Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Námořní technika

Směr technologického vývoje ruského námořnictva

Datum přidání 29.12.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 20 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Rusko aktivně využívá své námořnictvo v ozbrojených konfliktech. Během rusko-gruzínské války jeho plavidla útočila na pobřežní cíle nepřítele a podporovala vyloďovací operace. V průběhu Krymské krize se jednotky ruského černomořského loďstva účastnily obsazování poloostrova. O dva roky později doprovázela řada ruských plavidel letadlovou loď Admirál Kuzněcov v průběhu jejího nasazení v syrské válce.

Foto: Ruská korveta Stěreguščij stejnojmenné třídy (Projekt 20380); větší foto / Morozov L.N; CC BY 3.0 

 

Ruský vývoj nových hladinových plavidel se zaměřuje na pět klíčových projektů. Řadí se k nim Projekt 20380/20381/20385 (korveta Stěreguščij), Projekt 20386 (korveta Děrzkij), Projekt 11356M (fregata Admirál Grigorovič), Projekt 22350 (fregata Admirál Gorškov) a Projekt 21631 (korveta Bujan-M).

 

Jako první se do aktivní služby dostala korveta Stěreguščij. První plavidlo této třídy bylo uvedeno do provozu v roce 2007. Z celkem dvanácti plánovaných korvet Rusko dokončilo pět plavidel. Novější lodě, tj. Projekt 20381 a 20385, jsou vybaveny systémem protivzdušné obrany 3K-96 Redut. Jeho součástí je odpalovací zařízení 3S-97, námořní verze raket 9M96, 9M96M či 9M100 a radiolokátor 5P-20K-A Monument-A.  


Kýl první korvety nové třídy Děrzkij (Projekt 20386) byl založen v říjnu 2016 a plavidlo by mělo být dokončeno o tři roky později. Se zařazením do aktivní služby se počítá v roce 2021. Ruské námořnictvo má zájem o deset korvet třídy Děrzkij.


Přesná podoba Projektu 20386 není známá (existuje pouze počítačová grafika). Zdá se však, že se tyto nové lodě budou výrazně odlišovat od třídy Stěreguščij. Korveta Děrzkij svým výtlakem 3400 tun značně převyšuje Projekt 20380 s výtlakem 2200-2500 tun. Rozdíly mohou také zahrnovat podstatné snížení radarového odrazu, využití moderních materiálů a integrovaný stožár. Hangár pro helikoptéry a bezpilotní letadla by se měl nacházet pod letovou palubou.

 

V blízké budoucnosti se důležitou součástí ruských vojenských operací stanou fregaty třídy Admirál Gorškov. K jejich přednostem patří jak protivzdušné zbraně, tak i schopnost útočit na povrchové a podpovrchové cíle. První plavidlo Projektu 22350 dne 22. listopadu 2016 úspěšně dokončilo sérii zkoušek.

 

Stavba druhého plavidla pojmenovaném Admirál Kasatonov byla zahájena v prosinci 2014 a k jeho předání ruskému námořnictvu by mělo dojít v roce 2018. Jak jsme psali v několik dní starém článku, výrobu těchto lodí ovlivnil a zpomalil zákaz vývozu ukrajinských motorů do Ruska po Krymské krizi.

 


VIdeo: Korveta třídy Stěreguščij  / YouTube

 

Zpoždění vývoje Projektu 22350 Moskvu přinutilo k rozhodnutí postavit šest fregat třídy Admirál Grigorovič. První loď Projektu 11356M se do aktivní služby dostala 11. března 2016. Druhé plavidlo s označením Admirál Essen se stalo součástí ruského námořnictva v červnu téhož roku. V květnu 2017 zasáhly střely Kalibr odpálené z této lodi několik cílů Islámského státu na území Sýrie.

 

Fregaty třídy Admirál Grigorovič mohou k úderům proti nepříteli využívat protilodní střely 3M-54T a střely určené k ničení pozemních cílů 3M-14T. Lodě třídy Admirál Grigorovič jsou určeny zejména pro černomořskou flotilu, lodě třídy Admirál Gorškov pro severní flotilu. 

 

Jedním z nejvýznamnějších ruských technologických průlomů představuje vyzbrojení korvet třídy Bujan-M střelami Kalibr. Odpalovací zařízení 3S-14 pro osm raket na lodích Projektu 21631 bylo opakovaně využíváno při bojových operacích v Sýrii. Korvety třídy Bujan-M propujčují ruskému námořnictvu pozoruhodnou schopnost zasáhnout pozemní cíle na velkou vzdálenost pomocí malých plavidel a ovlivnit tak dění na souši.

 


Video: Korvety třídy Bujan-M odpaluje střely s plochou dráhou letu Kalibr na cíle v Sýrii. / YouTube

 

Úspěšné využití raketového systému Kalibr má významný dopad na strategickou námořní rovnováhu. Rusko získalo možnost udeřit způsobem, jenž předtím náležel pouze americkým a britským ozbrojeným silám. Předpokládá se, že střela 3M-14 Kalibr se směrem k cíli pohybuje rychlostí 200-270 m/s ve výšce 50-150 m. Na základě údajů o úderech vedených z Kaspického moře přesahuje dostřel rakety minimálně 900 námořních mil (1666 km).


Pro orientaci a míření využívá raketový systém Kalibr předprogramovaná data, inerciální navigaci, GLONASS, výškoměr, zařízení pro porovnání obrysů terénu a naváděcí systém ARGS-14. Prostřednictvím těchto technologií dosahují střely přesnosti pod pět metrů. Hlavice běžné rakety obsahuje 500 kg výbušnin a pravděpodobně existuje i její strategická verze s jadernou hlavicí.

 

Zatímco detaily o ruských senzorických technologiích ve stádiu vývoje není snadné nalézt, nová ruská plavidla budou velmi pravděpodobně vybavena vylepšenou sestavou senzorů.

 

V červenci 2017 uvedli zástupci ruské společnosti Zaslon v rozhovoru pro Jane’s, že se jim podařilo vyvinout nový víceúčelový radiolokátor. Tento inovativní systém má být schopný vyhledávat a odhalovat nízko letící a pozemní cíle.

 

Foto: První korveta nové třídy Děrzkij (Projekt 20386) vstoupí do výzbroje v roce 2021; větší foto / Public Domain

  

V aktivním režimu pracuje nový radiolokátor společnosti Zaslon v pásmech S a X, zatímco v pasivním režimu využívá pásma C, L, S, X a Ku. Podle výrobce může v aktivním režimu sledovat až 200 cílů v okruhu 200 km a v pasivním 50 povrchových cílů na maximální vzdálenost 300 km. Radiolokátor se téměř jistě stane součástí integrovaného lodního stožáru Projektu 20385.


Víceúčelová povaha nových ruských fregat odráží globální trend zlepšování a rozšiřování schopností námořních plavidel. Ruští konstruktéři ovšem nadále počítají s jejich významnou protiponorkovou rolí.

 

Fregaty Admirál Grigorovič mají na svém trupu namontovaný sonar. Součástí korvet třídy Stěreguščij a fregat Admirál Gorškov jsou sonary Zarja a nízkofrekvenční Vinětka. Korvety Děrzkij budou vybaveny obdobným způsobem. Ve střednědobém výhledu zůstane důležitým úkolem ruských hladinových plavidel soupeření s nepřátelskými ponorkami a ochrana ponorek vlastních.


Zdroje: Jane’s, RIA, Navy Recognition

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
fenri Datum: 03.01.2018 Čas: 20:22

K těm větším jednotkám a schopnostem operovat na moři:
20-30m vlny rozhodně nejsou běžné ani v Tichém oceánu a jde o výjimky. Za další nautické vlastnosti jen částečně souvisí s výtlakem. Pro představu tyto obří vlny dokáží celkem spolehlivě rozsekat i mnohasettisíctunové tankery či kontejnerové lodě. Na druhou nevelké pracovní lodě, jaké staví třeba Damen či norský Kleven,severoatlantické trawlery apod. si poradí i s opravdu VELMI drsným počasím.

Tady (http://products.damen.com/en/ranges/platform-supply-vessel) jsou třeba jednotky, které musí vykazovat extrémní ovladatelnost a odolnost na drsném moři (musí manévrovat v těsné blízkosti těžebních plošin). O schopnosti odolávat velmi trvdým podmínkám (tvrdším, než dá třeba Arleigh) této nevelké, 80m lodě: http://products.damen.com/en/ranges/multi-purpose-vessel/multi-purpose-vessel-8316 bych také nepochyboval. Mimochodem zrovna ty Arleighy pozdějších Flightů nejsou úplní borci do rozbouřených vod, protože trpí minimální rezervou výtlaku (viz video níže). Podobný případ je i LCS Freedom, kde se musely dokonce přidávat "krabice na zadek", aby loď měla dost výtlaku.
Jde o těžiště, schopnost pracovat s podélným a příčným náklonem. Tendence tlačit velké radarové aparatury co nejvýše (protože radarový horizont) stabilitě nepřidá. Docela důležitá je schopnost mít i při vlnobití ponořenou příď, protože to významně snižuje namáhání lodě. Proto přišel Damen s ohavným, nicméně velmi funkčím chytrým principem "Axe bow", jinou cestou jde Zumwalt a třetí (stará) možnost je hodně používaná Rusy - třeba na Gorškovu. Klasická "atlantická" ostrá příď (typická pro většinu ruskách hladinových jednotek) doplněná o doslova obří bulbous bow se sonarem. Sice mocně zvyšuje ponor, ale situací, kdy Gorškovovi vyletí čumák zcela z vody budou asi řídké. V kombinaci s jeho nízkými nástavbami bych se nebál, že snese stejně drsné stavy moře, jako Arleigh, ne-li horší. Malý Bujan samozřejmě konkurovat nemůže ani náhodou.
Tady:
https://www.youtube.com/watch?v=5CCWpuRY9rM
můžete zkouknout, jak starý Sovremennyj díky své hluboké přídi celkem slušně pracuje s velkými vlnami.
Tady lze vidět, jak podobně velká loď bojuje s vlnami (možná ale o něco většími, těžko říct) o poznání hůř. Příď co chvíli pod vodou, nebýt pevné a těsné kosntrukce a silnému pohonu, měla by zatraceně velké problémy (první loď):
https://www.youtube.com/watch?v=Vl1sDcWoWpE
Tady to s Arleighem cvičí nepěkně:
https://www.youtube.com/watch?v=4PSGX40jwvc a nezdá se, že jde o nějaký extrémní nečas (loď ale upaluje pěkně rychle).

avatar
Shania Datum: 31.12.2017 Čas: 00:29

Hooky: ano fregata může operovat dlouhodobě na otevřeném moři (klidně i korveta - 3-3,5k tun jako LCS), ale jsou to specializovanější konstrukce, jakmile je to multifunkční fregata, nedejbože tzv. AEGIS lite, tak už je tam příliš mnoho kompromisů a na něčem se to musí projevit.

To ale nevadí, většina provozovatelů takových fregat stačí operace u vlastního pobřeží.

Je uplně jedno jak kdo co označuje, důležitý je vytlak a hlavně role.

avatar
Hooky Datum: 30.12.2017 Čas: 20:43

Jan grohmann
Jen bych doplnil co se velikosti lodi tyče tak za prve fregaty je dost velké plavidlo pro operace na oceánu většina namornictev NATO ani plavidlo vyšší třídy nemá. Ano mate pravdu ze větší plavidlo má urcite výhody jako delší vydrž na moři popřípadě více zbraní. Ale mít v inventari třeba torpédoborec je také o politice a urcite demonstraci síly. Třeba Němci označují své torpédoborce jako fregaty to samé dělají Francouzi a například Angličané značí v podstatě tu samou loď jako torpédoborec

avatar
Sholva Datum: 30.12.2017 Čas: 11:47

Ruské námořnictvo jde podle mě docela rozumnou cestou - fregaty Gorškov už jsou pěkné necky, na kterých se dá ledacos přiučit. Myslím, že pokud se nevrhnou hned na nesmysly typu megaletadlovek atd., tak během dvaceti let vybudují kapacity, kdy představa stavby velkých letadlovek už nebude úplně pro smích. Nevím, co si myslet o udržování starých velkých jednotek - na jednu stranu, udrží si tím některé schopnosti - ať už vojenské nebo provozní, je prostě rozdíl držet v chodu fregatu nebo Kirova, na druhou zas otázka, zda to za ty prachy stojí a zda by nebylo efektivnější i zde jít cestou postupné evoluce. Ovšem je pravda, že ztracené schopnosti se získvají zpátky hodně špatně a Rusi jsou toho dobrým příkladem...

avatar
dusan Datum: 30.12.2017 Čas: 08:34

Lukyi

Čím viac to študujem, tým som skeptickejší. Rusi údávajú dolet 1 000 km ak letia po balistickej krivke cez vesmír ... a 400 km pri lete len v atmosfére.

Pri vysokej rýchlosti letu – 5 machov vzniká vplyvom trenia vzduchu teplota za čelom rázovej vlny 1950 stupňov a pri teoretických 10 machov (čo je udávaná možná maximálka Zirkónu) až 4 200 stupňov.

Čiže tak či tak je strela extrémne tepelne namáhaná a musí mať vysokú odolnosť voči prestupu tepla od zohrievaného vzduchu.

Ruskí optimisti udávajú i to, že by strela mala manévrovať a sťažiť tak protiopatrenia protistrany. Pri takom extrémnom namáhaní strely my pripadá pokus o manévrovanie úplným sci-fi .... to by musela byť strela ešte odolnejšia, t.j. ťažšia, drahšia a pod.

Strela by mala mať štartovací raketový motor a potom by mala letieť pomocou náporového – čiže musí mať palivo ....a okysličovadlo. Ak ho nechce vláčiť so sebou tak musí letieť v atmosfére a do vesmíru môže letieť akurát tak zotrvačnosťou .... a náporový motor spustiť až po návrate do atmosféry.

Ak však bude letieť po balistickej krivke tak je pomerne rýchlo zachytiteľná systémom PVO a protivník má viac času na reakciu. Ak pôjde cez atmosféru, tak sa jej výrazne skracuje dolet a nosič (či už lietadlo, alebo loď) sa dostáva na vzdialenosť efektívneho dosahu palubného letectva operačného zväzu lietadlových lodí. I tá „nízka“ dráha letu cez afmosféru mám byť vo výške 30 km ... a zostupovať má strela na úroveň mora až pred cieľom.

Ako som už spomenul, tak to, že strela lieta neznamená absolútne nič ak nie je doriešený systém navádzania. Pri podzvikových či dnešných nadzdukových strelách to nie je zásadný problém, ale pri strele, ktorá má odolávať extrémnemu ohrevu pri prelete atmosfére to zásadný problém je. Podobne je na tom i čínsky DF-21D, kde síce je jasné, že balistická raketa je problém pre PVO, ale tak isto je problém pri použití na pohyblivé ciele akým plavidlá sú.

I výkonné sovietske protilodné strely Ch-22 riešili najviac problém s navádzaním:
http://www.military.cz/russia/air/weapons/rockets/agm/ch-22/ch-22.htm

Niekde sa udáva, že sa vytvorí okolo strely vplyvom teploty ionizačná vrstva, ktorá urobí strelu pre radary neviditeľnou. To by však znamenalo, že ani strela Zirkon sa nemôže navádzať pomocou radaru ... čo je napr. systém navádzania Ch-22. Ale zrejme ide o zbytočné problémy, lebo ionizačná vrstva sa vytvára len nad 4 500 stupňov a tam by sa Zirkon nemal dostať ani teoreticky.

Ak to zhrniem, tak informácie o „zázračných“ Zirkonoch sú čiastkové, protichodné a nedá sa s toho urobiť žiadny záver o reálnej použiteľnosti tejto zbrane.

avatar
Lukyi Datum: 30.12.2017 Čas: 01:50

Dusan: Někde jsme četl ,že teoreticky na zničení malého plavidla stačí i střela bez nálože...při takové rychlosti to má ohromnou kinetickou energii

avatar
dusan Datum: 30.12.2017 Čas: 01:03

Lukyi

http://www.ng.ru/armies/2017-04-18/8_6976_cirkon.html

Veľmi dobre .... podľa ruských médií ... už rok 2018, vraj výroba už beží .... ale počítam, že realita bude po "vzore" T-14 či Su-57 podstatne horšia ..... a zavedenie do výzbroje ... resp. už len vývoj je v nedohľadne ...

Zatiaľ som z toho pochopil, že sa Rusi tešia, že to vôbec lieta ... ale či to i niečo trafí už bude asi väčší problém. Síce tam uvádzajú fantastické rýchlosti ....ale vynechávajú fakt, že tá strela musí i zrýchliť ... a zrýchliť na 4-5 machov sa nedá okamžite ... takže udávať že im strela preletí za minútu xy-km je podľa mňa bezpredmetné pokým nevieme ako rýchlo sa dostane na letovú rýchlosť.

Skrátka o tej "zázračnej" strele možno povedať len to, že zatiaľ sa nedá hodnotiť, lebo sa vlastne nevie čo to vlastne bude ....

Okrem toho ruskí novinári "decentne" vynechávajú fakt, že i pri teoretickej neschopnosti Amíkov sa brániť určite nezasiahne každá strela cieľ a taká americká LL je samozrejme schopná absorbovať značné poškodenia.

Ak by tá strela mala byť taká rýchla a zmestiť sa do stávajúcich odpaľovacích zariadení, tak hlavica nemôže byť veľmi veľká, resp. ťažká ...

Takže uvidíme ...

avatar
Lukyi Datum: 29.12.2017 Čas: 23:12

A jak to vypadá se zaváděním Oniksů a Zirkonů

avatar
Karlos73 Datum: 29.12.2017 Čas: 17:04

Ako sa hovorí "aj malý gašparko vie spraviť veľké divadlo..."
Niečo k ruskému projektu 20386. https://thaimilitaryandasianregion.wordpress.com/2016/07/01/project-20386-small-patrol-ships-corvettes/
Aj keď ruské hladinové ľudstvo patrí k tým menším, technologicky je zaujímavé, naposledy sa predviedlo v bitke o Sýriu.
(som kritický zo súčasného Ruska, z jeho politiky, mám z neho značné obavy)

avatar
Robaizz Datum: 29.12.2017 Čas: 16:18

Ideální lodičky pro ochranu ruských pobřežních vod. Řekl bych i velký prodejní potenciál...

Z hromady předešlých diskusí a článků je jasné, že toto je cesta kterou se ruské námořnictvo musí ubírat, aby bylo i do budoucna konkurenceschopné...
Stavby stotisícových letadlovek jsou momentálně utopické i úsměvné.

Na druhou stranu se jim vůbec nedivím, že se snaží udržet některé své kolosy z dob SSSR i přes astronomické náklady.

V prvé řadě, až tyhle lodě zmodernizují, budou mít k dispozici jeden velmi slušný svaz okolo LL, který může jet dělat pořádky/neplechu prakticky kamkoliv. I americké svazy si budou muset dávat bacha na Kuzněcova(s tankerem) a dvěma Kirovama po boku.

V druhé řadě, drtivá většina mozků a zkušených pracovníků, tak i technologických postupů vzala za své s rozpadem SSSR. Rekonstrukcí, opravami i používáním těchto plavidel znovu nabírají potřebné znalosti a zkušenosti, které se mohou velmi hodit do budoucna. Prostě nechtějí přijít o schopnosti velká plavidla projektovat, konstruovat a používat, proto ty nákladné investice.

avatar
Zabahaz Datum: 29.12.2017 Čas: 13:47

Zdaleka ne vždy platí, že co je větší, je lepší. Krom jiného - velké lodě = velké starosti. A už vůbec nelze porovnávat strategicko-taktické záměry USA / Ruska měřítkem druhé strany :-)
Jinak, pěkný článek, líbil se mi, dík.

avatar
dusan Datum: 29.12.2017 Čas: 13:46

Mať výkonné strely s plochou dráhou letu je určite pre ruské námorníctvo veľkým prínosom. Len ma prekvapuje, že lietajú vo "vláčikoch" t.j. pekne jedna za druhou.

https://www.youtube.com/watch?v=2b2Pzxbzvsk

Videl som už viac takých videí a pri trocha výkonnejšej PVO by preletela bez problémov len prvá strela .... ostatné by sa stali ľahko predvídateľným cieľom i pre ručne ovládaný PL kanón ...


V Sýrii síce úspešne otestované Kalibre boli ... faktom je, že význam mal len test, samotné použitie bolo bezvýznamné ....

apache
Súhlasím, ale berme to optimisticky, pre nás je "nekonečná" modernizácia Nachimova vec dobrá : )

V Rusku sa stále nevedia zbaviť dojmu, že najväčšie je najlepšie ....

daniel78

I fregaty môžu samozrejme pôsobiť globálne... napr. americké fregaty v minulosti boli i súčasťou operačných skupín lietadlových lodi, ale to vyžaduje zložitú logistiku a flotilu výkonných zásobovacích plavidiel. A "cirkus" okolo tankovania Gorškova jasne ukázal, že takýmito schopnosťami Rusi nedisponujú ....

avatar
daniel78 Datum: 29.12.2017 Čas: 13:10

díky všem, zní to logicky. Otázkou je taky, zda by tyhle menší lodě rychlostně vůbec stačily letadlové lodi.

Co se týče velikosti, tak třeba třída Admiral Gorškov má 130m, jenom o 20m míň než Třída Arleigh Burke, ponor mají stejný, ale poloviční výtlak musí být fakt někde znát. Co se týče nautických schopností jsem vycházel z toho, že opravdu luxusní oceánské jachty mají délky přes 60m a taky to na oceány stačí. Je ale pravdou, že ty se můžou bouři vyhnout, případně nevyplujou.

avatar
papaHoth Datum: 29.12.2017 Čas: 12:39

daniel78: mimo možnosti nést všeho víc jsou to hlavně nautické vlastnosti a doba jakou může být loď na moři bez zásobování. To co na Černém moři stačí (na vnitřních mořích, která jsou z několika stran obklopena pevninou, se nemůže tolik rozběhnout, a proto jsou i vlny na nich mnohem nižší) V Černém moři jsou vlny max 7 metrů, v Tichém oceánu byly ohlášeny třicetimetrové a dvacetimetrové. Takže tam zbraněmi přetížené plavidlo typu Stěreguščij, nebo nedej bože Bujan-M nemůže fungovat. Pro pohyby na klidných mořích je to OK, pro oceánské fungování, které požaduje US Navy to nejde

avatar
BarryGold Datum: 29.12.2017 Čas: 12:35

Daniel78: US Navy musí počítat s operacemi na otevřených oceánech, kde jsou malé lodě spíše na obtíž. U Ruského námořnictva se předpokládají operace na uzavřených mořích nebo v pobřežních vodách. navíc, Rusko by určitě rádo i velké lodě, ale to je momentálně mimo jejich možnosti.

arr