Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Ruská armáda získá 200 tanků každý rok

Datum přidání 19.02.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 125 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý rok zavádět do výzbroje 200 nových nebo modernizovaných tanků. Půjde o tanky T-72B3, T-90M, T-80BV a nejnovější T-14 Armata.

Foto: T-72B3 / mil.ru

 

Vývoj ruského tanku T-14 Armata začal v roce 2009. Pokud vztáhneme zcela běžnou délku vývoje a zavádění nového zbraňového systému (vozidlo, loď, letadlo) kdekoliv na světě, vývoj T-14 skončí v roce 2019 a potrvá nezbytných dalších deset let, než tanky Armata budou tvořit relevantní vojenskou sílu ruské armády.


Ruská armáda se proto v příštím desetiletí bude opírat především o tanky T-72, T-80 a T-90, resp. jejich modernizované varianty T-72B3, T-80BVM a T-90M. Armáda provozuje aktivně okolo 2700 tanků T-72, T-80 a T-90 (různé verze) a další tisíce má v nejasném technickém stavu ve skladech. Podle Borisova Kreml plánuje ročně nakupovat/modernizovat minimálně 200 tanků.


„Je zde jeden záměr: dokončit všechny úkoly v rámci programu zadávání veřejných zakázek na obranu. V příštích letech budeme nakupovat asi 200 tanků různých verzí ročně,“ uvedl Borisov při návštěvě výrobního závodu firmy Uralvagonzavod (UVZ), která zajišťuje modernizaci tanků i výrobu nových tanků Armata.


Připomeňme, že ruské ministerstvo obrany s firmou UVZ podepsalo na moskevské výstavě Armija 2017 smlouvu na dodávky nových tanků T-90M a vozidel palebné podpory BMPT, jakož i smlouvu na modernizaci tanků T-72B, T-80B/BV a T-90. Celková hodnota zakázek činila více než 24 miliard rublů (8,67 miliardy Kč).


Podle blogu BMPD smlouva uzavřená v roce 2017 počítá pro roky 2018 až 2019 s dodávkou deseti nových tanků T-90M, modernizací 20 tanků T-90 na verzi T-90M , modernizací 62 tanků T-80B na verzi T-80BVM (31 kusů pro roky 2018–2019) a s dodávkou 12 vozidel BMPT v letošním roce.


T-90M (46,5 t) je vyzbrojen 125mm kanonem s možností odpalovat protitankové řízené střely 9K119 Reflex. Stroj pohání dieselový motor V-92S2 o výkonu 736 kW (1000 koní). T-80BVM (46 t) má výzbroj stejnou jako T-90M, pohání ho vylepšená plynová turbína GTD-1250TF o výkonu 919 kW (1250 koní).  Klíčovou části modernizace u obou tanků je nový systém řízení palby Sosna-U s termovizním pozorovacím přístrojem velitele. 

 

Foto: Verze T-72B3 z roku 2011, 2014 a 2016. / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0 

  

Kolik vozidel T-72B plánuje ruská armáda vylepšit v příštích letech, není jasné. V současné době armáda provozuje okolo 1000 modernizovaných T-72B3 a od roku 2016 na 150 tanků T-72B3 s novou hlavní, motorem a reaktivním pancířem Relikt.

 

Výhodou T-72B3 je především vynikající poměr mezi výkonem a cenou. Dle polského webu Defence24 stojí modernizace dvou tanků T-72B3 pouze polovinu toho co nový T-90M. Verze „B3“ se přitom blíží bojovým možnostem T-90M. Dle polského webu ale již ruská armáda nemá příliš volných tanků T-72B vhodných k modernizaci na verzi „B3“, resp. tanků, které lze vylepšit při udržení rozumné cenové relace.

 

Například kvůli nutnosti vyměnit pohonnou jednotku a motor u starších tanků T-72B (od roku 2016) cena výroby verze „B3“ vzrostla z 50 milionů na 80 milionů rublů (28 milionů Kč).

 

Kromě toho ruský ministr obrany na konci roku 2017 u firmy UVZ objednal výrobu dvou praporů tanků T-14 a jednoho praporu těžkých bojových vozidel pěchoty T-15. „Není žádným tajemstvím, že máme smlouvu pro výcvikové a bojové operace: dva prapory tanků Armata a jeden prapor těžkých bojových vozidel pěchoty,“ uvedl Borisov dne 9. února při návštěvě UVZ. Ruský tankový prapor se skládá asi ze 40 tanků s výjimkou podpůrných vozidel.

 

Foto: T-90M; větší foto / bmpd.livejournal

 

Tento počet odpovídá dřívějším dohadům, podle kterých má ruská armáda do roku 2020 získat sto tanků Armata. Jedná se o předsériovou výrobu, při které se bude ještě dolaďovat výrobní linka a nastavovat dodavatelské vztahy s výrobci jednotlivých komponentů. V současné době ruská armáda testuje zhruba 20 tanků Armata a konečné hodnocení armády se očekává v roce 2019.

 

„V souladu se Státním programem vyzbrojování pro období 2018 až 2027 je sériová výroba tanků T-14 založená na platformě Armata plánována na rok 2020, budou vyrobeny stovky tanků,” uvedl v lednu Borisov. Rychlost plné sériové výroby je neznámá, nejlepší odhady hovoří o schopnosti UVZ vyrábět až 120 tanků Armata ročně. První tanky T-14 Armata získá elitní a historicky slavný 1. gardový tankový pluk ze druhé gardové moto-střelecké tamanské divize.

 

Z výše uvedeného se dá jen velmi zhruba odhadnout, jak budou jednotlivé typy zastoupeny v zmíněném ročním balíku 200 tanků. V optimistické variantě ruská armáda po roce 2020 začne odebírat zhruba 100 až 120 tanků T-14 ročně a zbytek budou tvořit modernizované varianty T-72B3, T-80BVP a T-90M. 

 

Kromě nákupu či modernizace tanků plánuje ruská armáda zbavovat se masivně také zhruba 10 000 uskladněných tanků. Dle Franza-Stefana Gadyho z deníku Diplomat Rusko plánuje sešrotovat zhruba 4000 tanků a 6000 si jich ponechat ve strategické rezervě.

 

Zdroj: Defence24, BMPD, Army Recognition

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 24.02.2018 Čas: 10:52

Mmchd, ty kontejnery jsou odolné, ale ze strany, kam "kouká" optika, je ta odolnost o poznání menší.

avatar
KOLT Datum: 24.02.2018 Čas: 10:50

jj284b, co se tohoto týče, tak vycházím z informací člověka, který efekt 40 mm munice na optiku tanku viděl. Pokud skutečně není schopna očesat optotroniku tanku, je debata vcelku zbytečná. Tedy až na to, že já původně psal o očesání AO ;-)

Mmchd, srovnávat výbuch klasické munice nad zemí a směřovaný výbuch střely s wolframovou "submunicí" těsně před tím, co chcete zničit, bych moc nesrovnával, to má dost jiné parametry. A mmchd, konflikt na Ukrajině ukázal, že nasypat velké množství dělostřeleckých projektilů do okolí tanku *je* řešení ;-)

avatar
jj284b Datum: 24.02.2018 Čas: 07:13

este raz... kontajnery su odolne proti AP municii z gulometov.. ktora ma balisticky vykon vyssi ako nejake wolframove valceky.. tank predsa musi byt schopny odolat shrapnelom z delostreleckych zbrani (nie priamy zasah), a tie narobia ovela vacsi "bordel" ako nejaka 30ka.. ak by boli systemy tanku tak zranitelne ako si myslite, tak by sa tanky vyradzovali obycajnou Frag-HE municiou.. stacilo by saturovat oblast delostrelectvom (minometmi) a spolahnut sa na crepinovy efekt.. (delostrelecke projektily maju tiez casovace a mozu byt nastavena na vybuch nad zemou)

avatar
KOLT Datum: 23.02.2018 Čas: 21:23

jj284b, vy mi stále vnucujete něco, co jsem netvrdil. Já si nemyslím, že toto je správná taktika protitankového boje, himmelherrgotdonnerwetterkrucajzelement! Od začátku tvrdím, že je to nouzovka. Vy tu hned řešíte, jaká budou protiopatření vůči AO, jenže jaká jsou dnes? Téměř žádná, možná Izraelci, moooožná Rusové něco v rukávu mají, protože s těmi systémy mají zkušenosti. Ostatní je spíše v plenkách. Každopádně dnešní běžně zavedené PTŘS si s AO neporadí. Můžete je po tanku pálit na 5 nebo 8 km, jsou vám naprd. A to vůbec nemluvím o tom, že ten tank musíte na pět kilometrů objevit, což při správné taktice nebude tak jednoduché.

Dále, předpokládáte klasický šrapnelový efekt, jenže wolfram je drobet jiná váhová kategorie než ocel. Navíc munice určená k této činnosti není totožná s municí určenou proti pěchotě. Ta první exploduje ve směru letu, tedy ty kuličky dostanou k již tak vysoké rychlosti letu střely ještě další danou výbuchem. Protipěchotní granáty explodují "do kruhu" nebo "do koule", čili musíte mít větší množství menších kuliček (ony také proti živé síle stačí menší). Sám jsem sice tank zasažený tímto stylem neviděl, nicméně z druhé ruky mám, že ten efekt je skutečně nepěkný, tedy by to mělo fungovat. Výhodu mají větší kalibry, neb víc nebo větší kuličky (ale zase menší kadence, pravda).

Dále, to BVP nebude primárně likvidovat optiku nýbrž AO, tzn. její radar(y). Ty samozřejmě jsou do značné míry odolné, protože musí "vydržet" výbuchy v relativní blízkosti. Nicméně zda skutečně dokáží odolat ABM exlodující pár metrů před nimi.... no, moc bych na to nesázel, ale třeba se pletu.

A nakonec ignorujete jednu věc. Tahle taktika v podstatě imituje ony teoretické budoucí "tandemové" PTŘS, které pomocí první hlavice zahltí/zlikvidují senzory AO, načež druhá hlavice tank zasáhne. V mnou zmiňovaném případě je možných několik způsobů provedení. Takhle od stolu bych sázel na nastřelení tanku pomocí BVP, které se co nejrychleji zdekuje, než se tank "stačí vzpamatovat" a senzory mu případně začnou fungovat. Raketu pak mimo viditelnost odpálí výsadek z toho BVP. Pokud to dobře zkoordinují, mohou mít slušnou šanci. Jo, není to dokonalé, ale jinak mohou dělat co? Zdekovat se nebo hrdinně, leč zbytečně padnout....

avatar
Rase Datum: 23.02.2018 Čas: 20:42

On právě Challenger byl koncipován tak, aby jej nebylo možné snadno očesat. Ona ta elektronika a podobné věci byly schovaní v batohu za věží. Díky takto čistému tvarování měl tank i jisté schopnosti stealth. Možná to zní divně, ale on ten Challenger 2 je opravdu kvalitní a velice promyšlená mašina, která kolikrát překvapí.

avatar
logik Datum: 23.02.2018 Čas: 20:35

jj284b: Nevím, jak se todle řeší/neřeší, ale IMHO právě odolnost senzorů - jak proti střepinové palbě, tak proti "zabahnění" - může bejt to, co ve výsledku rozhodne o skutečné bojové hodnotě tanku. SA bych očekával bude daleko větší gamechangenger, než o něco lepší pancíř či silnější kanón.

V tomto může mít plně "digitální" tank alá Armata podstatnou výhodu, protože záložní systém může být duplikát primárního - tedy očeše mě BVP, vytáhnu druhou věžičku s kamerou a vrátím mu to - aniž by jakkoli utrpěla bojová hodnota tanku. Ale jak teď koukám na Aramtu, tak tím směrem nešli - pravděpodobně jsou tydle komponenty zatím příliš drahé na to je duplikovat.

avatar
jj284b Datum: 23.02.2018 Čas: 20:19

PavolR: Dron nedokaze prezit ziaden zasah, takze postrelovat ho shrapnelmi ma zmysel.. tank ako som pisal uz velakrat, ma elektroniku chranenu pancierom. aj vonkajsie boxy musia odolat minimalne priebojnej municii z gulometov... takze nejake crepiny nie su problem...

avatar
jj284b Datum: 23.02.2018 Čas: 20:17

PavolR? nepredpokladate? tak si o tom nieco zistite... palba na pohybujuci terc je vzdy vacsi horsia ako na stojaci.. to ste nikdy na nic nestrielal???

jadernazima: alebo bude strela mat dva hlavice,s oddelenim pocas letu, pricom jedna bude letiet prva a bude obsahovat napr klasicke hlinikove pasiky (alebo nieco ucinnejsie).. po zasahu APS voci prekurzoru sa do okolia dostane mrak hlinikovych pruzkov ktory zahlti radar a zamaskuje prilietavajucu bojovu hlavicu...

avatar
jadernazima Datum: 23.02.2018 Čas: 20:03

IMHO bude řešením manévrující střela s top attack profilem, která 40 m nad tankem odpálí EFP hlavici. Taková střela bude 2× větší než současné, ale měla by to dát. Nebo moderní ekvivalenty LOSATu s 30kg penetrátorem. Velmi těžké, ale APS nepoškoditelné (moc velká masa na deformaci EFP/kumulačním paprskem APS.

avatar
PavolR Datum: 23.02.2018 Čas: 20:03

jj284b:
Nepredpokladám, že by idúci tank bol omnoho náročnejším cieľom, ako povedzme letiaci dron. ;-)
Cieľom takejto taktiky nie je zničiť pancierové boxy a už vôbec nie kamery (hoci wolfrám je hnusoba), ale robiť okolo senzorov bordel, kým doletí raketa.

avatar
jj284b Datum: 23.02.2018 Čas: 19:42

KOLT: moderne PTRS ako SPIKE su schopne odpalu mimo priamej viditelnosti... co znamena ze odpalovacie vozidlo moze byt napr pod kopcom, strelu odpali a navedie na ciel az ked strela preleti vrchol kopca a dostane sa do priamej viditelnosti s cielom..

ak mam strelu schopnu zasiahnut tank na 5-8km, tak ju predsa nebudem odpalovat az po tom co sa tank dostane pod 2km, aby som mu mozno poskodil eletroniku automatickym kanonom... skratka je takato taktika neperspektivna.. stavim sa s vami, ze ked dojde k masivnemu rozsireniu hard kill systemov, tak sa to bude riesit protiopatreniami na baze rusiciek radarov vedenia palby APS, kedze je to ovela efektivnejsie.. APS potrebuje x-band radar aby vedela detekovat prilietavajuce strely.. a tym padom pojde rusit alebo minimalne zahltit...

avatar
jj284b Datum: 23.02.2018 Čas: 19:34

neviem odkial beriete tu istotu ze crepinovy efekt z 30mm bude dostatocny na znicenie opancierovanych kontajnerov na tanku.. tych guliciek je tam velke mnozstvo koli efektu na zivu silu, no to zaroven znamena obmedzenu prieraznost proti pancieru.. uplne by postacovala ochrana pred 7.62x51 AP a tie shrapnely si neskrtnu... municia ako AHEAD nebola nikdy urcena proti pancierovanym cielom..

video s efektom na figuriny a mechy s pieskom skratka nema ziadnu vypovedaciu hodnotu o efekte na opancierovane boxy obsahujuce tankove senzory.. navyse, nie vsetky senzory su umiestnene na jednom mieste.. napr u abramsu je strelcova termokamera na jednej strane a velitelova na opacnej (navyse plne otacatelna, takze ani nemusi byt prave natocena tam kde pozera strelec).. a ked sa bavime o APS, u Abramsu to vyzera ze je Trophy zdvojena, a osadena na bokoch veze.. takze aj keby sa podarilo jednu stranu vyradit, druha je kryta..

no a posledny argument - ta tabulka je s hodnotami pri STOJACOM tanku... pri pohybujucom sa tanku budu tie pravdepodobnosti zasahu ovela nizsie...

avatar
KOLT Datum: 23.02.2018 Čas: 19:31

Pane Grohmanne, děkuji vám i panu Vašíčkovi. Jen nevíme, o jaký se jedná kanón a z jakého BVP je stříleno. Každopádně předpokládám, že se jedná o střelbu klasickou municí, nikoliv programovatelnou, ve vzduchu explodující. Tam budou pravděpodobnosti drobet jiné. Tak nějak bych čekal, že pravděpodobnost zásahu optiky bude v tom případě zhruba stejná, jaká je pravděpodobnost zásahu věže. Krátká dávka z půl kilometru tedy pozorovací blok sejme téměř jistě. Což ostatně potvrzuje vyjádření lidí, kteří viděli, co ta dávka s tankem udělá...

jj284b, a já se znovu ptám, k čemu vám je ostřelování tanku s AO pomocí klasických PTŘS? Můžete být dvacetkrát schovaný, stejně se tím alespoň do jisté míry demaskujete. A ten tank neohrozíte, to byste mu musel systém zahltit, což u takového trophy není záležitost dvou raket, které dokáže BVP "naráz" odpálit... Nemohu se zbavit dojmu, že vy si furt představujete, že chci po tanku střílet z klasické třicítky. No, to by byl vskutku blbý nápad. Jenže já se snažím představit situaci, kdy máte BVP s kanónem schopným střílet programovatelnou munici a proti němu tank s AO, čili PTŘS jsou k ničemu, dokud tu AO nezlikvidujete. Použití ABM mi v tu chvíli přijde jako schůdné, byť riskantní řešení. A je klidně možné, že se posádka tanku stihne zorientovat dřív, než se BVP stahne, takže ho sejme. Pokud se ale BVP podaří zlikvidovat tanku AO, může tank být posléze zlikvidován sesednuvším výsadkem. Pro posádku BVP blbé, z hlediska jednotky lepší, než se nechat rozstřílet tankem, kterému nemohou jinak ublížit...

S ohledem na to, že mám nulové vojenské zkušenosti a jsem obecně mizerný taktik, můžu samozřejmě kecat nehorázné nesmysly :-))

avatar
logik Datum: 23.02.2018 Čas: 19:03

JG: Díky.

jj284b, pavolr: V případě řiditelné munice by to celé mohlo být teoreticky mimo přímou viditelnost. Výsadek by dělal návodčího. Tam by asi i byla šance pro BVP na rychlý zdekování a tak by mělo nějakou šanci na přežití (ten tank nebude jeden....).

Kolt: Sice jsem v oboru střetu těžké techniky vše jen ne odborník, ale to bych viděl podobně - jako nouzová taktika či improvizace v případě nutnosti to možná bude nejlepší možnost co s BVP dělat, když už musí jít proti tanku. Ale jít do takového střetu bych nechtěl....
Jirosi: Jo, já to taky tak myslel, že stavět na tom taktiku protitankového boje nejde.

avatar
PavolR Datum: 23.02.2018 Čas: 18:35

jj284b:
Vzhľadom na muníciu, o ktorej je celý čas reč, to ani na 2,5 km nevyzerá vôbec zle.
- asi ako tu o 1:20 alebo na konci: https://www.youtube.com/watch?v=4UolMYY7QaA

JG: Vďaka Vám a samozrejme pánovi Vašíčekovi.

arr