právo je správně. Dneska je to směskou obou.

avatar
Maximus Datum: 10.02.2017 Čas: 12:18

To Blake: Na konci minulého roku se vrátil po několika letech můj dobrý přítel z GB, kde pracoval jako lékař. Svoboda slova je tam už úplně jinde než u nás - spousta diskutérů z našich médiích by tam měla velký problém se zákonem. Angličan si musí dávat velký pozor, co kde a jak před kým řekne. Dost se to podobá tomu, co jsme tu měli před rokem 1989 a to osobně už považuji za aspekt nástupu totality.

Co se týká zbraňových restrikcí ve Velké Británii, tak je to typický příklad toho, že omezení zbraní na obranu občanů naopak vyvolalo rapidní nárůst závažné kriminální činnosti. Je potřeba si uvědomit, že legálními zbraněmi se páchá jen minimum kriminality, zatímco kriminálník si žádný zbrojní průkaz nedělá a zbraň si pořídí na černém trhu, který vždy bují v prostředí nepřiměřené zbraňové restrikce, zcela analogicky s dobou americké prohibice.

https://www.bombarda.cz/zakaz-zbrani-ve-velke-britanii/

http://gunlex.cz/48-zbrane-a-legislativa/legislativa/713-velka-britanie-prisnost-nade-vse

http://dfens-cz.com/myty-a-fakta-o-zbranich-i/

avatar
Blake Datum: 10.02.2017 Čas: 11:53

maximus, Spojene kralovstvo je totalitny rezim, ze?

avatar
Maximus Datum: 10.02.2017 Čas: 11:50

To Pificek: Podle prezentace některých tvých názorů, arogance a hlouposti by jsi neměl raději osobně ani rozhodovat o tom, co budou mít děti na oběd ve školní jídelně.

Chodím na AN už dlouho, ale takového nadutého ňoumu tu už dlouho vidět nebylo.

O zbraních, zákonech, mýtech a faktech kolem nich máš jen nějaké dojmy a už se pasuješ do role arbitra, který by chtěl rozhodovat o tom, co může mít doma slušný bezúhonný občan.

Tyto diskuse o regulacích bezproblémových držitelů zbraní v historii vždy vyvolávaly jen totalitní režimy a jejich přisluhovači - je zcela jedno, jestli to bylo za Lenina, Hitlera, Mao Ce-tunga, Pol-Pota či naposledy EK.

avatar
pificek Datum: 10.02.2017 Čas: 11:26

Ad raziel
Souhlas.

Na americké armádě obdivují sílu, odhodlání a vzhledem k její velikosti i malé množství excesů. Zároveň se podivuji nad jejich "arogancí" moci. Ty jsi teď v našich očích zlej. Dostaneš po papuli. Pak uvidíme jestli nám polezeš do ... jo a budeme kamarádi. Vojáci jdou a udělají co umí a dobře. Ono mi přijde, že zejména u Iraku 2 a Afganistánu to bylo bez jakéhokoliv hlubšího plánu "co bude potom". Tak trochu starozákonní přístup oko za oko, zub za zub.

Ad Kozlus. Zrovna s takovýmhle přístupem k jinému názoru na věc bych ti nepovolil ani ostrý nůž k obědu.

avatar
castor71 Datum: 10.02.2017 Čas: 08:21

GJ Víťo, někdy se ozvy :) SP4

avatar
raziel87 Datum: 10.02.2017 Čas: 07:50

2 Kozlus
mě z Pifíčkovejch příspěvků mezi řádky vychází spíše to, že naráží na takový ten klasický postup západních velmocí:

"tak Vám tu zemi tady komplet rozeserem, máte tu chemický zbraně!, vybombardujmeme vám vodárny, elektrárny, komplet infrastrukturu a pak Vám milostivě nabídneme přátelskou pomoc s výstavbou nové infrastruktury, no a tu armádu, kterou jsme vám zničili, nahradíme naší soukromou agenturou - ona bude dohlížet na tu prasárnu, kterou jsme ve vaší zemi způsobili :)" chápu správně Pičíčku tvůj tok myšlenek? pokud ano, jsem s tebou za jedno. Samotný kontraktor je poslední článek řetězu

avatar
Kozlus Datum: 10.02.2017 Čas: 00:29

Klid,pificku, ty uz nas taky nebavis.
" Tvrdim ze armada nesplnila svoji roli. Nebo policie."
Proto se tomu rika problemova zeme. Jejich armada to nezvlada, tak sebereme vlastni a provedeme invazi? Jen tak?
"Jsem pro omezeni vyzbrojeni civilistu."
Tak omez sam sebe, jeste vic, nez uz ses, ALE ME DO TOHO NEKECEJ! Dobroserove, jako ty, jsou hlavni pruser soucasne EU a ten nejvetsi duvod, proc se co nejdriv trhnout. CR ma velmi rozumny zakon o zbranich a strelivu a je totalni pitomost snazit se to zkurvit nekam na uroven Anglie nebo Nemecka.
O nalepky se nestarej, na nekom jako ty nedrzi ani to hovno.

avatar
GAVL Datum: 09.02.2017 Čas: 21:32

Bylo by fajn více článků na toto téma , víc článků o českých kontraktorech a celkově nějaký seriál o všech firmách , které mají mezinárodní význam. Třeba se najde i nějaký dobrý skutek, abychom tyto chlapíky trošku oddémonizovali.

avatar
CerVus Datum: 09.02.2017 Čas: 09:23

pficek: Nic ve zlém, ale děláte tu ze sebe akorát hlupáka. Sice je hezké, že jste konečně uznal, že v problémových zemích je potřeba zajistit náležitou ochranu, ale jediná alternativa je pro vás vyslání "nějaké" armády. A to nějaké je důležité, protože na tom se to vaše řešení zasekne. To neustálé omílání přísahy je další věc. Několikrát tu už bylo napsáno, že to je pouhý akt dobré vůle nemající jakoukoli váhu v reálném světě. Lidé (i vojáci) se neřídí přsahami ale zákony a předpisy.
A bezpečnostní agentůry pod sebou nemají tu ochranou síť pro své vojáčky, kteří spáchají ošklivé věci jako pravidelné armády. Za ty se v drtivé většině případů postaví jejich země, která to ututlá nebo je pošle do své basy podle svých zákonů. Kontraktoři se přímo zodpovídají danému státu ve kterém jsou nasazeni a doma budou všem ukradení.
A jestli někdo z těchto dvou náhodou zastřelí uprostřed ničeho civilistu, tak je úplně jedno jestli je to voják co složil nějakou pochybnou přísahu nebo ozbrojený člen ochranky. V tu chvíli rozhoduje pouze a jen morálka se svědomím.

avatar
pificek Datum: 09.02.2017 Čas: 08:39

to fenri
Uz me fakt nebavite.
Nikde netvrdim ze se lidi snazici se o oprava problemovych zemi maji nechat napospas kriminalnikum. Naopak. Tvrdim ze armada nesplnila svoji roli. Nebo policie. Podle urovne nebezpeci.
Vadi mi ze kontraktori jsou vyzbrojeni civiliste. Meli by mit status jako ozbrojene slozky. A byt pod prisahou, Komu, cemu, jak je na polemice.
Srovnavat vojaky totalitnich rezimu a demokracii je proste demagogie. Vojak, ktery uposlechne nemoralni rozkaz, a vrazdi civilisti je proste vrah a zlocinec, stejne jako ten kdo rozkaz vydal.
Jsem pro omezeni vyzbrojeni civilistu. U nas je alspon nejake sito skrze zbrojni prukazy, ale je otazkou jestli je to dost. Radsi budu usilovat o zemi, kde se nechava odemceno (Kanada) nez o zemi kde muzu mit doma kulomet (svycarsko) a soused me popotahuje po ouradech ze nemam umyte auto a kazim tim obraz obce.
Premyslim , kterou nalepku bych mohl jeste dostat. Sakrys, jak ziskat valecnyho stvace ? Hmm To bude ted tezky.

arr