TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Ruské obří vojenské cvičení: Japonsko a Čína na pozoru

Datum přidání 17.07.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 11 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Na ruském Dálném východě probíhá největší vojenské cvičení ruské armády od dob Sovětského svazu. Účastní se ho 160 000 vojáků, nasazeno je 5000 tanků a obrněných vozidel, 130 letadel a vrtulníků i 70 lodí. Cvičení pozorně sleduje především Japonsko, které už muselo čelit "provokacím" u sporných ostrovů v Kurilském souostroví.

Ruská flotila

Foto: Ruská flotila na cvičení / RIA Novosti

Stoletý spor s Japonskem

Podle informací místních sdělovacích prostředků podnikly dva ruské bombardéry Tu-95MS "Bear" cvičný let od Korejského poloostrova podél japonských výsostných vod směrem na sever ostrova Hokkaidó. Nedlouho poté přeletěl nad Kurilskými ostrovy ruský průzkumný letoun Il-20. Avšak japonští úředníci tvrdí, že ruské letouny vzdušný prostor Japonska nenarušily.

 

Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že let dvou strategických bombardérů T-95MS byl součástí zmiňovaného cvičení na Dálném východě. Rusové také potvrdili, že letadla byla sledována jihokorejskými a japonskými stíhačkami. "Let dvojice bombardérů Tu-95MS trval sedm hodin a patnáct minut. Stroje měly v závěsu dvě jihokorejské stíhačky F-15K a dvojice japonských strojů F-2A, F-4J, a F-15," uvedlo ruské ministerstvo v pondělním prohlášení. Rovněž informovalo, že se mise uskutečnila severně od pobřeží Japonska v mezinárodních vodách Tichého oceánu, a to přísně v souladu s mezinárodními pravidly.

 

Pozornost japonské armády vzbudila kromě cvičných letů ruských letadel během víkendu flotila ruských a čínských lodí (celkem šestnáct ruských a pět čínských plavidel), jež proplula mezinárodním La Pérousovým zálivem (mezi ostrovem Hokkaidó a poloostrovem Sachalin).

 

Video: Záběry ze cvičení / YouTube

 

V čele ruské flotily plul raketonosný křižník, jenž byl následován torpédoborci, podpůrnými a zdravotnickými plavidly. Čínská skupina sestávala ze dvou torpédoborců, dvou fregat a jedné podpůrné lodě.

 

Kurilské ostrovy jsou dlouhodobě předmětem sváru mezi Ruskem a Japonskem. Čtyři japonské ostrovy zmiňovaného souostroví – Iturup, Kunashir, Shikotan a ostrovy Habomai – obsadil po druhé světové válce Sovětský svaz. Japonsko si je však soustavně nárokuje, což je mimo jiné jeden z důvodů, proč obě země doposud nepodepsaly mírovou smlouvu, a tak se z formálního hlediska pořád nacházejí ve válečném stavu.

 

Rusové mají obavy o Sibiř

Rusko považuje oficiálně Čínu za svého strategického partnera, navíc se čínské námořnictvo účastní současných manévrů společně s ruským loďmi. Vojenští analytici se však domnívají, že mohutné ruské cvičení je zároveň demonstrací síly, namířenou proti rostoucím mocenským ambicím Číny.

 

Moskevský vojenský analytik Alexander Chramčichin se domnívá, že je pozemní část cvičení cílena na Čínu, kdežto námořní na Japonsko. Jeho názor citovala například britská BBC.

Alexander Chramčichin je členem nevládního Institutu pro politické a vojenské analýzy (Institute for Political and Military Analysis, IPMA). Institut se zabývá geopolitickými, historickými, politickými, sociologickými a psychologickými vědami. Zaměřuje se především na postsovětské ruské regiony.

Rusko se střetlo s Čínou již v roce 1969 v krátkém vojenském konfliktu. Avšak od roku 1991 existuje mezi těmito státy úzké ekonomické, politické a vojenské partnerství. Čína je především největším odběratelem sofistikovaných ruských zbraní.

 


Video: Záběry ze cvičení / YouTube

 

Dle informací BBC vykazují ovšem navzdory takto těsné spolupráci určité kruhy v Rusku značnou nervozitu z rostoucí ekonomické síly Číny. Obávají se nejen toho, že by Rusko bylo odstaveno na druhou kolej, ale i případných čínských územních nároků. Alexander Chramčichin nedávno načrtl hypotetický scénář, jak mnohem početnější čínská vojska obsadila během pár dní vylidňující se Sibiř. Čína by tak vyřešila svůj problém s přelidněním.

 

Nejnovější manévry mohou do Číny vyslat signál, že v oblasti ruských zájmů neleží pouze Evropa nebo Kavkaz… "Číňané si mohou nyní myslet, že si Rusové konečně uvědomili, co by se mohlo stát," komentuje Chramčichin probíhající cvičení.

 

Zdroj: BBC, RIA Novosti, Washington Post

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
David Datum: 19.07.2013 Čas: 10:05

Tak Rusko a Čína coby spojenci - to už je jen minulost. Pravda, v devadesátých letech to vypadalo, že se obnoví spolupráce ze začátku studené války. Ale dnes se ta situace už posunula, Rusko a Čína má celou řadu sporů (Rusové věčně obviňují Čínu z kradení technologií, územní spory atd).Oba státy dnes sice spolupracují (v rámci Šanghajské organizace), vzájemné vztahy jsou ale spíše rezervované a de facto ty státy mezi sebou soupeří Rusko se evidentně orientuje spíše na spolupráci s Indií.
Ale souhlasím s tím, že pravděpodobnější je střet Čína versus Indie (otázkou ale je právě to, jak by se Rusko zachovalo za takovéhoto konfliktu), ostatně podobných scénářů je celá řada

avatar
Iceman Datum: 18.07.2013 Čas: 21:40

@Lopoz: To s tou Indii, Tibetem a rekami je pravda a bude to jeste hodne "zajimave". Cina si chce z pouste udelat rozvinutou prumyslovou oblast, ale vzala by tim vodu stovkam milionu Indu. Pokud to udela, Nemuze to skoncit dobre.

Snad to nebude nikdo povazovat za politickou agitku, ale prijde mi dost nechutne, jak se Cina prezentuje jako mirova velmoc, ze nikdy na nikoho nezautocila apod. To preci neni pravda - co prave Tibet??? Kazdemu preci dodje, jak psal lopoz, ze to je mimo jine kvuli pramenum rek jako Brahmaputra nebo Indus. Jsem zvedav, jak to Indove vyresi.

avatar
Iceman Datum: 18.07.2013 Čas: 21:31

@David: Samozrejme rusove musi ukazat svou silu na zemi, take mi to prijde racionalni. Pristup evropy k obrane je naprosto tragicky, s tim nelze nez souhlasit. :(

-------------------------------------------------
Nekde jsem ale cetl nazor, ze dalsi velky konflikt mocnosti se neodehraje na zemi, ale na mori - Cina vs USA. Prijde mi to i logicke. Velmi zajimavy je napr. fakt, ze bezkonkurencne nejvice satelitu navigacnich systemu (at uz GPS... Glonass... atd) se trvale vyskytuje nad oblasti vychodni a jihovychodni asie.

Prijde mi, ze Cina se bude ubirat stale vice prave titmto smerem - namorni provokace, obsazovani spornych oblasti apod.

Je dobre ze US NAVY na dalnem vychode posiluje. Jedine vyrazna prevaha US NAVY a spojeneckych namornictev v oblasti muze podobny konflikt odvratit. Doufam, ze zapadni politici nevymeknou a nechaji sve namorniky delat svou praci. Tak jako britove pred 150 lety.

avatar
Lopoz Datum: 18.07.2013 Čas: 17:19

Nemyslím si že by bylo v zájmu číny napadnout východní rusko.Rusové jsou v podstatě jediným významným spojencem číny.Navíc pokud je mí známo ták čína je v dlouhodobém sporu s indií ohledně vody ,kdy čína plánuje odklonění některých řek tekoucích z tibetu směrem na východ ,což by indii znamenalo docela problém. Proto se taky čína tibetu nikdy nevzdá. Podle mě spíš ruská armáda po letech stagnace ukazuje že se chce vrátit do nejvyšší ligy. Navíc si nemyslím že by mezi sebou dvě jaderné mocnosti rozpoutaly válku. To už spíš čína napadne mongolsko.

avatar
David Datum: 18.07.2013 Čas: 14:21

O národním charakteru asi nemá smysl polemizovat. Když se povznesu nad úvahy typu jsou mi sympatičtější Rusové nebo Číňané, pak mi onen přístup Ruska přijde jako vcelku racionální.Cína v posledních letech nesmírně vojensky posílila, tak Rusko odpovídá tím, že také posiluje armádu. Připadne mi to racionálnější než přístup Evropy, která má ve své blízkosti řadu poměrně významných konfliktů, které ji také mohou nějak ohrozit - a raději vesele odzbrojuje (významný pokles výdajů na obranu, redukce ozbrojených sil atd.)

avatar
flash666 Datum: 18.07.2013 Čas: 10:52

http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2425-rusko-vyhlasuje-hromadnou-plnou-bojovou-pohotovost-strategickych-bombarderu

avatar
Iceman Datum: 17.07.2013 Čas: 22:15

http://www.military.cz/accessories/Siberia-1969.htm

avatar
Iceman Datum: 17.07.2013 Čas: 22:09

No, to je velmi obecně řečeno. Zapomíná se na jedno: Rus je Rus. Klidně spálí půlku planety atomovkami, než aby mu po matičce rusi pobíhali číňani. Ano, čína bude mít velké problémy a zažívá růst -- to ale v žádném případě neznamená, že se spraví na rusech. Bude o tom uvažovat, ale v tomto směru jsme klidný, rusové drží číňany pod krkem, byla by to poslední věc, co by udělali. Nejsem příznivec Ruska, ale v tomto směru mají mé sympatie.

avatar
Jan Grohmann Datum: 17.07.2013 Čas: 12:10

Autor nenaznačuje nic. :) Jako všude a u všech, od prvoků až po lidi, od jednotlivců až po státy jde o jedno - soupeření o zdroje.
Na tom není nic špatného, tak to funguje již miliardy let. Tedy pokud souhlasíte s principy evoluce. Stát, který zajistí svým občanům bezpečnost a zdroje, vyhraje a přežije.
Čína má 10x více obyvatel a 4x větší ekonomiku. Podle mého je otázka, kdo koho potřebuje více, resp., jak dlouho ještě Čína bude Rusko potřebovat jako vojenského nebo ekonomického partnera.

avatar
liberal shark Datum: 17.07.2013 Čas: 12:01

Oprava: kniha se jmenuje Medvěd a drak ...

avatar
liberal shark Datum: 17.07.2013 Čas: 12:00

Naznačuje snad autor články, že se scénář knihy Toma Clancyho Tygr a drak stává realitou ? :-).
Opět se v praxi ukazuje vazba mezi vojenskou a hospodářskou silou státu. Růst jednoho je i podmíněn ale i vyvolán růstem druhého.

arr