Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Ruská šachová partie v Arktidě

Datum přidání 08.02.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 39 komentářů    autor autor: Michael Myklín

Ruská federace patří v oblasti Arktidy mezi nejaktivnější aktéry a dlouhodobě se snaží posilovat své vojenské kapacity. Obnovování starých základen, tvorba nových specializovaných vojenských útvarů a vojenská cvičení mají ruské síly připravit na případný konflikt na dálném severu.

Foto: Ruští vojáci za na dalnám severu. / Public domain

 

Arktida - země ropou zaslíbená

Arktida, jejíž hranice jsou nejčastěji vymezeny polárním kruhem, má rozlohu 21,18 milionu km2. V Arktidě má osm států – Rusko, Kanada, Spojené státy, Norsko, Finsko, Island a Dánsko - podle OSN vlastní tzv. "vyčleněné zóny".


Z hlediska klimatických podmínek jde o poměrně nehostinné prostředí, ale i přes to je Arktida předmětem živého zájmu mnoha států, které mají zájem o nerostné suroviny, především ropu a zemní plyn.

 

Pod mořským dnem Severního ledového oceánu se totiž nalézá odhadem až 22 % neobjevených světových zásob ropy a zemního plynu (podle US Geological Survey).


Takové množství ropy (jde o ekvivalent 412 miliard barelů) je přirozeně značným lákadlem pro nejrůznější státy. Právě přírodní bohatství nacházející se za polárním kruhem vede Moskvu k expanzi svých arktických vojenských aktivit.


Poprvé Moskva předložila OSN požadavek na přičlenění vlastní "vyčleněné zóny" ke svému území v roce 2002. Tehdy byl požadavek zamítnut. Situace se opakovala v srpnu 2015, kdy si Rusko nárokovalo přičlenění 740 000 km čtverečních Arktidy (včetně Severního pólu) k území Ruské federace.


Ruská závislost na ropě

Ruská ekonomika je silně závislá na vývozu ropy a zemního plynu a jejich prodej tvoří dvě třetiny celkového ruského exportu. Tvrdý zásah pro ruské hospodářství představoval výrazný pokles cen ropy na přelomu let 2014-2015, kdy se cena snížila z více než 100 dolarů za barel na méně než 40 dolarů.


I když je produkce udržována na 10 milionech barelů za den, výtěžek je proti minulým letům poloviční. Každé snížení ceny ropy o jeden dolar navíc znamená roční ztrátu zhruba 1,4 miliard dolarů na straně daňových příjmů.


Nízké ceny ropy a ekonomické následky přímo ovlivňují politickou a vojenskou moc Ruska. Díky vysokým cenám ropy v minulosti si Moskva mohla dovolit financovat rozsáhlou modernizaci ozbrojených sil a vojenské operace v zahraničí. Situaci Rusku neulehčují ani sankce uvalené Západem za obsazení Krymu.


Rusko má osmé největší zásoby ropy na světě (odhadem 80 miliard barelů ropy), ale zároveň patří mezi největší producenty. Podle zprávy OPEC na rok 2010 (OPEC Share of World Oil Reserves 2010) může Rusko (při současném tempu těžby) své ropné zásoby vyčerpat do 22 let. Moskva řešení tohoto problému hledá právě v Arktidě.

 

Video: Ruská armáda v Arktidě (leden 2017). / YouTube


Operace za polárním kruhem

Rusko v Arktidě v posledních letech obnovilo několik vojenských základen a plánuje další. Jde například o základnu pro 150 vojáků na ostrově Alexandřina země. Největší zařízení má být vybudováno na ostrově Kotělnyj, kde má být umístěno 250 vojáků a systémy protivzdušné obrany.


Většinu plochy Arktidy zaujímá Severní ledový oceán, který je větší část roku zamrzlý nebo plný plovoucích ledových ker. Na rozdíl od Antarktidy je Arktida teplotně vlídnější. V zimních měsících se teplotní průměr pohybuje od -34 °C do 0 °C a v letních mezi -10 °C a 10 °C.


S výskytem extrémních teplot klesajících až pod -50 °C je nutné uplatňovat specifické postupy a disponovat výstrojí, vybavením a vojenskou technikou schopnou operovat v takových teplotách.


Páteř ruských arktických kapacit představuje flotila ledoborců, které proráží cestu civilním i vojenským plavidlům. Rusko je také jedinou zemí, která disponuje flotilou ledoborců na nukleární pohon. Rusové mají šest jaderných torpédoborců a další tři staví.

 

Extrémní podmínky Arktidy Moskvu vedly k návratu k tankům T-80BV, které mají vynikající schopnost fungovat za velmi nízkých teplot (až do – 50 °C).


Stejně tak ruská armáda disponuje specializovanou verzí vrtulníku Mi-8 pro arktické prostředí. Nejvýraznější změnou „arktické" Mi-8 je silnější motor, pomocná energetická jednotka, systém ochrany proti ledu a podvozek s ližinami. Samozřejmostí je také výkonné topení (využívající technologie z kosmických lodí).


Ruská aktivita v Arktidě je v porovnání s ostatními zainteresovanými státy velmi vysoká. I přes to, že jde pouze o budování kapacit, vysocí představitelné Pentagonu si tyto aktivity interpretují jako agresivní. To představuje dilema zejména pro současnou americkou administrativu Donalda Trumpa, který by s Moskvou raději spolupracoval.

 

Zdroj: Reuters

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Larry Datum: 18.02.2017 Čas: 11:36

Na trubce ala youtube si můžete dohledat snímky z inspekce MO RF na budovaných základnách v Arktidě. A rozhodně to nejsou zemljanky.
Cíl pokrytí radiolokačním polem Arktidy je v podstatě splněn.
A v USA moc nevěřte. Stačí vzpomenout, jak se "potopilo" New Orleans kde je těžba zanedbatelných 00000 nic barelů ropy v celosvětovém měřítku. A jak to rozhoupalo světovou burzu.
A navíc RF nemá povinnost prodávat ropu pod cenou.

To Radovan: Těžbu z břidlic v Evropě zapomeňte. Můžete to prosazovat u vás za domem. Ehm....kde vezmete pitnou vodu???

avatar
Tesil Datum: 14.02.2017 Čas: 17:51

Radovane máš pravdu,co se týká ceny ropy.Rusové začnou těžit až cena bude taková aby se těžba vyplatila.Zatím si k tomuto kroku připravují cestu, těžba z břidlic má svá úskalí a ekologické dopady.To v budoucnu může celou věc prodražit.

avatar
nedy68 Datum: 14.02.2017 Čas: 12:05

Já myslím, že si budují ústupovou cestu až je poženeme (NATO). Takový Taiwan

avatar
Radovan Datum: 13.02.2017 Čas: 22:14

Tesil: Jo vojáci to zvládnou, to nepopírám, ale je to vyhazování peněz a uplná magořina. A nějaké osídlování Arktidy normální populací, jak tady někdo zmínil, je už čirý nesmysl.
Těžaři by to taky nejspíš zvládli, ale to by ropa musela stát hodně přes sto dolarů za barel aby se to vyplatilo. Ale pokud se k té hranici ropa zase přiblíží, tak se těžaři z břidlic vrátí znovu masivně na trh a ropa pujde zase hodně dolu a ruské plány na nějakou těžbu v Arktidě k ledu. Tak jako je tomu dneska.

avatar
Blake Datum: 13.02.2017 Čas: 09:34

Dandyman, keby si si to video aj pozrel, zistil by si, ze v nom ziadne LAV-25 nefiguruje.

avatar
Dandyman Datum: 13.02.2017 Čas: 08:58

Nic jiného než protiruská propaganda. Na tom videu je americký LAV-25! Klidně ti vojáci můžou cvičit na Sibiři.

avatar
Tesil Datum: 10.02.2017 Čas: 19:16

RADOVANE Rusové tam přece nechtějí pěstovat karotku.Jde o ropu a voj.základny.Těžaři a vojáci to zvládnou,neboj se.

avatar
Radovan Datum: 10.02.2017 Čas: 15:21

Tonotime a jiní:
Myslím, že nemáte přesnou představu jaké panují podmínky na severní hranici Ruska, natož na ostrovech v Severním ledovém oceánu. S nějakým vysoušením Petrohradu nebo osidlováním Ameriky či Austrálie to nesnese srovnání. Byl jsem několik týdnů na Špicberkách v létě a ty jsou ještě na rozdíl od Ruské části Arktidy ovlivněny Golským proudem a mají daleko mírnější klima.
Nejde tam nic pěstovat, rostou tam jen lišejníky a mechy, vše se musí dovážet. Od října do března je tam neustálá tma, větry, teploty padají k - 50 °C. Pokud moře v létě na několik měsíců roztaje i okolo arktických ostrovů, tak je stejně doprava ohrožovány krami. Ano jsou nepočetné vesnice na březích Ledového oceánu mimo dosah Golfského proudu, obývané domorodci a drsnými lidmi co tam ještě po rozpadu SSSR vydrželi, ale výš je to prakticky neobyvatelné.
Přečtěte si knížky Eskymo Welzla, který nějaký čas na Novosibiřských ostrovech žil a nebo reportáž z Norilsku - statisícového hornického města na severní Sibiři. Je to tam na hranici žití a to je jeho poloha ještě o stovky a tisíce kilometrů jižněji než nyní budované ruské základny.
https://xman.idnes.cz/sibir-norilsk-emise-mraz-0xz-/xman-styl.aspx?c=A160922_143241_xman-styl_fro

avatar
PavolR Datum: 10.02.2017 Čas: 13:38

Tonotime:
Celý Váš príspevok sa točí okolo osídľovania, ale to je práve popri financiách najzávažnejší problém Ruska - nedostatok ľudských zdrojov. Majú iba niečo do 145M obyvateľov a práve oblasti, kde by bolo najviac treba rozprúdiť ťažbu surovín, sa majú tendenciu vyľudňovať. A ešte aj pri dnešných robotizačných trendoch je jediným tvorcom hodnôt človek. Bez neho ostanú akékoľvek zásoby surovín ležať ľadom.
A tu sa dostávame do (pre Rusko) začarovaného kruhu:
Aby tie oblasti bolo možné osídliť a prilákať tam ľudí, treba vraziť šialené prachy do renovácie existujúcej infraštruktúry a budovanie novej - na to štát nemá, museli by to zafinancovať nejaké súkromné spoločnosti (možno dokonca zahraničné) ale tie by sa potom domáhali aj patričných podielov na zisku a skrze svoje pozície by mohli zasahovať do hospodárstva štátu chorobne závislého práve na ťažbe surovín. Ďalšou kapitolou sú ľudské zdroje. Možno by bolo možné získať na patričné úľavy nejakých kolonistov z cudziny, ale nakoľko by boli títo ovládateľní??? Hovoríme tu totiž o miliónoch a miliónoch ľudí, ktorý by na rozsiahlych územiach mohli získať prevahu nad ruskojazyčným obyvateľstvom. Pre niekdajšie cárske rusko, postavené na feudálnych základoch, by to problém nebol, ale u súčasného kleptonacionalistického režimu treba počítať s úplne zásadnou ideologickou brzdou - nechcú sa deliť o lup a majú strach z ľudí, ktorých nemôžu ovládať, z myšlienok a hlavne chápania právneho štátu, ktorý by si so sebou mohli doniesť a samozrejme aj z toho, že by ich niekto z cudziny mohlo využiť tak, ako oni využívajú ruské zahraničné komunity.

avatar
Pepos Datum: 10.02.2017 Čas: 13:31

Robia to na svojom území tak žiadny problém. Amíci radšej stavajú na cudzom.

avatar
Blake Datum: 10.02.2017 Čas: 12:02

fenri, jasne, tie zakladne su podla mna len taky uplny zaciatok, aby neboli celkom nepripraveni, keby tam naozaj potrebovali rozsirit vojensku pritomnost. Familiarnost s prostredim je predsa len dobra vec.

avatar
Tonotime Datum: 10.02.2017 Čas: 10:34

K Radovan...Je to od Rusů čiré bláznovství a obrovské vyhazování peněz...
Poďme na to trošku s pohľadu histórie. Asi vypadalo číre bláznovstvi aj stavba mesta Petrohrad (Leningrad) vo svojej dobe 1703 cárom Petrom Veľkým. Dovtedy tam boli beznádejné bažiny. Dnes už nikto nezapochybuje o strategickom význame tohoto námorného mesta. Celkovo teda šlo iba postaviť to mesto nehliadiac na náklady a mnoho mrtvol a osídliť. Ale kruté bolo spočiatku aj osidľovanie Ameriky. Neskôr Austrálie Britmi, ktorí tam napakovali trestancov, neposlušných Írov. Cárom a Stalinovcom na Severe na to slúžili neraz takzvané Gulagy. Ani USA sa nechystajú dnes zatvárať Gvantanámo na Kube.
Spočiatku sa tiež zdalo číre bláznovství od USA odkupiť od Ruského Cára Aliašku.
Docela dobré chápem význam slov v článku...
Páteř ruských arktických kapacit představuje flotila ledoborců, které proráží cestu civilním i vojenským plavidlům. Rusko je také jedinou zemí, která disponuje flotilou ledoborců na nukleární pohon. Rusové mají šest jaderných torpédoborců a další tři staví....
Tak ako USA zaviedli pojem čo sú jadrové lietadlové lode, tak dnes Rusi zavádzajú pojem lode s jadrovými elektráňami. Lode s jadrovými elektrárňami im začínajú zásobovať strategické mesta na Severe a zlepšovať podmienky miestným, armáde a podnikateľom, ťažiarom.
Rusi nezaostávajú vo vývojí jadrových technológii za Západom a vstupili už do zavádzania jadrových elektrárni 4. generácii. Kto má záujem dosť článkov na wébu www.osel.cz
Ďalej stojí za povšimnutie, že počítače, servery , elektronika a supravodivosť na rozličné aktivity potrebujú riadné chladenie. Výborne podmienky cez tieto aktivity v Arktíde.
Ľudstvo čeli preľudneniu a rôznym pádom ekosystemov. Dochádzajú nám aj rôzne nerasty a energie. Jedine ako čeliť rôzným takým katastrofam je vyniesť časť výroby a ťažbu do vesmíru. V blízkych asteroidov a na mesiaci je veľa vzácnych kovov ktoré by reštartovali svetovú ekonomiku cez 500 biliónov $. Aj preto sa stal Elon Musk (SpaceX, eletromobily Tesla) jedným s poradcov Trumpa. Aj preto kvôli námietkam USA sa Čína neprijala do projektu vesmírnej stanice ISS. Ale Čína si už stavia vlastnú vesmírnu stanicu a znovu sa roboticki vráti na Mesiac. Už aj EU si dostavia svoju vlastnú vesmírnu navigáciu Galileo nesmierného strategického a ekonomického významu.
Ale zatiaľ ľudstvu neostane nič iné len expandovať do prijateľnejších neobývaných oblastí v Arktíde a Antarktíde, stavať umelé ostrovy ako v Dubai. Veď tie roboty a drony máme čoraz dokonalejšie, a nesmierne ich zdokonaľujú aj armády. Tak isto sa neustále zlepšujú 3D tlačiarne. Nastup 3D tlačiarní, drónov, automatizácia nám onedlho riadne pozmení náš zabehaný štýl života, tak ako nástup mobilov, počítačov a Internet.
Ľudia na Severe a v Arktíde potrebujú najmä dostatok energie na teplo a spotrebný tovar rôzneho určenia. Ale to im už môžu dnes z veľkej časti zabezpečíť, jadrové elektrárne na loďach, roboty, dróny a 3D tlačiarne.
Ak na Severe a v Arktíde nevyťažíme zrýchlene začínajúci únik vysokoskelnikového metánu (oproti tomu CO2 je zanedbateľne) tak celosvetové následky drastických zmien klímy pocítime aj v naších štátoch. Vie niekto povedať ako sa u nás zmení počasie ak sa zmenia trasy Gólfského prúdu? Zastavíme tých migrantov zo zatopených území a púšti? Aj takému Holandsku v EU hrozí potom zatopenie.

avatar
mastodont Datum: 09.02.2017 Čas: 20:47

Radovan ja si myslim ze tie ruske zakladne tam buduju preto aby v buducnosti mohli operativne postupovat v pripadnych konfliktoch o ropu/nerasty. Uz teraz ziskavaju cenne poznaky. Musis prisposobit techniku,taktiku proste vsetko. A ako vies momentalne tempo tazby ktore v Rusku je nasvedcuje to ze o 20-30 rokov uz ziadnu ropu mat nebudu. A vieme aka strata by to bola pre rozpocet, Robia sa kroky na to aby ekonomika nebola tak zavisla na rope a plyne ale to potrva este desatrocia kym nejake ich odvetvie okrem exportu ropy bude efektivne. Tu vidim najvacsie ruske nedostatky.

avatar
Tesil Datum: 09.02.2017 Čas: 19:33

RADOVAN Rusové zřejmě berou klimatické změny vážně.Jestliže dnes panují někde nepříznivé podmínky pro těžbu za 5-10 let se situace může změnit.Ostatně děje se tak už nyní.

avatar
fenri Datum: 09.02.2017 Čas: 17:27

Blake, ono to vyznělo. Na druhou stranu mít malé základny s hustotou X set a tisíc km stále ještě není moc o projekci síli, ajk spíše o totálně nepokryté hranici. A řekl bych, že kolem severní hranice Ruska začíná/začne být rušno. Těžařské společnosti, Čínské státní firmy... atd.

arr