Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Pozemní technika

Ruské bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25 v roce 2021

Datum přidání 07.09.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 95 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Od roku 2021 začne nové ruské bojové vozidlo pěchoty (BVP) Kurganěc-25 nahrazovat v ruské armádě vozidla série BMP, BMD, MT-LB a další typy pásových platforem. Nové BVP nabídne oproti starší generaci výrazně lepší balistickou ochranu, taktickou mobilitu i lepší pracovní prostor posádky.

Foto: Kurganěc-25 na výstavě Armija 2017. Všimněte si obřích bloků boční balistické ochrany; větší foto / YouTube

 

Nové ruské BVP Kurganěc-35 se objevilo poprvé na veřejnosti v květnu 2015 na moskevské přehlídce. Ruská armáda podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojováni, začne zařazovat nová BVP do výzbroje v roce 2021. Původní “exotické” plány z roku 2015 přitom počítaly se spuštěním sériové výroby v roce 2016.


“Sériová výroba začne v roce 2021, ale to neznamená, že usneme na vavřínech. Máme čas identifikovat všechny problémy, testovat vozidla za účelem zjistit všechna technická rizika spojená s doladěním motoru, automatické převodovky a zaměřovacího systému,” uvedl Borisov.


“(Firemní - pozn. red.) Testování je v posledním stádiu. Samotný stroj má všechny funkce, které má sériový stroj mít. ... V příštím roce nebo dvou stroj dorazí na testy do armády,” uvedl Alexej Loseva, náměstek výkonného ředitele Kurganských strojírenských závodů (Kurganmašzavod).


Střední pásová platforma Kurganěc-25 spolu s těžkou pásovou platformou Armata a kolovou Bumerang budou tvořit základ většiny ruských bojových obrněných vozidel po několik následujících desetiletí.


BVP Kurganěc-25 má hmotnost 25 t a uveze šest a sedm členů výsadku. Oproti BMP-1 a BMP-2 (14 t) i BMP (20 t) jde tak o poměrně značný hmotností nárůst. Ruská armáda původně požadovala hmotnost nového BVP v rozmezí 15 t až 20 t, ale v této hmotností kategorii není možné dosáhnout požadované úrovně balistické a protiminové ochrany.


Vozidlo je standardně vybaveno robotickou věží Bumerang-BM s 30mm automatickým kanónem 2A42 a čtveřicí protitankových řízených střel (PTŘS) Kornet EM. Koaxiální kulomet ráže 7,62 mm je umístěn na levé straně od kanónu.


Video: Kurganěc-25 a tank T-14 Armata na výstavě Armija 2017 / YouTube

 

Podle výrobce věž dokáže ničit pomocí PTŘS pohybující se i statické cíle ve dne v noci na vzdálenost až 5500 m.

 

Věž j vybavená také aktivním ochranným systémem Afganit. Podle Rusů je Afganit účinný nejen proti PTŘS a reaktivním granátometům (RPG), ale i proti podkaliberním střelám. Afganit údajně dokáže ničit cíle pohybující se rychlostí do 1700 m/s. Současný ruský aktivní obranný systém Arena ničí cíle letící rychlostí 70 až 700 m/s.

 

Co se týče samotné pancéřové ochrany, zaujmou především mohutné bloky modularního dynamického pancíře na bocích vozidla od firmy NII Stali. Na starších propagačních videích firmy lze dohledat, jak bloky pancíře odolávají reaktivním granátům i zásahům munice až do ráže 30 mm.

 

Video: Strany vozidla jsou osazeny bloky dynamického pancíře od firmy NII Stali. / YouTube

 

Kromě BVP s 30mm kanónem vznikl obrněný transportér schopný převážet osm až devět vojáků. Transportér je vybaven menší robotickou věží s kulometem ráže 7,62 mm.Ve vývoji je také protitanková verze s tankovým kanónem ráže 125 mm a verze se staronovým kanónem ráže 57 mm – ta je určená mimo jiné k ničení bitevních vrtulníků, letadel a dronů.

 

Ohledně typu motoru je oficiálně známo jen tolik, že jde o turbodiesel s výkonem mezi 700 a 800 koňskými silami (tj. cca 520 až 600 kW). S největší pravděpodobností to bude motor JaMZ-7801 od firmy GAZ. Kurganěc-25 má jezdit na silnici rychlostí až 80 km/h a na rozdíl od řady dnešních obrněnců je obojživelné. Dva jeho vodomety mu dávají na hladině rychlost asi 10 km/h.

 

Zdroj: TopWar

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
fenri Datum: 12.09.2017 Čas: 11:47

Mimochodem Británie v Indii nepochybně byla účastníkem konfliktu. Jenom už byli tak slabí, že tam byli v roli brutálních statistu

avatar
fenri Datum: 12.09.2017 Čas: 11:45

Slavo, už je to únavné, nicméně snad se shodneme na tom, ze:
-24% není třetina
-Rusko lze ve vnějším konfliktu porazit jako jakoukoli jinou zemi
-těch porážek ve vztahu k výhra nezažil tolik, aby se dalo tvrdit, že vedení tohoto typu válek nejsou úspěšní (ostatně kdyby to byla pravda, sotva by se z Moskevského knížectví stala největší země světa)
-Španělsko a by Ruskem bylo poraženo. Prostě nemá jeho armádu, letectvo, zbrojní průmysl, suroviny ani lidské zdroje. K tomu je brutálně zadlužené.

avatar
PavolR Datum: 12.09.2017 Čas: 09:44

fenri:
- Briti nič nepodpísali a ďalej pokračovali vo vojne, naproti tomu Rusi v Čečensku podpísali. To je všeobecne platný rozdiel v tom, či nejaká vojna končí alebo nie.
- Písal som bezmála tretina a 29% bezmála tretina skutočne je. Štvrtinu to vcelku jednoznačne presahuje.
- Briti v Indii neboli bojujúca strana, zatiaľ čo Rusi v Čečensku áno.
- Aj v Nemecku prepukla revolúcia, napriek tomu nikto nepochybuje, že bolo v 1. svetovej porazené.
- To, že niekto eliminuje nasledujúcou vojnou strety zpredošlej predsa neznamená, že nebol porazený. A nie neeliminovali straty - nikdy nezískali späť Fínsko a niekdajšiu Kongresovku. A aj to to čo získali, prišli po debakli v Studenej vojne (nie, toto medzi klasické vojnové porážky nerátam).

Ale na tom sa hádam zhodneme, že v takom vysunutom konflikte Rusko je možné poraziť - od toho sa odvíja takmer celá naša doterajšia rozprava.

avatar
fenri Datum: 12.09.2017 Čas: 08:53

Kurganěc plave. V základu. S přídavnými moduly pak nemá plavat.

avatar
juhelak Datum: 12.09.2017 Čas: 08:51

Ta váha mě překvapuje..působí o dost robustněji. Váha se skoro približuje tomu co budou vážit západní 4x4 auta. Plave? (sem mozna v clanku prehledl).
Ten T15 bude mit k západním bvp asi blíže..i když orptoti nim mi prijde hrozně velký a nápadny.

avatar
fenri Datum: 12.09.2017 Čas: 08:29

Pavol:
-Nad tím sborem jsem přemýšlel, ale de facto to byla jedna etapa války a porážka. Je to jako dělit čečenské války. Stejně tak jsem plusově hodil třeba Mezopotámské tažení, přestože by šlo spláchnout do územních zisků po vyhrané 1. světové válce. A vice versa nezapočítal jsem všechny vítězné kavkazské války. Mohl jsem tam napsat např Osetii apod. jenže koukám, že chybějící ruská vítězství nepostrádáte, ale jasnou britskou porážku zpochybňujete. Stejně jako ze ztráty necelých 25% území uděláte pro jistotu třetinu, že?
-v Indii nedokázali Britové udržet pořádek a území. Opět se nabízí paralela s Čečnou
-Syrii jsem uvedl jako nehotovou, stejně jako druhé britské angažmá v Afghanistánu. Nicméně pravděpodobnost, že ruské angažmá v Syrii skončí úspěchem je řádově větší, než že vyhrajeme v Afghanistánu. Prostě v Syrii to frčí směrem ke splnění cílů, jež Rusko deklarovalo, že chce dosáhnout (i těch vedlejších, nedeklarovaných, jako reklama, testování, návrat na scénu...), zatímco v Afghanistánu to ani náhodou nevypadá na prosazení politických cílů. Ale jak píši - uzavřené není ani jedno a stát se může cokoliv.
-V 1. světové válce Rusko nebylo poraženo vojensky. Propukla tam revoluce. Opět je zde paralela s Indií. Britové nebyli poraženi vojensky, ale přišli o obrovské území. Další rozdíl je v tom, že Britové už ztracené území nikdy nezískali, ba ani neměli potenciál na to, o tom vůbec uvažovat, zatímco územní ztráty z 1. sv. války byly eliminovány, ba získali ještě víc (Kaliningrad). Za carského Ruska se jim celkem vedlo. Až s bolševickou revolucí došlo k rozložení armády.

Avizoval jsem, že je tenká hranice toho, co brát či nebrat jako prohru. Nicméně prostě přišli o území, které jim někdo sebral silou a nebyli tomu schopni vojensky čelit.
Ale je zbytečné hádat se o jednotlivostech. Já myslím, že i když k uvedenému seznamu přidáme či ubereme na libovolné straně jednu, tři... položky (proč ne), nic to nemění na tom zásadním faktu:
-není žádný zásadní rozdíl mezi porovnávanými stranami (kromě územních ztrát)
-porovnával jsem s jednou z nejlepších (alespoň v mých očích) vojenských (ex)velmocí
-podobné srovnání s Německem, Italií, Francií... by byl rozdíl podstatně větší.
-> zcela evidentně z toho vyplývá, že tvrzení, že Rusku se nedaří vojenské akce v zahraničí je nesmysl. Daří/nedaří se mu zhruba stejně, jako ostatním.

avatar
PavolR Datum: 12.09.2017 Čas: 07:58

fenri:
Ten zoznam si ešte premyslite, pretože je silne manipulatívny a tým pádom nedôverihodný. Iba niekoľko najočividnejších príkladov:
- Vytrhli ste expedičný zbor vo Francúzku z konceptu druhej svetovej, iba aby bolo o položku viac.
- V Indii neboli Briti vo vojne so žiadnou zo strán - tie sa mlátili navzájom, čiže nejde o vojenskú porážku.
- Koniec vojny v Sýrii je v nedohľadne a nevieme, či v nej Rusko vydrží až do konca, čiže to pripísať ako víťazstvo ...
- Porážka v 1. svetovej je nesporná - ukončila ju mierová zmluva a už do nej znova nevstúpili (ako Rumunsko). Na rozvrat a prevrat by sa inak mohli vyhovárať aj Nemci - a aj sa vyhovárali, kým v druhej znova nedostali na hubu.
- ...

avatar
fenri Datum: 11.09.2017 Čas: 23:08

Ještě do ruských proher mi chybí další ztráty způsobené bolševickou revolucí. Části Střední Asie a Kavkazu. Zakrátko pak dobyto zpět Rudou armádou po konci občanské války, ale je unfair mít to pak ve výhrách a nemít předchozí ztrátu v prohrách. Nebyl to záměr. Troch se to motá i tím, že se bavíme o dvou částečně se prolínajících státech.

avatar
fenri Datum: 11.09.2017 Čas: 23:03

PavolR:
-pletete se. Královna je formálně hlavou Kanady apod. fakticky nemá vůbec žádnou moc. A je snad evidentní, že Kanada, USA, Indie, Austrálie, Barma....jsou suverenními státy se všemi atributy svobodného státu COMMONWEALTH je milé retro z úcty ke stařence, co dobře vypadá na známkách. Faktická moc je zcela nulová a není sporu, že státy CW vedou zcela samostatnou vnitřní i vnější politiku, kterou UK neovlivňuje a ani nemůže nijak ovlivnit. Je to asi jako tvrdit, že vládcem velké části světa je papež.

Rusko nepřišlo o třetinu, ale čtvrtinu území.

Kde berete pocit, že Rusko prohrálo zásadně více válek, než Británie?
Vezmeme 20. století? Ano, je komplikováno tím, že většinu období bylo Rusko součástí SSSR, což není zdaleka totéž (zejm. z pohledu politického a vojenského vedení země, ale můžeme dát klidnně 19. století):

Prohry:
-prohrálo rusko-japonskou válku
-prohrálo sovětsko-polskou válku
-prohrálo v Aghanistanu

Pak tu máme tři sporné konflikty:
-1. světová - stálo na straně vítězných velmocí, ale skončilo rozloženo bolševickou revolucí a na 20 let přišlo o malou část území
-nad Finskem sice vyhrálo, ale vojensky to stálo za vyliž
-první čečenská - IMHO ruský Vietnam. Dočasně se stáhli zejm. z politických důvodů, ale soupeři neumožnili dosažení jeho cílů. Následně soupeře zničili.

Vyhráli:
-porážka Číny v Mongolsku
-rusko-japonské konflikty (Chalchyn Gol pod.)
-(znovu)dobití Tadžikistánu
-(znovu)dobytí Zakavkazské demokratické federativní republiky a okolních ex-Osmanských oblastí
-II. světová válka - 75% ztrát Wehrmacht...+porážka Kvantungské armády + ostudné vítězství nad Finy
-okupace Maďarska (nevím, zda to brát jako válku, prostě šlo o ozbrojený konflikt, klidně škrtněte)
-Syrie (pokud nedojde k radikálnímu zvratu)

Británie:

Prohry:
-prohra v třetí anlo-afghánské válce (tam si musí natlouct každý)
-Irská válka za nezávislost (další pěkná ukázka toho, jak malá ekonomika porazila velkou)
-porážka v Malajsii (Singapur) a okolních územích. Následně (s odkladem) ztráta obrovských území na Dálném Východě. Dílem ozbrojenými povstáními (Malajské války), dílem ekonomickou neschopností je udržet
-ztráta Indie - zejm.v důsledku neschopnosti udržet vnitřní bezpečnost státu, až se to překulilo od občanské války, kterou nebyli schopni politicky a vojensky uřídit a nastolit status quo pro korunu
-porážka expedičního sboru ve Francii
-ztráta Egypa, Mezopotámie, Britského Somálska (jejich jediná, byť zatraceně čestná prohra s Italy), Adenského protektorátu, Palestiny.... dílem vlivem ozbrojenými povstáními a terorismem, dílem ztrátou politického vlivu, dílem neschopností zajistit bezpečnost a fungování státu a dílem ekonomické neschopnosti utáhnout hrozící konflikt
-ztráta Rhodesie v občanské válce
-povstání v Keni (Ma-mau) a její následná ztráta


Nevojenské ztráty a prohry:
-další africké kolonie (Uganda, Sierra Leone...) a asijské či středněvýchodní země, jež získali nezávslost jinak, než významným vojenským, či teroristickým odporem

Nejasné:
-spoluúčast na Enduring Freedom, která zatím vypadá na politické fiasko
-\druhá válka v Zálivu, vojenská výhra, politicky dubiozní
-Spoluúčast na svžení Kaddáfího. Vojensky OK, politicky dubiozní

Výhry:
-druhá búrská válka (vítězství, vedle něhož se sovětské vítězství ve Finsku jeví jako vojensky a morálně brilantní akce)-
-1. světová válka a následné obsazení osmanských a německých kolonií. V některých případech provedeno silou a vojensky výborně. Mezopotámské tažení a další
-2. sv. brilantní vítězství v Bitvě o Británii a účast ve vítězné koalici.
-spoluúčast na Dafárském povstání
-brilantní vítězství na Falklandách
-vítězná spoluúčast na první Válce v Zálivu

Je možné, že jsem některé konflikty narychlo vypustil.

Jak vidíte, vybral jsem zemi, která patří vojensky mezi špičkové státy (snad se na této charakteristice Británie shodneme). Přesto jejich poměr výher/proher/podivností je srovnatelný. Pokud bychom srovnávali s Francií, Itálií, Německem... je to více ve prospěch Ruska na to, abyste mohl tvrdit, že Rusům se nedaří mimo jejich území.
Osobně se IMHO řadi někam k průměru, možná i lepšímu.

avatar
PavolR Datum: 11.09.2017 Čas: 21:36

fenri:
Veľkoryso ste opomenuli, že Britská kráľovná je zároveň aj kráľovnou Kanady (cca 10M km2), Austrálie(cca 7,7M km2), Nového Zélandu a ďalších území. Ona je stále faktickou hlavou všetkých týchto krajín.
Čo sa Ruska týka, tak dokopy prišlo vedno s Aljaškou o 7M km2, zatiaľ čo jeho momentálna rozloha je 17M km2 (teda korigujem, prišlo nie o bezmála polovicu, ale bezmála tretinu územia).

Každopádne nechápem, prečo si spájate porážky so stratou územia, veď ani Rusko predsa neprišlo o väčšinu územia v dôsledku vojny a Briti detto.
Nemá to žiaden vplyv na to, že Rusi prehrali väčší počet vojen ako Briti. To je fakt s ktorým nič nenarobíte, akokoľvek to budete otáčať.
Rusi totiž až do 40. rokov minulého storočia nemali toľko prostriedkov na vedenie vojny ako Britské impérium - námorná superveľmoc č. 1. Inak by Rusi mnohé z neúspešných vojen vôbec nemuseli prehrať.

K Čečensku - nerobte si nádeje na kohokoľvek presvedčenie, že zmluva o strate kontroly nad územím, na ktoré si nárokovali a za ktoré prelievali krv, je víťazstvo.

avatar
fenri Datum: 11.09.2017 Čas: 21:33

Standa: tak ještě jednou získali Čečenci samostatný stát? Kde probíhá hranice RF? Na kavkazkém hřebenu, nebo někde severně nad Těrekem? Klidně dál urážejte a vsouvejte mi do úst, co jsem nenapsal. Ale odpověď na výše položené otázky je jasná.
V první čečenské válce se dá mluvit o vojenské plichtě, resp. hlavním důvodem, proč byla ukončena nebyly vojenské důvody, ale prezidentnské volby v roce 1994, kdy chtěl Jelcin mít image mírotvorce. Ve skutečnosti hned po volbách se rozjely přípravy na "dořešení" konfliktu. Tak by se země, co "dostala na prdel" sotva chovala. Je to jako kdyby Německo v červu 1945 začalo rozjíždět plány na dobytí Londýna a v roce 48 ho dobylo. A pak bylo za cca 4 měsíce vymalováno.
Porovnejte si, jak byla zasažena infrastruktura Ruska a Čečenska. Čečensko bylo v troskách, v rusku spadly dva paneláky. Rozdíl je snad zřejmý.
Aby mi zas někdo něco nepodsouval:
Není pochyb o tom, že Čečenci si vedli velmi dobře, zatímco ruští odvedenci po přijímači byli postaveni do role ovcí, jdoucích lovit vlky do temného lesa. A není chyba nikoho jiného, než ruského velení. Prostě Gračev byl idiot velkého formátu.

avatar
StandaBlabol Datum: 11.09.2017 Čas: 21:14

Jasne Fenri, a Afghance Rusove porazili taky, protoze ubranili svoje hranice. A mudzahediny v horach jenom tolerovali. Dal se ztrapnuj beze mne, ja koncim, nez se tu dozvim dalsi skutecnosti z tvoji alternativni historie.

avatar
fenri Datum: 11.09.2017 Čas: 20:43

Pavol, mě přijde, že už žijete v nějakém vlastním, pata logickém světě. Naposledy argumentoval jste ponorkovou válkou na porážce Francie a Británie. Ne, je to blbost a žádný úhel pohledu to nevyvrátí.
Jaký byl cíl Ruska podle vás? Podle mě udržet územní integritu Ruska. A tu udrželi.
Nicméně Rusko nepřišlo, ve srovnání s Británií, plusmínus o nic.
Británie přišla o více než 99% území. Rusko o cca 20% (hlavně levobřežní Ukrajina). Vy z toho vyvozujete, že Rusko mimo své hranice válčit neumí, zatímco Británie ano. Co na tom, že jde o zjevnou kravinu nechápete? 20% vs. 99%+. Necítíe ten jemný rozdíl? A přesto tvrdíte, že ti, co ztratili přes 99% jsou v tom lepší, než ti, co ztratili 20%. Já nevím, nemáte v tom trochu hokej?

Blábol: Čečenci chtěli samostatný stát. Měli ho? Neměli.
Ke srovnání Krym a Čečna:
1.) O Krym se nebojovalo
2.) Krym není samostatný stát a tyto ambice nemá.
3.) Čečensko chtělo být státem a nestalo se jím.
Změna vlastníka území...ale no tak. Čečenci vlastnili to území přesně tak dlouho, jak jim to Rusové tolerovali, pak to během několika měsíců "vypnuli". A to, že jediný stát, který ho, kromě Gruzie, uznal byl talibánský Afghanistán také o něčem svědčí. O tom, že efemerní republiku Ičkerie nelze považovat za nezávislý stát svědčí (kromě mezinárodního neuznání) i fakt, že Maschadovova vláda nikdy neovládla celé území a nebyla schopna zajistit ani základní státní funkce. Dost bych to přirovnal k dnešní situaci v Donbasu. Snad s tím rozdílem, že tam je o dost bezpečněji a má podporu Ruska. Ičkerie nezískala na svou stranu nikoho, kdo by jí reálně pomohl.

avatar
StandaBlabol Datum: 11.09.2017 Čas: 20:03

Fenri,

to, jakym zpusobem prekrucujes vysledek 1. cecenske valky uz je dost zoufale.

Cecenci vyhlasili nezavislost a tu ve valce uhajili. Rusove tam sli obnovit kontrolu uzemi a dostali desny vyprask. Sice docasne obsadili Groznyj, ale to bylo vitezstvi asi jako kdyz Napoleon obsadil Moskvu. A faktickou nezavislost Cecenska uznali podepsanim mirovych dohod.

Mezinarodni uznani je vec jina. To bych mohl tvrdit, ze Rusove vojensky prohrali valku s Gruzii nebo pokus o anexi Krymu, protoze vojensky vysledek akce - zmena vlastnika uzemi - nebyl mezinarodne uznan.

avatar
PavolR Datum: 11.09.2017 Čas: 19:37

fenri:
- nepotrebujem argumentovať, lebo ten príklad nie je v rozpore s tým, čo celý čas hovorím. Iba som upresňoval, lebo sa mi celé zdalo nesprávne postavené.
- aj keď sa roztrhnáte, nedokážete, že rusi dosiahli svoj cieľ, naopak sa z územia ovládaného Čečenmi museli stiahnuť.
- že nechápete, čo píšem ja, by som ešte pochopil, ale že neviete, čo ste písali vy sám? Bola to reakcia na "Rusko nepřišlo plusmínus o nic". Jeden by si pomyslel, že aspoň z toho +- Vám docvakne na čo reagujem, keď už z kontextu (znova!) nie.

arr