Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Datum přidání 04.04.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 20 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá nové střely země-vzduch 40N6 s doletem 400 km. Informace o brzkém vstupu 40N6 do výzbroje se však v ruských médiích objevují pravidelně od roku 2012.

Foto: Přepravní vůz 5T58-2 na podvozku BAZ-6402-015 raketového systému S-400 s raketami země-vzduch 48N6M; větši foto / Vitalij Kuzmin

 

Současná nejvýkonnější raketa S-400 je 48N6DM – ta dokáže postřelovat aerodynamické cíle (letadla) na vzdálenost 250 km a balistické cíle na vzdálenost 60 km. Výškový rozsah působení proti aerodynamickým cílům má raketa 48N6DM v rozsahu 100 m až 27 km a proti balistickým cílům v rozsahu 2 km až 7 km.


Starší střely 48N6/48N6M (rok zavedení 1992) mají dostřel 150 km, resp. 200 km. Není ale jasné v jakém poměru jsou tyto střely zavedeny v ruské armádě.


Další výzbroj S-400 představují střely 9M96 s doletem 120 km a dostupem 30 km. Střely mají třikrát menší hmotnost než 48N6M a jsou tedy schopné létat s vysokým přetížením (až 20 g) a ničit silně manévrující cíle. Na všech obrazových materiálech S-400 jsou však vidět odpalovací vozidla se čtyřmi kontejnery pro větší střely 48N6/48N6M/48N6DM a nikoliv s menšími kontejnery pro střely 9M96 – Rusové totiž použili rakety 9M96 v samostatném systému S-350 Vitjaz. 


Podle ruských médií je střela 40N6 již několik let „prakticky“ ve výzbroji, ale ve skutečnosti ji veřejnost nikdy neviděla. Přitom již v roce 2012 uvedl generálplukovník Alexander Zelin, tehdejší šéf ruského letectva, že střely 40N6 budou zavedeny do výzbroje v „letošním roce“.


„Rusové avizují zavedení střel 40N6 do výzbroje již řadu let, ale zatím tu raketu nikdy neukázali. Pouze sem tam někdo zahlédne nějaké velké, 11 m dlouhé kontejnery, ve kterých je kdovíco,“ uvedl pro Armádní noviny český bezpečnostní expert.


Rakety 40N6 mají mít dolet až 400 km a výškový dostup 30 km. Objevují se ale také informace o dostupu až 185 km, což ostatně naznačuje také nejnovější článek Izvestije, podle kterého má 40N6 ničit cíle i ve vesmíru (výška 100 km a více).

 

Dodejme však, že maximální dostřel protivzdušných systémů je většinou udáván pro ideální stav – proti nemanévrujícím, neměnným směrem letícím, stejnou rychlostí a ve stejné výšce letícím cílům. Pokud se změní jeden stav, změní se i dosah.  


Čistě pro zajímavost uveďme, že mezikontinentální balistické rakety (ICBM) při své balistické dráze letu (ve střední fázi letu) dokáží vystoupat až do výšky 1000 km a balistické rakety krátkého doletu (SRBM) až do výšky 200 km.


„Zkoušky raket 40N6 prošly závěrečnou fází, v létě by měly vstoupit do zkušebního provozu u jednotek. Tyto produkty jsou navrženy tak, aby zničily řízené střely, letadla a manévrující hlavice ve vzdálenosti až 400 km,“ doslova píšou Nikolaj Surkov a Aleksej Ramma ve svém článku na Izvestiji.

 

40N6 je dvoustupňová raketa na tuhá paliva s aerodynamickými stabilizátory. Střela má ničit cíle i mimo viditelnost pozemních střeleckých radiolokátorů a proto byla podle obou autorů vytvořena nová naváděcí radiolokační hlavice. Nutné je však upozornit, že radiolokační navádění nelze snadno použít proti rychlým návratovým hlavicím balistických raket, které vstupují do atmosféry velkou rychlostí – díky ionizaci vzduchu nelze rychlá tělesa radarem přesně zaměřit. To známe při návratu kosmických lodí do atmosféry, kdy na několik desítek sekund vypadne rádiové spojení. 


Každopádně podle obou autorů půjde 40N6 „vylepšit“, aby mohla ničit satelity na nízké oběžné dráze Země, k tomu bude ale „nutné přidat elektroopticky naváděcí systém.“


V únoru letošního roku proběhly testy střely 40N6 a na základě těchto testů budou provedeny drobné konstrukční změny na raketách. V dubnu a květnu se uskuteční další zkoušky, které konečně rozhodnou o zavedení střely 40N6 do výzbroje ruské armády a o zahájení sériové výroby.


Střela 40N6 je určena zejména pro nový protiraketový systémy S-500 Prometheus. Dodávky S-500 do výzbroje ruské armády mají začít v roce 2020 a hlavním úkolem S-500 se stane ochrana proti balistickým raketám. S-500 mají být schopny detekovat bojové hlavice balistických střel na vzdálenost 2000 km a ničit také ICBM.

 

Zdroj: TopwarIzvestija

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
RiMr71 Datum: 12.04.2018 Čas: 10:58

Givi, di si s tou azbukou... na Hrad...

avatar
logik Datum: 08.04.2018 Čas: 21:16

flanker:

- To, jakej má Prometeus zisk sice nevíme, ale vzhledem k tomu, že Rusko je v AESA radarech poněkud pozadu, tak těžko bude mít zisk větší, než západní AESA radary. To, že jsou pozadu pak je vidět např. na tom, že teprv mají GaAs radary
https://www.scribd.com/doc/254309277/Advances-in-Chinese-and-Russian-AESA
zatímco jiné radary už běží na GaN technologii, která umí podstatně silnější výkony jednoho prvku.

- Detekce malorozměrných cílů rozhodně není záležitost peněz, je to záležitost fyziky. Obzvlášť u AESA radarů, kde jsi limitován výkonem AESA prvků (přes PESA radar můžeš tlačit teoreticky jakékoli výkony, přes AESA ovšem nikoli).
Pro stíhače je výkon radaru jednou z nejpodstatnějších parametrů, kdyby to byla JEN otázka peněz, tak maj dosahy podstatně větší.

- XBR radar je jaksi trochu radar jiné kategorie: anténu má velikou 384 m^2 a 45.000 AESA prvků. Přesto má udávanej dosah jen 2000km (předpokládám, že je to proti raketám, protože to není radar určenej proti letadlům).
Poukázáním na tento radar jen dokazuješ, že radar s anténou řádově v metrech čtverečních těžko bude mít skoro třetinovej dosah....

- Máš pravdu, že menší vlnová délka znamená větší zisk ze stejně velké antény, ovšem také větší útlumy v atmosféře. Proto se na větší vzdálenosti používají paradoxně radary dlouhovlné. Když se koukneš na další brožuru k 2090:
http://www.iai.co.il/Sip_Storage//FILES/4/42024.pdf
tak tam je jasně vidět, že je složen z UHF a S-Band radaru - a že ten S-Band (ač anténu má +- stejně velkou) nemá dosah větší než UHF.

- Co se týče dosahu ELM radarů, tak ta podle Tebe "stará" 2084 má dosah psanej 256 nm.
http://www.armyrecognition.com/israel_israeli_military_missile_vehicles_systems_u/elm-2084_s-band_mmr_multi-mission_radar_technical_data_sheet_specifications_pictures_video_12901172.html
2090 má psanej dosah 310 nm.
https://www.ainonline.com/aviation-news/defense/2015-06-18/iai-unveils-uhf-radar
Přičemž ovšem velikost antény u 2090 je několikanásobná oproti 2084 - a podstatně větší, než velikost antény u radaru Promethea.
Teda je vidět, že to trochu dopředu možná šlo, ale zas ne nějak podstatně. Jak ELM-2084 tak ELM-2090 jsou GaN radary, tedy technologie pokročilejší, než co mají podle všeho k dispozici Rusové. Tolik k té podle Tebe "staré" 2084.
http://www.armyrecognition.com/israel_israeli_military_missile_vehicles_systems_u/elm-2084_s-band_mmr_multi-mission_radar_technical_data_sheet_specifications_pictures_video_12901172.html

Takže nic z toho, co jsi napsal, nijak nevyvrací to, co jsem psal - že radar s anténou velikosti Promethea, postavený na současných technologiích prostě nebude mít výkon, kterej givitz (a předpokládám Rusové) tvrdí.
Vzhledem k tomu, že Rusové zpravidla nadsazují RCS u svých radarů (např. u leteckých udávají dosah nikoli proti 1m^2, jak je zvykem na západě, ale buďto 2,5m^2, nebo rovnou bombardéru s ještě větším RCS), tak předpokládám, že tam bude naprosto stejný "problém" - velké nadsazení skutečného RCS balistické rakety.

avatar
givicz Datum: 08.04.2018 Čas: 18:39

možná se pletu ale zatím to tak vypadá, že uvidíme S400 a další prostředky PVO v Sýrii v reálném boji... po zinscenovaném útoku chlorem ve východní Ghútě Trump nazval Asada zvířetem a podle Trumpa musí Bašár Asad za útok zaplatit. ..

Militarymaps hlásí :
Российская авиабаза #Хмеймим переведена в режим повышенной боевой готовности. Пары Су-30СМ сменяя друг друга мониторят сирийское побережье Средиземного моря. С-400 также приведены в состояние повышенной боевой готовности.
Ruská vzdušná základna # Хмеймим je převedena do režimu zvýšené připravenosti na boj. Páry Su-30SM, které se navzájem nahrazují, monitorují syrské pobřeží Středozemního moře. S-400 je také v pohotovosti.

avatar
Petr M Datum: 07.04.2018 Čas: 22:44

Myslím, že ani S-500 nedokáže ničit stealth střely JASSM, pokud Rusové neudělají významný pokrok v nízkofrekvenčním radaru.

avatar
Shania Datum: 06.04.2018 Čas: 11:40

Pokud si chcete dělat trochu složitelnější kalkulace dosahu aesa radaru

https://forum.keypublishing.com/showthread.php?141862-AESA-Radar-range-calculator

avatar
flanker.jirka Datum: 05.04.2018 Čas: 21:52

dusan: ano, nejoptimálnější by bylo mít k dispozici aerostaty na upoutané vzducholodi, ale to je závislé na počasí

avatar
dusan Datum: 05.04.2018 Čas: 20:13

flanker.jirka

Samozrejme závisí od terénu - ideál je určite kopec na pobreží, ale v realite to môže byť umiestnenie radaru medzi horami .... a tam sa ten dosah veľmi radikálne zníži.

Preto som to zobral všeobecne - radar síce nízko, ale bez terénnych obmedzení - čo je i tak skôr "optimistimický" variant.

avatar
flanker.jirka Datum: 05.04.2018 Čas: 18:13

Olivav: k přesné lokalizaci pak potřebujete velký anténní zisk, například Gravestone má podobně rozměry antény, jako ELM 2084, na který odkazuje logik, ale pracuje s kratší vlnovou délkou, tak že má užší svazky, je zkrátka konstruován jako střelecký radar.
Zkuste si srovnat radar stíhače s průměrem antény 60 cm, a oproti tomu rozměry radaru Gravestone u S 400 a nebo XBR radaru, který měl být v Brdech, všechny tři pracují ve stejném frekvenčním pásmu, ale dosahy a účel se diametrálně ličí, u XBR až tisíce kilometrů.
http://special.novinky.cz/radar/radar-xbr.html

avatar
flanker.jirka Datum: 05.04.2018 Čas: 18:09

Olivav: Váš odkaz ukazuje radarou rovnici, kde je vysílaný výkon prezentován pouze impulsním výkonem, dnes radary na impulsním výkonu nešponují nahoru, protože energii signálu dokáží získat kompresí impulsu a tím narůstá i dosah
http://www.radartutorial.eu/08.transmitters/Intrapulse%20Modulation.en.html

avatar
flanker.jirka Datum: 05.04.2018 Čas: 18:06

Olivav: kdyby byla čtvrtá odmocnina neřešitelný problém, tak se radary nepoužívají. Z jeho strany jde o zjednodušení problému. Do radarové rovnice nevstupuje pouze fyzický rozměr antény, pokud budete mít anténu 2x2 metry na frekvenci 3 GHZ a 2X2 metry na frekvenci 10 GHZ budou mít diametrálně odlišné parametry, kratší vlnová délka (vyšší frekvence) způsobí, že anténní zisk bude vyšší než při nižší frekvenci a anténní paprsky budou užíší, z toho plyne větší přesnost v úhlových souřadnicích.
Více najdete zde:
http://www.radartutorial.eu/01.basics/The%20Radar%20equation%20in%20practice.en.html

a například tady, parametry antény jako "antenna gain"
http://www.radartutorial.eu/06.antennas/Antenna%20Characteristics.en.html

avatar
Olivav Datum: 05.04.2018 Čas: 18:00

flanker,

jde o tohle http://copradar.com/rdrrange/index.html

jinak neřeším vlnovou délku apod v jaké ten radar vysílá. RCS bude záviste na vlnové délce, ale čím větší délka tím větší problém přasné lokalizace. Řešit se to dá.

avatar
flanker.jirka Datum: 05.04.2018 Čas: 17:56

dusan: pomohu Vám s matematikou sledování cílů v určitě výšce
http://www.radartutorial.eu/18.explanations/ex04.en.html

konkrétně pak pro hypotetické postavení u moře na věži s anténou až ve 40 metrech http://www.ausairpower.net/APA-40V6M-Mast-System.html
můžete dojít k tomu, že cíle ve výšce 5000 AMSL uvidí S 400 na vzdálenost 318 km a cíle v 7000 AMSL na 371 km.
Pro představu při postavení na mysu kousek východně od Sevastopolu jsou u moře vršky s nadmořskou výškou přes 500 metrů, při výšce antény až 550 metrů nad mořem se prodlouží dosah na cíle v 5000 m na 380 km a pro cíle na 7000 m na 433 km.
(v případě použití přehledových radarů s metrovou vlnou uvidí tyto cíle ještě dále, díky lepšímu šíření vl)
Sice to nepokryje vše, ale dokáže to donutit posunout orbit Awacsů a tankerů dále od pobřeží, stíhači musí dříve dolů, kde proudové motory mají větší spotřebu, což může snížit množství nesené munice.

avatar
Olivav Datum: 05.04.2018 Čas: 17:47

flanker.jirka

Né, že bych logik a jeho nápady dvakrát musel, ale problém je ta čtvrtá odmocina. V tom má bohužel pravdu a ten radar by musel tento fakt respektovat a výkon by musel odpovídat tomuto základnímu principu. A nemyslím si, že by na tom byli o tolik v RF lépe, že by zvládli mít radat takového výkonu v tak malé ploše.

avatar
flanker.jirka Datum: 05.04.2018 Čas: 17:36

logik: vy jste dobrý střelec :-D z rozměrů antény nelze usuzovat do radar Jenisej umí, nevidíme pod ochranný kryt a tedy nevíme zda má S band moduly jako radar 96L6E nebo X band moduly jako například Gravestone. Až z toho můžeme usuzovat o tom jaký má anténní zisk, ten se v závislosti na frekvenci liší. Nevíme nic ani o tom jaký kompresní poměr a tím i energetický zisk dokáže udělat. Víme jen, že se to točí a je to zelené.
Každopádně je vidět podle konstrukce, že jde o AESA technologii, i to už je pro ně pokrok, Gravestone u S 400 je stále jen vytuněná PESA anténa z původní S 300. Ono by se to dalo přirovnat k tomu jakou evolucí prochází Patriot.

Při srovnání s ELM 2084 se podívejte semhle:
http://www.iai.co.il/Sip_Storage//FILES/4/41524.pdf
Stačí se podívat na ELM 2090, který má prakticky stejně velkou anténu jako ELM 2084, který máte na odkaze, ale je v pásmu UHF, tedy má menší anténní zisk a přesto umí stíhače na delší vzdálenost než ELM 2084, pokrok nezastavíte, 2084 je už dnes prakticky 10 let stará technologie, i když je stále na špičce ve světě.

Detekce malorozměrných cílů je dnes spíše otázkou chtění a peněz, stačí se podívat na XBR radar, ten umí malé cíle údajně až na 1500 km, možná i více.

avatar
logik Datum: 05.04.2018 Čas: 11:56

givitz: balistickou raketu, tedy cíl s čelním RCS hodně pod 1m^2 - dejme tomu na 0,1m^2 - na 500km? IMHO si buď něco špatně pochopil, nebo Rusové hodně přehánějí...

Izraelský ELM-2084 - špičkový AESA radar
http://www.iai.co.il/Sip_Storage//FILES/0/41420.pdf
deklaruje detekci balistických střel s dosahem 100km.
Chceš tvrdit, že Rusové dělají radar +- stejné velikosti,
ale 1300 krát většího výkonu (detekční vzdálenost stoupá
s čtvrtou odmocninou výkonu)? Asi ne, že....

arr