Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Letecká technika

Ruská stíhačka T-50: Další prototypy a start sériové výroby

Datum přidání 07.06.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 358 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V příštím roce začnou letecké testy desátého a jedenáctého prototypu stíhaček T-50 s novými motory Izdělije 30. Po úspěšném dokončení testů začne malosériová výroba T-50 (resp. Su-50) pro ruské letectvo.

Foto: Prototyp T-50 s dvojicí střel vzduch-vzduch středního doletu R-77; větší foto / Public Domain

 

V současné době stále běží vývojová fáze programu nové ruské stíhačky páté generace Suchoj T-50, známé také jako PAK-FA (Perspektivní letecký komplex frontového letectva). V roce 2018 se k devíti prototypům T-50 připojí další dva letouny - ty již získají nové motory Izdělije 30.

 

„Práce na PAK FA se dnes nachází ve finálním stádiu. Letos dostaneme 10. a 11. letadla, která budou připojena ke zkouškám, a v následujícím státním programu zbrojení na období 2018-2025 plánujeme první sériový nákup letadel T-50," řekl Borisov během návštěvy leteckého závodu Jurije Gagarina v Komsomolsku na Amuru (KnAAPO), kde se výrábí stíhačky Su-35S i T-50.

 

Prozatím prototypy T-50 létají s motory AL-41F1 (Izdělije 117). Jde o vylepšenou verzí motorů AL-41F1S (Izdělije 117S) ze stíhaček Su-35S. Motory AL-41F1/F1S mají konstrukční základ v motoru AL-31 stíhaček Su-27. AL-41F1 má ale údajně až 80 % nových vylepšených komponentů.

 

Motory Izdělije 30 mají podle ruské tiskové agentury TASS vyvinout tah 107 kN a s přídavným spalováním 176 kN. Naproti tomu AL-41F1S vyvine tah 86 kN, resp. 147 kN.

 

Nové prototypy T-50 kromě nových motorů obdrží i vylepšený radar typu AESA a dostanou možnost používat nejnovější generaci ruských zbraní vzduch-vzduch i vzduch-země. Testy obou prototypů se rozběhnou v roce 2018.

 

Po úspěšném dokončení vývoje a následných vojskových zkouškách začne malosériová výroba. Ruský státní vyzbrojovací program pro roky 2018 až 2025 počítá s nákupem 18 až 24 letounů T-50 (Su-50). Není jisté, zda číslo obsahuje i zmíněné prototypy nebo půjde o nově vyrobené letouny s motory Izdělije 30.

 

Nicméně první výrobní dávka má obsahovat šest sériových letadel T-50 (resp. Su-50), což společně se zmíněnými 12 prototypy dělá právě 18 letadel. Dodejme, že původně ruské letectvo plánovalo nakoupit až 250 letadel PAK-FA.

 

T-50 poprvé vzlétl v lednu 2010, veřejnosti byl stroj představen na moskevské letecké výstavě MAKS 2011 a do služby měl být původně zaveden v roce 2015. V květnu letošního roku ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že první T-50 ruské letectvo získá v roce 2019.

 

Video: T-50 alias PAK FA v nádherných záběrech. / YouTube

 

Připomeňme však, že podle Alexandra Artjuchova, generálního ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů (ODK), vývoj motoru Izdělije 30 skončí v roce 2020 a teprve poté mohou začít státní zkoušky. V minulém roce ruský deník Izvestija odhadl připravenost motorů Izdělije 30 pro operační nasazení až na roky 2025 - 2027. Dá se tedy předpokládat, že první šestice sériových T-50 získá ještě motory AL-41F1.

 

Borisov se rovněž při návštěvě závodu KnAAPO zmínil i o zkušenostech s nasazením stíhaček Su-35S v Sýrii. Zmínka o Su-35S ve spojitosti s T-50 není překvapivá, protože oba dva stroje mají tvořit páteř ruských vzdušných sil po následující dekády. Stroj Su-35S bude přitom hlavní víceúčelový letoun ruských vzdušných sil (vzhledem k omezené výrobě T-50) minimálně do roku 2030.

 

Podle Borisova Su-35S v Sýrii trpěl několika “dětskými” nemocemi, ale celkově se velmi osvědčil. Podle Borisova se například stávalo, že při přistání a vzletu přívody vzduchu do motorů nasály kamení a nečistoty z letecké dráhy, což vedlo v některých případech k poškození lopatek motorů. Problémy byly také s osvětlením a displeji v kokpitu, ale všechny tyto závady byly v průběhu syrské operace odstraněny.

 

“Podle našich pilotů v Sýrii jde o jedeno (Su-35S pozn. red.) z nejlepších letadel na světě, díky jeho letovým vlastnostem, doletu a zbraním,” uvedl Borisov. “Piloti jsou si jistí, že je rovnocenným protivníkem pro ostatní dnešní letadla, a to je také důvod, proč se o letadlo stále zajímají zahraniční zákazníci.”

 

V současné době je jediným zahraničním uživatelem Su-35S Čína, která si v roce 2015 objednala 24 letounů. Na spadnutí je také dodávka 12 Su-35S do Indonésie, o Su-35S se také zajímá Indie a Malajsie. V ruském letectvu slouží více než 60 Su-35S a podle Borisova do roku 2020 Rusko pro své letectvo nakoupí dalších 10 Su-35S.

 

Zdroj: RIA.ruDefence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
skelet Datum: 16.06.2017 Čas: 22:39

přišel jsem, viděl jsem, nevěřil sjem vlastním očím, odešel jsem. adios amigos

avatar
logik Datum: 16.06.2017 Čas: 21:28

stronger: ohledně bombardérů.... no zas myslím, že tenkrát se počítalo, že nějakej ten proletí. Ne nadarmo se ještě v osmdesátejch letech blbo s igelitovejma pytlíkama...

avatar
logik Datum: 16.06.2017 Čas: 21:27

stronger.p: O zadání (z roku 59, tedy 14 let starému v okamžiku reálného zavedení), se nikdo nepře. Mezi tím zadáním a reálným nasazením Migu-25, ovšem uplynulo 14 let, se ovšem situace dosti změnila, takže se pochopitelně změnily i úkoly Foxbatu. Proto také ji např. začali vyvíjet ten Smerč-A4 s LD schopností. Na původní zadání by to byly vyhozené peníze, obzvlášť se Zaslonem na obzoru.

Málokteré letadlo dělá za svůj život furt totéž - koukni se, kde je design F15 (z not to pound to air to ground je strike eagle, F16 - z agilního fightera je ověšenej univerzál, A-10 - místo likvidace tanků hází bomby na ručníkáře a kanón v podstatě nepoužívá, atd. atd....).

Navíc, Su-15 také neměl v zadání od začátku LL intercepting. To až jeho upgrade TM. To je úplně stejná situace, jako Mig-25P a jeho upgrade na Smerch-A4.

Rozdíl je akorát v tom, že Smerch-A4 nenabízel kromě nepovedených LD schopností nic, takže zaveden nebyl, zatímco Su-15TM nabízel rozumný upgrade oproti Su-15, takže zaveden byl - i když oproti původní verzi se jeho LL schopnosti příliš nezměnily.

Ve výsledku tak jak Su-15TM, tak Mig-25P, byly HL stroje s HL aerodynamikou, kterým se konstruktéři neúspěšně snažili implementovat LD/SD technologii. Mig měl ale výhodu modernější a lepší avioniky, takže se hodil pro LL o něco více a byl pro tento účel i perspektivnější typ (viz vývoj k PD verzi a k 31).

U obou letadel pak byl v podstatě podobnej průšvih se zadáním. U Migu-25 v roce 59 SSSR nemělo na to postavit stroj s takovými parametry za rozumné peníze (viz kolik stál Blackbird), což protáhlo projekt do té míry, že zadání přestalo dávat smysl a muselo se hledat jiné určení stroje.
Su-15TM na tom byl stejně - také chtěli příliš rychle radar, který nebyly schopni zkonstruovat. Akorát ten projekt místo protáhnutí "nedodělali" a tak získali místo stroje na LL intercepting jen upgrade původního výškového interceptoru.

Obojí navíc bylo spojené - pokud by byli schopni dodělat Su-15TM v původním zadání, byli by schopni i postavit Smerch-A4 tak, aby mělo smysl ho do Foxbatu dávat (byla to stejná rodina radarů) a schopný LL interceptingu by byli oba dva, jak Foxbat, tak Flagon. Ten vývoj A4 a Tajfunu-M šel paralelně - a dost pravděpodobně na něm dělali Ti samí lidé.

===

Je to v podstatě totéž, jako že se tu někdo čertil, že Hustler určitě nelítal LL mise, když to byl původně výškový bombardér. Létal, protože musel. Mig-25P je v podstatě stejný případ.

Prostě američané začali nevyhovujícíma strojema určenejma pro HL (B-52, B-58) plánovat LL mise a zároveň vyvíjeli stroj pro to vhodnej (např. Hrabáče). Rusové proto začali užívat HL stíhače pro LL - a zároveň vyvíjeli nové typy pro tento typ interceptingu vhodný. Oboje nějakou dobu trvalo.

Proto první generace strojů, co proti sobě měly v LL bojovat, nebyly vůbec na LL souboje vhodná. Ani na jedné straně.

avatar
stronger.p Datum: 16.06.2017 Čas: 21:06

@Jirosi
Pokud by jim jen jeden JB naložení nízkoletící bombardér proletěl, tak by asi měli starosti...Nic není dokonalé

avatar
Jirosi Datum: 16.06.2017 Čas: 20:48

stronger.p: "Vynechme jednosměrnou misi s JB."

Bavíme se tu o stíhačích určených k zastavení bombardérů z JB. Pokud vynecháme JB, trošku to celé postrádá smyls ne ?

Logick: Mšli jich 8+1. a přitom je využívaly :
"Letouny hlídkovaly ve dvojicích, v nejsevernějších oblastech i ve čtveřicích. Operační výška byla 8000 m."

avatar
stronger.p Datum: 16.06.2017 Čas: 20:24

@logik Pročs to vlastně postoval?

Abyste pochopil co znamená zadání s hora.

Zadání vývoje pro MiG-25P (to co sdělili konstrukční kanceláři, že chtějí aby uměl) 3M stíhač ve velké výšce, s nejvýkonnějším radarem co měli. (nikde nic o LL)

Zadání pokročilé verze SU-15TM , v požadavcích s hora bylo jasně uvedeno, že má umět LL

avatar
stronger.p Datum: 16.06.2017 Čas: 20:13

Jirosi, děláte příliš rychlé závěry a vidíte šedesátá a sedmdesátá dnešním očima... Kolik letadel najednou mohla "druhá" strana k takovému útoku v jeden den na SSSR v nízké výšce v letech 1969-74 najednou nasadit? Vynechme jednosměrnou misi s JB.

avatar
logik Datum: 16.06.2017 Čas: 20:07

Jirosi:
Tu-126 neměl lookdown. Takže když chtěl něco vidět, musel dolů..... Samozřejmě, že ho to defakto degradovalo na "mobilní pozemní radar", jeho dosah šel tím rapidně dolů.
Hlavně jich ale měli jen 12 - což naznačuje (jen domýšlím), že hlavní úloha byla hlídání moří (kde je z AWACSU i bez lookdown vidět přecijenom dál) a taktická podpora frontových jednotek, než nějaké strategiká PVO. Na to by jich bylo třeba násobně víc.

avatar
logik Datum: 16.06.2017 Čas: 20:03

raziel:
1) výkony jsem myslel aerodynamickou obratnost, schopnost dogfightu atd... dokonce vlastně ani nepotřebuješ zas takovou rychlost u země, když to umíš nahoře a GCI tě navede (i když samozřejmě lepší je ji mít). Jo, nevyjádřil jsem se precizně.

Klíčovej problém u LL interceptingu je NAJÍT a to uměl z dostupných typů v roce 70 Mig-25 nejlíp, byť byl u země neohrabaná a ne nijak rychlá kraksna (ale leťet tam mohl "po balistický křivce" :-))

Co myslíš tím mimojiné nechápu, zkus prosím méně vyskakovat z krabičky :-) a psát jasněji.

2) skelet psal: "tak lety v nízkých výškách byly shledávány obtížnými, a proto je cvičili hlavně zkušení piloti. Tedy je logické, že NEJVÍCE těchto letů prováděli piloti MiG-25, který patřil mezi nejobtížnější typy. "

Přičemž podle Vás LL intercepting dělali jiné typy a Mig-25 ne. Tedy piloti Migu-25 cvičil něco, co v reálu nedělali. A naopak jiné typy, které dle toho dokumentu LL cvičili málo, to podle vás pak v reálu dělali. To je podle mne prostě nonsens

str1) 16.6. 14:15 stronger psal:
"Byli si vědomi slabiny LL a proto usilovně pracovali na SU-15TM"
Takže tvrdí, že se snažili upravit Su-15 na LL interceptor.

str2) Pokud je to tak blbej zdroj, tak přines lepší, který by dokládal opak. Zatím to je podle mého názoru o třídu lepší zdroj o skutečné "pracovní náplni" V-PVO, něž jakýkoli jiný, co tu v diskusi zazněl.


stronger:
Pročs to vlastně postoval? Kvůli tomu, že se "zaměřovali na výkon radaru"?

Alespoň jestli je v tomto ruslet přesnej (už jsem se snažil to ověřit jinde, protože to už může bejt problém překladu, ale příliš informací jsem zatím nenalezl - ten text znám dobře, není pro mne žádné překvapení) , tak se snažili zlepšit schopnosti radaru v nízkých výškách, nikoli implementovat Look-Down, Shoot-Down, to jsou dvě různé věci.
On Tajfun byl defakto retrofit Smerche do menšího Su-15 - když Smerč i jeho evoluce měli problémy s implementací LD/SD, tak není divu, že jeho menší derivát měl problémy i jen v blízkosti povrchu.
Vlastnosti radaru, které jsem postoval pak byly vlastnosti Tajfunu-M, tak nechápu ty poznámky ohledně verzí. Aerodynamicky se TMko od původní verze také příliš nelišilo (spíše byl horší, protože větší radar mu kriplil čumák), takže pořád to bylo letadlo dělané na výšky.

Prosím, příště zkus místo toho, abys sis vymýšlel složité teorie co jsem s čím spletl, radši napiš konkrétně: to a to není pravda, protože to a to. V předchozím jen odhaduju, jaks to vlastně myslel a s čím konkrétně polemizuješ a dost možná jsem se netrefil.

Jinak já si úplně nemyslím, že by Rusové byli blbí. Spíš tam byla setrvačnost ₊ prostě neměli techniku. On i ten Safír pro LD/SD za nic moc nestál, takže asi první opravdu kvalitní radar byl až Foxhoundí Zaslon.

jinak k Tu-126:
Radar neměl LD a s dosahem 250km proti bombardéru to sice byla snaha, ale intercepting strategických bombardérů to IMHO příliš neřešilo - na to měli těch strojů příliš málo (12).
Intercepting LL cílů byl plně vyřešen až Foxhoundem.

kóďa:
Když už se sem dávají tehdejší typy u V-PVO, tak schází jediný typ, který měl intercepting v nízkých výškách
opravdu v primární náplni práce, ale zas byl v sedmdesátejch letech už poměřně zastaralej a jeho radar stál
za houby a kvůli nízký hmotnosti neměl potenciál pro zlepšení:

http://ruslet.webnode.cz/technika/ruska-technika/letecka-technika/a-s-jakovlev/jak-28p-firebar-b-c-/

avatar
Jirosi Datum: 16.06.2017 Čas: 19:48

stronger.p: A ja jsi myslel že cílem letadel tipu AWACS je létat ve výšce a skenovat rozsáhlou oblast pod sebou.

Pokud létaly v 600m, tak to jsi ten radiolokátor mohli dát na kopec protože to jim moc prostoru pod sebou nezůstávalo.

Tak se opravuji na "10" let.

avatar
stronger.p Datum: 16.06.2017 Čas: 19:08

Novým způsobem překonání PVO bylo „podlétnout“ radiolokační clonu letem v malé výšce. Většina tehdejších radiolokátorů nebyla schopna zachytit cíle na pozadí země. A to platilo jak pro palubní radiolokátory stíhacích letounů, tak pro většinu letounů včasné výstrahy, Tu-126 nevyjímaje.
@Jirosi Tak vzhledem k tomu že nedokázaly skoro 20 let odpovědět na taktiku nízkých letů na kterou přešel jejich nepřítel...

Snažili se, měli "AWACS" na TU 126 a stejně jako osádky amerických B-52 i osádky Tu-126 prošly speciálním výcvikem pro lety v malých výškách. Pilotovat letoun s normální vzletovou hmotností 170 t v malé výšce není snadné. Nová operační výška byla stanovena na 600 m.

https://www.valka.cz/13466-Letouny-AEW-Tu-126-Moss-2-Na-strazi-socializmu-?utm_source=valka_cz&utm_medium=article&utm_campaign=similar

avatar
KóĎA Datum: 16.06.2017 Čas: 18:39

dva starší, ale pěkné články k diskusi.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=339&t=1354
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=339&t=1226

avatar
Jirosi Datum: 16.06.2017 Čas: 17:46

raziel87: ...

To že je něco obtížné(lety v malé výšce), přece ještě neznamená že tam pošlu "výškový speciál" abych to těm pilotům ještě s tížil ?

A nezkoušely ji méně ale podstatně méně.

Tak vzhledem k tomu že nedokázaly skoro 20 let odpovědět na taktiku nízkých letů na kterou přešel jejich nepřítel...

avatar
stronger.p Datum: 16.06.2017 Čas: 17:45

@raziel87
Pár katapultáží ve vysokých rychlostech je zmíněno v knize "Nejrychlejší lidé světa", alespoň myslím, že se tak jmenovala, pojednává o programu X-1 a získávání rychlostních rekordů na obou stranách

avatar
Slavoslav Datum: 16.06.2017 Čas: 17:42

ked uz spominate ten ruslet

tu mate nieco k 31tke. Ta cast co je tam o 25tke ako keby ju logik pisal

http://ruslet.webnode.cz/technika/ruska-technika/letecka-technika/a-i-mikojan-a-m-i-gurjevic/mig-31-foxhound-a-/

arr