Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří ... Více

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a ... Více

Události

Ruská vojenská politika v roce 2018

Datum přidání 23.12.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 143 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity výkonnostních schopností představil svou prognózu ruské vojenské politiky pro rok 2018. Luzin ve svém silně kritickém článku mimo jiné popisuje, jakým způsobem Kreml podkopává moc Západu pomocí vytváření nejrůznějších problémů.

Foto: Ruští vojáci; ilustrační foto / Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 3.0 

 

Za vším hledej peníze

Pavel Luzin je známý a dlouhodobý kritik politiky Kremlu a také poměrů v ruských ozbrojených silách a v ruském vojensko-průmyslovém komplexu. Jeho silně kritický článek samozřejmě vyvolal kontroverze a blog BMPD, který je neoficiálním blogem moskevského think-tanku Centrum pro analýzu strategií a technologií (CAST), ho sice otiskl, ale posměšně k němu připojil tag značku “humor”.


Nyní k samotné prognóze. Podle Luzina bude muset Kreml v roce 2018 řešit klíčový rozpor v jeho vojenské politice. Na jedné straně Rusko investuje do armády takovou měrou, jako by se chystalo na velkou válku, ale současně se ještě Rusku nepodařilo Západ vyčerpat pomocí vytváření konfrontací a problémů (např. politických, ekonomických, společenských, humanitárních, atd.). Luzin se tedy domnívá, že se Rusko pokusí vytvářet pro Západ ještě větší problémy.


Zároveň si Rusko nemůže kvůli domácím politickým důvodům dovolit příliš snižovat vojenské výdaje. V roce 2016 ruské investice do obrany dosáhly rekordních 5,67 bilionu rublů (84,6 miliardy dolarů v kurzu 2016), tj. 6,59 % celkového státního rozpočtu.


Na první pohled jde o mnohem větší “vojenské výdaje”, než jsou ty oficiální, ale ruský vojenský rozpočet lze rozdělit do dvou částí – pro “vnější bezpečnost” bylo v roce 2016 vyčleněno 3,77 bilionu rublů (56,3 miliardy dolarů), pro “vnitřní bezpečnost” 1,9 bilionu rublů (28,3 miliardy dolarů).


Podle Luzina je trik v tom, že ruská vojenská doktrína a strategie národní bezpečnosti nerozlišuje mezi vnitřními a vnějšími hrozbami. Například známého vojenského cvičení Západ 2017 se účastnily nejen Ozbrojené síly Ruské federace, ale také jednotky FSB, ministerstva pro mimořádné situace, ministerstva vnitra a jednotky Národní gardy.


To znamená, že všechny ruské bezpečnostní síly jsou nějakým způsobem začleněny do systému vojenského plánování – vnitřního i vnějšího. Proto do vojenských výdajů lze zahrnout všechny prostředky přidělené “vnitřním i vnějším” bezpečnostním silám.


Luzin soudí, že rekordní rok 2016 může být považován za výdajovou odchylku, spojenou “s extrémní neúčinností ruského vojenského průmyslu” (vysvětleno dále). V roce 2017 tak již celkové ruské vojenské výdaje poklesnou na pět bilionů rublů, z toho tři biliony rublů je přiděleno pro “vnější bezpečnost” (tedy především pro Ozbrojené síly Ruské federace) a dva biliony pro potřeby vnitřní bezpečnosti.


V roce 2018 výše výdajů zůstane zhruba zachována – pro úkoly vnější bezpečnosti bude vyčleněno 2,8 bilionu rublů (polovina je určena na nákup zbraní) a dva biliony rublů získají bezpečnostní orgány vnitřní bezpečnosti. Obecně se Kreml snaží udržet své vojenské výdaje na úrovni třetiny federálního rozpočtu.

 

Současně náklady na běžné provozní potřeby armády a dalších bezpečnostních sil (celkově čtyři miliony lidí) nemohou být sníženy bez propouštění lidí. Jak však uvádí Luzin, vzhledem k “pudu politické sebezáchovy” Kreml jistě počet lidí v bezpečnostních silách nesníží. Stejně tak nelze z politických důvodů snížit náklady na vývoj, výrobu a nákup zbraňových systémů, protože ruský vojenský průmysl zaměstnává dva miliony lidí.


"Konfrontace se Západem, neurčité vyhlídky na vývoz ruských zbraní a nové americké sankce proti ruským vojenským podnikům povedou Moskvu do slepé uličky," vyvozuje Luzin. Prozatím si Rusko může dovolit vojenské výdaje na úrovni 5,5 % HDP, ale to jen zhoršuje ruskou ekonomickou situaci. Tak vysoký poměr výdajů na zbrojení (více než 5 % HDP) dlouhodbě vydávaly Spojené státy a Velká Británie jen v dobách studené války.


Je pravda, že americké vojenské výdaje opět překročily 5 % HDP v letech 2009-2011, kdy vojenská aktivita USA v Iráku a Afghánistánu dosáhla vrcholu. Podle Luzina ale i USA, které se na rozdíl od Ruska mohou “pochlubit staletími hromadění kapitálu,” byly nuceny při první příležitosti snížit podíl vojenských výdajů.


Problémem údajně zustává přetrvávající velká neefektivnost ruských vojenských podniků. Luzin dává za vzorový příklad kosmickou společnost Roskosmos, která je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu. Firmu Roskosmos nedávno kritizoval Andrej Bělousov, asistent Vladimíra Putina pro ekonomické otázky. Podle Bělousova Roskosmos zaměstnává 200 000 lidí, má roční obrat 5 miliard dolarů, ale méně než 10% ziskovost.


"Čistý zisk je, omlouvám se za ten výraz, houby. To znamená, že Roskosmos funguje téměř bez zisku. Taková to je firma," řekl Bělousov. Asistent prezidenta soudí, že taková masa lidí nemůže vydělat peníze a Roskosmos od pádu Sovětského svazu stále žije v “rozpočtovém a technologického paradigmatu“ – Roskosmos čerpá peníze z ruského státního podniku a je mistrem (v dobrém slova smyslu) v řešení technických problémů. "Ale to je všechno železo ... a kde jsou peníze?" ptá se Bělousov.


Ruská vojenská dobrodružství

Ve svém článku se Luzin také dotkl ruských zahraničních vojenských operací. “Rusko pokračuje ve vojenských kampaních v Sýrii a na Ukrajině. A to navzdory skutečnosti, že v případě druhé kampaně (ukrajinské - pozn. red.) došlo minulou zimu k vážnému zhoršení bezpečnostní situace na Donbase (kromě svržení Plotnickije z pozice faktického vůdce Luhanské lidové republiky v listopadu 2017) a válka zde nebyla ukončena. Současně Rusko v létě roku 2017 udělalo vše pro to, aby na diplomatické úrovni pohřbilo myšlenku vzniku mírových jednotek OSN v této oblasti,” píše Luzin.


V roce 2018 se Kreml z východní Ukrajiny nestáhne, protože údajně nebylo dosaženo žádných původních cílů této války – Krym není mezinárodně uznán za ruský. Autor navíc soudí, že se Moskva nevzdala svého cíle postupně získat celou Ukrajinu, to měl v rétorické rovině opět potvrdit Putin během své tiskové konferenci v prosinci 2017.


Na konci roku bylo ohlášeno stažení ruských vojenských jednotek ze Sýrie. Důvodem je porážka Islámského státu. Autor však soudí, že Moskva nemá pro Sýrii žádný politický ani ekonomický projekt. Bez této skutečnosti nelze využít syrskou válku k vytvoření stabilního ruského vlivu v regionu. "K uzavření "velké dohody" se Západem, která byla hlavním cílem Kremlu, také nedošlo," píše Luzin.


Kremlu se také nepodařilo naplnit rolí mírotvůrce a uspořádání kongresu syrského národního dialogu v Soči bylo odloženo na rok 2018. Luzin soudí, že vzhledem k tomu, že Kreml nevěří v rovnocenný dialog – věří v tvrdé vyjednávání a vnucování své vůle – nelze očekávat přínos takového setkání. Navíc dle Luzina nelze očekávat, že pod vládou Moskvy bude v Sýrii mír, protože pozice Ruska v Sýrii zůstávají poměrně silné jen tehdy, když v zemi pokračuje válka.


Dle Luzina se Kreml stále častěji soustředí na konflikty v Súdánu a Libyi. Rusko také na počátku roku 2018 plánuje uzavřít dohodu s Egyptem o využívání letišť této země ruskými vojenskými letadly. Luzin soudí, že “cílem Moskvy v možných příštích vojenských dobrodružstvích bude vytvoření politických a humanitárních problémů pro Západ v jižním Středomoří.”


Smyslem tohoto přístupu je ověřit sílu evropské a transatlantické jednoty a, pokud je to možné, poškozovat tuto jednotu. Hlavním úkolem je pomocí problémů vyčerpat Západ a současně neustále nabízet řešení těchto problémů, samozřejmě s ohledem na hospodářské a mocenské zájmy ruské vládnoucí skupiny.


“Výsledkem je, že v roce 2018 bude politika ruského režimu ve vojenské oblasti, podmíněná logikou zachování jeho existence (režimu - pozn. red.), zaměřena na záchranu ozbrojených sil. [...] V tomto smyslu se zdá, že zde je nejvíce legitimní trend další izolace a rozšíření preferencí pro armádu, bezpečnostní síly a vojenský průmysl se všemi podstatnými politickými důsledky,” uzavírá svůj článek Luzin.

Názor Armádních novin
Prognóza samozřejmě nemá šanci jakýmkoliv způsobem ovlivnit vlastní a izolované bubliny realit lidí s vyhraněným světonázorem. Nelze na druhou stranu samozřejmě okamžitě přijmout, že prognóza popisuje jedinou správnou “realitu” a úhel pohledu na věc. Nicméně řada názorů Lezina bez jakýchkoliv pochybností stojí za pozornost, prozkoumání a samozřejmě ke kritické diskuzi. 

Zdroj: Intersection

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Tesil Datum: 02.01.2018 Čas: 22:17

Pavel1
Nevím zda jsem mimo mísu,hlavně pokud jde o toho důchodce.
Nakonec něco obdobného proběhlo v Rakousku.Tedy opět Chruščov.

avatar
Pavel1 Datum: 02.01.2018 Čas: 21:52

Tesil
Ano, návrh tady byl. Jinak jsi ovšem mimo mísu. Zkus si místo důchodců přečíst něco modernějšího. Například Peter Ruggenthaler: Stalin's Big Bluff. The History of the Stalin Note In the Soviet Archives
Jediné o co šlo stalinovi bylo zabránit remilitarizaci západního Německa. Jediný kdo myslel sjednocení Německa vážně byl Berija. A toho nechal zlikvidovat "vyjednavač" Chruščov.

avatar
raziel87 Datum: 28.12.2017 Čas: 11:59

Téma článku je ruská vojenská politika v roce 2018. Proč tu pořád má pár expertů tu niternou potřebu všude tahat svoje ideologické předsudky, proč?

a pro jistotu si ještě naklikají 15 lajků a názorovým oponentům 15 disliků. Přitom když si tu jeho oduševnělou myšlenku přečteš, tak přemejšlíš nad tim, jestli to psalo 16 letý dítě, nebo dospělej degen, uvězněnej v idologický a zoufale neobjektivní bublině

avatar
Tesil Datum: 26.12.2017 Čas: 18:30

Pavel1
K té hovadině, jak píšeš mohu jenom doporučit další zdroj
S.Haffner Od Bismarcka k Hitlerovi
Bylo to nastaveno tak,že sjednocené Německo mělo mít svoji armádu a neutralitu měli garantovat okupační státy.Návrh pochází z r. 1952 tedy před smrtí J.V.Stalina.
Některá jednání vedl rovněž N,Chruščov např.s Gottwaldem.

avatar
pjek Datum: 26.12.2017 Čas: 15:57

->astor: Někdy není od věci se na údajně olétané L-410 ve verzi NG či předchozí nejprve pozeptat a pak teprve něco psát. Právě nerespektování technologických podmínek tamními opraváři je nejčastější příčina havárií L-410 v RF, což je obecně pro L-410 vlastně skvělá reklama, že navzdory té mizerné péči... L-410 NG je pochopitelně i pro nás vysoce efektivní nástroj přepravy prakticky ve všech klimatických podmínkách při nízkých TCO.

avatar
pjek Datum: 26.12.2017 Čas: 15:51

Luzin je nekompetentní. Zapomíná (?) např. na vyznamný podíl výzkumu a vývoje v rámci vojenských výdajů a jeho přenos do strategických civilních oblastí ihned, nikoli po 10 letech jako v USA. Takže např. podnik, který produkuje převážně vojenskou techniku (např. Urlavagonzavod) dostane s rozpočtu peníze i na společný výzkum se soukromnými a univerzitními subjekty, takže dochází k bezprostřednímu sdílení finančních a technologických zdrojů. Dále, objem vojenských rozpočtových výdajů, jakkoli se zdá být veliký, nedosahuje skutečné úrovně vojenského rozpočtu v USA, navíc výdaje v RF odpovídají generační obměně a zavádění zcela nových technologií do výroby. Luzin je sice známým kritikem Kremlu, ale současně destruktivním, nikoliki konstruktivním a nikdy nepřinesl žádný vlastní či zprostředkovaný nápad na efektivnější řešení toho, co kritizuje. Takže se tím nepřímo stává kašpárkem, který v cizích službách nemá ani na nové kejkle v Kremlu.

avatar
Pavel1 Datum: 25.12.2017 Čas: 23:15

Tesil:
A co ti zabránilo se o té hovadině trochu rozepsat, když už sis tedy dal práci a vyhledal zdroj?
Informace, že Berija až po stalinově smrti uvažoval o tom, že umožní sjednocení Německa, aby zmírnil napětí a ušetřil náklady na zbrojení, což jeho konkurenti v boji o koryto po stalinovi zatrhli a samotného Beriju nechali zlikvidovat, je známá a všeobecně dostupná.
https://en.wikipedia.org/wiki/Lavrentiy_Beria

avatar
Scotty Datum: 25.12.2017 Čas: 23:10

astor
Já se ale ptal na to jaké máte důkazy že to co jsem psal o válečných plánech ČSLA není pravda. Já své tvrzení podpořil rozhovory s generály ČSLA. Opravdu vám doporučuji je přečíst zejména rozhovor s generálem Vitano
vským.

avatar
astor Datum: 25.12.2017 Čas: 22:16

semtam: L 410 je kůň vyšlechtěný v sedmdesátých letech dle požadavků hlavního zákazníka a tím byl byvší SSSR. V Rusku je nejen oblíben pro své letové a provozní vlastnosti, ale je tam vybudována i potřebná údržbářská a opravárenská infrastruktura. To je dle mého hlavní důvod, proč Rusové Turbolet jako jediný stroj zahraniční výroby- když pominu dosluhující L-39 - provozují v ozbrojených silách. Jsou schopni si zabezpečit provoz i proti sankcím a embargům, což je další plus.U nás v letectvu to L-410 nebude mít tak jednoduché, mají své odlétáno a pochybuji, že si CAF pořídí nové. Scotty: toto doopravdy nemám z Naší Pravdy, ale z dlouhodobého zájmu o československý průmysl, osobní informace o produktu a spekulace o důvodech služby v ruském letectvu vlastní výroby.

avatar
semtam Datum: 25.12.2017 Čas: 20:16

Scotty

I to myslím není úplně přesné i když vliv to má určitě významný.
Důležité je, že se L-410 montuje v Rusku a tudíž má jaksi nálepku Made in Russia i když je de-facto Made in Czech Republic.

Jiná situaci by L-410 měl kdyby veškerá výroba probíhala u nás i přes ruského vlastníka.

Ale prakticky vzato je očividně pro ruskou armádu žádaný typ a pro Kunovice je odbyt L-410 na ruském trhu klíčový po celou dobu vzniku tohoto letadla.

avatar
Scotty Datum: 25.12.2017 Čas: 19:40

semtam
Jen jsem chtěl říct že kdyby LET neměl ruského vlastníka těžko by se dostal do ruské armády to je celé. Nehodnotím jestli je lepší vlastník Američan nebo Rus. Já se řídím konstatováním že Američan je jen líp oblečenej Rus:)
astor
Informace čerpám z knih a internetu to je pravda. Mohl by jste mi tedy prozradit kde najdu ty nesemleté, pravdivé a potvrzené informace? Dopředu říkám že HALÓ noviny neodebírám.
Pravopis není moje silná stránka pokud to někoho uráží omlouvám se.

avatar
flanker.jirka Datum: 25.12.2017 Čas: 18:51

Jirosi: jen důvody obsazení byly rozdílné, problém s útlakem německé menšiny u nás, znáte to, klasika, vyřvávání fašistických hesel na pražských náměstích o tom jak podrizneme němcům krky, no tak jim na pomoc musel Hitler přijít, v sudetach ti chudáci seděli za okny a koukali bezprizorně jak je Češi vyhání.

avatar
semtam Datum: 25.12.2017 Čas: 18:46

Scotty

Co je to dokonalé? L-410 a jeho modifikace jsou ověřené stroje a myslím, že nebudu daleko od pravdy, když povím, že ve své třídě se jedná o naprostou špičku.

Americký vlastník, konkrétně firma Terex vlastnila svého času Tatru a málem ji poslala do kytek a navíc si odnesla know-how. S Kunovicema by to dopadlo nejspíš obdobně.

Ruský vlastník se v Kunovicích pohybuje již od roku 2005 (první koupené podíly) a Kunovice prosperují.

Myslím, že jako občan ČR by si měl mít zájem na tom, co je prospěšné pro české zájmy a nikoliv pro americké firmy.

avatar
flanker.jirka Datum: 25.12.2017 Čas: 18:45

Jirosi: i tak to můžete nazvat, jenomže se z toho politici nepoučili. Výsledkem je systém obrany a ochrany obyvatelstva na nule.

avatar
astor Datum: 25.12.2017 Čas: 18:35

Scotty: Žádné argumenty nemáte, jen vygůglené, stokrát semlené, spekulativní a oficiálně nepotvrzené cancy. Ale pravopisné chyby máte krásné. Je to nedostatek vzdělání a nebo kouzlo nechtěného?

arr