Úspěchy ruských tanků T-90 a bojových vozidel BMPT

Díky pozitivním zkušenostem s nasazením v Sýrii ... Více

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Ženy v kokpitu jako příznak demografické krize ruské armády

Poprvé od druhé světové války se ženy v ruských ... Více

Události

ROZHOVOR: Kandidát na funkci prezidenta Michal Horáček o armádě a bezpečnosti

Datum přidání 25.07.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 70 komentářů    autor autor: Hana Zelená, Jan Grohmann

Kandidát na funkci prezidenta Michal Horáček byl v sobotu 8. července jedinou známou osobností, která připomněla tříleté smutné výročí sebevražedného útoku u základny v afghánském Bagrámu, jehož následkům podlehlo i pět českých vojáků David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř. Na pietu připomínající tragické následky s fotografií kamínku z místa útoku reagovalo souhlasnými "lajky" téměř 2000 uživatelů sociální sítě z řad veřejnosti.

Foto: Eugen Kukla

 

AN: Pane Horáčku, kde a od koho jste kamínek z místa útoku získal? A proč je podle vás důležité připomínat padlé tak, jak jste to nedávno učinil u výročí Operace Anthropoid a nyní v případě úmrtí novodobých veteránů?

MH: Obyčejný kamínek, a přece tak neobyčejný... Dal mi ho jeden z těch, kteří si ještě umí vážit absolutního závazku, přijímaného vojáky. Petr Něnička se jmenuje a ve Vlkoši u Kyjova zřídil instituci Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra, která boj a nejednou i smrt našich lidí ve zbrani připomíná.
Řekl mi tenkrát: "Chraň vás Bůh, abyste tenhle kamínek z Bagramu někdy ztratil. Má velkej příběh; ve službě tam padlo pět našich kluků. Jste známej člověk, a tak máte i odpovědnost. Připomínejte Klusáka, Šenkýře, Ligače, Beneše a Lieskovana i všechny další veterány."
Slíbil jsem. Kamínek neztratím, na české hrdiny ve zbrani budu vždycky upozorňovat. A přít se s každým, kdo jim nadává do žoldáků.
Máme jako společnost velký dluh. Tolik závidím, když v cizině, třeba v USA, vidím někde na autobusové zastávce důstojníka v uniformě a kluky, jinak rozjívené puberťáky, kteří mu jdou stisknout ruku. Někdy mlčky, jindy se slovem: "Děkuju".
Chci, abychom takový respekt cítili i my. To je ten základ, bez něhož svou armádu jako sebevědomou a akceschopnou sílu nikdy nevystavíme.
Nevím, jestli se příští rok stanu prezidentem, tedy vrchním velitelem českých ozbrojených sil. V každém případě však ve veřejném prostoru chci a budu k respektu vůči našim mužům a ženám v uniformě energicky přispívat. Vím, že i tady máme na víc.

 

AN: V muzeu ve Vlkoši jsou i další expozice: Začíná oddílem našich legionářů z první světové války, o jejichž zásluhy se opíral Tomáš Garrigue Masaryk při obnově naší státnosti. V seriálu České století si postava našeho prvního prezidenta bere pero a začíná sepisovat náležitosti k založení nové republiky se slovy: "Paragraf jedna: Vojsko". Z první přísahy československých voják v roce 1914 (Roty nazdar) skutečně vyplývá, že už na začátku první světové války doufali v uspořádání republiky a přísaha vojáků v legiích v Rusku označila Masaryka za "vůdce zahraničního revolučního hnutí". Cítíte pane Horáčku kontinuitu vojska a prezidentského úřadu, na který kandidujete, i v těchto historických souvislostech? A pokud ano, co pro vás tento odkaz znamená?

MH: Masaryk si byl nejen vědom nutnosti obrany, ale ve svých projevech (pozn. redakce: Masarykovy projevy a řeči za války 1919) přesně rozlišoval útočníka a napadeného, tvrdil: "Obrana jest vždy nutná a mravně nutná. Obrana jest organicky nutná. Obrana jest něco jiného než agrese. Jestliže Němci bojují a my bojujeme, jest veliký rozdíl v motivech. Ten, kdo napadá a ten, kdo se brání, to jsou dva různí lidé. Bojuje se stejným způsobem, muskulární - abych tak řekl - výkon jest stejný, ale agrese, útok je mravně něco docela jiného než obrana. Já tvrdím, že jest nemravné nebrániti se." Naprosto se s tímto nadčasovým pojetím obrany ztotožňuji.

 

AN: Větší část veřejnosti jisté chápe nutnost obrany na vlastním území, z reakcí u vašeho vyjádření k 75. výročí Operace Anthropoid to ostatně vyplývalo. Na dva tisíce lidí se připojilo i k vaší pietní vzpomínce na padlé vojáky v Afghánistánu. Přesto se ale pod ní objevily výhrady oponentů, podle nichž se prý konfliktů na vzdálených místech nemáme účastnit. Teď jste se pochvalně vyjádřil o plnění spojeneckých závazků stran rozhodnutí vyslat naše vojáky do Pobaltí. Proč považujete naši účast na misích či vojenských cvičeních ve vzdálených místech světa za žádoucí?

MH: Máme-li být spolehlivými partnery svým spojencům - a nic jiného nepředpokládám - účastníme se společných misí kdekoli. Nepodílíme se na nějakém "dobývání". Naši vojáci v Afghánistánu přispívají hlavně k bezpečí místních obyvatel. Těší mě zprávy, že v empatii a porozumění jsou v tom sakra dobří. Lepší než mnozí jiní. A Pobaltí? To není nic vzdáleného. Je to náš evropský prostor, k jehož bezpečí musíme přispívat.

 

AN: Finanční příspěvek stávající ani minulé vlády vůči Alianci dosud nedodržely. V současné době jsou pod tlakem loni zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa přetřásány i další aspekty smlouvy, článek 3 uvádí, že se budou "...smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku". Přesto, že máme profesionální armádu, z našeho právního řádu nikdy nezmizela branná povinnost, před časem byla dokonce uzákoněna i pro ženy. Myslíte, že si je veřejnost dostatečně vědoma, že prakticky každý dospělý občan by měl v případě ohrožení státu povinnost nějakou formou přispět k jeho obraně?

MH: Dnes už se opravdu jedná, jak říkáte, o „každého dospělého občana", tedy i o ženy. Válečné konflikty budoucnosti budou nepochybně sofistikovanější než v dobách zákopových válek a útoků na bodáky. Nároky kladené na vojáky vyžadují stále intenzivnější a náročnější výcvik a je logické, že základ armády tvoří profesionálové. Tím více však malá profesionální armáda potřebuje dostatečně velké zálohy. To ovšem neznamená, že bychom neměli mít na zřeteli to, co nejen bývalo, ale vždycky i bude důležité: zejména kvalitní civilní obrana, kompetence v záchranářství obecně a v první pomoci zejména.

Vím, že ministerstvo obrany připravilo program POKOS, v jehož rámci armáda spolupracuje s učiteli základních a středních škol: Žákům a studentům připravuje jak přednášky na širší témata, tak hlavně seznámení s vypracovanými postupy, jak se v případě ozbrojeného konfliktu chovat. Především v oblasti krizové připravenosti by takové programy měly být standardní součástí vzdělávání. Budou však i konflikty neozbrojené, zejména „hybridní", zasahující kyberprostor. Tam půjde nejen o boj s dezinformacemi, ale i o to, abychom uměli čelit útokům na klíčová centra, jež může útok vyřadit ze hry stejně rázně jako třeba bombardování. Každopádně například problematika informační gramotnosti je něco, co musíme zásadně zvýšit, i když aktuální nebezpečí nemusí být viditelné.

 

AN: Ve svém programovém prohlášení píšete, že nikdo veřejnosti nevysvětluje, nač máme armádu. V minulosti jsme slyšeli pouze vysvětlováni za použití samoúčelných vzletných frází. Případně si ministerstvo obrany ulehčovala práci tím, že každou armádní akvizici označilo jako nutnou pro boj s povodněmi. Došlo to tak do absurdních rozměrů, že i Pandury byly označeny jako nutné pro boj s povodněmi. Otázka zní: "Jak chcete srozumitelně, jasně a přirozeným jazykem vysvětlovat široké veřejnosti nutnost financovat kvalitní a početné ozbrojené síly?"

MH: Máte úplnou pravdu, musíme začít od úplných základů. A ty jsou vlastně prosté. Je nutné jasně říci, že obrana státu je nejen zákonnou, ale současně i mravní povinností. Vždyť armáda definuje suverenitu státu. Obranyschopnost je nejen jednou ze základních podob zajištění životních zájmů státu a základní službou, kterou občané od svého státu očekávají – ten vztah musí být vzájemný. Armáda by se měla oprávněně spoléhat na to, že občané jsou ochotni svůj stát bránit; podpora armády je tím minimem, jak tu ochotu mohou projevovat.

 

AN: V poslední době se vede intezivní diskuze o tom, co je "český zájem." Jak vy definujete "český zájem"?

MH: Jedním z dokumentů, které český zájem definují, je Bezpečnostní strategie ČR. Pojmenovává mnohé z toho, co je pro naše směřování podstatné: zejména přesně charakterizuje, kdo jsou a kdo nejsou naši spojenci. A naše spojenectví zdůvodňuje. Po mém soudu je to dobrý dokument, srozumitelný a nedvojznačný. Tím spíše mě pak zneklidňuje, do jaké míry jsou někteří z našich nejvýše postavených politiků schopni toto naše směřování relativizovat a někdy přímo podrývat. Obávám se, že důstojníci naší Armády musí být rozčarovaní ještě víc – už proto, že nepochybně ještě šíře a hlouběji než já si jako profesionálové uvědomují rizika, která to přináší. Včetně nikoli nemyslitelného rizika ohrožení samotné existence našeho státu.
V této souvislosti chci ovšem prohlásit, že bezpečnostní hlediska jsou sice významnou, ale ne jedinou oblastí, v níž je nutné „český zájem" definovat. Patří k nim i zájmy kulturní, hospodářské, lidskoprávní, vzdělávací, obecně politické a mnohé další. Práce na pojmenování českého zájmu a posléze i českého úkolu je jedním z klíčových zadání, které bych si chtěl jako prezident vytyčit. Samozřejmě že něco takového je v demokratickém prostředí možné dosáhnout jen poté, co si občané ten zájem a ten úkol svobodně vyjednají ve veřejném prostoru – iniciovat takovou diskusi a vést ji k praktickým krokům ovšem chci.

 

AN: Píšete, že zahraniční politika musí být důvěryhodná a srozumitelná. Přitom problémem české zahraniční politiky její trojakost, kdy svou "zahraniční politiku" dělá prezident, premiér a ministr zahraničí. Budete ochoten se v budoucnu podvolit politice ministra zahraničí, i když s ní nebudete souhlasit? A to z důvodu zachování srozumitelnosti české zahraniční politiky?
MH: Prostá otázka, obtížná odpověď. V Ústavě stojí psáno, že je to prezident, kdo „sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy". Je tedy do procesu připuštěn jako nepominutelný aktér. Ale čím je jeho role limitována a pravomoce omezeny? Sleduji, jak o míře takového omezení – potažmo o dělbě tvorby české zahraniční politiky mezi prezidenta a přinejmenším premiéra  mezi sebou diskutují i ústavní právníci. A protože jasno není, nelze se divit, že ani odpověď nemůže být jednoznačná. Za sebe mohu říci jen jedno: bude-li se česká zahraniční politika opírat o Bezpečnostní strategii ČR, mohou být případné spory s vládou jen sémantického, nikoli zásadního rázu. A na sémantice se dohodneme, na to jsem vcelku kompetentní. Rozhodně nebude hrozit, že bych zmíněné strategické východisko problematizoval nebo ohrožoval, jako k tomu podle mě dva poslední čeští prezidenti mívali blízko.

 

AN: Jedním z problémů dnešní společnosti je rozpad tzv, společenské smlouvy, tedy paktu mezi elitami a většinovou společnosti. Většinová společnost jednoduše cítí, že elity jsou od reálného stavu věcí odtržené a nežijí problémy "normálních" lidí, kterým jde především o vlastní dlouhodobě udržitelnou dobrou životní úroveň, bezpečnost a spravedlnost. Důsledkem může být konec současného společenského uspořádání a vznik nového. Otázka tedy zní: "Je pro vás důležitější pragmatismus nebo ideály? Tedy - Jste pro dobré ekonomické vztahy s Ruskem a Čínou, nebo dodržování lidských práv v těchto zemích, a to i za cenu zhoršení hospodářských vztahů s těmito zeměmi?"

MH: Pro mě jsou dnes, v předvečer mých pětašedesátých narozenin, ideály stejně důležité jako byly v době četby mých prvních knížek. Víc než to – jsou nejdůležitější. A nehodlám na tom nic měnit. A víte proč? Protože ideál předcházející pragmatismu prostě funguje. Všechno, co se mi v životě povedlo, bylo postavené na ideálu. A přestože si mnozí zjevně myslí, že idealista je totéž co hlupák, mýlí se. Nespočetkrát jsem si to ověřil při svých uměleckých projektech. I při tom politickém – když jsme zakládali iniciativu Most, která měla dostat za jeden stůl disidenty a premiéra komunistické vlády, slyšel jsem to den co den: idealisté, snílci, dokonce „naivní hoši". A přece se stalo, že jednoho dne Havel a Adamec za jednací stůl usedli a že revoluce, která mohla být krvavá, byla později nazvána sametovou.
A ptáte-li se na hodnotu lidských práv, tak ano, je to ideál. A právě proto bychom mu měli nejen věřit, ale i zápasit o jeho naplnění. Cena, kterou zmiňujete a kterou bychom za to případně zaplatili, je cena, kterou je nutné zaplatit. Bez váhání.

 

AN: Ve svém programovém prohlášení píšete, že je třeba zachovat "ideály humanity a svobody." Na druhou stranu v Africe a Středním východě probíhají bouřlivé klimatické změny, díky kterým se na pochod mohou dát miliony nebo desítky milionů lidí. Zaznívají hlasy, že jedinou cestou, jak migraci zastavit je násilí. Byl byste ochoten použít "násilí" k zastavení uprchlíků?

MH: Ne. Ostatně, nezastavilo by je to. Skutečné, smysluplné řešení musí být uplatněno tam, kde problém vzniká. Tedy třeba v té Africe, jmenovitě v Etiopii, Eritrei, Čadu, Nigeru a dalších zemích, kde se život stává pro mnohé doslova nesnesitelným (z vlastní zkušenosti vím, co znamenají sucha v severní Keni). Musíme přispět k tomu, aby se stal snesitelným, aby se ti lidé se svými dětmi po statisících a milionech nevydávali na cestu ze svých domovů někam jinam. I tady nám dobře poslouží idealismus, ale řečeno pragmaticky: máme na to lidské, materiální i technické zdroje. Musíme najít srdce, rozum a v každém případě vůli je vynaložit. Jen tak můžeme předejít společné tragedii. Jako idealista věřím, že společně s dalšími idealisty, kterým patří svět, to dokážeme.

 

AN: Před časem jste ale část migrace přirovnal k fenoménu zlaté horečky, kdy se vydali na cestu i lidé s vidinou snadného zbohatnutí a učinili tak na popud lživých informací a obchodníků s nadějí, kteří z chudoby a marné naděje profitovali. Nebylo by záhodno proti těmto zakročit? Plzeňský biskup monsignor Tomáš Holub a současně bývalý armádní kaplan v jednom z rozhovorů kritizoval, že se bráníme buď šmahem, nebo vůbec ne a bojíme se chránit to, co tvoří identitu Evropy. Podle jeho názoru je třeba hranice schengenského prostoru chránit už v předpolí.

MH: Jo, otec Tomáš... Živě si na něj vzpomínám, když nám jako vojenský kaplan přednášel na Fakultě humanitních studií. O životě vojáků na misích... Fascinující zkušenost. Moc si ho vážím.
Co se týká těch pašeráků lidí: mají z migrace neskutečný byznys. Zakročit proti nim je ale víc než obtížné. Znamenalo by to totiž ozbrojenou akci na území cizích států. A tam – v Iráku, v Libyi a jinde - si Západ hodně spálil prsty. Jak bychom dokázali efektivně zasáhnout proti pašerákům, jejich hlavouni sídlí někde na předměstí Káhiry? A jak spolupracovat třeba s autoritami v současné Libyi, kde jedna relativně akceptovatelná vláda ovládá jen část území a dokonce jen část pobřeží? Je to obrovský problém a bohužel jeho řešení nenabídnu, protože na něj nepřišli ani lidé mnohem informovanější než já. Jinak ovšem ano: hranice schengenského prostoru musíme střežit už na jeho vnější hranici. Snad dokážeme přijít nikoli na to, že se to musí uskutečnit, ale taky jak uskutečnit. A udělat to rychle, protože migrační tlak na Středozemní moře neopadá, ale je tomu naopak.

 

AN: Prezident je i vrchním velitelem ozbrojených sil a z titulu své funkce povyšuje a jmenuje generály. Příslušníci ozbrojených složek nemohou být součástí politické kampaně. Jak moc je pro vás obtížné získat povědomí o potřebách obrany země?
MH: Obtížné to je. Potřebuji se dozvědět, co nejvíce a co nejkvalitnějších informací. Snad neprozradím příliš, řeknu-li, že mnozí důstojníci mi v tom vycházejí vstříc, samozřejmě neformálně. Moc si toho cením a jsem za to vděčný.

 

AN: Dle branného zákona po vyhlášení válečného stavu prezident na návrh vlády nařizuje mobilizaci ozbrojených sil. Toto téma je téměř osmdesát let bolavou stránkou naší historie a pošramoceného sebevědomí národa. Pokud byste to byl vy, kdo se ujme úřadu prezidenta, máte v tomto ohledu jasno?
MH: Podle mých informací se jeví, že v současné době by efektivní mobilizace, a zejména výstroj a vůbec výbava mobilizovaných, byla hodně problematická. I tato otázka musí být proto nastolena a odpověď energicky vypracována. Podobně jako v ostatních sférách našeho života tu máme dluhy, které musíme začít splácet.

 


Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Hana Zelená Datum: 15.08.2017 Čas: 12:47

Toto není článek o mně, i když si to tak někteří vyložili: Kladli jsme s majitelem a šéfredaktorem Armádních novin dotazy kandidátovi , panu Michalu Horáčkovi.

Nediskutuji zde, konstatuji fakta: Stran zájmu o článek a dříve jsem uvedla na pravou míru právní bludy o mezinároddních smlouvách a jejich začlenění do právní řádu země (pro ty, které jsou schopní pojmout zásady právního státu).

"Diskutovat nelze s tím, kdo nedbá základních zásad":
Proto je mi úplně fuk pět, šest, stále se opakujících výlevů anonymů. Já jsem tu se svým jménem a prací, těch pár neznámých si tu řeší něco jiného. Krásné léto všem, kteří si umí zachovat tvář a pod svoje názory se podepsat.

avatar
raziel87 Datum: 09.08.2017 Čas: 13:16

paní Zelená, krucipísek.......

a co prosím Vás (zkuste dát nějaký objektivní argument) znamerná 888 lajků?
Na buzerantský pochody Prahou taky chodí pár tisíc existencí, bijí se do prsou a vřískají něco o toleranci......znamená to snad, že je Česká republika plná buzíků
a tolerantních občanů, kteří tleskají a skáčou radostí do vzduchu, že se dva "tátové" starají o dítě? NE!

Já bych se do diskuze vůbec nezapojil, ale když čtu, že někdo staví svojí reprtáž do roviny "názor většiny" a argumentuje pár stovkami stupidních lajků, tak jdu prostě do kolen. Je tu víc jak 10 000 000 obyvatel!

Lidi hromadně na FB sdílí i fotku narozeninového dortu - pokud bude mít 4 patra, dostane klidně 50 000 tisíc lajků. Popřípadě nějací pubertální streameři na YT.......mají 300 000 lajků, znamená tedy že 9 letý Mišo s lobotomií mozku je přinosem pro kulturu?

888 jsem roky kupoval od Marzzocchi ;).....Vašich 888 však mnoho neznamená

avatar
skelet Datum: 08.08.2017 Čas: 12:57

ad FB - facebook má jeden problém, a to ten, že danou věc sdílejí nebo "lajkují" jen určitý okruh lidí, kteří se nabalí okolo dané stránky nebo jedince. Vytváří to jakousi virtuální sociální realitu, která dosti často nemá s reálným životem nic společného.
Krásně je to vidět i zde, kdy se palce nedávají za názor, ale jen kvůli tomu kdo to napsal (a je jedno co napsal).

avatar
JiriR Datum: 08.08.2017 Čas: 12:00

A já bych Vás naopak „podpořil“ paní magistro. Jen pište a diskutujte (i když hlavně ty Vaše diskuzní reakce jsou velmi sporné), musím říci, že se dneska opět řehtám jako blázen. :-))

avatar
Luky Datum: 08.08.2017 Čas: 11:45

A Vám opravdu přijde tak skvělé, že chce 888 lidí podpořit Horáčka? To je tak jeden v každým městě, ve velkým dva.... :D

avatar
Hana Zelená Datum: 08.08.2017 Čas: 11:24

raziel87

Zašel jste do osobní roviny, mimo rámec tohoto článku i média: Já se legionáři z první světové ohánět budu, jsem jejich přímý potomek a můj předek zemřel krátce po válce s hodností plukovníka a zasvětil službě této zemi celý svůj život.

Vaše urážky mě nechávají chladnou: Máte projekci, arogantně tu píšete leda vy, já tak drzá, abych někomu psala, že je hloupý apod, nejsem. Nechám takové, aby se usvědčili sami :)

A opravdu jen pár trollů, o zájmu o článek vypovídá počet dosud 888 doporučení na FB a ne opakující se spameři v počtu 5 - 6 nicků :D

Právní základ jsem zde srozumitelně vysvětlila, pokud ho někdo nedokáže pobrat, je mi líto. Nejsem zodpovědná za vzdělávání společnosti.

avatar
raziel87 Datum: 03.08.2017 Čas: 10:27

Paní Zelená,

nechtěl sem se nijak zapojovat do diskuze, občas jsem pozvedl obočí, občas údivem pootevřel ústa, ale říkal jsem si, že není nutné, aby se zapojoval další "troll, negramot a nevzdělané, sprosté hovado", který dává v diskuzi paní Zelené "deku".

Názor většiny nezměníte - lajky se však, a to důrazně žádám, neohánějte. K Vašemu velkému štěstí není možnost "disliku" (pokud si pamatuji správně funkce FB, před lety sem ho zrušil)

Váš názor Vám neberu, ale chci sem napsat, že jsem dlouho nečetl komentáře tak afektované a bez pardonu hloupé ženy. Vy se legionáři neohánějte. Víte prdlajs, kolik našich předků nasadilo v konfliktech minulých krky za svou vlast.......vy se oháníte jen tím legionářem, který porušil vojenskou přísahu.

avatar
Knaak Datum: 02.08.2017 Čas: 10:08

Paní Zelená, je vidět že vaše arogance je veliká, stejně jako je malá vaše schopnost vést dialog s oponenty.

stronger: z vašeho elaborátu jsem si přečetla první a poslední větu:
Nehodlám se zabývat právnšěnegramotnými jedinci, kteří nechápou, že pokud ve svobodných volbách (takové před rokem 1989 nebyly) zvolí někdo zastupitele a ti přijmou zákony, přijmou mezinárodní smluvy, tak jsou platné a závazné pro všechny.

Přečíst si dvě věty z příspěvku a ještě nadávat do negramotů, to jste fakt kádr! Máte pravdu, že mezinárodní slouvy jsou platné a závazné. To ale neznamená, že já jako občan snimi musím souhlasit a být přesvědčen o jejich smyslu. Lidé mají různé názory a používají vlastní hlavu. Ikdyž se to nehodí do vašeho vidění světa, vy stím nic neuděláte. Nebo budete vyhrožovat trestním zákoníkem jako v případě průjezdu americké kolony?

p.Zelená: "negativní pocity" pěti registrovaných trollů, z mé osoby jsou "závažné", vzhledem k počtu několika stovek lajků, který mu dali uživatelé sociální sítě :DDDD

Pročetl jsem celou diskuzi, bohužel jsem na žádné troly nenarazil. Ti co vám oponovali jsou dlouhodobími diskutéry na AN. Jejich příspěvky jsou v drtivé většině věcné a hodnotné. Asi byste se měla vrátit na sociální sítě a tam se pozvedne vaše ego. My jsem tu jen banda křupanů.

Aby jste si nemyslela, že vás jen haním. Čtu vaše články. S některimy souhlasím s jinými ne. Napsání ostřejší odpovědi mě rozbělily vaše poslední dva příspěvky. Nezlobte se, ale arogance a povrchnost z nich jen čiší.

Měl bych pro vás námět na článek. Podle mne stojí za hlubší analýzu. A to vnímaní armády ČR v očích občanů. Proč si lidé myslí, že armáda je jen černá díra na peníze? Proč je NATO zbytečné? Proč lidé vnímají naše vojáky jako žoldáky sloužící v zájmu cizích mocností? Tyto otázky si klade velká část našich občanů. A rozhodně to nejsou jen právněnegramotní jedinci.

avatar
Hana Zelená Datum: 01.08.2017 Čas: 23:36

"negativní pocity" pěti registrovaných trollů, z mé osoby jsou "závažné", vzhledem k počtu několika stovek lajků, který mu dali uživatelé sociální sítě :DDDD

avatar
Hana Zelená Datum: 01.08.2017 Čas: 23:25

stronger: z vašeho elaborátu jsem si přečetla první a poslední větu:
Nehodlám se zabývat právnšěnegramotnými jedinci, kteří nechápou, že pokud ve svobodných volbách (takové před rokem 1989 nebyly) zvolí někdo zastupitele a ti přijmou zákony, přijmou mezinárodní smluvy, tak jsou platné a závazné pro všechny.

a neurážejte mým prostřednictvím padlé, váš výlev o koníčku je ubohost, najděte si definici rituálu a neotravujte

avatar
cejkis Datum: 30.07.2017 Čas: 21:43

Diskuze mne pobavila.

Nešilte z těchto rozhovorů. Realita bude taková, že Horáček nevyhraje a zmizí z veřejného prostoru. A pokud někdy dojde na ohrožení ČR, tak nikdo kvůli nám začínat válku nebude. Smluvních vztahů o obraně této země již bylo v minulosti tolik, že to s NATO může myslet vážně jen naprostý nevzdělanec.

ČR není v NATO pro svou obranu. ČR je v NATO proto, aby se Američanům rozšířil bojový prostor s Ruskem.

avatar
stronger.p Datum: 30.07.2017 Čas: 20:25

Aby paní Zelená pochopila moje vidění většiny, kterou se ohání....
Zakotvení nějakého zákona do legislativy parlamentem ještě neznamená, že voliči dali k tomuto ve volbách mandát. Všichni víme, jak naši poslanci svoje voliče zrazuj, opovrhují jimi a vždy těsně před volbami si vzpomenou, že existují. Nevšiml jsem si, že by nějaká partaj měla ve volebním programu, že si budou během volebního období zvedat platy. Přesto se tak děje, je to uzákoněno a nejsem přesvědčen, že většina voličů s tím souhlasí.
Trest smrti, v našem zákoně není, byl "zákonodárcem" zrušen, přesto dle tehdejších i dnešních průzkumů VM téměř 80% respondentů se vyjadřuje, že za bestiální kriminální činy by měl být udělován. Dle Vaší logiky, je to v legislativě, tak většina je proti trestu...
V době hlasování v dubnu 1998 složení poslanecké sněmovny bylo tak 50 na 50. ODS pod vedením Václava Klause ve volebním programu jasně deklarovala, že chce přistoupit do NATO a toto slovo se v jejich volebním programu vícekrát opakovalo. Avšak souhlasně hlasující poslanci za ČSSD zradili své voliče, protože k tomuto hlasování neměli z voleb 1996 mandát, protože ve volebním programu měli slovo NATO jen jednou v malém odstavci a ve spojení REFERENDUM.
Takže pokud by ČSSD hlasovala dle mandátu, který od voličů měli, tak s KSČM a Republikány to hlasování skončilo 50 na 50.
Proto píšu, že nikdo nemá odvahu dnes jít do referenda, protože výsledek by mohl být 50,01 proti 49,99 na jakoukoli stranu.
Všichni co zde přispíváme, domnívám se, že zákony naší země obecně respektujeme, ale máme kritické myšlení a nelíbí se nám, že se např. NATO zpronevěřuje původnímu účelu.

A ještě k respektování legislativy státu, kdyby mnoho lidí a já s nimi respektoval legislativu před rokem 1989 a hlavně v druhé polovině listopadu 1989 a následujících měsících, tak žádný samet nebyl.
Je hezké že jste si našla koníčka v oplakávání padlých a vzdávání jim cti, ale nás živé nepoučujte o Vašem vidění světa, protože tím poučováním a zesměšňováním např. zdejších diskutujících, nejste jiná než Vámi nesnášený současný prezident Miloš Zeman.

avatar
Left Datum: 29.07.2017 Čas: 23:41

Děkuji Takedovi za komentář. Cítím to stejně.

Jsem rád, že nejsem jediný, kdo to takhle vidí.
Nic víc k tomu dodávat asi ani nechci, nicméně píšu to i proto, aby další jako KOLT nebo TF_HU věděli, že nejsou sami :)

avatar
flanker.jirka Datum: 29.07.2017 Čas: 10:17

Takeda: tak na koblihy nedojde, kandidát neinvestoval v zemědělství a potravinářském průmyslu, ale jedou v chipsech, i když se odvolávají na "pochybení jednotlivců" :-D
http://www.euro.cz/politika/chipsy-za-podpis-prezidentsti-kandidati-rozdavaji-darecky-1362595

avatar
Superme Datum: 29.07.2017 Čas: 09:13

Paní Zelená je krásný příklad člověka, který pokud by se dostal k moci, začala by zde diktatura, kde by lidé nemohli mít svůj vlastní názor - jako za minulého režimu. Takže mi, paní nejchytřejší a nejmoudřejší, klidně dejte ban :)

arr