Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Ruská námořní pěchota: minulost a budoucnost

Datum přidání 23.11.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 121 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Sovětská námořní pěchota získala svou slávu za druhé světové války. Po roce 1945 byla považována za elitní sílu rudé armády. Na konci 80. let minulého století započala její reorganizace, které měla vést k posílení bojových schopností těchto jednotek. K dokončení reorganizace ovšem nikdy nedošlo. SSSR se rozpadl a Rusko, kterému připadla nejvýznamnější část jednotek námořní pěchoty, se dlouhou dobu věnovalo jiným výzvám než reformě ozbrojených sil.

Foto: Členové ruské námořní pěchoty. / Mil.ru

 

V roce 1991 tvořilo námořní pěchotu sovětského námořnictva 15 000 vojáků, kteří byli rozděleni do pěti velkých jednotek. 55. divize námořní pěchoty tehdy patřila k sovětskému tichomořskému loďstvu, 61. a 175. divize k severnímu, 810. brigáda k černomořskému a 336. brigáda k baltskému.


Po zániku SSSR ruské vojsko trpělo nedostatkem financí, jenž postihl i námořní pěchotu. Ztráta dělostřelecké techniky, mužstva a tanků způsobila její značné oslabení. Skutečný počet příslušníků námořní pěchoty byl navíc mnohem menší, než kolik uváděly oficiální ruské statistiky.


Roku 1994 vypukla první čečenská válka. Jednotkám námořní pěchoty tehdy chybělo až 80 % vojáků oproti formálnímu plnému stavu. Nasazení námořní pěchoty v konfliktu ovšem pro Moskvu bylo prioritou. Stále se totiž jednalo o jednu z nejschopnějších součástí tehdejší ruské armády. Neúplné jednotky byly rychle doplněny a po krátkém výcviku došlo k jejich vyslání v plné síle do Čečenska. K jejich úspěchům patří například dobytí prezidentského paláce v Grozném na začátku roku 1995.   


Lépe vybavené a vycvičené jednotky námořní pěchoty se po roce 2000 dočkaly také reálného zvýšení stavů. To se pozitivně projevilo během jejich působení ve druhé čečenské válce a v roce 2008 během rusko-gruzínské války.    


Na základě zkušeností z Gruzie se Rusko v roce 2009 rozhodlo zahájit velkou sérii reforem a škrtů, které postihly i námořní pěchotu. Jejich výsledkem se stalo úplné naplnění stavů a zvýšení bojové připravenosti, ale zároveň celkové zmenšení počtu jednotek a mužstva.


Potom, co se v roce 2012 stal ruským ministrem obrany Sergej Šojgu, došlo ke zrušení některých změn. Příkladem jsou dva pluky námořní pěchoty, které byly před reformami brigádami a které se na základě rozhodnutí nového ministra opět zvětšily na brigády.


Podle organizační struktury ruských ozbrojených sil z konce loňského roku jsou jednotky námořní pěchoty součástí ruského námořnictva. Jejich velitelem je generálporučík Aleksandr Kolpačenko z titulu náčelníka pobřežních sil, ke kterým námořní pěchota patří. Jednotky námořní pěchoty v současnosti tvoří následující útvary:

  • 40. brigáda patřící k ruskému tichooceánskému loďstvu (Petropavlovsk-Kamčatskij)
  • 61. brigáda patřící k ruskému severnímu loďstvu (Sputnik)
  • 155. brigáda patřící k ruskému tichooceánskému loďstvu (Vladivostok)
  • 336. brigáda patřící k ruskému baltskému loďstvu (Baltijsk)
  • 810. brigáda patřící k ruskému černomořskému loďstvu (Sevastopol)
  • 414. a 727. prapor patřící k ruské kaspické flotile (Kaspijsk a Astrachaň)

V únoru a březnu 2014 se jednotky 810. brigády podílely na blokování ukrajinských vojenských základen na Krymském poloostrově. Zabránily tak jakémukoliv pokusu o odpor, který by mohl zpomalit či ztížit ruský postup. Stejná brigáda společně s oběma prapory kaspické flotily od roku 2014 střeží hranici mezi Krymem a Ukrajinou. Jednotky námořní pěchoty mezi léty 2014-2015 také působily v okolí Rostova na Donu a Voroněže nedaleko rusko-ukrajinské hranice.


810. brigáda se od září 2015 podílí na ochraně ruské letecké základny Hmímím v Sýrii. Členové této jednotky dokonce byli v březnu 2016 dokonce vyznamenáni za vynikající službu během operací na Krymském poloostrově a v Sýrii.

 

Video: Ruská námořní pěchota / YouTube


Moskva v současné době usiluje o posílení schopností své námořní pěchoty. Součást této snahy představuje jak povyšování průzkumných a výsadkářských rot na prapory, tak i vyzbrojování jednotek raketomety BM-21 GRAD.

 

Námořní pěchota navíc využívá kolová obrněná vozidla BTR-80 a BTR-82A, obrněné transportéry MT-LB, bojová vozidla pěchoty BMP-2, samohybné houfnice 2S1 Gvozdika, samohybná děla 2S3 Akacija a samohybné minomety 2S9 Nona. V posledních letech do své výbavy také zařadila bezpilotní letouny, systémy pro vedení radioelektronického boje a nové komunikační prostředky. Jednotky námořní pěchoty využívají i nové neprůstřelné vesty Korsar-MP a komplety Ratnik.


Ruská námořní pěchota na druhé straně postrádá specializovaná vyloďovací vozidla a obojživelné obrněné transportéry, protože se taková zařízení teprve nyní vyvíjí. Dosud neobdržela ani žádná, podle svých potřeb náležitě upravená, bojová vozidla pěchoty BMP-3 typu BMMP, BMP-3F nebo BT-3F. Celkově lze říci, že je většina současné techniky ruské námořní pěchoty zastaralá.


Moskva se snaží své ozbrojené síly profesionalizovat a její námořní pěchotu by v budoucnu měli tvořit jen vojáci z povolání. K hlavním úkolům těchto jednotek patří vyloďovací operace, které opakovaně nacvičují. Přestože se Rusku pro svou námořní pěchotu nakonec nepodařilo získat francouzské lodě třídy Mistral, v blízké době pravděpodobně dokončí jejich domácí obdoby.


Námořní pěchota ruského námořnictva je mobilní a dobře vycvičená síla, která má vysokou morálku, schopnost bojovat v různých klimatických podmínkách a která využívá nejnovější produkty ruského vojenského průmyslu. Jednotky námořní pěchoty jsou v ruských ozbrojených silách považovány za elitní. K největším výzvám námořní pěchoty patří zlepšení taktiky nasazení a modernizace techniky.


Ruskou námořní pěchotu se v budoucnu vyplatí sledovat. Nejenže se její příslušníci od 90. let minulého století účastnili snad všech ozbrojených konfliktů, ve kterých Rusko hájilo své zájmy, ale navíc má k dispozici i velmi pokročilou techniku. Byla to právě námořní pěchota, kdo se účastnil testování kompletu Ratnik.

 

Jak informovala Rossijskaja gazeta, jednotky ruské námořní pěchoty by v blízké době mohly získat nové obojživelné obrněné transportéry a první výsadkovou loď třídy Ivan Gren, která prochází posledními zkouškami před přijetím do aktivní služby.  


Zdroj: MDB, RG 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
HonzaH Datum: 27.11.2017 Čas: 20:37

Jirosi: Vy mne nechápete. Já Vám neříkám, že je to takhle správně. Já Vám říkám, že si myslím, že to tekhle prostě dopadne.
Za další neříkám, že ropa nebude vůbec třeba. Říkám, že jí nebude potřeba tolik. Opravdu si nedokážu představit elektrotraktor, který bude potřeba po každých 30 minutách orby dobíjet. To vše se projeví na ceně ropy a jejím přebytku na trhu a tím pádem nebude ropa tak zásadním hnacím motorem potenciálního konfliktu.
Zato pitná voda, to podle mne, bude v mnoha oblastech problém. A zvyšovat výnosnost také nelze do nekonečna.
Ale dále bych už to raději nerozváděl, nebo se začneme příliš vzdalovat od tématu.

avatar
Jirosi Datum: 27.11.2017 Čas: 19:51

HonzaH: Tak si zjistěte k jakému zvýšení výroby potravin došlo díky používaní hnojiv a mechanizaci(traktory atd.).
Když klekne elektřina nebude mít čím obdělávat pole, protože dostatečné zásoby pro těžkou zemědělskou techniku doma těžko vyrobíte. Ale mít doma cisternu nebo zásobník nafty není žádný problém. Přepravu cisterny z druhé strany světa už víme jak udělat. Ale představa, že si z druhé strany světa necháváte posílat baterie, ty tu vybijete a pak je posíláte zpět, protože se vám podělala rozvodná síť je úsměvná.

avatar
HonzaH Datum: 27.11.2017 Čas: 19:29

Jirosi: Ale to je to, co říkám. Nemusí se nám to líbit - mně osobně moc ne, protože právě vidím ty problémy. Představte si jen, když v podvečer přijedou lidi z práce a logicky si každý připojí elektromobil na nabíječku, aby měl ráno nabito. To bude špička jak prase. A současná přenosová soustava to nemá šanci ustát. Ale myslíte, že ten nastartovaný proces někdo zastaví? Ja pochybuji. Spíš se do toho nasypou miliardy a technici to prostě nějak vyřeší.

A ne, uhlí a ropy se lidi nenažerou. Mohou za ztržené peníze jídlo koupit, ale jen tehdy, když bude nějaké dostupné. A při současném nárůstu obyvatelstva, extensivním využíváním přírodních zdrojů to bude brzy problém. Když lidi nebudou mít peníze na benzín do auta, budou naštvaní. Ale když nebudou mít co jíst, stane se z nich agresivní stádo, a pak se najde nějakej charismatickej blb a o průšvih je postaráno.

avatar
Jirosi Datum: 27.11.2017 Čas: 18:25

HonzaH: Bohužel, ale ti lidi se právě té ropy a uhlí nažerou. Bez nich by se ty ekologické pitomosti nikdy nevyrobily.

Ve skutečnosti za tyhle pitomosti lobuje minimum lidí, nechápajících složitost a náročnost fungovaní dnešní průmyslové výroby. Zbytek jen pochopil, že se na tom dá slušně vydělat(dotace, odpustky daní, atd.). Jen se podívej jaký je problém dnes postavit elektrárnu, vedení. Přitom dnešní přenosové soustavě by se musela asi 3x navýšit kapacita jen pro elektromobily ve městech!

avatar
HonzaH Datum: 27.11.2017 Čas: 15:54

Teda chlapi, vy musíte mít hrozně volnýho času :-)
Buďte rádi, že to je diskuze na internetu. Bejt to v hospodě, tak už lítaj facky.

Mimochodem, co se týče těžby ropy a zemního plynu na Sibiři nebo v severním ledovém oceánu. Je potřeba si uvědomit, že doba, kdy ropa byla nejvýznamnější energetická surovina pomalu končí. Nemusí se nám to líbit, můžeme namítat, že to přinese mnoho problémů, ale je to tak. Nálada obyvatel ve vyspělích a bohatých zemích (západní Evropa, USA, Japonsko, Korea ale i Čína atd.) je nakloněna přechodu na obnovitelné zdroje. Je to především otázka velkých finančních nákladů, ale když to lidi chtějí, tak to tak prostě bude. Není týden, abych v novinách nečetl o dalším typu solárních panelů s vyšší účinností nebo dokonce průhledných, bateriích s větší kapacitou, životností a rychlejším nabájením apod. Ano, většina z toho asi nebude realizována, ale něco určitě ano. A je vidět, že když je nálada investovat peníze do takových technologií a investovat do výzkumu, tak to nese ovoce.
Ropa jistě bude i nadále důležitá, ale její význam bude klesat. Asi tak, jako klesl význam uhlí např. oproti 19. a počátku 20. století. Ano, uhlí je stále důležité, ale zdaleka již ne tolik.
A jak bude po ropě klesat poptávka, půjde dolu i cena. Odběratelé si pak budou moci vybírat na základě ekonomických, technických ale i politických kriterií, od koho ropu koupí. Nebude pak nějak zvlášt velký důvod bojovat o území na severu Sibiře nebo dokonce v ledovém oceánu navíc proti Rusku, které je jaderná velmoc. Mnohem důležitější budou oblasti s mírným klimatem, vhodné pro pohodlný život. Oblasti s dostatkem vody a úrodnou půdou. Ropy ani niklu se lidi nenažerou. Nejsem si tedy jistý, jestli má cenu nějak zvlášť investovat do schopností bojovat v arktických podmínkách.

avatar
RiMr71 Datum: 27.11.2017 Čas: 15:07

...já si myslím že mají všichni pravdu...! :)

avatar
PavolR Datum: 27.11.2017 Čas: 12:46

JardaBrum:
Mimo niekoľkých príspevkov spomedzi prvých desať je tu OT úplne všetko. ;-)

Ja som písal o možnej budúcnosti, v prípade, že budú ľady ďalej ustupovať. Áno tlačia sa, neberúc ohľad na náklady, všetkými možnými smermi, po mori i po súši a samozrejme tak, aby mali tieto trasy aj pod patričnou kontrolou (presne to isté robili z podobných dôvodov Európania opačným smerom v predošlých storočiach). A práve pre to, ak by sa otvorila možnosť ešte kratšej a lacnejšej trasy do Európy, museli by po tom skočiť, aby ich doterajšie snahy nevyšli nazmar a nedostali sa naopak do lepšej pozície, vo vzťahu k prístupu na Európske trhy, Japonci a Kórejci.

Ale samozrejme Európa je iba jeden diel "koláča" (hoci zatiaľ najväčší). Kontrola prieplavu v Nikaragui im zabezpečí neobmedzený prístup aj na západné pobrežie Afriky a východné pobrežie Ameriky. Cez Pakistan to zasa budú mať bližšie k východnému pobrežiu Afriky.

avatar
JardaBrum Datum: 27.11.2017 Čas: 12:17

Omlouvám se za OT:
PavolR:máš sice v mnohém pravdu. Ale severní mořská cesta je pro Čínu na okraji nebo spíš za okrajem zájmu. Pokud vím nebudují flotilu ledoborců ale kanál v Nikaragui.

avatar
fenri Datum: 26.11.2017 Čas: 19:13

Pavol: dobrá poznámka.

avatar
PavolR Datum: 26.11.2017 Čas: 19:09

Dosť sa tunajšia debata točí okolo nerastných surovín, ktoré sa však, ako to tu už tiež viackrát odznelo, dajú kúpiť. Avšak ... získané suroviny musíte dokázať k sebe dopraviť. Tieto trasy sú napadnuteľné - zoberme si napr. bitky o Atlantik, kontinentálne blokády, alebo ako "išlo ju dnu" Japonsko, keď bolo Američanmi odrezané od zdrojov v juhovýchodnej Ázii.

To je jeden z primárnych dôvodov, prečo sa Čína snaží ovládnuť Juhočínske more - je tam mohutná námorná dopravná tepna. Aby mala Čína peniaze na nákup ľubovoľného množstva surovín, musí predávať svoje produkty, tj. dostať ich v čo možno najväčšom množstve a s čo najmenšími nákladmi nákupcom. Pri dnešných klimatických trendoch sa dominantnou dopravnou tepnou, po ktorej bude prúdiť čínsky tovar do Európy, stane námorná trasa severne od RF. Kto ju bude kontrolovať, bude mať vplyv na to, aké množstvo tovaru dokáže Čína doviesť do EU a s akými nákladmi ...

avatar
fenri Datum: 26.11.2017 Čas: 18:43

Standa:když jsem psal, že v případě války s Čínou by proti území obsazenem Čínou působili ruský partyzani, tak jste odvětil, že ruský partyzani Číňanům problém dnes nedělají. Z toho logicky vyplývá, že tvrdíte, že je Čína ve válce s RF.
Číňané na Sibiři jsou dílem občané RF a u většiny z nich se nějaké extrémní zalíbení kPekingu čekat nedá. Jsou to prostě emigranti a část z nich tam je ilegálně a volební právo nemá a v případě nepokojů je RF v klidu vylifruje. A v krajním případě bych se nedivil, kdyby to tam trochu vyčistil hrubsimi metodam
i. Za další Číňané pronikají hlavně do bývalého Vnějšího Mandzuska:
-což je jednak ex čínské uzemi
-není to území, o kterém je celou dobu reč (to je tak 1500-2000km jinde)
-není to arkticke uzemi, takže to sotva brát jako důkaz polárních schopnisti Číňanů
-není to mimoradny zdroj nerostné bohatství (bavíme o se celou dobu hlavně o severním sibiřském šéfů a obnažovani území v kontextu oteplení)

avatar
StandaBlabol Datum: 26.11.2017 Čas: 18:10

Fenri,

uz zase mi vkladas do ust neco, co jsem nerekl. Nebo kde jsem rekl, ze investice se rovnaji vyhlaseni valky? Nikde? Naopak jsem napsal, ze ovladnout Sibir dokaze Cina i bez valky. A delas ze sebe hlupaka:

- nejvyssi odhady uvadeji az 5 mil. Cinanu na Sibiri. To je 20% populace Sibire. A to cislo roste az o milion rocne. Delas ze sebe odbornika na Sibir a nevis ani tohle? Pokud ti prijde, ze o nic nejde, tak si vzpomen na Sudety nebo vychodni Ukrajinu. Staci jeden nacionalista v cele sousedni velmoci, ktery je postve proti statu ve kterem ziji a mas na potize zadelano.

- sam dobre vis, ze ne cela Sibir je pokryta permafrostem a na jihu je spousta urodne pudy. Nebo se tvaris jako odbornik na Sibir a nevis ani tohle?

- Zahranicni investice do strategickych odvetvi samozrejme predstavuji bezpecnostni riziko. Proto nektere evropske nebo americke firmy nejsou pro Cinani na prodej. Naproti tomu tezba surovin je pro Rusko klicove odvetvi a Cinani tam vali desitky miliard. A Rusko se nebrani, protoze ty penize potrebuje. Nebo nevis ani tohle?

Tvaris se, jak vsemu rozumis, ale vypada to, ze informace, ktere se ti nehodi proste ignorujes. Koncim, uz me tvoje arogance a tupost nebavi.

avatar
Wenet01 Datum: 26.11.2017 Čas: 17:56

Původní sibiřská etnika jsou příbuzná americkým indiánům...dá se z toho možná vyvodit, že američané mají problém (nesporným faktem, je i početná čínská komunita v USA), ale spíš to tak nevypadá...podobně jako s etnickými rusy na sibiři je jiných amíků všude více než Kiowů a v případě výraznější čínské návštěvy by patrně vznesli do vzduchu víc než protest...
Tyhle šílenosti vychází ze správného přesvědčení, že dvě kontinentální velmoci spolu musí soupeřit...to však platilo jen pro dobu, kdy nebyly obě ke spolupráci donuceny vnějším tlakem...pro Čínu je tak lepší s Ruskem vycházet než se s ním za potlesku západu mordovat o něco co si lze mnohem výhodněji koupit. A pokud v nějakém scifi scénáři dojde opravdu na lámání chleba s největší pravděpodobností dopadne vztah dvou velmocí stejně jako dopadlo soupeření těch dvou námořních Británie a USA, což by bylo pro západ snad ještě horší. Jediné co vytáhne Rusko ze spolupráce s Čínou nebude nějaký čínský tlak (Čína nám to kvůli vážně neudělá), ale přijetí RF zpět do našeho kulturního okruhu, ale to už je po posledních událostech v trapu navždy.

avatar
fenri Datum: 26.11.2017 Čas: 17:42

To ovšem neznamená, že sibiřska etnika jsou etnicky blíže Číňanů, než Rusům. Argumentujete kruhem Jiroušku.
Tvrdíte že, Číňanům nepodobna etnika žijici v Rusku jsou pribuznejsi Číňanům, protože i v Číně tato etnickym Číňanům nepodobna etnika žijí. Fakt nechápete, jakou tvrdíte hovadinu?

Jirosi, pořád zapomínate na to articke vnitrozemí Číny a těžbu v něm a na absenci surovin na jih od Číny... :-)

avatar
Jirosi Datum: 26.11.2017 Čas: 17:16

Fenri: Psát o etnikách co mají vlastní národní stát, a o těch co ho nemají jsou dvě různé věci. Krom toho některých etnik žije v Číně více než na Sibiři.

arr