TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

RQ-4 Global Hawk: Nucené dítě amerického letectva

Datum přidání 15.03.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 6 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Uběhlo již 17 let od prvního vzletu průzkumného bezpilotního letadla RQ-4 Global Hawk. Letoun měl podle původních plánů nahradit slavný špionážní stroj U-2 „Dragoon Lady“. Naděje vkládné do letounu RQ-4 se však (prozatím) nenaplnily.

Foto: RQ-4 Global Hawk na přistávací ploše v péči techniků; větší obrázek / U.S. Air Force

Foto: RQ-4 Global Hawk na přistávací ploše v péči techniků; větší obrázek / U.S. Air Force

 

RQ-4 Global Hawk jako náhrada U-2

Letoun RQ-4 Global Hawk vznikal od roku 1995 v rámci programu ACTD (Advanced Concept Technology Demonstration). První let prototypu RQ-4 Global Hawk se uskutečnil v roce 1998. Letadlo vyvíjela firma Teledyne Ryan, kterou v roce 1999 koupila Northrop Grumman.


Klíčovými vlastnostmi RQ-4 jsou vysoká výška letu (18 288 metrů) a velká výdrž ve vzduchu (28 hodin). Cestovní rychlost je 575 km/h a dolet 14 000 km. Nosnost letounu je 1 360 kg.


Náklad tvoří nejrůznější průzkumné vybavení, základem je elektro-optická soustava (infračervené a viditelné spektrum) pro denní i noční průzkum, radar s plošnou fázovou anténou s aktivním elektronickým snímáním typu AESA (Active Electronically Scanned Array) a prostředky elektronického boje.


Podle původního zadání měl letoun splňovat požadavky úrovně Tier II+ pro bezpilotní letadla. „Systém Tier" je konceptem Ministerstva obrany Spojených států z počátku 90. let minulého století definující několik úrovní pro různé kategorie vojenských bezpilotních letadel.


V americkém letectvu jsou nejmenší drony zařazeny do úrovně Tier N/A, větší jsou Tier I (Gnat 750), Tier II (MQ-9 Reaper), Tier II+ až po Tier III-. Americká armáda (U.S. Army) a námořní pěchota (U.S. Marine Corps) mají úrovně definované poněkud odlišně.

 

Foto: RQ-4 Global Hawk přilétá na japonskou základnu Misawa Air Base. Japonsko projevilo zájem o tří stroje RQ-4. / YouTube 

  

Nadčasový U-2

Jaká je tedy pointa nadpisu Nucené dítě amerického letectva? RQ-4 Global Hawk svými výkony a možnostmi jednoduše zklamal. Původní letoun U-2 svými schopnostmi (poslední verze U-2S) překonává mnohem modernější RQ-4 Global Hawk.


Původně americké letectvo poptávalo 63 letounů RQ-4 s tím, že letouny U-2 odejdou do důchodu v roce 2012. Později byl počet snížen na 45 strojů a U-2 zůstanou ve výzbroji amerického letectva až do roku 2019.


Jako téměř všechny vojenské projekty, RQ-4 Global Hawk trápil nárůst ceny. V roce 2005 se odhadovala cena za letoun na 35 milionů dolarů, nyní se ale vyšplhala na 220 milionů dolarů, včetně nákladů za výzkumné a vývojové práce.


Podle magazínu FlighGlobal, odvolávající se na oficiální databázi techniky amerického letectva, vyjde jedna letová hodina RQ-4 Global Hawk na 6710 dolarů. Jedna hodina U-2 ve vzduchu přijde americké daňové poplatníky na 2380 dolarů.


Zde je však nutné být velmi opatrný. Údaje o ceně za letovou hodinu se liší podle toho, co vše a jak je do letové hodiny započítáváno. Tedy kromě spalného paliva to může být cena za údržbu, náhradní díly, výcvik a platy personálů, logistické zázemí a technika, atd.


Skutečná provozní cena za letovou hodinu je tak mnohonásobně vyšší. V poslední době se mluví o poklesu ceny (pokud můžeme věřit výrobci Northrop Grumman) za letovou hodinu u RQ-4 Global Hawk, takže je možné, že U-2 na tomto poli přeci jen ztrácí.

 

Video: Start, přistání, parkování a údržba letadel RQ-4 Global Hawk. / YouTube

 

Výhodou U-2 oproti RQ-4 Global Hawk je například větší nákladový prostor a větší nosnost (2 268 kg). Elektrický zdroj energie U-2 poskytuje také dvakrát větší výkon, což umožňuje nést větší počet náročnějších elektronických přístrojů. Právě malý zdroj elektrické energie je omezujícím faktorem pro budoucí modernizací strojů RQ-4 Global Hawk.


RQ-4 Global Hawk má například problémy při létání ve špatném počasí. Nejen, že chybí ochrana proti námraze a bleskům, ale piloti nemají jak vidět špatné počasí před letounem – RQ-4 postrádá meteorologický radar. Úspěšnost misí je tak pouze 55 %, oproti 96 % u U-2.


Starší U-2 navíc dokáže létat ve výškách až 21 300 m, tedy o 2500 m výš než RQ-4. Letouny tak nejen, že se lépe vyhýbají špatnému počasí, ale také díky vzdálenějšímu horizontu mají průzkumné a komunikační systémy U-2 větší dosah.


Nejnovější verze U-2S mají také pokročilejší senzorické vybavení. V roce 2014 Barack Obama dokonce odsouhlasil projekt v hodnotě 10 milionů dolarů s cílem najít způsob, jak instalovat pokročilé vybavení U-2S do letadel RQ-4 Global Hawk.


Stroj U-2S vyniká lepší schopností létat v hustém civilním provozu. Jde zatím o rozšířený handicap bezpilotních letadel, které nemají potřebné systémy a postupy zaručující bezpečné začlenění do civilního leteckého provozu. Byl to také jeden z důvodů, proč Německo zrušilo projekt poevropštěného letadla Q-4E Euro Hawk.


Není třeba se bát ani stáří letounů U-2. Podle magazínu DefenseNews je životnost draku U-2 vypočtena na neuvěřitelných 75 000 hodin, přitom průměrný celkový nálet letadel U-2 je 14 000 hodin.

 

Video: Pozemní kontrolní stanice RQ-4 Global Hawk. / YouTube

 

Lobby a jiný pohled

Proč tedy americké letectvo investuje a pokračuje v provozu letounů RQ-4 Global Hawk? Odpověď je:"Nemají na vybranou." Letectvo se již několikrát pokusilo zrušit projekt letounu RQ-4 nebo alespoň omezit počet nakupovaných a provozovaných strojů ve prospěch U-2.


Důvodem byly nedostatečné výkony a velké pořizovací náklady RQ-4. Proti však byl americký Kongres, který díky lobby firmy Northrop Grumman donutil americké letectvo si bezpilotní letadla RQ-4 ponechat a pokračovat v jejich provozu a v celkovém rozvoji koncepce.


V současné době se plánuje již čtvrtá vylepšená verze označována jako RQ-4 Block 40. DARPA testuje také projekt bezpilotního tankeru KQ-X.


Mimo to americké námořnictvo rozvijí projekt námořního průzkumného stroje MQ-4C Triton založeného na platformě RQ-4. Námořní verze odstraňuje řadu neduhů RQ-4, včetně nízké schopnosti létat ve špatném počasí.


Podle blogu Foxtrot Aplha je však možné se dívat na letoun RQ-4 i jinou perspektivou, ne jako na operačně dokonalé letadlo, ale především jako na výzkumný a vývojový projekt. Jde o první projekt Spojených států na vytvoření robotické senzorové platformy schopné létat ve velkých výškách po velmi dlouhou dobu.


Během vývoje americký průmysl i letectvo získalo řadu zkušeností, jak s provozem, tak technikou (letadlo, zabezpečovací technika, nástroje, výrobní stroje, atd.) i technickými postupy. Pro RQ-4 bylo nutné také vypracovat zcela nový koncept operačního nasazení. Veškeré draze nabité dobré nebo špatné zkušenosti lze využít při vývoji dalších bezpilotních letadel.

 

Zdroj: UAS VisionFoxtrot Alpha, DefenseNews

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Adanedhel Datum: 18.03.2015 Čas: 08:34

No, ona je veliká úspora už jen to, že tak velký letoun nepotřebuje mít fyzicky pilota ve své kabině, takže odpadají starosti o systémy životní podpory atd.

avatar
Tom90 Datum: 17.03.2015 Čas: 18:10

Asi mi ten pohled z jineho uhlu moc nejde, protoze nemuzu stale prijit na to, co ten letoun prinesl noveho, prevratneho, aby to ospravedlnilo jeho cenu. Pojem roboticka platforma na konci clanku...roboticky system, jeho chovani apod lze nepochybne otestovat i na mnohem mensim a levnejsim letounu. Jeho snad jedinou devizou je pomerne vysoka vydrz.Nicmene mozna by vyslo levneji upravit na bezpilotni letoun U2.

avatar
pet.rok Datum: 16.03.2015 Čas: 13:59

stirling, charlie: nejde len o priezkum v bojovych podmienkach ale aj v "mierovych" kde sa lieta v civilnom priestore popri hraniciach a pod. a akykolvek technicky problem moze znamenat vazny konflikt.
myslim ze pilotovane lety v tejto oblasti tu uvidime este mnoho rokov a U2 davam este min. 10 rokov (nie max. rok, dva :)) nielen kvoli technickym ale skor pravnym prekazkam.
ale samozrejme je pravda ze technicky pokrok v tejto oblasti za posledne roky je velky a z toho naprosta vacsina je v US a IL.

avatar
stirling Datum: 16.03.2015 Čas: 12:22

Myslím, že udělali dobře, že vytrvali i přes počáteční nesplnění očekávání. Pro průzkum v dnešní době snad ani žádná armáda na světě neuvažuje o ničem jiném než dronu a oni díky téhle anabázi mají obrovský náskok.

avatar
Charlie Datum: 16.03.2015 Čas: 10:58

JardaBrum: ten nesmyslný výkřik do tmy má znamenat co?

Mě spíš udivuje porovnání výkonů, kdy nám autor říká co všechno umí U-2 lépe, ale už nám neříká co pro to U-2 potřebuje, třeba že výkon motoru je 2x takový nebo že U-2 má o třetinu menší dolet a vytrvalost ve vzduchu.

avatar
JardaBrum Datum: 16.03.2015 Čas: 09:57

Jo, jo, staré dobré U2... Teda jestli je vám jedno o kolik pilotů přijdete.

arr