Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Rusko v Sýrii: Přesné bombardováni pomocí hloupých bomb

Datum přidání 19.01.2016    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 194 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Rusové v Sýrii nasazují do bombardováni především modernizovaná letadla ze sovětské éry. I přes okrajové použití přesných zbraní jsou Rusové schopni provádět velmi přesné útoky. Důvodem úspěchu je nový letecký zaměřovací systém SVP-24.

Foto: Útočný a bombardovací Su-24M; větší foto / Alexandr Mišin; CC BY-SA 3.0

Foto: Útočný a bombardovací Su-24M; větší foto / Alexandr Mišin; CC BY-SA 3.0

 

Většinu útoků na pozemní cíle ruské letectvo provádí pomocí útočných a bitevních letadel Su-24M a Su-25. Letadla přitom prakticky výhradně bombardují cíle pomocí neřízených pum.


Rusové rovněž v omezené míře v Sýrii používají přesné zbraně. Nosiči přesných zbraní jsou útočné/bombardovací Su-24M a nejnovější Su-34. Použití přesných zbraní ruským letectvem má však spíše testovací, výcvikový a předváděcí (možným zahraničním zákazníkům) charakter.


Na drtivé množství cílů ruské letectvo útočí pomocí neřízených pum. Přesto se zdá, že i s pomocí neřízených pum je schopno ruské letectvo s velkou přesností ničit bodové cíle. Podle ruských médií to umožňuje důvtipný letecký Speciální výpočetní subsystém SVP-24 (Specializirovannaja vychislitelnaja podsistema).


Převážná část ruských letadel v Sýrii je navigačním a střeleckým kompletem SVP-24 vybavena. V podstatě SVP-24 ctí stejnou filozofii jako americké pumy JDAM (Joint Direct Attack Munition). V případě JDAM Američané umístili na “hloupé” neřízení pumy navigační systémy umožňují podle satelitních informací přesné navedení na cíl.


SVP-24 je však zařízení nacházející se na palubě letadla. SVP-24 určuje přesné místo a čas odhozu hloupé pumy (odhoz se děje automaticky) tak, aby přesně zasáhla cíl na zemi. Puma během celého letu letí po neřízené balistické dráze. SVP-24 pomocí přesně známé pozice cíle i letadla (satelitní navigace), rychlosti, výšce a úhlu náběhu letadla, znalosti balistiky konkrétní zbraně a hydrometeorologických podmínek dokáže pomoci hloupých pum zasahovat bodové cíle.


Podle ruských médií se přesnost hloupých zbraní díky SVP-24 blíží přesnosti přesně naváděných zbraní. Kruhová odchylka v cíli, při odhozu z 5000 m, má být za ideálních podmínek 3 až 5 m. Systém byl údajně nainstalován do modernizovaných strojů Su-24, Su-25, Tu-23M3, MiG-27, L-39 i vrtulníků Ka-50 a Ka52.

 

Foto: Odhoz bomb FAB-250 z letadla Su-24, pravděpdoobně za přispění střeleckého systému SVP-24. Cíl byl z velké výšky zasažen s vysokou přesností. / YouTube


Ruské odborné periodikum Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) poskytuje ucelenější a přesnější informace. Přesnost SVP-24 je závislá na informacích z navigačního systému GLONASS. Klíčové jsou i přesné informace o meteorologických podmínkách (tlak, vítr, vlhkost), které se mohou průběžně měnit v čase, místě i výšce. Všechny tyto proměnné v reálu zhoršují přesnost bombardováni.


Podle VPK lze očekávat v reálu 30 až 40% účinnost při ničení chráněných malých podzemních cílů (např. bunkry) a 60% účinnost při ničení slabě chráněných nadzemních cílů střední velikosti (sklady, budovy, mosty).


Su-24M s 12 až 16 hloupými bombami proto dokáže při jedné misi úspěšně zasáhnout až dva cíle infrastruktury protivníka (budovy, skladiště, seřadiště vojenské techniky, mosty, atd.). Podle VPK je pravděpodobné, že ruské letectvo na bodové cíle vysílá více než jedno letadlo.


Ač pumy JDAM jsou přesnější za širších meteorologických podmínek, efektivita leží nepochybně na ruské straně. Vždyť jedna puma JDAM stojí 25 000 dolarů. Cenu FAB-250 není snadné dohledat, ale obdobná americká puma Mark 82 (Mk 82) stojí (údaj z roku 2001) přibližně 2000 dolarů. Rusko však nemusí hloupé pumy vyrábět - ve skladech jich má ruské letectvo ohromné množství.


SVP-24 tak při přesnosti blížící se "chytrým" zbraním (ruským i západním) umožňuje provádět letecké bombardovací operace minimálně o řád levněji, než dokáží západní letectva. Navíc údržba a logistika je u hloupých pum neporovnatelně jednoduší, což dále snižuje náklady.


“Zatímco NATO, a především Spojené státy, investují do velmi přesně naváděných zbraní a totálních sledovacích systémů, Rusko využívá svůj technologický důvtip k minimalizování nákladů,” uvádí například odborníci z rakouského periodika Contra Magazin.

 

Zdroj: Army Recognition, VPK

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Henrich7 Datum: 04.10.2016 Čas: 14:34

Čo je však výhodne pre Ruské letectvo,teda nízka cena vombardovania malo presnou muníciou,to určite netesi civilné obyvateľstvo. V tomto ukazovateli má presna moderná munícia navrch.

avatar
logik Datum: 26.01.2016 Čas: 16:25

Takže Vy i když jsem Vám nalinkoval materiál, kde máte graf závislosti výšky nad terénem a kinetické energie turbulencí nejste schopen uznat, že jste se v tomto mýlil.
Ok, pak je opravdu další debata zbytečná....

A ohledně těch tisíců dalších vlivů - samozřejmě, že je tam mnoho vlivů. Třeba mi opravdu unikají, ale pak jste měl jednoduchou možnost nějaký takový vliv vyčíslit a ukázat, že je významnější, než čas. Pokusil jste se jen s hmotností a byl jste o čtyři řády jinde. Kdybych byl jako Vy, tak už vyskakuju z kožichu, jakej jste lhář... Nicméně existence dalších vlivů nijak nemění to, že čas má vliv takovej, jakej má, a že to je u bomby zásadní rozdíl oproti kulce.

Anebo teď tvrdíte, že tam jsou srovnatelně velké faktory, které jednoduše vyčíslit nejde? Pak ovšem je celá debata o kulce zbytečná, protože ta začala Vaším argumentem, že jde jednoduše srovnat střelbu z pušky a bombardování.
Pokud tedy teď tvrdíte, že tam jsou ještě nějaké neznámé větší faktory, než onen časový, pak evidentně jsou to natolik nesrovnatelné podmínky, že evidentně analogii nelze použít.

Nicméně mějte se krásně.

PS: Zapomněl jste odpovědět na to, co jsem měl k obědu :-)

avatar
fenri Datum: 26.01.2016 Čas: 14:41

Logiku - nemám zájem na další debatě. Už je to z vaší strany obsese za hranou vkusu.
Kdybyste si přečetl ten článek, co jste sem sám postoval a ze kterého jste schválně vytrhal věci, co vám hodily a zatajil to, co se je proti tomu, co jste psal, bylo by vaše nekonečné postování všeho možného zbytečné. Nemám zájem číst další vámi vybrané články a snažit se v nich vybírat to, co se vám nehodí a hledat v tom to, co se vám hodí. Mám ve zvyku číst články celé.
K agresi - že jsem vás označil za lháře není agrese, ale konstatování doložitelného faktu. Vytrhávání z kontextu, dělaní pravidel z výjimek a zamlčování podstatného je nepochybně formou lži.
O to víc mě znechucuje, že lžete nejen o článcích, které postujete, ale že lžete i o tom, co jsem napsal. Jasně jsem napsal, že to, že doba letu není jediným prvkem ovlivňujícím přesnost (dokonce IMHO ani zásadním). Důkazem budiž střely, co klidně s vyšší přesností letí na cíl delší dobu než střely rychlejší. Tedy že vaše vyčtená teoretiká poučka je sice fajn, ale svět poněkud komplikovanější, než si myslíte.
Víte, pokud někdo střílí, tak ho tyhle salonní žvásty gaučového teoretika pobaví.
Balistika je mnohem složitější věda, než aby se dala vměstnat do mantrického opakování, že chyba roste s kvadrátem času. Je v tom tisíc a jeden dalších vlivů, které vám zjevně unikají.
Bombarduje si dál přes JetStreamy, fabulujte si o vodorovných trajektoriích letu střely a pro zpestření můžete přidat něco o tom, jak pokročila Lybie v budování lepších zítřků a jak rusové neútočí na islamisty. Už jste se trochu přežil.
Díky.

avatar
logik Datum: 26.01.2016 Čas: 14:19

Popíral jste, že chyba narůstá kvadraticky s časem. Konkrétně 22. v 18:39. Ano, na oba projektily působí odlišné vlivy, takže udělené zrychlení je různé, ale JEDNOU UDĚLENÉ zrychlení u bomby (ve stejné fázi letu) způsobí 100x větší chybu než u střely.

Mezi ty vlivy ale rozhodně nepatří ani hybnost, ani kinetická energie projektilu (pokud neuvažujeme rotační kinetickou energoo) - to, jakou má projektil hybnost či Ek je šumák: F=m.a, o p či Ek tam není ani slovo.

Ohledně pěti řádů u vlivu hmotnosti jste opět mimo: to, na čem záleží není váha, ale podíl váhy ku ploše, na kterou působí síla (abyste zas nebrblal, Cx je vlastně relativní velikosti síly, která se přes plochu integruje). Boční průřez 7,62x51 je cca 1cm^2. Bomba Mk-81 má boční plochu 188*23 =cca 4000cm^2, poměr je tedy 1/4000. Poměr váhy je 119 000g/10g =cca 1/12.000. Takže žádných vašich vybájených 5 řádů, ale na kulku působí pouze 3x větší síly, zanedbáme-li větší Cx (křidélka) bomby... Proti tomu stojí pořád větší čas (100x), stabilizující rotace střely a (ať se Vám to líbí nebo ne, viz dále) příznivější atmosférické podmínky a tvar trajektorie.

---

V tom, že turbulence jsou menší pouze pár centimetrů nad zemí se opět mýlíte (mimochodem, co jednou místo pouhého tvrzení donést alespoň nějaký důkaz - ono byste si ty omyly sám vyloučil). Snadno to např. vyvrací fig1. v oddíle D zde:
http://www.met.rdg.ac.uk/~swrhgnrj/teaching/MT36E/MT36E_BL_lecture_notes.pdf
Největší energie turbulencí jsou ve stovkách metrů nad zemí.

Proto potřebou laminárního proudění jaksi výšku větrníků nevysvětlíte, protože ve výškách, kam se větrníky dávají, jsou maximální turbulence výrazně větší, než níže u země. Koneckonců sám jste zmiňoval pojem mezní vrstvy, která jaksi zpravidla sahá alespoň do 500m, to už jste na ní zas zapoměl? Nebo si myslíte, že větrníky jsou vyšší?

Stejnětak furt tvrdíte nesmysl s tím, že proudění u země má větší vliv díky větší hustotě vzduchu: působící síla je daná \rho*v^2, přičemž hustota \rho klesá s výškou řádově mírněji, než jak roste rychlost větru, která je navíc v kvadrátu.

---

A to jsme ještě vůbec nezmínili to, že bomba letí po výrazně zakřivenější dráze. Největší síly na projektil jsou přitom ve směru letu (velký rozdíl složky vektoru rychlosti oproti vzduchu). Kdyby projektil letěl 100% rovně, tyto síly se na nepřesnosti neprojeví vůbec, u projektilu letícího po balistické křivce se tato síla projeví cca s faktorem sinus(odchylka od přímého směru). Teda ve skutečnosti sinus pochytí jen složku síly působící nepřesnost přímo, pak je tam ještě složka, která působí nepřesnost deformací délky balistické křivky - tam je závislost složitější, ale opět čím zakřivenější dráha, tím větší chyba. Ale i kdyby tu nepřesnost působila jen ortogonální složka síly, tak u kulky je odchylka od směru letu pár stupňů, u bomby to je více než 45°...

Jako člověk, který je vcelku vzdělán v balistice byste mohl i intuitivně tušit, že nepřímá (horní skupinou úhlů) střelba je z principu výrazně nepřesnější než střelba přímá a snažit se přesnost nepřímé střelby odvozovat analogií ze střelby přímé je nesmysl.

PS: Prosím pokračujte v odhadování toho, jak jsem starý, co mám a nemám vystudováno atd.... Je to dobrá zábava sledovat, zatím jste mimo snad ve všem. Co jsem prosím měl dnes k obědu?
Jestli kvůli nečemu pokračuji v diskusi, tak proto, že mě baví, jak jste mimo.

PPS: A také děkuji za obviňování ze lži. Když dochází argumenty, nastupuje agrese - jen tím přiznáváte, že Vám dochází argumenty.

avatar
fenri Datum: 26.01.2016 Čas: 12:14

jj284b: Pilot přeci nic nevybírá. Dostane souřadnice. Odhoz je automatický. Myslíte si, že naváděná munice si cíl vybírá sama? To je přeci blbost. Má ho označený, nebo "zná jeho" souřadnice. Event. jde třeba po tepelném vyzařování či EM signatuře (AAM, ATM).
A samozřejmě vlivu meteorologických podmínek podlého i řízená munice, ale v menší míře. Dvěma způsoby - jednak může být její sensorické vybavení "oslepeno či znepřesněno" (prašná bouře, extémní mlha...) a jednak při silném turbulentním proudění nemusí řídící systém střelu "ukočírovat". Prostě korekce, které může dělat jsou menší, než síly, co na ní působí.
Stejně se tu stále točíme na blbostech - pro 250 či 500 kg bombu je za VĚTŠINY meteorologických situací SVP přesné zjevně až dost.

avatar
jj284b Datum: 26.01.2016 Čas: 11:54

mierit je jedna vec, a uplne druha je identifikovat ciele na ktore sa bude utocit... s presnymi bombami je skratka ciel dopredu vybraty a nezalezi az tak na pilotovi ci ciel spravne identifikuje, kdezto pri pouziti SVP24 ci podobneho zapadneho systemu, moze dojst k omylu a vybrania nespravneho ciela na utok.. pilot pocas bojovej misie je pod tlakom, a ako kazdy clovek robi chyby...

takze, svp24, nech je akokolvek dokonaly, podlieha problemom s nepresnostou koli poveternostnym podmienkam a vplyvu na municiu po odhoze, a tiez podlieha moznej chybe pilota pri vybere ciela na utok... oba tieto zasadne problemy v pripade navadzanej municie nie su.

avatar
jj284b Datum: 26.01.2016 Čas: 07:41

co sa tu ale zatial nespomenulo, je vlyv chyby pilota... pri GPS navadzanej municii sa zada suradnica ciela a bomba sa na danu suradnicu navadza automaticky.. pri SVP-24 ci inych podobnych systemoch, pilot urci ciel pre radar, a na voci nemu sa urci vypocet. Je tam skratka obrovsky tlak na pilota aby spravne identifikoval ciel.. pri GPS navadzani to odpada, zvycajne su ciele urcene predom. a predstavte si pod akym tlakom je pilot pri bojovych misiach..

avatar
fenri Datum: 26.01.2016 Čas: 07:20

Logik: nepsal jsem nic o tom, že rotace dělá něco s časem letu střely. Psal jsem o tom, že na přesnost má vliv spousta dalších faktorů, než jen ta vaše rychlost/doba letu. A uvedl jsem příklady. Připomínáte mi zvířátka z farmy, která uměla jen bučet "Dvě nohy špatné, čtyři dobré". Baví mě třeba, jak z vašich "výpočtů" vypouštíte kinetickou energii bomby a hlavně její hybnost. je fajn, že střela má cca o řád menší dobu letu, ale má o o pět řádů menší hmotnost...Jaksi je prouděním ovlivnitelnější, než půl tunová bomba.
Kde jsem napsal, že u země je největší vítr? Psal jsem, že je nejhůře predikovatelný a má největší vliv, protože je nejhustější.
Co se týče vaše hloupého lhaní - nemám potřebu číst vaše linky. Udělal jsem to jednou a hned jsem zjistil, že lžete tak trapně a amatérsky, že je to na úrovni děcka.
Větrné elektrárny jsou výš, aby se dostaly z pásma největších turbulencí, které by rozkmitávaly rotorový systém. Oni potřebují laminární proudění, nikoliv turbulentní. Opět jste si nakálel do hnízda.
Shrnu-li:
-úmyslně jste lhal s vrstvou nevyvinutých turbulencí A.) je vysoká v centrimetrech, možná v decimetrech, B.) se v reálu takřka nevyskytuje. Přesto tady oblbujete, že přes ní střílejí střelci a díky tomu je střelba přesná. Lež a blbost
-schválně jste lhal nad závěrem článku, na který jste dal link - v článku je pregnantně psáno o volné a klidné atmosféře NAD mezní vrstvou
-k tomu ty vaše kecy o bombardování přes JetStream (za první jen na málo místech a v málo oblastech, za druhé je 2-3 výše, než odkud se bombarduje
-ve velkých výškách fouká, protože na horách fouká

Nic ve zlém studentíku, ale mně chcete poučovat? Možná máte už nějaký zápočet z MAT, ale o FYZ víte kulový. Vždycky jsem se smál s kolegy, že ty vtipy na studenty matfyzu jsou přehnané. Ale vy jste musel stát u zrodu mnoha z nich.
běžte se raději učit.

avatar
logik Datum: 25.01.2016 Čas: 23:45

fenri: Rotace brání udělení změny směru, s jednou udělenou rychlostí nic neudělá (naopak ji ještě chrání) a tedy na kvadratičnost vztahu čas - chyba vliv jaksi nemá.

Navíc jste si připomenutím rotace nakálel do vlastního hnízda: bomba pravda padáním sice získává nějakou rotaci, ovšem řádově menší než střela. Navíc v počátku své dráhy rotaci postrádá a díky výše zmíněné kvadratičnosti je vliv počáteční chyby řádově větší než vliv ztráty rotace u kulky na konci dráhy.

Na zbytek se omlouvám ale už mě nebaví reagovat, vyvracet Vám dokolečka Váš mýtus o tom, že u země
je největší vítr. Přečtěte si to třeba tady:
(např. ftp://ftp.atmos.washington.edu/debbie/Wallace_Hobbs_Dec19_05_proofs/P732951-Ch09.pdf konkrétně např. fig 9.16, 9.17, 9.18)
Ti co staví větrný elektrárny jsou asi blbý, že se snažej postavit co nejvyšší stožár. Měli by dát rotor těsně nad zem, tam je podle fenriho největší vítr...

Evidentně máte slušné znalosti o balistice, ale obecná fyzika je Vám evidentně poněkud cizí a docházíte tak k z Vám známých faktů k evidentně nesmyslným závěrům v okamžiku, kdy se snažíte problém extrapolovat mimo "Vám známé vody".

avatar
Slavoslav Datum: 25.01.2016 Čas: 20:57

qaaa

skus definovat "kedysi" pretoze superkavitacia je znama uz dlhsie a experimentovalo sa snou uy v 40tych rokoch

avatar
fenri Datum: 23.01.2016 Čas: 22:52

To Logik.
1.) Představte si, že jsem o prvním Newtonově zákoně něco četl. Háček je v tom, že celé je to poněkud komplikovanější a je zde celá řada významných vlivů, které ve výsledku z vašeho krásně jednoduchého vztahu dělají ryze teoretický canc. Vliv na přesnost má třeba rotace (s tím, že střela z pušky jí ztrácí, bomba naopak získává). Střela sice letí rychleji (řejněme v průměru 2x, 3x, ale je o pět řádů lehčí. Tj. je zásadně ovlivnitelnější prouděním než ta bomba (přečtěte si třeba něco o problémech prvních velmi lehkých střel 5.56x45. Podle vaší rovnice by rychlejší střela mě být vždy zásadně stabilnější (dorazí dříve). No, a ono to tak není. I pomalý knedlík vystřelený z krátké .308 je podstatně odolnější větru, než superrychlá .223.
Víte, možná máte pár zářezů v indexu a rozumíte matematice víc než já. Blbé je, že svět není jen matika z učeben v Holešovičkách, ale i spousta dalších oborů.
2.) OK, asi máte recht. Na přesnosti bomby to ovšem nic nemění...
3.) Chlapče, lozil jsem po horách, když jste běhal s kačerem a opravdu melete blbosti. Ano, když vystrčím hlavu nad hřeben,bude tam fučet. Protože jsem U ZEMĚ. Když tu hlavu budu mít 300 m nad hřebenem, bude tam fučet mnohem méně, nebo vůbec. U hřebenu se mi proudnice totiž zahustí (a ještě se jako bonus přidají turbulence). Kilometr nad tím je situace podstatně klidnější a přehlednější. K proudění - ve volné atmosféře převažuje laminární proudění (slovo převažuje nepřehlédněte). Při kontaktu se zemí, se proudění zhusta ( zrovna v těch horách či obecně v terénu s komplikovanou mofologií) mění v turbulentní. A to se právě modeluje velmi obtížně.
S tou mezní vsrtvou - opět jste mimo jako s JetStremem - mezní vrstva začíná přímo u povrchu, tedy tam, kde se střílí. Nic ve zlém, ale tohle je z vaší stranu brutální lapsus. Předpokládat, že mezní vrstva začíná až NAD zónou, kde se střílí.... Bože. Byl jste někdy na střelnici, kdy Vám praporek u každé lajny vlaje přesně na druhou stranu než ten vedlejší? Tak to je přesně to vaše nevyvinuté turbulentní proudění.
Tu větičku o neúplně vyvinuté turbulenci těsně u povrchu jste si velmi "obásnil": Za prvé neuplně vyvinutá mezní turbulentní vrstva neznamená, že je zde vyšší predikovatelnost či menší ovlivnění střely. Už proto, že přechody mezi laminárním a turbulentním prouděním v reálném reliéfu jsou extrémně proměnilivé. Za druhé ta vstva je velmi tenká a naopak si lze představit situaci, kdy střele vypálená velmi nízko nad povrchem opakovaně přechází mezi nevyvinutou a vyvinutou turbulentní vrstvou, což dále zásadně komplikuje výpočet. Bomba tento přechod mine jen jednou. Takže nic ve zlém, ale fakt to máte blbě.
Rozhraní mas vzduchu (mimochodem tento termín se používá pro něco jiného, ale to jen tak naokraj) není jako fázové rozhraní a v řadě meteorologických situací je spojeno s podstatně menší změnou prvků, než ovlivňují střelu letící nízko nad povrchem v mezní vrstvě.
No a konečně (a tady mě mrzí, že vysloveně LŽETE) přímo v tom odstavci ze kterého citujete je jedna důležitá informace, kterou jste úmyslně zamlčel: vrstva s nedokonale vyvinutou turbulencí se objevuje pouze nad podvrstvou laminárního proudění, které se vyskytuje nad pouze extrémně hladkým povrchem!!! Tj (možná led, hladina v bezvětří). Jinými slovy, tato několik cm vysoká vrstva se v praxi téměř NEVYSKYTUJE!
T
Dojemně jste z vámi postovaného článku vynechal poměrně ZÁSADNÍ INFORMACI, KTEROU ZDE CELOU DOBU TVRDÍM (cituji):
"Velká četnost výskytu turbulence u zemského povrchu je jednou z charakteristik, které odlišují mezní vrstvu od KLIDNÉ VOLNÉ atmosféry. Nad mezní vrstvou pozorujeme turbulenci především v oblasti jet-streamu, kde střih větru může způsobovat tzv. CAT , turbulenci v bezoblačném prostoru, ta však nemá na rozvoj termické konvekce v mezní vrstvě vliv." Jak jsme si vysvětlili, JetStream je v podstaně větších výškách, o kterých se bavíme.
Takže na rovinu - pokud úmyslně lžete z článků, které postujete, nemá pro mě další debata s vmi smysl.
Za mě konec, jste usvědčený lhář.

avatar
logik Datum: 23.01.2016 Čas: 21:57

fenri: už krátce, protože to nemá fakt cenu.
1) "Jakože 2x rychlejší střela je 4x přesnější? Tak takhle jednoduše to opravdu to nefunguje, to snad víte..."
Pokud je nepredikovaná (tedy nekompenzovaná při míření) síla, která na střelu během letu působí, konstantní, tak nepřesnost střelby roste kvadraticky s časem letu. a = F/m, s = a/2*t^2.
Ta "kvadratičnost" je daná tím, že jednou udělené zrychlení nepůsobí konstantní chybu,
ale působí tím větší nepřesnost, čím déle od udělení rychlosti střela letí - tedy bude principiálně i v jakkoli složitějších modelech.
Newtonův první zákon se bere v sedmé třídě základky a jeho platnost "zrušila" až teprv speciální teorie relativity (teda spíše zrušila tuto jeho aplikaci).

2) NS rovnice jsou jak pro stlačitelné, tak pro nestlačitelné plyny, jak byste zjistil, kdybyste si otevřel a přečetl alespoň jeden z odkazů, které jsem Vám dával. Že jsou někde uváděny pouze v jejich jednodušším tvaru vhodném pro nestlačitelné kapaliny na tom nic nemění.
Argumentujete podobně, jako kdybyste tvrdil, že komplexní čísla jsou blbost, protože na wiki je napsáno, že odmocnina ze záporného čísla není.

3) Ad hory: asi jste fakt nebyl na horách. To byste si totiž všiml, že když vystrčíte hlavu "nad hřeben", začne foukat daleko více. Vůbec nejde o nadmořskou výšku, ale o výšku nad terénem.
Máte pravdu v tom, že u země je proudění turbulentní, jenže nám nejde o počet turbulencí, ale o energii turbulencí. A ve vzduchu těsně u země je té energie prostě daleko méně, než ve vyšších vrstvách, protože, jak píšu asi po desáté, proudění je zemským povrchem zpomalováno a tím je z něj energie odebírána. V důsledku toho je v blízkosti povrchu turbulentní proudění neúplně vyvinuto (viz např. http://www.avimet.cz/index.php?id=read&idd=1288345605) - turbulece jsou tam tedy o dost slabší, než jaké najdete výše.
Takže to, že v mezní vrstvě je v atmosféře turbulencí nejvíce je sice pravda, ovšem to platí pro mezní vrstvu, tedy pás atmosféry vysoký průměrně přes kilometr, nikoli pro oblast těsně nad zemským povrchem, kudy se střílí.

Při horiznotnálním letu za normálních podmínek se kulka prostě nepotká s rozhraními mas vzduchu o rychlostech lišících se v rychlosti o desítky metrů za sekundu. A pokud potká, tak se prostě na dva kilometry netrefíte. U padající bomby to nic zvláštního není.

4) K tomu, abyste mohl určit přesnost něčeho, tak vám nestačí znát (propagandou) uveřejněné úspěšné zásahy, ale musíte také znát počet neúspěšných zásahů. Vy máte nějaké věrohodné zdroje, kolikrát se rusové v sýrii netrefili či trefili špatně? Těžko, že.... Takže Váš argument, že videa ze Sýrie něco dokazují, je demagogický.

Protože opakujete dokolečka své nepravdy a evidentně nečtete protiargumenty, které sem dávám, tak se omlouvám, ale končím diskusi.

KOLT: děkuji za podporu, jsem rád, že přecijenom z toho, co píšu, jde pochopit, co myslím.

jacky3115: asi to není poznat, ale tímdle diskutováním relaxuju... :-)

avatar
KOLT Datum: 23.01.2016 Čas: 11:04

fenri, já ale nemám problém s vašimi závěry :-) Tedy ne v tomto konkrétním případě. Problém mám s tím, že je a) prezentujete často dost urážlivě; b) vozíte se lidem na detailech, které sám občas také zmotáte (pro což mám osobně velké pochopení, protože sám jsem moták, možná proto mi tak vadí, když se po drobných chybách někdo tak vozí, tím spíš, když má po ruce skutečně relevantní argumenty).

Já rozhodně nepodezírám AN z úmyslného šíření ruské propagandy :-) Prostě převzali údaj, který cituje spousta jiných webů. Právě proto naopak oceňuji vaši práci se zdroji, která to celé pravděpodobně uvedla na pravou míru.

avatar
fenri Datum: 23.01.2016 Čas: 09:51

KOLT a spol.:
mě už to taky nebaví a je fajn, že Logik studuje matfyz. Počkáme až dostuduje.

Nicméně - bavíme se o tom, zda je možné určit atmosférické podmínky v místě shozu bomby tak, aby bomba trefovala relativně přesně. Vzpomínáte? Logik tvrdí, že to nejde, prootže na to nejsou přístroje (jsou), nejde to spočítat protože meteorologické modely jsou chaotické z mat. definice (jenže ony se na toto nepoužívají, počasí v jednom místě ve většině situací není v řádu vteřin chaotické natolik, aby nešlo predikovat s přeností postačující na ochylku pádu x-sekilogramového tělesa v metrech), GLONASS na to není dost přesný (je mnohem přesnější než je potřeba). K tomu pár faktických blbostí typu ve velkých výškách víc fouká, protože na horách přesic fouká apod.

Nemyslím si, že by Armádní noviny byly proruský propagndistický plátek. Přesto operuje se stejnými údaji, jako ty proruské. Myslím, že nejpravděpodobnější vysvětlení je, že to prostě normální chyba překladu, kterou od sebe (při ndostatku informací o SVP prostě všichni opisují).Myslím, že za tím proganda být nemusí, protože SVP objektivně je smart řešení, byť se za ním (s velkou pravděpodobností) neskrývá nic nesmírně high-tech. Prostě chytrá aplikace obyčejných dostupných věcí a do jisté míry znouzecnost.

avatar
KOLT Datum: 23.01.2016 Čas: 00:39

K jádru věci: Řešit můžeme samozřejmě to, jak je systém předpovědi, který SVP používá, precizní a to, zda je to až tak důležité v praxi. O prvním asi nikdo nic moc nevíme, dokonce nevíme, jestli to SVP vůbec řeší!!! Druhé si netroufnu tak úplně posoudit. Nicméně se přikládním k tomu názoru, že ono to až tak důležité není, protože pokud to dokáže alespoň trochu rozumně započítat vliv počasí (což ale vlastně nevíme, jen předpokládáme) a atmosféry (např. měnící se hustota vzduchu s n.v., což téměř jistě zohledňovat bude), tak je to s ohledem na dobu letu bomby pravděpodobně postačující. Navíc je tam spousta vlivů, které budou pravděpodobně mnohem důležitější.

fenri:
"Přijde mi totiž jako nápadná shoda, že čísla, která uvádí Gefest (3-5x) jsou stejná, jako údajná teoretická přesnost."
Tady jste velmi pravděpodobně praštil hřebíček do hlavičky se silou jaderného výbuchu :-) Pokud celý ten údaj o 3-5 metrech, který je zcela pochybný (jak tu někdo psal, je to na úrovni "dokážem to matematicky namodelovat s touhle přesností"), pochází z prohlášení o 3-5x lepší přesnosti, tak jsme doma, protože a) Rus skutečně nevynalezl perpetuum mobile, pouze perfektně využil, co se naskýtalo – čili nic nového pod sluncem, protože to on umí zcela bravurně; b) propaganda proruských fanoušků opět předstihla tu Kremelskou – což také není nic nového, to ona dělá často (vizte "boj s IS" x "boj s teroristy" v Sýrii). Výborná práce se zdroji!

arr